Mucholapka podivná (Dionaea muscipula, J.Ellis 1773)

Identita

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula J.Ellis, 1773) je vytrvalá masožravá rostlina z čeledi Droseraceae, anglicky Venus flytrap. Dospělá růžice na dostatečně světlém místě měří 5 až 15 cm na výšku a 8 až 18 cm na šířku, bez květního stvolu. Jde o jediný druh rodu Dionaea, příbuzný rosnatkám (Drosera) a vodní aldrovandce (Aldrovanda vesiculosa). Se společným předkem těchto rostlin souvisí přechod od lepkavého lapacího mechanismu k pohyblivé pasti mucholapky. ^{1 6}

Rodové jméno odkazuje na Dióné, matku Venuše v řeckořímské mytologii. Přívlastek muscipula znamená latinsky past na myši a spojuje výrazy musca (moucha) a decipula (past). Botanik John Ellis rostlinu popsal v dopise Linnému roku 1768; platné botanické zveřejnění následovalo roku 1773. Koloniální guvernér Severní Karolíny Arthur Dobbs ji pod označením „Catch Fly Sensitive“ zaznamenal už roku 1759. ⁷

Poznávací znaky

Listová růžice má obvykle 4 až 7 listů. Každý tvoří zploštělý fotosyntetizující řapík zakončený sklapovací pastí. Na přímém světle vnitřek pasti tmavě červená, ve stínu zůstává zelený. Zubaté okrajové výrůstky se při zavření propletou do klece. Drobnou kořist nechají uniknout, takže rostlina neplýtvá energií na její trávení. ^{2 3}

Na každém laloku vyrůstají tři citlivé chlupy. Jediný dotyk nestačí: ke sklapnutí je třeba podráždit dva chlupy nebo jeden dvakrát přibližně během dvaceti sekund. Dvojí podráždění omezuje energeticky zbytečné reakce na kapky deště či zaváté nečistoty a umožňuje zachytit pohyb kořisti. Samotné sklapnutí trvá asi desetinu sekundy, což patří k nejrychlejším známým pohybům rostlin. ^{7 6}

Jedna past se použije jen 3 až 6krát, potom zčerná a nahradí ji nový list. Dobře osvětlená růžice dosahuje výšky 5 až 15 cm, nepočítáme-li květní stvol. ³

Užitečná taxonomie

Rod Dionaea zahrnuje jediný uznávaný druh. V botanické literatuře 19. století se však objevuje šest historických jmen, která je třeba odlišit od přijatého názvu:

• Dionaea corymbosa Raf.
• Dionaea sensitiva Salisb.
• Dionaea sessiliflora Raf.
• Dionaea uniflora Raf.
• Drosera sessiliflora Raf.
• Drosera uniflora Raf., neplatné jméno

Tato šestice názvů dnes nemá obchodní význam a přetrvává hlavně ve starých katalozích a herbářích. Při nákupu i vyhledávání je spolehlivým vodítkem přijaté vědecké jméno Dionaea muscipula. ¹

Stanoviště a rozšíření

Původní výskyt je omezen na malou oblast pobřežních nížin přibližně do 100 km od Wilmingtonu, především ve východní části Severní a Jižní Karolíny. Rostlina roste na plném světle v borových savanách a rašeliništích s kyselou písčitou půdou chudou na dusík a fosfor. ^{1 3}

Savany s mucholapkou závisejí na požárech. Bez pravidelného ohně je postupně zarostou keře a vysoké trávy, které zastíní povrch půdy. Mimo původní areál byly zaznamenány zplanělé populace ze starších výsadeb, zejména na Floridě a v rašeliništích New Jersey. ⁸

Podle IUCN je mucholapka zranitelným druhem. Odvodňování, zástavba a přerušení pravidelných požárů vedly od 70. let 20. století k úbytku planých populací v celém původním areálu. ^{5 8}

Past, kvetení a rozmnožování

Po uzavření pasti vylučují vnitřní žlázy trávicí enzymy. Trávení trvá 5 až 10 dní a po otevření zůstává jen prázdná vnější kostra hmyzu. Každé sklapnutí past opotřebovává; po 3 až 6 cyklech pletivo černá a už se nezavírá. ^{7 2}

Jarní květy mucholapky jsou bílé a sdružené v drobném květenství. Nesou je bezlisté stvoly vysoko nad pastmi. Tato vzdálenost chrání opylující hmyz před lapacími listy téže rostliny. ³

Ve volné přírodě se druh množí semeny i přirozeným dělením oddenku. Při pěstování poskytne dělení za jednu sezonu totožnou rostlinu. Semenáče poprvé vykvétají po 4 až 5 letech a většina prodávaných rostlin pochází z množení in vitro. ³

Využití a rizika

Pro sběratele je mucholapka především okrasnou rostlinou do terária, studeného skleníku nebo na světlé místo s miskou vody. Nemá známou toxicitu pro lidi ani domácí zvířata. ASPCA ji uvádí jako netoxickou pro kočky, psy a koně. ^{4 3}

Největší nebezpečí představuje nelegální sběr pro samotnou rostlinu. V Severní Karolíně je odběr z přírody od roku 2014 trestným činem, po desetiletích pytláctví pro zahradnický obchod. IUCN druh nadále vede jako zranitelný. Téměř všechny prodávané rostliny pocházejí z množení in vitro; ověřením původu při nákupu lze omezit podporu nelegálního sběru. ^{5 8}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Zahradnický obchod nabízí stabilní kultivary i vzácnější formy vybrané podle barvy a tvaru pastí. Akai Ryu má celé olistění tmavě červené, B52 a South West Giant výrazně větší pasti než planý typ. U Dentate Traps jsou okrajové výrůstky zubaté místo nitkovitých. Rozdíly v barvě či velikosti nemění botanickou příslušnost: všechny zůstávají Dionaea muscipula. ²

Běžné nedorozumění vzniká spíše u sušených napodobenin a umělých dekorací prodávaných jako kuriozity či přívěsky než při záměně živých rostlin. Rosnatky (Drosera) a špirlice (Sarracenia) sdílejí s mucholapkou rašelinná stanoviště, kořist však loví jinak. Rosnatky používají lepkavý povrch, špirlice pasivní láčky; pohyblivou sklapovací past nemají. ⁶

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Dionaea muscipula J.Ellis
• Royal Horticultural Society, Dionaea muscipula – mucholapka podivná
• North Carolina Extension Gardener Plant Toolbox, Dionaea muscipula
• ASPCA, záznam o toxicitě mucholapky
• Červený seznam IUCN, hodnocení Dionaea muscipula (2000)
• Royal Botanic Gardens Kew, jak funguje mucholapka
• Encyclopaedia Britannica, mucholapka podivná
• U.S. Fish & Wildlife Service, Venus Flytrap – Under Endangered Species Act review, červen 2017; archivováno 21. května 2021