Aconitum corsicumGáyer, 1909

Aconitum corsicum je statná vytrvalá bylina z čeledi pryskyřníkovitých, původem z vlhkých horských stanovišť Korsiky. V létě rozkvétá modrofialovými přilbovitými květy. Tento silně jedovatý endemit je vhodné pozorovat bez trhání.

Číst dál
Vědecký názevAconitum corsicum
ŘádRanunculales

Aconitum napellus subsp. corsicum a Aconitum pyramidale var. corsicum

Základní údaje
Toxicita
Toxická : lidé včetně dětí, kočky, psi, koně a zvířata
Typ rostliny
Bylinná trvalka · Kvetoucí trvalka
Typ listů
Opadavé
Délka života
Vytrvalá
Země původu
Korsika
Stanoviště
Vlhké horské trávníky a břehy potoků na Korsice.
Sezónnost
Doba kvetení
LétoPodzim
Růst
Období klidu
Zimní klid
Klima a voda
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Půda
Typy půdy
Vlhká půda
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.

Otevřená a světlá stanoviště.
Vzhled
Výška100–150 cm
Květy
ModráFialová
Habitus
Aconitum corsicum: původ a využití — habitus 1

Celosvětové rozšíření

Endemit hor jižní Korsiky: náhorní plošina Coscione a několik údolí masivu Incudine.

  • Původní1
  • Korsika

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Aconitum corsicum (Aconitum corsicum Gáyer, 1909) je vytrvalý korsický endemit z čeledi pryskyřníkovitých. Jeho přirozený areál nelze ztotožňovat s mnohem širším rozšířením všech modře kvetoucích omějů. Současná klasifikace rozlišuje tuto ostrovní rostlinu na úrovni samostatného druhu. 1

Tatáž rostlina je známá také jako Aconitum napellus subsp. corsicum (Gáyer) W.Seitz; ve Francii se toto poddruhové pojetí stále používá. Rozdílná taxonomická úroveň může zkomplikovat hledání v literatuře. Kontrola celého jména a následně lokality pomáhá přiřadit pozorování ke správnému taxonu. Starší poddruhové jméno neznehodnocuje terénní záznamy pořízené pod tímto označením. 1 2 8

Poznávací znaky

Modrofialové květy mají horní kališní lístek přilbovitého tvaru, dlouhý až 2 cm. Statná rostlina dorůstá přibližně 1 až 1,50 m. Listy jsou hluboce dělené a směrem k vrcholu lodyhy se zmenšují. Rozvětvené květenství má pyramidální obrys. Kombinace těchto znaků poskytuje pro určení více informací než samotná fotografie modrého květu. 2

Našedlá, chlupatá poupata a velké květy odlišují korsický taxon od oměje šalamounku, který na ostrově neroste. Při určování je třeba sledovat odění i větvení, nikoli pouze výšku rostliny. Úhel fotografie může zakrýt postranní větev nebo jemné chlupy. Celkový snímek a detail zblízka se proto vhodně doplňují. 2 3

Určování z odstupu je vhodnější než manipulace s rostlinou. Fotografie samotného květu nezachytí listy ani celkový vzrůst. Snímek celé rostliny na jejím stanovišti uchová i tyto znaky důležité pro určení.

Užitečná taxonomie

Jméno druhu Aconitum corsicum bylo zveřejněno roku 1909. Mezi jeho synonyma patří kombinace Aconitum napellus subsp. corsicum (Gáyer) W.Seitz i Aconitum pyramidale var. corsicum (Gáyer) P.Fourn.. Jednotlivá taxonomická zpracování mu přisuzovala různou úroveň, ale tato změna z rostliny nečiní kultivar. 1

Druhové přízvisko corsicum vyjadřuje zeměpisnou příslušnost taxonu. Při zkrácení označení na „oměj šalamounek“ by tento důležitý údaj zmizel. Zahradnická doporučení pro oměje obvykle zahrnují podstatně širší skupinu rostlin. Nevypovídají proto automaticky o nárocích ani ochranném statusu tohoto korsického endemitu. 1 6

Stanoviště a rozšíření

Aconitum corsicum je vázán na vlhká stanoviště, která ani v létě nevysychají. Obývá zejména horské vlhké trávníky, světliny v bučinách a břehy potoků v nadmořské výšce 1 400 až 1 700 m v horách jižní Korsiky. Porosty na plošině Coscione sledují velkou část tamní sítě vodních toků; ojedinělý výskyt se uvádí také z údolí Asinau. Rozšíření je tedy vázáno na konkrétní lokality, nikoli na celý ostrov. 2 3

Potřebu vody doprovází nárok na dostatek světla. Považovat všechny oměje za stínomilné rostliny by zastřelo tuto vlastnost korsického druhu, popisovaného z otevřených stanovišť. Světlá louka protkaná vodními toky a suchý lesní podrost nepředstavují srovnatelné životní prostředí. 2

Při pozorování je podstatné zjistit, zda má stanoviště nadále dostatek vody. Samotná fotografie rostliny její prostředí nepopíše. Záznam o přítomnosti potoka, otevřenosti porostu a stavu půdy poskytne užitečné souvislosti pro další sledování populace.

Aconitum corsicum je chráněn na celém území Francie a uveden v přílohách II a IV směrnice o stanovištích i v příloze I Bernské úmluvy. Na světovém a evropském červeném seznamu je hodnocen jako zranitelný, zatímco na francouzském národním a korsickém seznamu jako málo dotčený. 7

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení probíhá od června do září, plody se pak vyvíjejí od července do září. Podzemní část zajišťuje přežití zimy a obnovu lodyh. Rostlina viditelná v létě tedy představuje nadzemní fázi vytrvalé byliny, nikoli jednoletku, která vyrostla teprve na jaře. 2

Rozmnožování tohoto druhu dosud není zcela objasněno. Navrhované mechanismy šíření semen je třeba chápat jako hypotézy, nikoli jako výsledky experimentálního důkazu. I vzácná rostlina s přesně popsaným vzhledem může mít nedostatečně známé procesy obnovy populace. 2

Planá populace závisí na vodě dostupné na stanovišti. To, že ji pozorovatel nezalévá, neznamená nízkou potřebu vody. Zachování vodních toků a sledování jarního rašení lodyh respektuje její přirozený cyklus, bez přesazování nebo hnojení přírodní populace.

Využití a rizika

Všechny části Aconitum corsicum jsou silně jedovaté, také pro hospodářská zvířata. Rostlina nepatří mezi druhy sbírané k jídlu. Botanická zajímavost není důvodem k přípravě čaje ani k použití jako domácího léčivého prostředku. 2

Oměje z okruhu oměje šalamounku, k němuž byl korsický druh dlouho řazen, obsahují diterpenové alkaloidy včetně akonitinu. Tyto látky zasahují zejména nervovou soustavu a srdce lidí i zvířat. Několik gramů sušeného kořene může usmrtit psa; koně jsou citlivější než ovce. Ani skutečnost, že se zvíře rostlině kvůli palčivé chuti obvykle vyhýbá, nezaručuje, že k otravě nedojde. 5 9

Otrava omějem může vyvolat brnění, zažívací potíže a poruchy srdečního rytmu. Při podezření na požití je nutné ihned kontaktovat toxikologické středisko nebo záchrannou službu a nečekat na rozvoj všech příznaků. U oměje šalamounku mohou být 2 až 4 g kořene smrtelnou dávkou pro dospělého. Stejná opatrnost je namístě i u korsického druhu, jehož všechny části jsou rovněž silně jedovaté. 4 2

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Aconitum corsicum je planý taxon, nikoli zahradní odrůda modrého oměje. Kultivary prodávané do záhonů pod jinými jmény nedokládají dostupnost korsického endemitu v obchodě. Jméno zahradního výběru tedy k určení tohoto druhu nestačí. 1 6

Běžné zahradní oměje lze množit výsevem nebo dělením pěstovaných jedinců a udržovat jim přiměřeně vlhkou půdu. Tyto postupy však nelze přenášet na odběr rostlin z chráněné populace. U korsického druhu pozorování bez trhání zachovává jednotlivé rostliny i možnost sledovat je opakovaně na stejném místě. 6 2

Hlavní zdroje

Přijímaným jménem korsického taxonu je Aconitum corsicum Gáyer, zveřejněné roku 1909. Kombinace na úrovni poddruhu a variety patří mezi jeho synonyma. 1

Časté otázky

Je Aconitum corsicum jedovatý?

Ano. Všechny části jsou silně jedovaté; rostlina není vhodná k jídlu ani jako domácí léčivý prostředek.

Proč se používá také jméno Aconitum napellus subsp. corsicum?

Toto jméno odpovídá pojetí jako poddruhu oměje šalamounku; nyní přijímaným jménem je Aconitum corsicum.

Lze Aconitum corsicum odebrat z přírody do zahrady?

Ne. Tento chráněný endemit pozorujte na místě, bez vyrývání a trhání.

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.