Alstroemeria aurea


+33© fotografie
- fotografie 1 — iNaturalist User · cc-by · iNaturalist
- fotografie 2 — Joaquín Krasuk · cc-by · iNaturalist
- fotografie 3 — Jon Sullivan · cc-by · iNaturalist
Alstroemeria aurea tvoří trsy vzpřímených lodyh, které v létě nesou žluté nebo oranžové květy s tmavou kresbou. Tato vytrvalá rostlina s oddenkem a hlíznatými kořeny v zimě ztrácí olistění. Vyhovuje jí úrodná, propustná půda na slunci nebo v polostínu.
Číst dálAlstroemeria aurantiaca, Alstroemeria araucana, Alstroemeria chiloensis, Alstroemeria concolor, Alstroemeria mutabilis, Alstroemeria peruviana a Alstroemeria xanthina
Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.
Slunce či polostín na chráněném stanovišti





© fotografie
iNaturalist User · cc-by
Joaquín Krasuk · cc-by
Jon Sullivan · cc-by
Taken Jan 9, 2020 by Dieter Wagner (cc-by-sa)
Taken Jan 10, 2020 by Dieter Wagner (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní ve středním a jižním Chile a na jihu Argentiny; zavlečená do několika oblastí mírného pásma.
- Původní2
- Zavlečená3
- Chile
- Jižní Argentina
- Francie
- Nový Zéland
- Austrálie
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Žluté nebo oranžové květy s tmavými proužky a skvrnami nese Alstroemeria aurea (Graham, 1833) na vrcholech vzpřímených olistěných lodyh. Z podzemních orgánů se rozrůstají vytrvalé trsy. Olistění je opadavé: zimní zánik nadzemních lodyh patří k přirozenému životnímu cyklu rostliny a sám o sobě neznamená zánik celého trsu. 3 1
Ve francouzských zdrojích se pro druh používá také jméno „Alstroemère orange“. Botanicky patří do čeledi Alstroemeriaceae a řádu Liliales. Slovo „lys“, tedy lilie, v dalším francouzském názvu není dokladem příslušnosti k pravým liliím. Při výběru rostliny pomůže latinské dvojjmenné označení na etiketě odlišit tento druh od četných zahradnických výběrů celého rodu. 2 1
Poznávací znaky
Základ rostliny tvoří oddenek a dužnaté hlíznaté kořeny, z nichž vyrůstá několik lodyh. Australský botanický popis uvádí lodyhy vysoké až 1,2 m, kopisťovité listy dlouhé nejvýše 10 cm a květenství složená ze 2 až 8 květů. Okvětí může být žluté, oranžové nebo oranžovočervené a má tmavší kresbu. Plodem je téměř kulovitá tobolka s výraznými žebry na povrchu. 5
Pro zahradní pěstování se uvádí výška kolem 0,9 až 1 m. Šířka trsu se podle zahradnického zdroje liší: 0,1 až 0,5 m, případně 0,8 m. Údaje se vztahují k pěstovaným trsům v různých podmínkách a stupních vývoje. Délku lodyh uvedenou v australském botanickém popisu proto nelze považovat za všeobecnou maximální výšku každé zahradní rostliny. 3 2
Užitečná taxonomie
Přijaté jméno Alstroemeria aurea bylo zveřejněno v roce 1833. Označení Alstroemeria aurantiaca D.Don, dosud používané v zahradnictví, je botanické synonymum. Do synonymiky patří také Alstroemeria peruviana Van Houtte a Alstroemeria chiloensis Phil. Stará etiketa s některým z těchto jmen tedy může označovat stejný druh; sama o sobě nedokládá, že jde o zvláštní odrůdu. 1
Druhové přízvisko aurea znamená „zlatožlutá“. Význam latinského slova však neomezuje všechny rostliny druhu na jedinou barvu květů. Botanické popisy zahrnují i oranžové až oranžovočervené květy. Jméno tak sděluje něco jiného než konkrétní barva pozorované rostliny; oba údaje se při určování doplňují. 6 5
Stanoviště a rozšíření
Původní areál Alstroemeria aurea sahá od středního a jižního Chile po jih Argentiny. Druh roste především v biomu mírného pásma a nepříznivé období přečkává pomocí podzemních orgánů. Ve Francii, Velké Británii a na Novém Zélandu se vyskytuje následkem zavlečení. Pro Nový Zéland se uvádí zplanění od roku 1945; tento místní údaj neurčuje dobu příchodu rostliny do ostatních zemí. 1 6
Při pěstování jí vyhovuje úrodná, vlhká a dobře propustná půda na slunci nebo v polostínu, na chráněném místě. Odvodnění má zvláštní význam v zimě: chladný substrát nasycený vodou podporuje hnilobu kořenů. Mladé trsy je během prvních zim vhodné chránit, dokud se na stanovišti neusadí. Ochrana patří k péči v době jejich zakořeňování. 3 4
Životní cyklus a rozmnožování
Ve Francii se uvádí kvetení od června do září. Na Novém Zélandu pozorování zaznamenávají prosinec a leden, tedy léto jižní polokoule. Francouzský kalendář shrnuje sezónní pěstitelská doporučení; hodnoty zálivky a růstu zachycují relativní tendence. Měsíce novozélandského léta proto nelze přímo přenést do kalendáře pro evropské podmínky na severní polokouli. 2 6
Rostliny rodu Alstroemeria se vysazují na jaře nebo na podzim. V nádobách je během růstu nutné hlídat zálivku a v létě přihnojovat hnojivem bohatým na draslík, v dávkách podle výrobce. Přesazení rostlin v nádobách se doporučuje každé dva roky; jarní termíny v kalendáři odpovídají obnovení růstu. Přes zimu mají nádoby zůstat na místě chráněném před mrazem. 4
Dělení trsů tohoto druhu se provádí na podzim nebo na samém začátku jara. Mladé trsy nejprve nechte dobře zakořenit a s křehkými kořeny zacházejte šetrně. U rostlin rodu Alstroemeria je možný i výsev, klíčení však bývá nepravidelné a potomstvo se může lišit od mateřské rostliny. Dělení naproti tomu uchovává vlastnosti množeného jedince. 3 4
Využití a rizika
Alstroemeria aurea se pěstuje v záhonech i k řezu. Vysoké lodyhy je vhodné podepřít, aby se za deště nebo větru nelámaly. Při sklizni květů rostlin tohoto rodu se během prvního léta po výsadbě lodyhy řežou, což šetří zakořeňující rostlinu. U dobře usazeného trsu lze odkvetlé lodyhy odstraňovat u báze, a tím podpořit nové kvetoucí výhony. 3 4
Druh je uváděn jako kožní alergen; při manipulaci používejte rukavice. Opatrnost se týká dospělých i dětí, kteří s rostlinou přicházejí do kontaktu. Zvláštní citlivost dětí přitom není doložena. Hodnocení vztahující se přímo ke kočkám, psům, koním a ostatním zvířatům zůstává neznámé. Z rizika kožní reakce u člověka nelze odvodit veterinární klasifikaci rostliny. 3
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Výběr „Orange King“, uváděný pod Alstroemeria aurea, má jasně oranžové květy, jejichž dva horní okvětní lístky nesou červenohnědé proužky. Status tohoto zahradnického jména není vyřešen. Popis výběru ani šířka jeho trsu neurčují vlastnosti všech populací druhu. „Dr. Salter’s hybrids“ označují barevně různorodou skupinu hybridů rodu; nejde o synonymum botanického druhu Alstroemeria aurea. 7 8
Alstroemeria psittacina se odlišuje malými zelenými a červenými květy. Pro rod Alstroemeria jsou typické přetočené, odborně resupinátní listy: jejich řapík se zkroutí a obrátí spodní stranu listu vzhůru. Tento znak pomáhá poznat příslušnost k rodu, sám však nestačí k odlišení Alstroemeria aurea od ostatních příbuzných druhů. 8
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online, Alstroemeria aurea
- Floriscope, Alstroemeria aurea
- Royal Horticultural Society, Alstroemeria aurea
- Royal Horticultural Society, Jak pěstovat rostliny rodu Alstroemeria
- New South Wales Flora Online, Alstroemeria aurea
- New Zealand Plant Conservation Network, Alstroemeria aurea
- Royal Horticultural Society, Alstroemeria aurea ‘Orange King’
- NC State Extension, Alstroemeria
Časté otázky
Ztrácí Alstroemeria aurea na zimu listy?
Ano, Alstroemeria aurea je opadavá trvalka. Olistěné lodyhy v zimě zanikají a podzemní orgány umožní další rašení.
Kdy se dělí Alstroemeria aurea?
Trsy tohoto druhu se dělí na podzim nebo na samém začátku jara. S kořeny zacházejte opatrně a mladé trsy nechte před dalším přesazením dobře zakořenit.
Potřebují rostliny rodu Alstroemeria v květináči hnojivo?
Pro rostliny tohoto rodu v nádobách se v létě doporučuje hnojivo bohaté na draslík v dávkách podle výrobce. Pro rostliny ve volné půdě z toho nevyplývá povinnost stejného přihnojování.
Může kontakt s Alstroemeria aurea způsobit potíže?
Druh je uváděn jako kožní alergen. Při manipulaci používejte rukavice. Veterinární hodnocení vztahující se přímo k tomuto druhu není v použitých podkladech stanoveno.
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.