Muchovník oválný (Amelanchier ovalis, )


+33© fotografie
- fotografie 1 — (c) lorenzodotti, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by lorenzodotti · cc-by-nc · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Mirko Ubović · cc0 · iNaturalist
- fotografie 3 — Thomas Dreux · cc-by · iNaturalist
Muchovník oválný (Amelanchier ovalis) je opadavý keř z čeledi růžovitých, původem z Evropy až po Kavkaz a severozápadní Afriky. Na skalnatých svazích a ve světlých lesích rozkvétá bílými květy s úzkými korunními lístky. Mladé listy jsou plstnaté a plody v létě dozrávají do modročerna.
Číst dálMuchovník oválný a Muchovník vejčitý
Mespilus amelanchier, Amelanchier rotundifolia, Amelanchier vulgaris a Aronia rotundifolia
Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.
Slunce až polostín; vyhnout se hlubokému stínu.





© fotografie
(c) lorenzodotti, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by lorenzodotti · cc-by-nc
Mirko Ubović · cc0
Thomas Dreux · cc-by
Taken Feb 18, 2017 by Yoan MARTIN (cc-by-sa)
Taken Mar 29, 2020 by Johanna Frommberger (cc-by-sa)
Taken Apr 6, 2014 by Tela Botanica − Michel GAU (cc-by-sa)
Taken Jun 7, 2022 by Nuno Bastos (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní druh Evropy až po Kavkaz a severozápadní Afriky; zavlečený do Norska a oblasti Česka a Slovenska.
- Původní3
- Zavlečená1
- Francie
- Švýcarsko
- Maroko
- Norsko
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Muchovník oválný (Amelanchier ovalis Medik., 1793) je opadavý keř z čeledi růžovitých. Obvykle dorůstá 1 až 3 m a nemá trny. Na jaře se objevují bílé květy, z nichž později vznikají malé tmavé plody. Nepřítomnost trnů pomáhá tento druh odlišit od několika dalších keřů rostoucích ve stejných křovinách. 3 8 4 1
Plody připomínají borůvky: jsou kulovité, dužnaté, sladké a ve zralosti modročerné. Záměna s borůvkou je možná, proto je třeba posoudit také vzrůst keře, listy a vytrvalý kalich na vrcholu plodu. Ustálené označení muchovník vejčitý se vztahuje ke stejnému keři a neoznačuje jiný kultivar. Ani francouzská pojmenování zdůrazňující běžný výskyt či oválné listy nevyjadřují odlišné zahradní výběry. 8 5 3 9
Poznávací znaky
Rub mladých listů pokrývá vločkovitá plsť, která s věkem mizí. Oválné listy měří přibližně 2 až 4 cm a mají jemně pilovitý okraj. Téměř lysý dospělý list a bělavý mladý list tak mohou pocházet ze stejného jedince. Pro určení keře je vhodnější prohlédnout několik listů v různých stadiích než jediný utržený list. 3
Květy mají pět bílých, úzkých a protáhlých korunních lístků dlouhých 1,5 až 2 cm. Kalich je plstnatý a zůstává zachován na plodu. Zralé plody měří 5 až 10 mm a jejich modročerný povrch pokrývá voskový ojíněný povlak. Úzké jarní korunní lístky a následně tmavé plody korunované kalichem jsou společně výmluvnější než samotná barva plodu. 3 5
Užitečná taxonomie
Jméno Amelanchier ovalis Medik. bylo zveřejněno roku 1793 na straně 79 díla uváděného zkratkou Gesch. Bot. Zkratka „Medik.“ označuje botanika Medikuse. Toto jméno nahradilo Mespilus amelanchier L., zveřejněné roku 1753. Údaj o autorovi je užitečný: stejné jméno doprovázené jiným autorem může odkazovat na jiné taxonomické použití. 2
Jména Mespilus amelanchier L., Amelanchier rotundifolia Dum.Cours. a Amelanchier vulgaris Moench patří mezi synonyma druhu. Školkařské štítky a starší květeny je mohou používat dodnes. Současná klasifikace přijímá tři poddruhy: nominátní poddruh a poddruhy embergeri a integrifolia. Tyto botanické jednotky nejsou zahradnickými výběry. 1
Stanoviště a rozšíření
Muchovník oválný roste na skalách a dobře osluněných svazích. Vyskytuje se v kamenitých lesích, často na vápenci, a v teplomilných křovinách. V horách může vystupovat od pahorkatin až do subalpínského stupně. Jeho malý vzrůst tedy neznamená, že jde o výhradně středomořskou rostlinu. Ve Francii je soustředěn hlavně na jihu, na severu je vzácný, na západě chybí a roste také na Korsice. 4 3 8
Na francouzském národním červeném seznamu je druh hodnocen jako málo dotčený, avšak v Lotrinsku, Limousinu, Île-de-France a Dordogne je chráněný. V těchto francouzských oblastech je zakázáno ničit, řezat, trhat či odnášet celé plané rostliny i jejich části. 9
Původní areál zahrnuje Evropu až po Kavkaz a severozápadní Afriku. Francie, Švýcarsko a Maroko patří mezi evidovaná území přirozeného rozšíření. Norsko a zeměpisný celek „Česko-Slovensko“ uvádí citovaný zdroj jako území, kam byl druh zavlečen. Zahradní výsadbu je třeba odlišovat od spontánní populace původního druhu. 1
Pro zahradu je podstatná především propustná půda a světlé stanoviště. Zahradní výběry lze pěstovat na slunci nebo v polostínu. Druh snáší sušší podmínky a méně kyselé půdy než mnohé jiné muchovníky. Tato odolnost ovšem neznamená, že čerstvě vysazený keř nepotřebuje zálivku, než se dostatečně ujme. 6
Životní cyklus a rozmnožování
Kvetení probíhá především v dubnu a květnu. Bílé květy se otevírají ve vzpřímených hroznech, po nichž v létě dozrávají plody. Opylování hmyzem a konzumace plodů zvířaty se podílejí na rozmnožování. Květy poskytují jarní zdroj potravy a plody následně umožňují přenos semen mimo mateřský keř. 3 4 8 6
Zahradnické množení se řídí jeho účelem. Výsev se hodí pro množení druhu, zatímco kultivar je nutné množit vegetativně, má-li si zachovat své vlastnosti. Pro ‘Helvetia’ se doporučují polovyzrálé řízky; pro ‘Edelweiss’ hřížení a zimní oddělování kořenových výmladků. Keř tvořící výmladky tak může vytvářet další výhony i bez nového výsevu semen. 6 7
Muchovník oválný roste na jaře, v létě plodí a poté přechází do zimního klidu. Při ujímání přizpůsobte zálivku srážkám a hloubce půdy. Keř v nádobě vysychá rychleji než dobře zakořeněný jedinec ve volné půdě. Tuto odlišnost je vhodné zohlednit i při stejném počasí. 4
Využití a rizika
Zralé plody jsou jedlé, ostatní orgány však nelze považovat za potravinu. Konzumují se čerstvé nebo tepelně upravené, například v džemu. Jejich chuť bývá někdy hodnocena jako nevýrazná, takže význam keře v živém plotu nespočívá jen v úrodě. Tam, kde je druh chráněn, sklízejte z vysazených keřů, nikoli z planých rostlin. 4 8 9
Mimo plody je muchovník oválný považován za slabě jedovatý. Toto hodnocení se vztahuje na celou rostlinu s výjimkou plodů. Jejich jedlost tedy nedokládá bezpečnost listů ani větévek. Opatrnost se týká především vegetativních orgánů; z lidské konzumace plodů nelze vyvodit bezpečnou dávku pro kočku, psa nebo koně. 5
Zahradní odrůdy
‘Helvetia’ se hodí do menšího prostoru než ‘Edelweiss’. První výběr dosahuje přibližně 1 až 1,5 m a má kompaktní, vzpřímený vzrůst. Druhý může dorůst 2,5 až 4 m a tvoří kořenové výmladky. Výběr podle těchto rozměrů pomáhá předejít situaci, kdy je příliš velký keř nutné opakovaně omezovat řezem. 6 7
Oba kultivary mají mladé plstnaté listy a bílé jarní květy. Jejich plody se vybarvují od červené po modročernou. Oranžové nebo červené podzimní zbarvení listů samo o sobě k určení kultivaru nestačí. Uchovat původní štítek je spolehlivější než dodatečně odhadovat jméno pouze podle podzimního olistění. 6 7
Hlavní zdroje
Nomenklaturní prameny určují přijímané jméno, zatímco květeny popisují orgány využitelné při určování. Zahradnické zdroje rozlišují rozměry kultivarů a veterinární pramen upřesňuje potřebnou opatrnost při nakládání s jinými částmi než plody.
- Kew, Plants of the World Online: Amelanchier ovalis
- International Plant Names Index: Amelanchier ovalis
- Info Flora: Amelanchier ovalis
- Plants For A Future: Amelanchier ovalis
- Univerzita v Curychu, jedovaté rostliny: Amelanchier ovalis
- Royal Horticultural Society: Amelanchier ovalis ‘Helvetia’
- Royal Horticultural Society: Amelanchier ovalis ‘Edelweiss’
- Tela Botanica, eFlore a Costeův popis: Amelanchier ovalis
- INPN, TAXREF: Amelanchier ovalis
Časté otázky
Jak poznat muchovník oválný?
Je to beztrnný keř s oválnými mladými listy, které jsou na rubu plstnaté, a s bílými květy s pěti dlouhými úzkými korunními lístky.
Jsou plody muchovníku jedlé?
Zralé plody se jedí čerstvé nebo vařené. Jedlost se nevztahuje na listy ani na ostatní vegetativní orgány.
Který muchovník oválný se hodí do malé zahrady?
Kultivar ‘Helvetia’ dorůstá přibližně 1 až 1,5 m, zatímco ‘Edelweiss’ může měřit 2,5 až 4 m.
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.