Klejicha hedvábná (Asclepias syriaca, L. 1762)

Identita

Klejicha hedvábná (Asclepias syriaca L., 1762) je přijímaný druh rodu Asclepias z čeledi toješťovitých (Apocynaceae). Carl von Linné ji popsal v roce 1762 a databáze Plants of the World Online dodnes používá stejné dvojjmenné označení jako platné přijaté jméno. ^{1 9}

Pro severoamerické monarchy představuje Asclepias syriaca hlavní hostitelskou rostlinu. Připisuje se jí 85 až 92 % kardenolidů zjištěných v tělech motýlů zimujících v Mexiku, což ukazuje na její výrazný podíl v potravě housenek. ⁹

Rodové jméno Asclepias připomíná Asklépia, řeckého boha lékařství, a tradiční léčebné využití připisované několika druhům rodu. Druhové jméno syriaca vzniklo ze starého zeměpisného omylu. Rostlina nikdy nebyla původní na Blízkém východě; jejím domovem je jih Kanady a východ Spojených států. ^{3 9}

Francouzské označení herbe à la ouate odkazuje na bílé hedvábné chmýří každého semene, viditelné při otevření měchýřku. Toto vlákno dříve sloužilo jako výplň záchranných vest. Regionální jméno herbe aux perruches zase souvisí s přitažlivostí rostliny pro některé zrnožravé ptáky. ⁷

Rozpoznávací znaky

Jediná přímá a jemně chlupatá lodyha při sebemenším poranění bíle mléčí. Latex tak poskytuje rozpoznávací znak i bez květů. Vstřícné vejčitě podlouhlé listy dosahují 20 cm, mají často načervenalé žilky a sametově chlupatý rub. Podle podmínek dorůstá rostlina 90 až 150 cm, ojediněle se uvádí až 240 cm. ^{3 9}

Husté, často převislé okolíky nesou až stovku vonných růžových až nafialovělých květů s pěti vztyčenými růžkovitými útvary typickými pro rod Asclepias. Rozvíjejí se v úžlabí horních listů mezi červnem a srpnem a nad olistěním vytvářejí nápadná kulovitá květenství. ^{3 2}

Po oplození vznikají vzpřímené šedozelené bradavičnaté měchýřky, dlouhé 5 až 10 cm. Za zralosti se otevírají a vypouštějí zploštělá semena s dlouhým hedvábným chmýrem. Vítr je odnáší od mateřské rostliny. Rozsáhlé husté kolonie pak souvisejí především se sítí plazivých oddenků, nikoli jen s růstem jednotlivých izolovaných rostlin. ^{2 5}

Taxonomie a názvosloví

Od popisu v 18. století přibyla druhu řada botanických synonym. Plants of the World Online je dnes vztahuje ke stejnému přijatému jménu Asclepias syriaca. Při čtení starších pramenů lze narazit zejména na tato označení:

• Asclepias cornuti Decne., botanické synonymum.
• Asclepias kansana Vail
• Asclepias intermedia Vail
• Asclepias illinoensis Michx. ex Steud.
• Asclepias syriaca f. inermis J.R.Churchill
• Asclepias syriaca f. leucantha Dore

Zvláštní pozornost si zaslouží Asclepias cornuti. V evropských květenách 19. století se toto jméno dlouho používalo pro tentýž zavlečený druh. Později se jako ustálené referenční jméno prosadilo Linného dvojjmenné označení Asclepias syriaca. ¹

Stanoviště a rozšíření

Jih Kanady a velká část východních Spojených států tvoří podle Plants of the World Online původní areál Asclepias syriaca. Na západ zasahuje ke Skalnatým horám, vyhýbá se však nejsušším částem prérií. Roste na úhorech, suchých loukách, okrajích cest a železničních náspech, na slunných místech s dobře propustnou půdou. ^{1 9}

Do Evropy se Asclepias syriaca dostala již v 17. století jako rostlina okrasná, medonosná a poskytující vlákno. Široce zdomácněla zejména ve střední a východní Evropě. Od roku 2017 je na unijním seznamu invazních nepůvodních druhů; v členských státech včetně Francie je zakázán její dovoz, prodej a úmyslná výsadba. ^{9 8}

Na severoamerických stanovištích zůstává cenným zdrojem pro opylovače a monarchy. V Evropě má tatáž rostlina regulovaný status invazního nepůvodního druhu. Význam její přítomnosti se proto zásadně liší podle oblasti, v níž roste. ⁹

Životní cyklus a rozmnožování

Květní období klejichy hedvábné připadá podle podnebí na červen až srpen. Květy s hojným nektarem opylují především čmeláci. Včely medonosné často navštěvují více květů téhož trsu, aniž by účinně podporovaly cizosprášení, na kterém je druh závislý. Čmeláci jsou proto pro rozmnožování výrazně účinnější. ⁹

Oplozené květy postupně vytvářejí měchýřky, které pomalu dozrávají až do podzimu. Teprve pak se otevírají a rozptylují semena s hedvábným chmýrem. Vzdušné proudy je někdy odnesou do značné vzdálenosti od místa, kde mateřská rostlina vyrostla. ^{5 2}

Vedle pohlavního rozmnožování se prostor zaplňuje hustou sítí plazivých oddenků. Tak vznikají rychle se rozrůstající kolonie, považované někdy za obtížné i v původním areálu, pokud pronikají do sousedních polí. Zahradnické množení využívá zejména výsev po stratifikaci, dělení oddenků a bazální řízky. ^{6 3}

Využití a rizika

Pro housenky monarchy stěhovavého je Asclepias syriaca jednou z hlavních severoamerických hostitelských rostlin. Rozbor kardenolidů v tělech monarchů zimujících v Mexiku připisuje tomuto jedinému druhu 85 až 92 % zjištěných látek, více než ostatním dostupným klejichám. ⁹

Všechny části obsahují srdeční glykosidy, kardenolidy, jedovaté po požití pro kočky, psy, koně a hospodářská zvířata. Velké množství může způsobit smrtelné poruchy srdečního rytmu. U člověka latex při dotyku dráždí kůži a oči, požití vyvolává zejména zažívací obtíže. ^{4 3}

V některých oblastech Severní Ameriky se tradičně konzumují mladé výhony, poupata a nezralé měchýřky, vždy dobře uvařené a v malém množství. Původní obyvatelé získávali ze stonků textilní vlákno. Chmýr ze semen sloužil za druhé světové války jako izolační výplň. ^{6 5}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U klejichy hedvábné existuje jen málo ustálených zahradních kultivarů; druh zůstává blízký plané podobě. Forma inermis má hladké měchýřky bez trnitých výrůstků, zatímco forma leucantha kvete bíle místo růžově. Obě představují spíše sbírkové zajímavosti než běžně rozšířené obchodní výběry. ¹

Častým zdrojem záměny je klejicha kurasavská, Asclepias curassavica. Také živí monarchy, pochází však z tropické Ameriky a v mírném podnebí není mrazuvzdorná. Její přetrvávající olistění umožňuje hromadění parazita monarchů mezi sezonami. Klejicha hedvábná naproti tomu každou zimu listy ztrácí, čímž tento cyklus přerušuje. ⁹

Další severoamerické klejichy, například oranžově kvetoucí Asclepias tuberosa bez nápadného latexu a mokřadní Asclepias incarnata, mají obdobný význam pro opylovače. V Evropě však nepodléhají stejnému regulačnímu statusu jako klejicha hedvábná.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Asclepias syriaca L.
• Missouri Botanical Garden PlantFinder, Asclepias syriaca
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Asclepias syriaca
• ASPCA, jedovatost klejich
• USDA PLANTS Database, profil druhu Asclepias syriaca
• Plants For A Future, Asclepias syriaca
• Tela Botanica / eFlore, Asclepias syriaca L.
• INPN / MNHN, Asclepias syriaca L.
• Wikipedie v angličtině, Asclepias syriaca