Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior, Blume 1834)

Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior) je oddenkatá stálezelená trvalka z čeledi Asparagaceae, původem z jižního Japonska a Tchaj-wanu. Snáší hluboký stín i méně pravidelnou péči. Z oddenku vyrůstá trs širokých vzpřímených listů, pod nimiž se těsně při zemi otevírají nenápadné květy.

Číst dál
Vědecký názevAspidistra elatior
RodAspidistra
ŘádAsparagales

Kořenokvětka vyšší, Aspidistra, Cast-iron plant, Bar-room plant a Haran

Základní údaje
Toxicita
Netoxická : kočky, psi a koně
Náročnost péče
Nízká
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
JaponskoTchaj-wan
Stanoviště
Zastíněný subtropický lesní podrost, svěží humózní půdy v hlubokém stínu
Sezónnost
Doba kvetení
Jaro
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
2/10
Doba do dospělosti
Hustý trs se vytváří pomalu během několika let
Množení
Dělení, Dělení odnoží
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Dobrá u trsu při zemi, listy jsou ohebné
Vlhkost
40–60 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
pH půdy
Typy půdy
Substrát pro pokojové rostliny, Propustný pěstební substrát
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plný stín

Stín až polostín
Interiér
Obývací pokoj, Kancelář, Světlá místnost
Vzdálenost od okna
Asi 150 cm od severního nebo východního okna
Exteriér
Stinná terasa, Výsadba ve stínu
Nádoby
Propustný květináč, Terakota
Vzhled
Výška60–90 cmŠířka30–60 cm
Listy
ZelenáKrémová
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — listy 1
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — listy 2
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — listy 3
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — listy 4
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — listy 5
Květy
FialováKrémová
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — květy 1
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — květy 2
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — květy 3
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — květy 4
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — květy 5
Plody
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — plody 1
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — plody 2
Habitus
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — habitus 1
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — habitus 2
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — habitus 3
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — habitus 4
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — habitus 5
Kůra
Zelená
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — kůra 1
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — kůra 2
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — kůra 3
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — kůra 4
Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál kořenokvětky vyšší leží v jižním Japonsku a na Tchaj-wanu, v zastíněném subtropickém lesním podrostu. Druh se pěstuje odedávna, také v jižní Číně, a rozšířil se jako pokojová rostlina. Oblasti pěstování je třeba odlišovat od původního areálu.

  • Původní2
  • Japonsko
  • Tchaj-wan

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Kořenokvětka vyšší (Aspidistra elatior Blume, 1834), známá také jako aspidistra, je oddenkatá trvalka z čeledi Asparagaceae a rodu Aspidistra. Anglické jméno cast-iron plant, doslova litinová rostlina, vystihuje její pověst mimořádně odolné pokojové zeleně. Snáší prach, průvan i velmi slabé osvětlení a své pevné listy si uchovává dlouho. 1 4

V Evropě se pěstuje především jako nenáročná velká pokojová rostlina. Široké kožovité a stálezelené listy vyrůstají v trsu přímo z oddenku a vytvářejí trvalou zelenou dekoraci. Pro svou snášenlivost vůči šeru byla oblíbená již ve viktoriánské době, kdy osvětlovací podmínky v interiérech bývaly slabší. 2 3

Poznávací znaky

Široké kopinaté listy představují hlavní poznávací znak kořenokvětky. Jsou tuhé, lesklé, tmavě zelené, přibližně 60 cm dlouhé a okolo deseti centimetrů široké. Každý list nese dlouhý řapík, který vyrůstá přímo z oddenku. Nad zemí proto není vidět běžný stonek s řadou listů nad sebou. 3 2

Mělce uložený plazivý oddenek postupně rozšiřuje celý hustý trs, rok za rokem a bez rychlého přirůstání. Z naříznutého listu nevytéká latex ani dráždivá šťáva. Právě tato vlastnost pomáhá odlišit kořenokvětku od řady dalších velkolistých pokojových rostlin, které při poškození mléčí nebo uvolňují dráždivé látky. 5 4

Nenápadným překvapením bývají květy při povrchu půdy. Jsou jednotlivé, masité, hnědofialové až krémové a často je překrývají listy. V květináči se objevují poměrně zřídka. Při běžném pohledu na rostlinu shora proto mohou snadno uniknout pozornosti, i když právě jejich poloha patří k nejzajímavějším znakům druhu. 4 3

Užitečná taxonomie

Botanický popis pod jménem Aspidistra elatior Blume pochází z roku 1834. Rodové jméno vychází z řeckého aspidion, malý štít, a odkazuje na tvar blizny. Druhové elatior znamená vyšší. Ve starší literatuře i zahradnických označeních lze stále narazit na následující jména, která je užitečné rozlišovat:

  • Aspidistra lurida auct., nesprávně použité jméno
  • Aspidistra elatior var. variegata hort.
  • Aspidistra elatior subsp. elatior
  • Aspidistra elatior subsp. cephalostigma N.Tanaka
  • Plectogyne variegata Link

Jako stálé vodítko slouží přijaté vědecké jméno Aspidistra elatior. Názvy Variegata nebo Asahi naproti tomu označují zahradnické výběry, nikoli odlišné botanické druhy. Měnilo se i zařazení do čeledi: po někdejších Liliaceae a Ruscaceae je dnes druh řazen mezi Asparagaceae, tedy chřestovité. 1 6

Stanoviště a rozšíření

Subtropický lesní podrost jižního Japonska a Tchaj-wanu tvoří původní prostředí kořenokvětky vyšší. Uváděna je zejména z japonských souostroví Udži, Ósumi a Tokara. Roste tam ve svěží humózní půdě pod hustými korunami stromů, v bylinném patře, kam proniká jen velmi málo světla. 1 3

Lesní původ vysvětluje její výraznou toleranci ke stínu. Rostlina přizpůsobená slabému osvětlení dokáže prospívat i tam, kde se jiné druhy vytahují za světlem. S tímto zastíněným a uzavřeným prostředím souvisí také poloha květů i opylování, které probíhá těsně nad povrchem půdy pod ochranou listů. 4 5

Dlouhá historie pěstování rozšířila druh daleko za původní areál. Pěstuje se v jižní Číně a jako pokojová rostlina se dostal do mnoha dalších zemí. V mírném podnebí slouží také jako pokryvná rostlina na stinných záhonech. Tyto pěstitelské oblasti je vždy třeba odlišovat od původního asijského rozšíření. 3 2

Životní cyklus a rozmnožování

Stálezelený vytrvalý trs nemá výrazné období klidu. Olistění zůstává zelené po celý rok, zatímco pomalý růst se soustřeďuje hlavně do jara a léta. Rostlina se zahušťuje především postupným prodlužováním oddenku. Od kořenokvětky proto nelze očekávat nápadnou sezónní vlnu růstu, jakou vytvářejí některé jiné pokojové rostliny. 2 5

Jednotlivé hnědofialové až krémové květy vznikají u země a jsou opylovány v tomto uzavřeném prostoru. Následně se mohou vyvinout malé bobule se semeny. V nádobové kultuře však bývá kvetení vzácné a tvorba plodů výjimečná, takže množení semeny má ve srovnání s vegetativním postupem jen okrajový význam. 4 3

Pěstitelsky se používá hlavně dělení oddenku na jaře. Vyjmutý trs se rozdělí na části, z nichž každá má dva až tři listy a kus oddenku. Oddělky se ihned zasadí do propustného substrátu. Zakořeňují pomalu, přibližně čtyři až osm týdnů, a teprve potom vytvářejí nové listy. Samotný list bez oddenku novou úplnou rostlinu nevytvoří. 2 5

Využití a rizika

Okrasné využití kořenokvětky spočívá především v dlouhověkém olistění. Pěstuje se jako velká pokojová zeleň nebo v mírném podnebí jako pokryv stinných zahradních koutů. Pro odolnost je klasickou volbou do tmavších místností a málo osvětlených vstupních hal i pro začátečníky. V Japonsku se její listy používají také v úpravách ikebany typu seika. 2 4

Výhodou v domácnosti je i netoxičnost pro kočky, psy a koně, jak ji klasifikuje ASPCA. U rostliny není uváděn významný toxin a neuvolňuje latex ani dráždivou šťávu. Patří tak k bezpečným velkým pokojovým rostlinám do domácností se zvířaty nebo malými dětmi, kde je důležitý také výběr druhu z hlediska náhodného kontaktu. 7 5

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Panašované podoby v nabídce představují kultivary jednoho druhu. Variegata má krémově bílé pruhy, Asahi postupně bělající horní třetinu listu, Okame výrazné podélné panašování a Milky Way světlé skvrnky na čepeli. Panašování lépe drží ve stínu a méně živné půdě, protože nadbytek dusíku podporuje zezelenání. Před koupí má smysl ověřit kultivar, zdraví oddenku a pevnost listů. 2

K záměnám dochází především s těmito rostlinami:

  • Aspidistra lurida a další kořenokvětky s velmi podobnými listy ;
  • Rohdea japonica, s podobnými stálezelenými listy, ale květy ve vzpřímeném klasu ;
  • mladé Dracaena se širokými listy, někdy zaměňované v zahradnictví.

Tuhé kopinaté listy vyrůstající přímo ze země, nepřítomnost latexu a květy u povrchu půdy tvoří společně nejspolehlivější soubor znaků. Pomáhají potvrdit, že rostlina nabízená jako kořenokvětka skutečně odpovídá druhu Aspidistra elatior, i když samotné listy mohou u příbuzných rostlin vypadat podobně. 3 1

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je kořenokvětka vyšší jedovatá?

Ne. ASPCA ji řadí mezi rostliny netoxické pro kočky, psy a koně. Patří k bezpečným velkým pokojovým rostlinám pro domácnosti se zvířaty.

Proč kořenokvětka roste tak pomalu?

Pomalý růst je u tohoto druhu normální, zvláště ve stínu. Za rok vytváří jen několik listů. Příliš velký květináč nebo přemokření růst dále zpomalují.

Může kořenokvětka růst v tmavé místnosti?

Ano. Velmi dobře snáší zastínění, prospívá v polostínu a přežívá i v šeru, kde se většina pokojových rostlin vytahuje. Přímému slunci ji nevystavujte.

Kvete kořenokvětka vyšší?

Ano, ale nenápadně. Hnědofialové až krémové květy vyrůstají těsně při zemi, často pod listy. V květináči kvete zřídka a pěstuje se především pro listy.

Snáší kořenokvětka mráz?

Ve stínu a dobře propustné půdě snáší trs přibližně −15 °C. Rostlinu v nádobě je vhodnější chránit už pod 0 °C; v interiéru udržujte teplotu nad 10 °C.

Jak se kořenokvětka vyšší množí?

Na jaře dělením oddenku. Každý oddělek má mít dva až tři listy a kus oddenku; ihned jej zasaďte do propustného substrátu. Listovými řízky se nemnoží.

Jsou panašované kořenokvětky samostatné druhy?

Ne. Variegata, Asahi a Okame jsou kultivary vybrané pro panašování. To se lépe udržuje ve stínu a méně živné půdě.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.