Bříza bělokorá (Betula pendula, Roth 1788)

Identita

Bříza bělokorá (Betula pendula Roth, 1788), také bříza bradavičnatá nebo bílá, je opadavý strom rodu Betula z čeledi břízovitých (Betulaceae). Označení bradavičnatá odkazuje na drobné pryskyřičné bradavičky, které pokrývají jinak lysé mladé větvičky. Právě tento znak pomáhá odlišit druh od břízy pýřité s chlupatými výhony. ^{1 7}

Druhové přízvisko pendula popisuje jemné pružné větvičky, často převisající na starších stromech. Odtud pochází i francouzské označení převislé břízy. Britské jméno lady of the woods, tedy „dáma lesů“, připomíná štíhlou siluetu a světlý kmen dospělého stromu. ²

Díky hojné tvorbě okřídlených semen rychle obsazuje holou nebo narušenou půdu. Jako pionýrský druh soustřeďuje rychlý růst hlavně do prvních 20 let života. Získává tím náskok na nově otevřeném stanovišti, než ji vystřídají později nastupující dřeviny, například dub nebo buk. ^{7 4}

Poznávací znaky

Stříbřitě bílá kůra a jemné větvení provázejí strom obvykle vysoký 15–25 m na příznivé půdě. Zpočátku je koruna pyramidální, později se otevírá a konce větví převisají. Kůra mladého kmene se odlupuje v tenkých vodorovných proužcích; u paty starých stromů černá a hluboce praská v kosočtverečných obrazcích. ^{2 3}

Střídavě uspořádané listy mají trojúhelníkovitý až kosočtverečný tvar, protaženou špičku a výrazně dvakrát pilovitý okraj. Na větvičkách je drží tenké řapíky. Před podzimním opadem se koruna zbarvuje dožluta, což umožňuje dospělý strom snadno rozeznat i z větší vzdálenosti. ^{2 3}

Samčí i samičí květenství vyrůstají na témže jedinci, bříza je tedy jednodomá. Převislé samčí jehnědy vznikají už předchozí podzim. Kratší samičí jehnědy stojí nejprve vzpřímeně a teprve při dozrávání převisají. Rozkvétají brzy na jaře před olistěním, takže pyl může volně proudit mezi dosud holými stromy. ⁵

Užitečná taxonomie

Botanik Albrecht Wilhelm Roth popsal druh jako Betula pendula v roce 1788. Patří do čeledi Betulaceae, v níž stojí břízy vedle olší a habrů. Jméno s autorskou zkratkou Roth jednoznačně spojuje taxon s tímto botanickým popisem. ^{1 7}

Vědecké jméno bývá spolehlivější než proměnlivá lidová označení. Francouzské „bouleau blanc“ například může znamenat jak břízu bělokorou (Betula pendula), tak blízce příbuznou břízu pýřitou. Samotné označení bílá bříza tak nemusí jednoznačně určovat druh, zatímco latinské dvojjmenné označení tento problém odstraňuje. ⁶

Nejčastěji se zaměňuje s břízou pýřitou (Betula pubescens Ehrh.), která sdílí velkou část jejího areálu. Rozdíl nespočívá jen ve větvičkách: bříza pýřitá upřednostňuje vlhké až přemokřené půdy, kdežto bříza bělokorá dává přednost spíše suchým a dobře propustným stanovištím. ⁶

Stanoviště a rozšíření

Většina Evropy a část Asie v mírném pásmu patří k původnímu areálu tohoto stromu. Na východ zasahuje na Sibiř, do Kavkazu a severního Íránu, dále do hor Turecka. V jižní Evropě přetrvává jen ve vyšších nadmořských výškách, kde nachází chladnější podnebí. ^{1 4}

Ve Francii osidluje vřesoviště, rašeliniště, úhory a lesní paseky; v horských lesích vystupuje až do 2 000 m. Do Severní Ameriky byla zavlečena jako okrasný strom. V několika oblastech Kanady a severu Spojených států je dnes považována za invazní, protože na narušených půdách konkuruje místní flóře. ^{7 6}

Mezinárodní svaz ochrany přírody řadí Betula pendula mezi málo dotčené druhy. Toto hodnocení odpovídá rozsáhlému areálu a početným populacím. Rozšířenost v původní oblasti se přitom posuzuje odděleně od případného invazního chování po zavlečení. ⁸

Životní cyklus a rozmnožování

Ještě před vyrašením listů na jaře probíhá opylování větrem. Každá samčí jehněda uvolňuje velké množství pylu, jednoho z hlavních jarních alergenů dýchacích cest v Evropě. Bílkovina Bet v 1 odpovídá za převážnou většinu případů alergie na březový pyl. U citlivých osob se často objevují zkřížené reakce na jablko, lískový ořech či celer. ^{5 9}

Drobná okřídlená semena dozrávají v červenci a srpnu. Samičí jehnědy se při zralosti rozpadají a uvolňují je do okolí. Mladé stromy rostou rychle: první semena vytvářejí už v 8–10 letech a dobře osluněný jedinec dosahuje plné produkce přibližně v 15–20 letech. ^{5 4}

Typický druh se při pěstování snadno množí výsevem. U kultivarů s neobvyklým tvarem koruny nebo barvou listů však výsev nezajišťuje zachování znaků. Pro jejich uchování je nutné roubování, kterým se přenášejí vlastnosti vybrané zahradní formy. ²

Využití a rizika

Světlé a snadno opracovatelné dřevo slouží k výrobě překližky, dýh, lyží i kuchyňského náčiní. Je rovněž výborným palivovým dřevem, přestože rychle shoří. Nepropustná kůra se dříve používala na střešní šindele a drobné nádoby, tedy tam, kde byla žádoucí odolnost vůči vodě. ^{4 5}

Jarní mízu proudící kmenem lze získávat naříznutím podobně jako u javoru. Pije se čerstvá, zahuštěná odpařením nebo zkvašená. Při požití není Betula pendula považována za jedovatou pro člověka ani domácí zvířata. Pyl však zůstává jedním z nejčastějších spouštěčů sezonní alergické rýmy. ^{5 9}

Na samém začátku jara vede řez při intenzivním proudění mízy k jejímu vydatnému a dlouhodobému vytékání z řezných ran. Zkušení pěstitelé proto volí prostředek zimy nebo úplný konec léta. Termín zásahu je u břízy podstatný právě kvůli tomuto silnému jarnímu toku. ²

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Nápadné zahradní formy se liší především korunou a listy. Roubovaný kultivar Youngii vytváří kaskády větví sahající až k zemi. Tristis má rovný kmen a převislé větvičky, Laciniata hluboce vykrajované listy a rovněž převislý habitus. Purpurea zaujme purpurovým olistěním, které je mezi břízami neobvyklé. ²

Při určování má největší význam odlišení břízy pýřité (Betula pubescens). Ta má chlupaté větvičky bez bradaviček, oblejší jednoduše pilovité listy a dává přednost vlhčí půdě. Mladou břízu bez výrazně vyvinuté bílé kůry lze zaměnit také s olší nebo habrem, dokud se její charakteristické znaky plně neprojeví. ^{6 7}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Betula pendula Roth
• Royal Horticultural Society, Betula pendula - bříza bělokorá
• Missouri Botanical Garden, Betula pendula
• NC State Extension, Betula pendula (bříza bělokorá)
• Plants For A Future, Betula pendula
• Tela Botanica, Betula pendula Roth
• INPN / MNHN, Betula pendula Roth, 1788 (cd_nom 85903)
• IUCN Red List of Threatened Species, Betula pendula hodnocení
• PMC, Zkřížená reaktivita vzdušných a potravinových alergenů (Bet v 1, březový pyl)