Pong-pong (Cerbera odollam, Gaertn. 1791)

Identita

Cerbera odollam (Cerbera odollam Gaertn., 1791), známá také pod jmény pong-pong a othalanga, je uznávaným druhem rodu Cerbera z čeledi toješťovitých (Apocynaceae). Německý botanik Joseph Gaertner ji popsal v roce 1791. Rodové jméno odkazuje na Kerbera, trojhlavého psa střežícího vstup do podsvětí v řecké mytologii, a připomíná nebezpečnost rostliny. ¹

Anglická přezdívka suicide tree, tedy strom sebevrahů, souvisí s doloženým a dosud přetrvávajícím používáním semen k sebevraždám v některých oblastech jižní Indie. ³ Jádro semene obsahuje vysokou koncentraci cerberinu, srdečního jedu schopného způsobit smrt dospělého i po požití jediného semene. ⁵ Jméno pong-pong se naproti tomu objevuje především v anglicky psané vědecké literatuře jihovýchodní Asie a na jedovatost neodkazuje. ⁶

Lesklé olistění a vonné bílé květy tohoto menšího pobřežního stromu neposkytují žádné zjevné varování před jeho smrtelnou jedovatostí. Při určování proto nelze nebezpečnost odhadovat podle příjemné vůně nebo vzhledu. ²

Poznávací znaky

Dospělá Cerbera odollam dorůstá 8–12 m a vytváří korunu širokou 4–8 m. Kmen bývá sukovitý, u báze často s opěrnými náběhy, a pokrývá jej šedá, drsná borka. Jde tedy o středně velký strom, jehož vzhled odpovídá pobřežnímu prostředí. ²

Na koncích větví se shlukují lesklé, tmavě zelené listy. Mají úzce obvejčitý tvar zakončený jemnou špičkou. Stárnoucí listy před opadem často získávají oranžovou barvu, která může pomoci při potvrzení určení. ²

Bílé květy se žlutým středem měří přibližně 5–7 cm a výrazně voní. Poraněný list nebo stonek roní bílý mléčný latex, typický pro toješťovité. Tato šťáva při kontaktu dráždí pokožku. ⁷

Zelený plod se postupně zbarvuje purpurově a ve zralosti fialově černě. Připomíná malé mango, což vede k náhodným otravám zejména u malých dětí. Pod lehkým vláknitým obalem se skrývá jediná velká pecka s jádrem. Právě tato část je nejjedovatější a představuje mnohem větší nebezpečí než kůra nebo listy. ^{2 5}

Užitečná taxonomie

Databáze Plants of the World Online uznává jméno Cerbera odollam Gaertn. Pod tímto druhem byla dříve vedena také varieta, která je dnes přiřazena k příbuznému druhu. Ve starší literatuře se proto objevují následující jména:

• Cerbera odollam var. mugfordii F.M.Bailey, dnes synonymum druhu Cerbera manghas L.
• Odollam Adans., starší rodové jméno
• Tanghinia odollam (Gaertn.) G.Don, synonymní botanické jméno

Přeřazení variety mugfordii ukazuje častý zdroj záměny. Blízká Cerbera manghas, známá anglicky jako sea mango, patří do stejného rodu a má srovnatelnou jedovatost, ale botanicky jde o odlišný druh. Spolehlivou oporou při určování zůstává úplné vědecké jméno, nikoli podobnost plodů nebo společné lidové označení. ^{1 8}

Stanoviště a rozšíření

Původní rozšíření Cerbera odollam sahá z jižní Indie a Srí Lanky až do západního Tichomoří. Zahrnuje pevninskou i ostrovní jihovýchodní Asii a sever Austrálie, tedy rozsáhlý pás teplých pobřežních oblastí. ¹

Přirozenými stanovišti jsou pobřežní lesy, zázemí mangrovů, říční břehy a pobřežní mokřady. Strom často roste v druhé řadě za pásmem mangrovových dřevin. ⁶

Lehký vláknitý obal umožňuje plodům Cerbera odollam plavat. Semena tak mohou s mořskými proudy překonávat velké vzdálenosti a vyklíčit na vzdálené pláži či břehu. Jako okrasný strom je druh zaváděn do tropických zahrad a teplých pobřežních oblastí. Zimnímu chladu však neodolává ani tehdy, je-li ochlazení jen mírné. ⁷

Životní cyklus a rozmnožování

Ve stálém rovníkovém podnebí Cerbera odollam kvete a plodí po velkou část roku. Výrazný zimní vegetační klid u ní nenastává, takže její rytmus nelze srovnávat s opadavými stromy mírného pásma. ⁶

Po opylení se z květů vyvíjejí plody, které dozrávají několik měsíců. Během zrání přecházejí ze zelené do fialově černé barvy. Rozmnožování probíhá téměř výhradně výsevem čerstvých semen. Řízkování polovyzrálého dřeva je možné, v praxi se však používá podstatně méně často. ⁶

Mimo původní oblast strom nedosahuje stejného rozvoje. Při teplotách pod 22 °C se růst výrazně zpomaluje a pod 10 °C je rostlina již citlivá na chlad. Tyto teplotní meze jsou zásadním omezením jejího pěstování v chladnějších oblastech.

Využití a rizika

Největší riziko představuje jádro semene, v němž je soustředěn cerberin, srdeční glykosid ze skupiny kardenolidů. Doprovázejí jej cerberosid a odolin. Tyto látky inhibují sodno-draselnou pumpu srdečních buněk podobným mechanismem jako digoxin. Mohou vyvolat zpomalení tepu, poruchy převodu vzruchu a život ohrožující zvýšení hladiny draslíku v krvi. ^{5 4}

Někdy může dospělého usmrtit jediné semeno. Hořká chuť se snadno překryje v kořeněném jídle, což souvisí i s doloženými případy úmyslných otrav. Studie z indické Kéraly za 11 let, v období 1989–1999, zaznamenala 537 úmrtí, přibližně jedno týdně. Většinu obětí tvořily ženy. ³

Otrava vyžaduje neodkladnou kardiologickou péči. Léčba zahrnuje symptomatické postupy, atropin a někdy dočasnou kardiostimulaci; po rozvoji příznaků však úspěch není zaručen. Severoamerická kazuistika z roku 2018 popsala smrtelný průběh navzdory podání dvaceti lahviček protilátek proti digoxinu. ⁵

Kůra a listy se tradičně používají jako projímadlo a prostředek proti střevním parazitům. Olej ze semen má místní využití proti svrabu. Tato použití však nemají moderní farmaceutické ověření a nemění nic na smrtelné jedovatosti druhu. ⁶

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U Cerbera odollam nejsou doloženy stabilní zahradní kultivary. Druh se vyskytuje především planě nebo poloplaně a neprošel rozsáhlejším šlechtěním zaměřeným na okrasné vlastnosti.

Dobře doložená záměna se týká sesterského druhu Cerbera manghas s velmi podobnými květy a plody. Na Madagaskaru byl historicky spojen se soudem jedem tanguin, používaným do 19. století k rozhodování o vině obžalovaných. Tato praxe se týkala především C. manghas. Její historie se tak liší od novějšího a lépe doloženého využívání C. odollam v jižní Asii. ⁸

Další záměna se týká plodu Cerbera odollam a mladého manga (Mangifera indica). Vodítkem je bílý latex vytékající při poranění stopky a kulatější tvar plodu. Právě tato kombinace znaků oba plody odlišuje, ačkoli na první pohled mohou působit podobně.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Cerbera odollam Gaertn.
• NParks FloraFauna Singapore, Cerbera odollam
• PubMed, Gaillard et al. 2004, Cerbera odollam — a 'suicide tree' and cause of death in the state of Kerala, India
• PubMed, Cerbera odollam toxicity — a review
• PMC, Fatality Following Intentional Ingestion of Cerbera odollam Seeds
• Useful Tropical Plants database, Cerbera odollam
• Espèces-menacées.fr, Cerbera odollam — strom sebevrahů
• Pl@ntUse / PROTA, Cerbera manghas