Žumen čtyřhranný (Cissus quadrangularis, L. 1767)

Identita

Žumen čtyřhranný (Cissus quadrangularis L., 1767) je vytrvalá sukulentní liána rodu Cissus z čeledi révovitých (Vitaceae), do které patří réva vinná. Čtvercový průřez stonků je jeho nápadným znakem; přímo jej popisuje i francouzské jméno uvedené v Inventaire national du patrimoine naturel. ^{4 1}

Sanskrtské jméno asthisamharaka znamená „to, co brání ničení kostí“. Odkazuje na využití při hojení zlomenin v ájurvédské medicíně a medicíně siddha, které dodnes dokumentuje několik vědeckých přehledů. ⁶

V tropických a subtropických oblastech světa roste několik set druhů lián rodu Cissus. To vysvětluje časté záměny druhu Cissus quadrangularis s jinými sukulentními žumeny prodávanými pod podobnými obchodními jmény. ¹

Poznávací znaky

Nejnápadnějším znakem druhu Cissus quadrangularis jsou sukulentní stonky se čtvercovým průřezem, často s křídlatými hranami a články dlouhými 8 až 10 cm. Trojlaločné zubaté listy široké 2 až 5 cm vyrůstají pouze na mladých uzlinách a brzy opadávají. Po většinu cyklu je rostlina téměř bezlistá a hlavní část fotosyntézy přebírají čtyřhranné stonky. ³

Proti listu v každé olistěné uzlině vyrůstá jednoduchý úponek, typický znak révovitých, který pravým kaktusům chybí. Liána se k opoře přichycuje právě úponkem, nikoli vzdušnými kořeny. Drobné bělavé, nažloutlé nebo nazelenalé květy tvoří vrcholíky a dávají vzniknout kulovitým bobulím, ve zralosti červeným, později černým. Ve volné půdě liána dosahuje délky 5 m, v nádobě jen 1,5 až 2,5 m. ^{2 3}

Užitečná taxonomie

Platné vědecké jméno Cissus quadrangularis L. bylo zveřejněno roku 1767. Druh se dlouho uváděl pod dnes neplatnými synonymy, například Vitis quadrangularis (L.) Wall. ex Wight a Saelanthus quadragonus (L.) Forssk. ex J.F.Gmel.. V botanice je určující přijaté jméno. ¹

Zeměpisným rozšířením a stavbou stonku se odlišují tři variety, což pomáhá v rodu s mnoha podobnými druhy: Cissus quadrangularis var. quadrangularis je široce rozšířená typová varieta; var. pubescens Dewit má pýřité stonky a pochází z tropické Afriky; var. aculeatangula Verdc. má osténkaté hrany a je známa pouze ze severu Keni. ¹

Čeleď révovitých zahrnuje révu vinnou (Vitis vinifera) a několik set dalších dřevnatých či sukulentních lián. Pro zařazení druhu Cissus quadrangularis nabízí jednoduchý znak: úponky vyrůstající proti listům vylučují záměnu s pravými kaktusy, které je netvoří ani u druhů s nejdužnatějšími stonky. ⁴

Stanoviště a rozšíření

Domovem tohoto druhu je tropická a jižní Afrika, Madagaskar, Arabský poloostrov a indický subkontinent až po Myanmar. Roste v savanách, suchých křovinách a na okrajích suchého tropického lesa, na dobře propustných půdách od pobřeží do nadmořské výšky 2 250 m. ^{1 3}

V suchém podnebí se toto výškové rozpětí projevuje výraznou snášenlivostí teplotních rozdílů. Rostlina podle sezony snáší 15 až 38 °C, pokud půda rychle odvádí dešťovou vodu a nepřijde mráz. ³

Mimo původní areál se Cissus quadrangularis především pěstuje ve sbírkách sukulentů nebo pro léčebné využití. Na Floridě není původní a je veden jako zavlečený, bez potvrzeného invazního statusu. ⁵

Tradiční využití a výzkum

Vědecká literatura dokládá tradiční využití zejména při hojení kostí. Ájurvédské texty a texty medicíny siddha popisují mladé stonky a kořeny, přikládané jako obklady nebo užívané v odvaru, jako prostředky proti bolesti a na podporu hojení. ⁶

Pokusy na potkanech po odstranění vaječníků zaznamenaly měřitelný účinek: petroletherový extrakt obnovil hmotnost stehenní kosti na 0,44 g, oproti 0,37 g u neléčených zvířat a 0,49 g u zdravé kontrolní skupiny, a současně snížil ukazatele odbourávání kosti. Výsledky platí pouze pro zvířecí model a neurčují dávkování pro člověka. ⁷

Tradiční strava využívá mladé stonky smažené nebo v kari, tepelně upravené listy, zralé plody a olej lisovaný ze semen. V některých oblastech Indie slouží popel také jako náhrada kypřicího prášku. ³

Potravní i léčebné využití v Indii podpořilo komerční pěstování. Dnes se zde druh sklízí ve velkém pro výrobu standardizovaných extraktů určených k nutričnímu výzkumu. ⁸

Bezpečnost a konzumace

U druhu Cissus quadrangularis není doložena toxicita. Studie subchronické toxicity nezjistila u zvířat nežádoucí účinky při perorálních dávkách až 2 500 mg/kg/den podávaných tři měsíce ani mutagenní účinky v laboratoři. ⁸

Chybějící doklady o toxicitě odpovídají dlouhé tradici konzumace mladých stonků a zralých plodů v Indii a Africe. Před užíváním jako doplňku stravy se přesto doporučuje konzultace s lékařem, protože kontrolovaných klinických studií u lidí je stále málo. ^{3 8}

Odrůdy a záměny

Standardizovaný extrakt prodávaný jako CQR-300 se zkoumá v nutričním výzkumu. Jde o obchodní jméno výrobku, nikoli uznaný botanický kultivar. ⁸

Typická záměna spojuje Cissus quadrangularis s beztrnnými kaktusy: dužnaté čtyřhranné stonky na první pohled připomínají některé kaktusovité. Spolehlivým znakem jsou úponky proti listům a malé trojlaločné listy na mladých uzlinách. Tato kombinace ukazuje na révovité; pravé kaktusy mají místo ní areoly. ²

V obchodu se vzácnými rostlinami se pod nepřesnými štítky objevují i jiné sukulentní žumeny se stejně hranatými stonky. Úplné vědecké jméno včetně autora a roku zveřejnění zůstává jediným spolehlivým podkladem k ověření identity nejistě označené rostliny. ¹

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Cissus quadrangularis L.
• Royal Horticultural Society, Cissus quadrangularis
• Plants For A Future, Cissus quadrangularis
• INPN / MNHN, Cissus quadrangularis L., 1767 – francouzsky Cisse à quatre angles
• Atlas of Florida Plants (USF), Cissus quadrangularis
• PMC, přehled výzkumu Cissus quadrangularis při hojení zlomenin a kostí
• PMC, petroletherový extrakt Cissus quadrangularis při osteoporóze vyvolané ovariektomií u potkanů
• PubMed, studie subchronické toxicity a mutagenity extraktu Cissus quadrangularis (CQR-300)