Cleistocactus strausii(Heese) Backeb., 1934

Cleistocactus strausii vytváří zelené sloupy pokryté krátkými bílými trny. Na světlém povrchu vynikají růžovočervené trubkovité květy. Tento bolivijský druh potřebuje slunce a propustný substrát.

Číst dál
Vědecký názevCleistocactus strausii
RodCleistocactus
ŘádCaryophyllales

Pilocereus strausii, Borzicactus strausii a Echinopsis strausii

Základní údaje
Toxicita
Opatrnost : lidé včetně dětí, kočky, psi a zvířata · Je třeba ověřit : koně
Typ rostliny
Délka života
Vytrvalá
Země původu
Bolívie
Stanoviště
Pouště a suché křovinaté porosty
Sezónnost
Doba kvetení
JaroLéto
Růst
Období klidu
Zimní klid
Množení
Výsev, Řízkování
Klima a voda
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
Typy půdy
Substrát pro kaktusy, Propustná půda
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.

Plné slunce, velmi světlé chráněné stanoviště
Interiér
Skleník, Suchá veranda
Nádoby
Propustný květináč
Vzhled
Výška100–150 cmŠířka50–100 cm
Květy
ČervenáRůžováVelikost8 cm
Kůra
Zelená

Celosvětové rozšíření

Původní areál v Bolívii, v departementu Tarija; zavlečení je uváděno na Kanárských ostrovech.

  • Původní1
  • Zavlečená1
  • Bolívie
  • Kanárské ostrovy

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Cleistocactus strausii (Cleistocactus strausii (Heese) Backeb., 1934) poznáte podle sloupovitých stonků pokrytých krátkými bílými trny. Mezi nimi vyrůstají růžovočervené trubkovité květy. Druh pochází z Bolívie a patří do čeledi Cactaceae, tedy kaktusovitých. Světlý povrch stonků je nápadný i v době, kdy rostlina právě nekvete. 2 1

Francouzské označení „cactus cierge“ se používá také pro jiné vzpřímené kaktusy, takže samo o sobě k určení druhu nestačí. Botanické jméno zde upřesňuje bíle otrněný kaktus, který pod tímto francouzským označením popisuje středomořská zahrada. U nekvetoucí rostliny je užitečnější prohlédnout si trny než spoléhat pouze na jméno uvedené při prodeji. 5 6

Rozpoznávací znaky

Zelené stonky mají četná mělká žebra, která se skrývají pod bílým otrněním. Z této světlé vrstvy vyčnívají krátké zlatavé trny. Nové stonky vyrůstají u báze rostliny. Starší exemplář proto vytváří trs vzpřímených sloupů, nikoli jediný kmen, který by se větvil až ve výšce. Při určování má význam i toto uspořádání celého trsu. 5 2

Pro pěstování pod krytem se uvádí výška 1 až 1,5 m a šířka 0,5 až 1 m. Středomořská zahrada popisuje trsy vysoké přibližně 2 m. Jde o zahradnická pozorování z odlišných podmínek, nikoli o změřenou maximální výšku v přírodě. Květy dlouhé asi 8 cm vyrůstají roztroušeně podél stonků. Jejich růžovočervené trubky zřetelně vystupují proti světlým trnům. 2 5

Taxonomie v praxi

Přijímané jméno Cleistocactus strausii (Heese) Backeb. bylo v této kombinaci zveřejněno v roce 1934. Původní jméno Pilocereus strausii Heese pochází z roku 1907. Závorky kolem jména původního autora v dnešním označení souvisejí s přeřazením druhu do jiného rodu. 1

Mezi synonyma patří kombinace Borzicactus strausii (Heese) A.Berger a Echinopsis strausii (Heese) Anceschi & Magli. V různě starých publikacích mohou tato jména označovat stejný taxon. Sama o sobě tedy neoznačují odlišné kultivary. V přijatém taxonomickém pojetí je druh zařazen do rodu Cleistocactus v řádu Caryophyllales. 1

Stanoviště a rozšíření

Za původní areál se považuje Bolívie, konkrétně departement Tarija. Druh je spojován s pouštěmi a suchými křovinatými porosty. Kanárské ostrovy se uvádějí jako území, kam byl zavlečen. Tento údaj je třeba odlišovat od přirozeného rozšíření: přítomnost rostliny na ostrovech z nich nedělá součást její původní oblasti. 1

Zahradnické popisy se v původu úplně neshodují. Středomořský zdroj zahrnuje i Argentinu, kdežto taxonomická reference omezuje původní areál na Bolívii. Ani výskyt v aklimatizační zahradě nedokládá odolnost vůči chladu ve všech podmínkách. V podmínkách s mrazivou zimou je pro rostlinu v květináči obezřetným postupem světlé, bezmrazé a málo vlhké místo pod krytem, jaké popisují pěstitelská doporučení pro tento druh. 5 1 2

Životní cyklus a rozmnožování

Zahradnický popis pěstování pod krytem uvádí kvetení v létě, zatímco pozorování z kalifornské zahrady je klade na konec jara. Období kvetení se tedy liší podle pěstitelských podmínek. K pěstování kaktusů ze suchých oblastí patří suchý zimní klid a dostatek světla v době růstu. 2 4 3

Během růstu rostlinu zalijte a nechte přebytečnou vodu odtéct. Mimo toto období má substrát u tohoto druhu zůstat zcela suchý. Na konci jara a v létě používejte zředěné hnojivo s nízkým obsahem dusíku každé dva týdny. Obecná doporučení pro kaktusy radí přesazovat na jaře, když kořeny vyplní květináč. Příliš velká nádoba prodlužuje dobu, po kterou směs zůstává vlhká. 2 3

Druh se rozmnožuje výsevem nebo stonkovými řízky. U výsevu se uvádí jarní termín. Při řízkování sloupovitých kaktusů se řezná rána nechává zaschnout, teprve poté se řízek umístí do propustné směsi. Tento postup omezuje riziko hniloby v místě poranění. 5 2 3

Využití a rizika

Cleistocactus strausii se hodí do skleníkové sbírky nebo na velmi slunné stanoviště pod krytem. Dobře propustná směs pro kaktusy a málo vlhké ovzduší odpovídají doporučeným pěstitelským podmínkám. Na rostlině se mohou usadit červci. Nadbytek vody a dlouhodobě mokrý obsah květináče zvyšují riziko hniloby kořenů. 2 3

Bílý povrch není na dotek měkký: drobné trny mohou zůstat v kůži. Květináč postavte mimo místa, kudy procházejí děti, kočky nebo psi, a při přenášení si chraňte ruce. Tato opatření se týkají mechanického poranění. Nedokládají bezpečnost ani chemickou toxicitu po požití. U koní zůstává toxikologický stav neznámý. 4

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Podobný Cephalocereus senilis má dlouhé stříbřité hedvábné chlupy, zatímco povrch Cleistocactus strausii tvoří krátké bílé trny. První z těchto druhů kvete v noci a má nálevkovité květy; druhý vytváří růžovočervenou květní trubku. Srovnání konkrétních orgánů je spolehlivější než celkový dojem bílého kaktusu. 6 2

V botanické synonymice je uvedeno také jméno Pilocereus strausii f. cristatus Dörfl.. Samotné zařazení tohoto jména mezi synonyma nedokládá existenci pojmenovaného zahradnického kultivaru. Uvedené rozměry a popsaný tvar se vztahují k druhu se vzpřímenými stonky. Nejsou měřítkem pro kristátní formy ani pro případného křížence prodávaného pod podobným jménem. 1 2

Hlavní zdroje

Rozlišení obou bíle pokrytých kaktusů vychází zejména z délky trnů či chlupů a z tvaru květů. 2 6

Časté otázky

Jak poznat Cleistocactus strausii?

Vzpřímené stonky se větví u báze a hustě je pokrývají krátké bílé trny. Růžovočervené květy jsou trubkovité.

Má se Cleistocactus strausii v zimě zalévat?

Při pěstování pod krytem potřebuje mimo období růstu suchý klid. Zálivka se obnovuje s jarním růstem, v propustném substrátu.

Lze tento kaktus umístit poblíž dětí a zvířat?

Drobné trny píchají a mohou zůstat v kůži. Květináč umístěte mimo místa, kudy chodí děti a domácí zvířata; mechanické poranění nevypovídá o toxicitě po požití.

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.