Motar přímořský (Crithmum maritimum, L. 1753)

Motar přímořský (Crithmum maritimum) je vytrvalá aromatická rostlina z čeledi miříkovitých, původní od Makaronésie přes západní Evropu a Středomoří po západní Kavkaz. Roste v přímořských skalách. Dužnaté listy dělené v úzké úkrojky a zelenavé okolíky jej odlišují od slanorožců i běžného fenyklu.

Číst dál
Vědecký názevCrithmum maritimum
RodCrithmum
ŘádApiales

Motar přímořský

Cachrys maritima a Crithmum canariense

Základní údaje
Toxicita
Je třeba ověřit : lidé včetně dětí, kočky, psi, koně a zvířata
Náročnost péče
Nízká
Délka života
Vytrvalá
Země původu
FrancieŠpanělskoMarokoPortugalsko
Stanoviště
Skály, útesy, oblázky a písky na pobřeží; štěrbiny vystavené mořskému aerosolu.
Přínosy pro životní prostředí
Květy navštěvuje opylující hmyz.
Sezónnost
Doba kvetení
LétoPodzim
Doba sklizně
JaroLéto
Růst
Doba do dospělosti
Konečných rozměrů při pěstování dosahuje asi za 5–10 let.
Množení
Výsev
Klima a voda
Odolnost vůči větru
Snáší otevřená stanoviště a mořský aerosol.
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
Typy půdy
Odvodněná půda, Písčitá půda, Štěrkovitá půda
Zasolená půda
Tolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.

Plné slunce; vyhnout se zastíněným místům.
Exteriér
Přímořská zahrada, Štěrková zahrada
Vzhled
Výška20–50 cmŠířka10–50 cm
Listy
Zelená
Květy
ZelenáBíláŽlutá

Celosvětové rozšíření

Původní v Makaronésii, západní Evropě, Středomoří a na západním Kavkaze. Do Německa byl zavlečen.

  • Původní4
  • Zavlečená1
  • Francie
  • Španělsko
  • Maroko
  • Madeira
  • Německo

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Motar přímořský (Crithmum maritimum L., 1753) se pozná podle dužnatých dělených listů a světlých okolíků. Tato vytrvalá rostlina čeledi Apiaceae, miříkovitých, tvoří rozvětvený trs vysoký přibližně 20–50 cm. Stonky někdy u báze dřevnatějí. Nízká dužnatá rostlina se výrazně liší od obvyklé představy vysokého fenyklu s nitkovitými listy, přestože některá zahraniční lidová jména oba druhy přirovnávají. 361

Francouzská jména crithme maritime, criste marine, fenouil marin a perce-pierre označují stejný druh. Místní názvy se mění podle pobřeží, zatímco binomické jméno poskytuje společné vodítko. Celá rostlina má charakteristické aroma. Samotná vůně však nepředstavuje dostatečný určovací znak pro rozhodnutí o potravním využití. Před konzumací je tedy třeba posuzovat celou rostlinu, nikoli jen příjemně vonící úlomek. 836

Poznávací znaky

Listové úkrojky jsou silné, úzké a špičaté, v podobě kopinatých proužků. Listy se dělí dvakrát nebo třikrát a vyrůstají na lysé, rýhované lodyze, často klikatě prohnuté. Zelená barva může vlivem povrchu orgánů působit namodrale. Při dokumentování znaků je užitečnější zachytit celý list s jeho připojením ke stonku než pouze velký detail jediného dužnatého úkrojku. 36

Drobné květy se sdružují do složených okolíků. Podle popisů a pozorovaných stadií sahá barva od zelenavě bílé po zelenavě žlutou. Paprsky jsou silné a listeny početné. Vejčité plody nesou výrazná žebra. Jejich vzhled doplňuje poznávání po odkvětu, kdy už barva květů není k dispozici. Pro určení v pozdější části sezony proto stojí za to zaznamenat i plody. 34

Užitečná taxonomie

Jméno Crithmum maritimum L. bylo zveřejněno 1. května 1753 v prvním svazku Species Plantarum na straně 246. Autorská zkratka „L.“ označuje Linného. Nomenklatorický údaj nedatuje příchod rostliny na pobřeží ani počátek její konzumace. Při práci s historickými zdroji je proto třeba rozlišovat mezi zveřejněním jména a dějinami skutečného využívání rostliny člověkem. 2

Jména Cachrys maritima (L.) Spreng. a Crithmum canariense Cav. se přijímají jako synonyma. Výskyt přívlastku „canariense“ ve starším jménu tedy automaticky nevyčleňuje zvláštní kanárský druh. Sledování synonymiky při srovnávání starých a současných dokumentů brání opakovanému započítání stejného biologického celku. Rozdílný název je nejprve nutné porovnat s taxonomickým pojetím použitého pramene. 1

Stanoviště a rozšíření

Motar roste na přímořských skalách a píscích, zejména ve štěrbinách útesů a na kamenitých březích. Vytrvalý základ se uchycuje v puklinách s malým množstvím zeminy. Stanoviště spojuje silné světlo, mořský aerosol a rychlý odtok vody. Nepodobá se trvale vlhkému sladkovodnímu břehu. Při odvozování pěstitelských nároků je proto důležité rozlišovat kontakt s mořským prostředím od dlouhodobého zamokření kořenů. 35

Původní areál sahá z Makaronésie do západní Evropy, Středomoří a na západní Kavkaz. Mezi oblasti původu patří Francie, Portugalsko, Maroko a Řecko. Německo je vedeno jako území zavlečení. Hranice států však nepopisují všechny rozdíly mezi vhodným skalnatým pobřežím a vnitrozemím, kde druh chybí. Údaj o zemi je tedy třeba spojit s informací o konkrétním stanovišti. 1

Životní cyklus a rozmnožování

Letní kvetení může pokračovat i na podzim. Ve Francii probíhá od července do října, při pěstování jsou okolíky uváděny od dubna do září. Termíny závisejí na podnebí a umístění rostliny. Pozorování poupat, otevřených okolíků a plodů na témže trsu umožňuje sledovat celý vývoj. Rostlinu tak nevnímáme pouze jako květ jediné vybrané letní návštěvy pobřeží. 34

Plody se vyvíjejí po návštěvách opylujícího hmyzu a dozrávají od srpna do října. Při pěstování se doporučuje podzimní výsev: semena s krátkou životaschopností je nejlepší vysévat hned po dozrání. Mladá rostlina se musí nejprve ujmout, než získá odolnost dobře zakořeněného trsu. Zálivka proto musí respektovat vývojové stadium i u druhu známého ze suchých přirozených stanovišť. 54

Využití a rizika

Potravní využití listů k ochucování je doloženo, v syrovém i vařeném stavu a často po naložení do octa. Výrazná slaná aromatická chuť vysvětluje použití malého množství. Tradice nakládání je uváděna například na Mallorce. Potravní údaj se týká určitých částí a příprav. Nepotvrzuje bezpečnost všech koncentrovaných výtažků ani různých léčebných využití, která se někdy rostlině připisují. 563

Sběr podléhá pravidlům v několika francouzských departementech. V Landes je rostlina chráněna a ničení i sběr jsou zakázány. Ve Finistère je rodinný sběr omezen na množství do jedné ruky denně. Komerční sklizeň vyžaduje povolení, probíhá ručně bez vytrhávání v květnu a červnu a poté v září a říjnu. V Ille-et-Vilaine vyžaduje sklizeň pro prodej povolení prefektury. Národní červený seznam druh nadále hodnotí jako málo dotčený. 8

Pro kočky, psy ani koně není stanoven specifický toxikologický status. Seznam nebezpečných rostlin nepokrývá všechny druhy a chybějící položka neznamená „bezpečné“. Veterinární údaje zůstávají nedostatečné; specifická toxická látka ani klinický obraz nejsou stanoveny. Před lidskou konzumací musí sběru předcházet určení celé rostliny. Aroma a přímořské stanoviště samy o sobě k pojmenování neznámé byliny nestačí. 7

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Motar přímořský není slanorožec. Dělené listy a okolíky jej řadí do čeledi Apiaceae. Francouzské lidové přirovnání k fenyklu popisuje aroma, nikoli blízkou příbuznost se všemi slanými rostlinami prodávanými jako mořská zelenina. Přesný popis listů a květenství umožňuje překonat podobnost využití. Různá francouzská pojmenování tohoto druhu tedy nepředstavují samostatné zahradnické kultivary ani různé botanické druhy. 618

V zahradě zvolte plné slunce a propustnou písčitou nebo kamenitou půdu. Rostlina snáší otevřená místa a hodí se do štěrkových zahrad. Daleko od pobřeží potřebuje velmi propustnou, chudou a suchou půdu, teplou chráněnou polohu a ochranu během chladných zim. Pěstování mimo přirozené prostředí zůstává náročné. Vyberte trvalé místo a sledujte ujímání; dospělých rozměrů dosahuje během více let, nikoli za jedinou sezonu. 45

Hlavní zdroje

Identita motaru, jeho přímořské prostředí a pravidla sběru jsou odlišné otázky od potravního využití. To samo o sobě neprokazuje všeobecnou bezpečnost pro zvířata.

Časté otázky

Patří motar přímořský mezi slanorožce?

Ne. Patří do čeledi Apiaceae a má dělené listy a okolíky, tedy jiné znaky než slanorožce.

Lze motar pěstovat daleko od moře?

Ano, ale pěstování je náročné. Ve vnitrozemí potřebuje velmi propustnou, chudou a suchou půdu, teplé chráněné místo na plném slunci a ochranu během chladných zim.

U kterých částí je doloženo potravní využití?

Listy se používají jako koření syrové, vařené nebo v octě, k ochucování slouží i plody. Sběr je v několika francouzských departementech regulován a toto využití nestačí k přiznání bezpečného veterinárního statusu.

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.