Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari, Balf.f. 1882)

Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari) je jednoděložný strom z čeledi chřestovitých (Asparagaceae), endemit jemenského souostroví Sokotra v Arabském moři. Jeho obráceně deštníkovitá koruna vzniká opakovaným vidličnatým větvením po každém kvetení. Z poraněné kůry vytéká červená pryskyřice zvaná dračí krev, využívaná již od starověku.

Číst dál
Vědecký názevDracaena cinnabari
RodDracaena
ŘádAsparagales

Dračinec rumělkový, Socotra dragon tree a Dragon's Blood Tree

Základní údaje
Toxicita
Opatrnost : lidé · Toxická : kočky, psi a zvířata · Je třeba ověřit : koně
Náročnost péče
Nízká
Typ rostliny
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
Jemen (Sokotra)
Stanoviště
Suché vápencové plošiny a mlžné horské svahy v nadmořské výšce 150–1 600 m, především nad 600 m
Sezónnost
Doba kvetení
Jaro
Doba sklizně
Léto
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
1/10
Doba do dospělosti
Deštníkovitá koruna vzniká po desetiletí; dospělost přibližně za 20–30 let
Množení
Výsev
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Nízká při silných cyklonech, v roce 2015 byly vyvráceny tisíce stromů
Vlhkost
30–55 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
pH půdy
Typy půdy
Minerální propustná půda, Velmi propustná půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.

Interiér
Světlá místnost, Veranda
Vzdálenost od okna
~ 15 cm od jižního prosklení u mladé rostliny v květináči
Exteriér
Nezamrzající skalka, Záhon na plném slunci
Nádoby
Terakota, Velká nádoba
Vzhled
Výška300–1200 cmŠířka300–1200 cm
Listy
Zelená
Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari): původ a využití — listy 1
Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari): původ a využití — listy 2
Květy
BíláZelenáVelikost0.5–1.5 cm
Plody
Oranžová
Habitus
Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari): původ a využití — habitus 1
Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari): původ a využití — habitus 2
Kůra
Hnědá
Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari): původ a využití — kůra 1
Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari): původ a využití — kůra 2

Celosvětové rozšíření

Dracaena cinnabari je striktní endemit jemenského souostroví Sokotra v Arabském moři. Jinde nejsou známy původní populace; údaje mimo tento areál se týkají pěstovaných rostlin v botanických sbírkách, nikoli zplanělých populací.

  • Původní1
  • Jemen (Sokotra)

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari Balf.f., 1882) je jednoděložný strom rodu Dracaena z čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Druhové jméno cinnabari odkazuje na rumělku, zářivě červený minerál. Připomíná tak přímo barvu pryskyřice, která začne vytékat z kůry, jakmile je poraněna. 1 5

Výskyt tohoto stromu je přísně omezen na Sokotru, jemenské souostroví v Arabském moři, jehož je národním stromem. Neobvyklou obráceně deštníkovitou korunu vytváří opakované vidličnaté větvení. Každý nový cyklus kvetení přidává další rozvětvení a postupně buduje charakteristický obrys dospělého jedince. 8

Poznávací znaky

Dospělý strom běžně dorůstá výšky 6 až 10 m, uvádějí se však i jedinci vysocí až 12 m. Jeho koruna může dosáhnout stejného průměru, tedy 12 m. U nejstarších stromů přesahuje průměr mohutného kmene ve výšce člověka někdy i 1,5 m. 2 8

Úzké a tuhé listy měří až 60 cm na délku, ale jen asi 3 cm na šířku. Vyrůstají výhradně v hustých růžicích na koncích větví, nikdy podél kmene. Strom zůstává zelený po celý rok, jednotlivé listy se však obměňují po třech až čtyřech letech. 8

Drobné vonné květy bílozelené barvy se objevují v koncových latách přibližně v březnu. Po nich následují dužnaté bobule. Během zrání mění zelenou barvu na černou a nakonec na oranžovočervenou. Každá bobule obsahuje jedno až čtyři semena o velikosti 4 až 5 mm. 2

Užitečná taxonomie

Platné jméno Dracaena cinnabari Balf.f. pochází z popisu skotského botanika Isaaca Bayleyho Balfoura z roku 1882, kdy na Sokotře prováděl vědecký výzkum. Druh zaznamenal již poručík Wellsted v roce 1835, ale chybně jej zařadil do rodu Pterocarpus. Jediným uznávaným homotypickým synonymem je Draco cinnabari (Balf.f.) Kuntze. 1 8

Z 60 až 100 druhů rodu Dracaena má jen šest stromovitý vzrůst a patří k nim i Dracaena cinnabari. Studie chloroplastových genomů potvrdila jeho bližší genetickou příbuznost s dalším arabským dračincem Dracaena serrulata než s kanárským druhem Dracaena draco. Podobná deštníkovitá silueta všech tří druhů proto sama o sobě nevyjadřuje nejbližší příbuznost. 9 6

Stanoviště a rozšíření

Původní areál tvoří pouze souostroví Sokotra v Jemenu. Strom zde osidluje suché vápencové plošiny a horské svahy ve výškách 150 až 1 600 m, hlavně nad 600 m. Monzunová mlha, místně nazývaná khareef, dodává vláhu, která vyrovnává nízké množství srážek na souostroví. 3 8

Velkověké stromy jsou soustředěny do několika významných lokalit. Plošina Firmihin zabírá jen přibližně 2 % potenciálního areálu druhu, přesto by na ní mělo růst více než 40 % živé populace. Průměrné stáří tamních stromů se blíží 300 letům, což zároveň ukazuje význam obnovy mladými jedinci. 8

Mimo Sokotru je Dracaena cinnabari znám pouze z pěstování v botanických zahradách a soukromých sbírkách. Nikde jinde nebyly doloženy zplanělé populace. Tím se jeho rozšíření liší od mnoha okrasných rostlin, které člověk zavedl do nových oblastí a které se tam následně samostatně uchytily. 6

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení obvykle připadá na březen, jeho průběh však závisí na klimatu. Předchází mu často několik desetiletí mladistvého růstu na jediném nevětveném kmeni. Po odkvětu se vrcholový pupen vyčerpá a pokračují dva nové výhony. Deštníkovitá koruna se tedy vytváří postupně s každým dalším kvetením. 2

Okus kozami představuje hlavní překážku obnovy divokých populací. Zvířata spásají semenáče i mladé výhony dříve, než vyrostou nad jejich dosah. V mnoha dračincových lesích proto převažují staré stromy a chybí dostatečný počet mladých jedinců, kteří by je mohli v budoucnu nahradit. 3

Při pěstování se druh množí téměř výhradně výsevem. V teplém a propustném substrátu semena vzcházejí během několika týdnů. Další růst je však mimořádně pomalý po celá desetiletí. Dospělé stromy jsou proto mimo ostrov původu vzácné i tam, kde lze mladé rostliny úspěšně udržovat. 2

Využití a rizika

Červená pryskyřice z kmene, známá jako dračí krev, slouží od starověku jako barvivo a lak. V tradičním léčitelství se používala při zažívacích potížích, horečkách a ošetřování ran. Obyvatelé Sokotry ji využívají také k barvení vlny, lepení keramiky a výrobě domácí rtěnky. 7 8

Listy, stonek a kůra všech dračinců obsahují dráždivé saponiny, jedovaté pro kočky a psy. Po požití mohou způsobit zvracení, někdy s krví, nadměrné slinění a skleslost. Tyto údaje jsou doloženy na úrovni rodu, nikoli přímo pro tento druh, který se v interiérech pěstuje jen zřídka. 4

Od roku 2004 hodnotí IUCN tento druh jako zranitelný. Obnovu společně ohrožují nadměrná pastva koz, postupné vysychání klimatu, neudržitelný sběr pryskyřice a silné cyklony. Cyklon v roce 2015 například vyvrátil několik tisíc stromů, takže ztráty dospělých jedinců ještě prohloubily nedostatek dorůstajících semenáčů. 3

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U Dracaena cinnabari nejsou známy ustálené zahradnické kultivary. Vzácné rostliny ve sbírkách pocházejí z výsevů divokých populací nebo ze záchranného pěstování mimo přirozená stanoviště. Jejich označení se váže ke konkrétním populacím Sokotry, nikoli k zahradním selekcím s vybranými okrasnými vlastnostmi. 8

Nejčastěji se zaměňuje s dračincem dračím, Dracaena draco (L.) L., který má rovněž deštníkovitou korunu. Vzdálenost přes 3 000 km ovšem brání přirozenému míšení obou populací. Genomická studie navíc spojuje Dracaena cinnabari těsněji s druhem Dracaena serrulata Baker z Ománu a Saúdské Arábie. Obchodní název dračí krev přináší další nejasnost: označuje také červené pryskyřice ratanů Daemonorops z jihovýchodní Asie a některých jihoamerických druhů Croton, které s rodem Dracaena botanicky nesouvisejí. 9 7

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je dračinec rumělkový stejný strom jako dračinec dračí?

Ne. Dracaena cinnabari a Dracaena draco mají podobnou deštníkovitou korunu, jde však o dva druhy stejného rodu, oddělené více než 3 000 km. Genomická studie dokonce ukazuje bližší příbuznost Dracaena cinnabari s arabským druhem Dracaena serrulata než s Dracaena draco.

Proč má strom deštníkovitou korunu?

Hustá zploštělá koruna vzniká opakovaným vidličnatým větvením po každém kvetení. Omezuje výpar z půdy a chrání semenáče klíčící ve stínu dospělého stromu, což je v suchém klimatu výhodné.

Pochází dračí krev vždy z tohoto druhu?

Ne. Obchodní označení dračí krev zahrnuje i červené pryskyřice botanicky nepříbuzných rostlin, zejména ratanů Daemonorops z jihovýchodní Asie a některých druhů Croton z Jižní Ameriky.

Je dračinec rumělkový jedovatý pro zvířata?

Stejně jako další dračince obsahuje saponiny jedovaté pro kočky a psy. Po požití vyvolávají zvracení, slinění a skleslost. Toxicita je doložena pro rod, nikoli konkrétně pro tento druh.

Proč je druh hodnocen jako zranitelný?

IUCN hodnotí Dracaena cinnabari jako zranitelný od roku 2004. Kozy spásají semenáče a brání obnově, vysychání klimatu zmenšuje vhodná stanoviště a silné cyklony, například v roce 2015, vyvracejí tisíce dospělých stromů.

Jak dlouho dračinec rumělkový žije?

Stromy v lese Firmihin mají průměrné stáří asi 300 let, některé přesahují 500 let. Druhotné tloustnutí kmene, mezi jednoděložnými vzácné, však ztěžuje přesný odhad věku.

Lze dračinec rumělkový pěstovat mimo Sokotru?

Ano, ale jde o vzácné a velmi pomalu rostoucí rostliny. V mírném klimatu potřebují bezmrazý skleník či zimní zahradu, plné slunce a velmi propustný substrát. K dospělé deštníkovité koruně se přibližují až po několika desetiletích.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.