Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari, Balf.f. 1882)

Identita

Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari Balf.f., 1882) je jednoděložný strom rodu Dracaena z čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Druhové jméno cinnabari odkazuje na rumělku, zářivě červený minerál. Připomíná tak přímo barvu pryskyřice, která začne vytékat z kůry, jakmile je poraněna. ^{1 5}

Výskyt tohoto stromu je přísně omezen na Sokotru, jemenské souostroví v Arabském moři, jehož je národním stromem. Neobvyklou obráceně deštníkovitou korunu vytváří opakované vidličnaté větvení. Každý nový cyklus kvetení přidává další rozvětvení a postupně buduje charakteristický obrys dospělého jedince. ⁸

Poznávací znaky

Dospělý strom běžně dorůstá výšky 6 až 10 m, uvádějí se však i jedinci vysocí až 12 m. Jeho koruna může dosáhnout stejného průměru, tedy 12 m. U nejstarších stromů přesahuje průměr mohutného kmene ve výšce člověka někdy i 1,5 m. ^{2 8}

Úzké a tuhé listy měří až 60 cm na délku, ale jen asi 3 cm na šířku. Vyrůstají výhradně v hustých růžicích na koncích větví, nikdy podél kmene. Strom zůstává zelený po celý rok, jednotlivé listy se však obměňují po třech až čtyřech letech. ⁸

Drobné vonné květy bílozelené barvy se objevují v koncových latách přibližně v březnu. Po nich následují dužnaté bobule. Během zrání mění zelenou barvu na černou a nakonec na oranžovočervenou. Každá bobule obsahuje jedno až čtyři semena o velikosti 4 až 5 mm. ²

Užitečná taxonomie

Platné jméno Dracaena cinnabari Balf.f. pochází z popisu skotského botanika Isaaca Bayleyho Balfoura z roku 1882, kdy na Sokotře prováděl vědecký výzkum. Druh zaznamenal již poručík Wellsted v roce 1835, ale chybně jej zařadil do rodu Pterocarpus. Jediným uznávaným homotypickým synonymem je Draco cinnabari (Balf.f.) Kuntze. ^{1 8}

Z 60 až 100 druhů rodu Dracaena má jen šest stromovitý vzrůst a patří k nim i Dracaena cinnabari. Studie chloroplastových genomů potvrdila jeho bližší genetickou příbuznost s dalším arabským dračincem Dracaena serrulata než s kanárským druhem Dracaena draco. Podobná deštníkovitá silueta všech tří druhů proto sama o sobě nevyjadřuje nejbližší příbuznost. ^{9 6}

Stanoviště a rozšíření

Původní areál tvoří pouze souostroví Sokotra v Jemenu. Strom zde osidluje suché vápencové plošiny a horské svahy ve výškách 150 až 1 600 m, hlavně nad 600 m. Monzunová mlha, místně nazývaná khareef, dodává vláhu, která vyrovnává nízké množství srážek na souostroví. ^{3 8}

Velkověké stromy jsou soustředěny do několika významných lokalit. Plošina Firmihin zabírá jen přibližně 2 % potenciálního areálu druhu, přesto by na ní mělo růst více než 40 % živé populace. Průměrné stáří tamních stromů se blíží 300 letům, což zároveň ukazuje význam obnovy mladými jedinci. ⁸

Mimo Sokotru je Dracaena cinnabari znám pouze z pěstování v botanických zahradách a soukromých sbírkách. Nikde jinde nebyly doloženy zplanělé populace. Tím se jeho rozšíření liší od mnoha okrasných rostlin, které člověk zavedl do nových oblastí a které se tam následně samostatně uchytily. ⁶

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení obvykle připadá na březen, jeho průběh však závisí na klimatu. Předchází mu často několik desetiletí mladistvého růstu na jediném nevětveném kmeni. Po odkvětu se vrcholový pupen vyčerpá a pokračují dva nové výhony. Deštníkovitá koruna se tedy vytváří postupně s každým dalším kvetením. ²

Okus kozami představuje hlavní překážku obnovy divokých populací. Zvířata spásají semenáče i mladé výhony dříve, než vyrostou nad jejich dosah. V mnoha dračincových lesích proto převažují staré stromy a chybí dostatečný počet mladých jedinců, kteří by je mohli v budoucnu nahradit. ³

Při pěstování se druh množí téměř výhradně výsevem. V teplém a propustném substrátu semena vzcházejí během několika týdnů. Další růst je však mimořádně pomalý po celá desetiletí. Dospělé stromy jsou proto mimo ostrov původu vzácné i tam, kde lze mladé rostliny úspěšně udržovat. ²

Využití a rizika

Červená pryskyřice z kmene, známá jako dračí krev, slouží od starověku jako barvivo a lak. V tradičním léčitelství se používala při zažívacích potížích, horečkách a ošetřování ran. Obyvatelé Sokotry ji využívají také k barvení vlny, lepení keramiky a výrobě domácí rtěnky. ^{7 8}

Listy, stonek a kůra všech dračinců obsahují dráždivé saponiny, jedovaté pro kočky a psy. Po požití mohou způsobit zvracení, někdy s krví, nadměrné slinění a skleslost. Tyto údaje jsou doloženy na úrovni rodu, nikoli přímo pro tento druh, který se v interiérech pěstuje jen zřídka. ⁴

Od roku 2004 hodnotí IUCN tento druh jako zranitelný. Obnovu společně ohrožují nadměrná pastva koz, postupné vysychání klimatu, neudržitelný sběr pryskyřice a silné cyklony. Cyklon v roce 2015 například vyvrátil několik tisíc stromů, takže ztráty dospělých jedinců ještě prohloubily nedostatek dorůstajících semenáčů. ³

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U Dracaena cinnabari nejsou známy ustálené zahradnické kultivary. Vzácné rostliny ve sbírkách pocházejí z výsevů divokých populací nebo ze záchranného pěstování mimo přirozená stanoviště. Jejich označení se váže ke konkrétním populacím Sokotry, nikoli k zahradním selekcím s vybranými okrasnými vlastnostmi. ⁸

Nejčastěji se zaměňuje s dračincem dračím, Dracaena draco (L.) L., který má rovněž deštníkovitou korunu. Vzdálenost přes 3 000 km ovšem brání přirozenému míšení obou populací. Genomická studie navíc spojuje Dracaena cinnabari těsněji s druhem Dracaena serrulata Baker z Ománu a Saúdské Arábie. Obchodní název dračí krev přináší další nejasnost: označuje také červené pryskyřice ratanů Daemonorops z jihovýchodní Asie a některých jihoamerických druhů Croton, které s rodem Dracaena botanicky nesouvisejí. ^{9 7}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Dracaena cinnabari Balf.f.
• Royal Horticultural Society, Dracaena cinnabari - Dragon's blood tree
• IUCN Red List, Dracaena cinnabari assessment 2004
• ASPCA, Dracaena (Dragon Tree) toxicity entry
• Encyclopaedia Britannica, dragon tree
• GBIF, Dracaena cinnabari Balf.f. species record
• Gupta, Bleakley & Gupta 2008, Dragon's blood - botany, chemistry and therapeutic uses
• Attorre & Van Damme 2020, Dragon's Blood Tree (Dracaena cinnabari) - A Cenozoic Relict, IntechOpen
• Complete chloroplast genome sequencing and comparative analysis of Dracaena serrulata and Dracaena cinnabari, PMC9537188