Hořec žlutý (Gentiana lutea, L. 1753)

Identita

Hořec žlutý (Gentiana lutea L., 1753) je vytrvalá bylina rodu Gentiana z čeledi hořcovitých (Gentianaceae). Rodové jméno připomíná Gentia, ilyrského krále z 2. století př. n. l. Plinius starší mu přisuzoval objev léčivých vlastností kořene; jde o historické podání. Druhové jméno lutea znamená latinsky žlutá a odkazuje k barvě květů, nikoli kořene. ^{1 6}

Statná a dlouhověká rostlina se může dožít až 50 let, první květy však vytváří teprve přibližně po 10 letech růstu v listové růžici. Mladý hořec proto po dlouhou dobu netvoří žádnou květní lodyhu. Pouhá nekvetoucí růžice ještě nenaznačuje jeho pozdější velikost ani nápadnost květů. ³

Poznávací znaky

Silná vzpřímená lodyha hořce se nevětví a obvykle dorůstá 1 až 1,5 m, u zvlášť mohutných jedinců jsou uváděny až 2 m. Široké vejčité až eliptické listy stojí vstřícně. Výrazných 5 až 7 souběžných žilek na nich vytváří nápadně zvrásněný povrch, který lze dobře poznat i bez květů. ^{4 3}

Přízemní řapíkaté listy vytvářejí před vyrašením lodyhy rozložitou růžici. Horní lodyžní listy jsou naproti tomu přisedlé a bází objímají stonek. Jasně žluté hvězdicovité květy mají 5 až 9 cípů, oddělených téměř až k bázi. Od června do srpna se shlukují v hustých přeslenech v úžlabí horních listů. ^{4 1}

Silný kůlový kořen proniká hluboko do půdy. Zvenku je hnědožlutý, uvnitř žlutý. Právě kořen, nikoli květy, je důvodem sběru i pověsti, kterou rostlina získala již ve starověku. Výrazný květ tedy upozorňuje na rostlinu, zatímco tradičně využívaná část zůstává pod zemí. ⁶

Užitečná taxonomie

Pro druh je v POWO/WCVP přijímáno jméno Gentiana lutea L. Rozlišuje se u něj několik uznávaných regionálních poddruhů a botanických variet:

• Gentiana lutea subsp. symphyandra Murb., z jihovýchodních Alp přes Balkán až do Turecka;
• Gentiana lutea subsp. montserratii (Vivant ex Greuter) Widler, endemit hory Oroel v severním Španělsku;
• Gentiana lutea subsp. vardjanii Wraber, omezený na Slovinsko;
• Gentiana lutea var. aurantiaca (M.Laínz) M.Laínz, s oranžovými namísto žlutých květů.

Některá starší jména představují pouze synonyma, například Gentiana purpurea var. lutea Gaudin nebo Gentiana detonsa var. lutea Burkill. Při nejistotě je vhodné držet se přijatého jména Gentiana lutea. Historický název ve starší literatuře nemusí znamenat jiný současně uznávaný druh. ^{1 2 9}

Stanoviště a rozšíření

Horské oblasti střední a jižní Evropy tvoří původní areál, který zasahuje až do západního Turecka. Zahrnuje Alpy, Francouzské středohoří, Juru, Pyreneje, Vogézy, Apeniny a Balkán. Hořec osidluje subalpínské až alpínské trávníky a pastviny na hlubokých vápnitých půdách v nadmořské výšce 700 až 2 500 m. ^{1 8}

V několika francouzských pohořích se druh stále vyskytuje, ale obchodní hodnota kořene vedla k silnému tlaku sběru. V některých francouzských departementech proto získávání planých rostlin upravují regionální předpisy nebo je nutné povolení. Jde o pravidla těchto území; samotná přítomnost rostliny v horách neznamená volný sběr. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Červnové až srpnové kvetení přichází u jedinců, kteří již strávili přibližně 10 let jako nekvetoucí listová růžice. Čmeláci a další horský hmyz opylují květy, z nichž následně vzniká tobolka s mnoha křídlatými semeny. Ta potom roznáší vítr, což umožňuje šíření mimo mateřskou rostlinu. ³

Výsev je spolehlivější než dělení, protože nepoškozuje kůlový kořen. Semena vyžadují 5 až 6 týdnů chladové stratifikace při teplotách od 0 do −5 °C. Teprve potom pomalu a nepravidelně klíčí. Semenáčky potřebují další roky, aby vytvořily růžici dostatečně vyvinutou ke kvetení. Dělení se nedoporučuje: hluboký, křehký kořen špatně snáší zásahy a přesazování. ³

Využití a rizika

Podzimní sklizeň kořenů se provádí u rostlin starých nejméně 5 až 10 let. Kořen obsahuje hořké glykosidy, například gentiopikrosid, které mu dodávají charakteristickou chuť využívanou v lékopisu a při výrobě destilátů. Je součástí aperitivů a horských likérů. Tradičně se používal také jako zažívací tonikum pro podporu chuti k jídlu. ^{7 6}

Při vnitřním použití v přiměřené dávce bývá kořen obecně dobře snášen. Nadbytek může vyvolat bolest hlavy, nevolnost a zvracení. Použití se nedoporučuje lidem se žaludečním nebo dvanáctníkovým vředem; tradiční užití tedy neznamená, že je kořen vhodný bez omezení pro každého. ³

Závažnější nebezpečí představuje záměna při sběru s kýchavicí bílou (Veratrum album), prudce jedovatou rostlinou stejných horských pastvin. Před rozkvětem si jejich listové růžice mohou být podobné. Spolehlivým znakem je postavení listů: u hořce jsou vstřícné, vždy po dvou proti sobě, zatímco kýchavice má listy střídavé a spirálovitě uspořádané podél lodyhy. Tento rozdíl má při určování větší význam než celková podobnost mladých rostlin. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Přirozené odchylky hořce odpovídají regionálním botanickým populacím spíše než ustáleným zahradnickým výběrům. Varieta aurantiaca s oranžovými květy ani poddruh symphyandra z jihovýchodních Alp a Balkánu nedaly vzniknout široce rozšířenému okrasnému kultivaru. Botanický poddruh a běžná zahradnická odrůda zde proto označují různé věci. ¹

V terénu jsou důležité dvě skupiny záměn. První je kýchavice bílá, jejíž požití může být smrtelné a jejíž růžice připomíná mladý nekvetoucí hořec. Druhou představují jiné horské hořce, například Gentiana punctata a Gentiana purpurea. Mají drobnější, tečkované či purpurové květy místo velkých přeslenů jasně žlutých květů. U dospělých rostlin jsou tedy nejjednoduššími rozlišovacími znaky vzrůst a čistě žlutá barva květů. ⁹

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Gentiana lutea L.
• International Plant Names Index, Gentiana lutea L.
• Plants For A Future, Gentiana lutea
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Gentiana lutea
• INPN / Muséum national d'Histoire naturelle, Gentiana lutea, status ochrany
• Rutgers University, Ethnobotanical Leaflets, využití kořene hořce v hořkých nápojích
• PubChem / NCBI, přehled sloučeniny gentiopikrosid
• Global Biodiversity Information Facility, Gentiana lutea L.
• Integrated Taxonomic Information System, Gentiana lutea L.