Goeppertia rufibarba(Fenzl) Borchs. & S.Suárez, 2012

Goeppertia rufibarba má dlouhé zvlněné listy se zeleným lícem a zeleným nebo purpurovým rubem, s rezavými chlupy na řapících a žilkách. Tato brazilská trvalka z lesního podrostu se pěstuje v interiéru na nepřímém světle a ve vlhkém vzduchu.

Číst dál
Vědecký názevGoeppertia rufibarba
RodGoeppertia
ŘádZingiberales

Calathea rufibarba Fenzl a Phyllodes rufibarba (Fenzl) Kuntze

Základní údaje
Toxicita
Je třeba ověřit : lidé včetně dětí, koně a zvířata · Netoxická : kočky a psi
Náročnost péče
Střední
Typ rostliny
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
Brazílie
Stanoviště
Pozemní podrost vlhkých tropických lesů Brazílie.
Sezónnost
Doba kvetení
JaroLéto
Růst
Rychlost růstu
Střední v příznivých tropických podmínkách.
Doba do dospělosti
Dospělé zahradnické velikosti dosáhne za 2 až 5 let.
Množení
Dělení
Klima a voda
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Chránit před průvanem a silným větrem.
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Půda
Typy půdy
Substrát pro pokojové rostliny, Propustný pěstební substrát
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Dopřejte jí hodně rozptýleného světla bez přímého slunce na listech.

Jasné nepřímé nebo filtrované světlo; vyhnout se přímému slunci.
Vzhled
Výška50–100 cmŠířka10–50 cm
Listy
ZelenáFialová
Květy
ŽlutáBílá
Habitus
Goeppertia rufibarba: původ a využití — habitus 1

Celosvětové rozšíření

Přijatý původní areál: Bahia v severovýchodní Brazílii. Botanický soupis uvádí také Espírito Santo.

  • Původní1
  • Brazílie, Bahia

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Goeppertia rufibarba (Fenzl) Borchs. & S.Suárez, 2012 se pozná podle rezavých chlupů na řapících a listech. Tato stálezelená trvalka z čeledi Marantaceae vytváří vzpřímený trs. Francouzské zahradnické jméno „calathéa velours“ je doloženo u původního vědeckého názvu Calathea rufibarba Fenzl. 2 1 8 9

Druhové jméno rufibarba spojuje latinská slova rufus, červený, a barba, vous: popisuje rezavé ochlupení rostliny. Rodové jméno připomíná německého botanika a paleontologa Heinricha Göpperta. Francouzské označení odkazující na samet tak vychází z pozorovatelné vlastnosti, z povrchu listů. 4

Poznávací znaky

Pěstované rostliny druhu Goeppertia rufibarba popsané NC State mají kopinaté listy se zvlněnými okraji, na líci zelené a na rubu purpurové. Brazilská flóra uvádí i zelený rub; tato barva tedy druh nevylučuje. Rezavé chlupy pokrývají řapíky, střední žilku i spodní stranu čepele. Právě spojení úzkého tvaru listů a ochlupení pomáhá tuto rostlinu rozlišit mezi kalateami pěstovanými pro okrasné listy. 2 10

V zahradnické kultuře se uvádí výška 0,5 až 1 m a šířka 0,1 až 0,5 m. Popis z tropických podmínek udává trs vysoký přibližně 50 až 70 cm a čepele dosahující rozměrů 25 cm na 8 cm. Tyto údaje se vztahují k různým podmínkám pěstování. Šířka jednotlivé listové čepele se nesmí zaměňovat za šířku celé rostliny. 3 4

Užitečná taxonomie

Goeppertia rufibarba byla přeřazena do jiného rodu; přijaté jméno v této kombinaci bylo zveřejněno v roce 2012. Původní jméno, označované jako bazionym, je Calathea rufibarba Fenzl z roku 1879. Synonymum Phyllodes rufibarba (Fenzl) Kuntze pochází z roku 1891. Všechna tato botanická jména označují tentýž taxon. 1 5

Pokud je na jmenovce stále uvedeno „Calathea rufibarba“, nejde o jiný druh. Zahradnická pojmenování jako ‘Blue Grass’ patří na jinou úroveň: rozlišují pěstované rostliny a je třeba je oddělovat od uvedených botanických synonym. 1 6

Stanoviště a rozšíření

Goeppertia rufibarba roste v podrostu vlhkých tropických lesů. Za její původní areál se zde považuje stát Bahia v severovýchodní Brazílii; jiný botanický soupis přidává stát Espírito Santo. Jednotlivé soupisy se tedy v hranicích rozšíření liší, což však neopravňuje rozšířit její původ na celou tropickou Ameriku. V Singapuru je vedena jako pěstovaná nepůvodní rostlina. 1 5 4

Při pěstování v interiéru potřebuje Goeppertia rufibarba nepřímé nebo filtrované světlo. Přímé slunce může listy popálit. Vlhký vzduch a propustný substrát odpovídají podmínkám lesního podrostu. Vysoká vzdušná vlhkost ovšem nenahrazuje kontrolu substrátu: kořeny nesmějí zůstávat v rozbahněné směsi. 3 2

Životní cyklus a rozmnožování

Goeppertia rufibarba se množí dělením oddenkaté kořenové soustavy koncem jara. NParks popisuje drobné žluté květy v hustém klasu; podle NC State rostlina v interiéru kvete zřídka. Brazilská flóra uvádí žlutý nebo bílý kalich i korunu. Zahradnický popis NC State zmiňuje také oranžové květy, zatímco Flora do Brasil u kalichu a koruny popisuje jen žlutou a bílou barvu. Tento rozpor nestačí k přiřazení dotčených rostlin k jinému taxonu. I nekvetoucí pěstovaný exemplář lze určit podle listů. 3 2 4 10

Kalendář odpovídá pěstování v interiéru v evropské části Francie, na severní polokouli. Skóre vody a růstu jsou relativní redakční ukazatele, nikoli objemy zálivky nebo naměřená rychlost růstu. Jejich jarní a letní zvýšení zachycuje doložené období růstu; zimní pokles doprovází udržování substrátu jen mírně vlhkého. Jarní období přesazování vychází z doporučení Au Jardin přesadit rostlinu, když přeroste květináč. Ostatní měsíce leží mimo toto doporučené období. Pro dělení se samostatně uvádí konec jara. 3 2 9

RHS doporučuje během růstu jednou měsíčně vyvážené tekuté hnojivo; NC State upřesňuje jaro a léto. Podzimní hnojení předpokládá pokračující růst. Měsíce bez hnojení odpovídají zimnímu scénáři bez aktivního růstu: přísun živin proto přizpůsobte skutečné aktivitě rostliny, ne pouze datu v kalendáři. Přesná dávka ani poměr NPK z tohoto doporučení nevyplývají. RHS uvádí přesazování jednou za dva až tři roky, nikoli povinnou výměnu květináče každé jaro. 3 2

Využití a rizika

Goeppertia rufibarba se pěstuje jako okrasná pokojová rostlina. Tento druh je výslovně hodnocen jako netoxický pro kočky a psy. Širší veterinární hodnocení kalateí zahrnuje také koně, ale nejde o hodnocení přímo tohoto druhu. Status pro člověka a děti zůstává neznámý, stejně jako pro ostatní zvířata. 2 7

Hnědnutí špiček listů může způsobit příliš suchý vzduch nebo fluor ve vodovodní vodě. Doporučuje se destilovaná či dešťová voda. Nadměrná zálivka může vést k hnilobě kořenů; svinuté listy mohou upozorňovat na nedostatečnou vzdušnou vlhkost nebo nedostatek vody. Při těchto příznacích proto zkontrolujte jak okolní vzduch, tak substrát. 2

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Goeppertia rufibarba ‘Blue Grass’ má kompaktní vzrůst a zvlněné modrozelené listy. Zahradnické jméno je doloženo, ale jeho nomenklatorický status není vyřešen a zmínka nedokládá stálost odrůdových znaků. ‘Tropistar’ má úzké tmavě zelené listy s vínově červeným rubem, zatímco ‘Wavestar’ se odlišuje úzkými světle zelenými listy. 2 6

Také označení Color Full® Elger Grass, Color Full® Soft Kitty™ a Color Full® Xena™ pocházejí ze zahradnického obchodu. Soft Kitty má na tmavém podkladu jemné světle zelené kresby. Značka či obchodní jméno samo o sobě nedokládá samostatný druh ani vzácnost. Při určování Goeppertia rufibarba je užitečnější posoudit rezavé chlupy společně se zvlněnými listy než izolovanou barvu na jmenovce. 2

Hlavní zdroje

Botanické reference rozlišují přijaté jméno, synonyma a původní areál; zahradnické popisy uvádějí poznávací znaky a podmínky pěstování.

Časté otázky

Jak poznat Goeppertia rufibarba?

Kopinaté listy mají zvlněné okraje a rezavé chlupy na řapících, středních žilkách a spodní straně čepele. Purpurový rub popsaný v zahradnictví není nutný: brazilská flóra připouští i zelený rub.

Jsou Calathea rufibarba a Goeppertia rufibarba dva různé druhy?

Ne. Calathea rufibarba Fenzl je původní jméno; Goeppertia rufibarba je přijatá kombinace zveřejněná v roce 2012.

Je Goeppertia rufibarba jedovatá pro kočky?

Druh je výslovně hodnocen jako netoxický pro kočky a psy. Status pro člověka a děti zůstává neznámý.

Proč hnědnou špičky listů?

Hnědnutí špiček a okrajů může způsobit nízká vzdušná vlhkost nebo fluor ve vodovodní vodě. Rostlinu může poškodit i přemokřený substrát.

Jak se Goeppertia rufibarba množí?

Doporučuje se dělení oddenkaté kořenové soustavy koncem jara.

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.