Kroenleinia grusonii(Hildm.) Lodé, 2014

Kroenleinia grusonii tvoří žebrovanou kouli pokrytou zlatými trny, která se s věkem prodlužuje do soudkovitého tvaru. Tento mexický kaktus z čeledi Cactaceae se stále prodává i jako Echinocactus grusonii. Kvete jako dostatečně vyvinutá dospělá rostlina na slunném místě a potřebuje propustný substrát.

Číst dál
Vědecký názevKroenleinia grusonii
RodKroenleinia
ŘádCaryophyllales

Echinocactus grusonii, Echinocereus grusonii, Ferocactus grusonii, Echinocactus corynacanthus, Echinocactus galeottii a Echinocereus grusonii var. azureus

Základní údaje
Toxicita
Je třeba ověřit : lidé včetně dětí, kočky, psi, koně a zvířata
Typ rostliny
Délka života
Vytrvalá
Země původu
Mexiko
Stanoviště
Pouště a suché křoviny Mexika.
Růst
Období klidu
Zimní klid
Rychlost růstu
Pomalý; dospělého vzrůstu dosahuje za několik desetiletí.
Doba do dospělosti
Kvetou starší a dostatečně široké rostliny.
Množení
Výsev
Klima a voda
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
Typy půdy
Minerální propustná půda, Substrát pro kaktusy
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.

Plné slunce pro kvetení a zlaté zbarvení trnů.
Interiér
Světlý parapet, Skleník
Nádoby
Propustný květináč
Vzhled
Výška10–50 cmŠířka50–100 cm
Květy
ŽlutáVelikost4 cm
Kůra
Zelená

Celosvětové rozšíření

Druh původní v Mexiku, od Zacatecas po San Luis Potosí podle použitého botanického vymezení; hojně pěstovaný mimo přirozený areál.

  • Původní1
  • Mexiko

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.↗

Identita

Kroenleinia grusonii (Hildm.) Lodé, 2014 má kulovitý stonek s výraznými žebry a zlatými trny. Tento vytrvalý kaktus patří do čeledi kaktusovitých (Cactaceae). Francouzské jméno „coussin de belle-mère“ je doloženo pod starším botanickým jménem Echinocactus grusonii. To je dosud běžné ve sbírkách a zahradnických katalozích; odlišné rodové jméno proto nemusí znamenat jiný druh. 1 4 3

Tvar rostliny se s věkem mění: z koule vzniká soudek. Malý exemplář zakoupený v květináči si tedy neuchová mladé proporce navždy. Dospělý vzrůst se vyvíjí pomalu, během desetiletí. Trny přitom zůstávají jedním z hlavních okrasných znaků, i když se celkové proporce stonku postupně proměňují. 3 6

Poznávací znaky

Zelený stonek má hluboká žebra, na jejichž hranách jsou seřazeny skupiny nažloutlých trnů a krátkých zlatých chlupů. Na vrcholu je vlnatá zóna. U kvetoucích rostlin se žluté květy objevují v prstenci v této vrcholové části a zůstávají částečně ukryté v chlupech. Vrchol je proto další částí rostliny, kterou se vyplatí prohlédnout. 6 3

Velikost závisí na popisovaných podmínkách. Britské zahradnické údaje uvádějí 0,1 až 0,5 m na výšku a 0,5 až 1 m na šířku. Dospělé rostliny mohou přesáhnout metr výšky. Takto velké exempláře však nepopisují okamžitou velikost kaktusu umístěného na okenním parapetu; rozměry je třeba číst spolu s věkem a kontextem pěstování. 5 6

Popis druhu uvádí květy o průměru přibližně 4 cm. Při určování dospělé rostliny se posuzují společně žluté květy, výrazná žebra a zlaté otrnění. Samotný kulovitý tvar proto poskytuje méně údajů než kombinace těchto znaků. 3

Užitečná taxonomie

Přijímané jméno Kroenleinia grusonii bylo v této kombinaci zveřejněno roku 2014. Basionym, tedy původní jméno Echinocactus grusonii Hildm., pochází z roku 1886. Změna rodového zařazení vysvětluje, proč mohou dvě různé jmenovky označovat tentýž kaktus. Starší botanické jméno samo o sobě neoznačuje jinou zahradnickou formu. 1

V synonymice jsou také Echinocereus grusonii (Hildm.) Von Zeisold a Ferocactus grusonii (Hildm.) Guiggi. Tato botanická jména nejsou názvy kultivarů. Zahradnický doplněk jako ‘Inermis’ sděluje jinou informaci: odlišuje pěstovanou formu uvnitř taxonu. Při čtení jmenovky je proto potřeba rozlišit synonymum od dodatečného názvu formy. 1 7

Stanoviště a rozšíření

Kroenleinia grusonii pochází z Mexika. Botanicky vymezený areál sahá od Zacatecas po San Luis Potosí, v pouštích a suchých křovinách. Rostlina se hojně pěstuje, ale četnost v zahradnictví nevypovídá o stavu přírodních populací. Množství exemplářů ve sbírkách tedy nelze zaměňovat s početností druhu ve volné přírodě. 1 6

Přírodní populace ohrožuje ničení stanovišť a nelegální sběr. Pomalá obnova a zájem sběratelů o velké exempláře zatěžují plané kaktusy ještě více. Nákup rostliny namnožené v zahradnictví pomáhá vyhnout se přímé podpoře tohoto odběru. U pomalu rostoucího druhu je původ nabízené rostliny součástí rozhodování při nákupu. 6

Na globálním červeném seznamu je druh veden jako ohrožený (EN), pod starším vědeckým jménem. Samostatná algoritmická předpověď jej označuje jako neohrožený; tento odhad nenahrazuje hodnocení ochrany přírody. Některé zahradnické popisy používají označení „kriticky ohrožený“. Je proto třeba jednotlivá hodnocení odlišovat a neslučovat je v jediný závěr. 2 3

Životní cyklus a rozmnožování

Kroenleinia grusonii začíná kvést pozdě. První květy se mohou objevit přibližně po dvaceti letech nebo ještě později; jako vývojový práh se uvádí také průměr alespoň 35 cm. Samotný věk nestačí. Plné slunce je nutné pro kvetení i zlaté vybarvení trnů, takže vedle velikosti záleží také na expozici. 6 3

Plody obsahují mnoho drobných černých semen. Doporučenou metodou množení tohoto druhu je výsev. Přítomnost semen v plodu však neříká, jak rychle vznikne velká rostlina. Vývoj dospělého soudkovitého stonku zůstává dlouhodobou záležitostí; snadná dostupnost osiva tedy neznamená rychlé dosažení dospělé velikosti. 3 5

Pěstování a rizika

Kroenleinia grusonii vyžaduje velmi světlé stanoviště a dobře propustný substrát s minerální složkou. Pěstování pod krytem chrání před nadměrnou vlhkostí. Letní pobyt na zahradě těmto kaktusům vyhovuje, pokud déšť nepřemokřuje květináč. Přebytečná vlhkost může způsobit hnilobu kořenů nebo skvrny na pokožce stonku. 5 4

Během růstu zalévejte střídmě a před další zálivkou nechte povrch substrátu vyschnout. Sezónní doporučení pro tyto kaktusy rozlišují chladné zimování v suchu a vytápěný byt, kde jsou zálivky velmi řídké. Pro skupinu se doporučuje zimní teplota nad 5 °C a ochrana před vlhkostí. Zimní péče se tedy řídí i podmínkami umístění. 4

Vyvážené kapalné hnojivo se přidává dvakrát nebo třikrát během růstu. Pravidelný řez není nutný. Mezi škůdce, které je třeba při kontrolách rostlin sledovat, patří červci. 5

Dlouhé trny znamenají riziko mechanického poranění. Umístění mimo průchozí místa a mimo dosah dětí či zvířat omezuje náhodný kontakt. Toxicita po požití zůstává neurčená. Chybějící toxikologické hodnocení nedovoluje označit rostlinu za neškodnou, i když nejzřetelnějším nebezpečím při manipulaci jsou její trny. 3

Zahradnické formy a záměny

Forma ‘Inermis’ je uváděna pod anglickým jménem znamenajícím „zlatá koule bez trnů“. Toto zahradnické označení nepopisuje běžnou podobu druhu, k jehož určovacím znakům patří dlouhé trny. Přítomnost názvu formy na jmenovce proto mění, jak se má otrnění při určování posuzovat. 7 3

Také u ‘Inermis’ zahradnický popis uvádí plné slunce a malou zálivku. Uváděná absence trnů tedy neznamená, že forma upřednostňuje stín nebo vlhko. Při porovnávání rostlin prodávaných pod různými rodovými jmény nejprve zkontrolujte druhové jméno grusonii a poté případný další zahradnický název. 7 1

Hlavní zdroje

Časté otázky

Proč Kroenleinia grusonii nekvete?

Kvetení vyžaduje dospělou, dostatečně širokou rostlinu a plné slunce. Mladý exemplář v květináči může zůstat dlouho bez květů.

Jsou Echinocactus grusonii a Kroenleinia grusonii různé rostliny?

Obě jména označují stejný taxon. Kroenleinia grusonii je přijímané jméno; Echinocactus grusonii je jeho starší botanické jméno, stále používané v zahradnictví.

Jak tento kaktus zalévat v zimě?

Rostlina uchovávaná v chladu a v klidu zůstává v suchu. Ve vytápěném bytě výrazně prodlužte intervaly mezi zálivkami a ověřte, že povrch substrátu vyschl.

Je tento kaktus bezpečný pro kočky?

Toxicita při požití zůstává neznámá. Trny znamenají mechanické riziko: kaktus umístěte mimo místa, kde by do něj zvíře mohlo narazit nebo jej okusovat.

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.