Henovník bílý (Lawsonia inermis, L. 1753)

Identita

Henovník bílý (Lawsonia inermis L., 1753), známý také jako henna, je keř z čeledi kyprejovitých (Lythraceae). Představuje jediný uznávaný druh rodu Lawsonia. Tento botanický název označuje živou rostlinu, z jejíchž listů se získává známé barvivo. ^{1 6}

Vědecké jméno spojuje dva odlišné příběhy. Rodové Lawsonia připomíná Isaaca Lawsona, skotského vojenského lékaře, který finančně přispěl na Linného Systema Naturae. Druhové inermis, tedy „beztrnný“, odlišuje hladké větve pěstovaných forem od trnitých větví pozorovaných u planých rostlin. ²

Francouzské henné pochází z arabského hinna', ze kterého vychází také anglické henna. Píseň písní zmiňuje rostlinu pod starým označením camphire, což dokládá tisíciletou tradici barvířského využití. Sušené a rozemleté listy odedávna slouží k barvení kůže, vlasů, nehtů a některých textilií. ⁷

Poznávací znaky

Bohatě větvený keř Lawsonia inermis lze vést také jako malý strom. Běžně dorůstá 2 až 6 m, u starých jedinců v příznivém podnebí se uvádí i výška 7 m. Rozdíly ve vzrůstu tedy závisejí také na stáří a podmínkách. ^{3 2}

Mladé větve jsou zelené a hranaté, s věkem šednou a někdy mají na koncích krátké trny. Právě tento znak dlouho vedl k rozlišování trnitých a beztrnných forem. Vstřícné listy jsou eliptické až kopinaté, celokrajné a lysé, dlouhé jen 1,5 až 5 cm. Jejich drobná velikost pomáhá henovník na první pohled odlišit od okolních keřů s většími listy. ^{5 3}

Bílé, růžové nebo červené květy podle populace měří v průměru sotva 1 cm. Stovky květů však společně vytvářejí velké, výrazně vonné koncové laty. Po odkvětu vznikají hnědé kulovité tobolky o velikosti 4 až 8 mm, které se za zralosti otevírají čtyřmi částmi a uvolňují mnoho hranatých semen. ⁵

Užitečná taxonomie

Monotypický rod Lawsonia zahrnuje pouze uznávaný druh Lawsonia inermis. To zjednodušuje botanické určení, ale praktické záměny se přesouvají z přírody do obchodu. Mezi důležitá historická synonyma patří především dvě jména:

• Lawsonia spinosa L., jméno původně popisující plané trnité formy před jejich přiřazením k L. inermis;
• Lawsonia alba Lam., staré jméno přetrvávající v některých dřívějších překladech Bible při zmínce o „camphire“ v Písni písní.

POWO přijímá jméno Lawsonia inermis L. Jeho používání pomáhá oddělit botanickou identitu od obchodních názvů „neutrální henna“ či „černá henna“, které neoznačují žádnou uznávanou botanickou odrůdu. Samotný nápis na kosmetickém výrobku proto nelze pokládat za určení rostliny. ^{1 6}

Stanoviště a rozšíření

Od severovýchodní tropické Afriky přes Arabský poloostrov po jižní Pákistán a Indii se táhne původní areál henovníku. Je třeba jej odlišovat od oblastí, do kterých člověk rostlinu rozšířil dlouhodobým pěstováním. ¹

Na plném slunci obývá suché savany, pobřežní křoviny a břehy sezonních vodních toků. Snáší chudé, písčité nebo vápenité půdy lépe než většina okrasných keřů. Tyto nároky odpovídají jeho výskytu v suchých a teplých oblastech. ^{2 3}

Pěstování od starověku umožnilo zdomácnění daleko za původním areálem, zejména v severní Africe a na severu Austrálie. Tam se volně rostoucí populace udržují také mimo pěstební plochy. Oblast Sojat v Rádžasthánu soustřeďuje většinu indické produkce henny a její listy mají chráněné zeměpisné označení spojené s obsahem lawsonu. ²

Životní cyklus a rozmnožování

K množení henovníku slouží především výsev do teplého substrátu při 25 až 30 °C, případně řízky z polovyzrálých stonků v teplé části roku. Klíčení trvá dva až čtyři týdny. V prvním roce zůstává růst pomalý, přestože později může být rostlina za vhodných podmínek produktivní. ³

Za dobrých podmínek začíná sklizeň listů už v prvním roce. Plné produkce se však dosahuje teprve po dvou až třech letech, když je keř dobře rozvětvený. Sklizené listy se suší ve stínu a melou na zelený prášek. Po smíchání s kyselou tekutinou z něj vzniká pasta používaná jako henna. ⁷

V chráněné kultuře mírného pásma kvete henovník převážně na konci léta. V trvale tropickém podnebí se kvetení naopak může opakovat několikrát během roku. Doba kvetení tedy není všude stejná a závisí na podnebí pěstování. ³

Využití a rizika

Barvení těla a vlasů tvoří hlavní využití henny; tradiční použití na kůži a textilie má menší význam. Barvu vytváří lawson, chemicky 2-hydroxy-1,4-naftochinon. Váže se na keratin kůže, vlasů a nehtů a zanechává rezavě hnědý odstín, který podle ošetřené části přetrvává jeden až tři týdny. ⁷

Čistá henna nanesená na zdravou kůži se považuje za netoxickou pro člověka i domácí zvířata. Doložené riziko se podle uvedeného zdroje týká především černé henny, přípravku pro tmavší a rychlejší dočasné tetování s přídavkem parafenylendiaminu (PPD). Tento silný alergen vyvolává někdy závažný kontaktní zánět kůže. Příznaky se objevují jeden až dva týdny po prvním kontaktu. ⁸

Mimo samotné barvení je henna součástí tradičních postupů, při nichž se používala jako mírné kožní antiseptikum. Jde o historicky uváděné využití, nikoli doporučení léčby. Sloužila také jako barvivo na vlnu, hedvábí a kůži, s tradicí doloženou od starověkého Egypta po indický subkontinent. ⁷

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Široce uznávané ustálené kultivary Lawsonia inermis nejsou známy. Rozdíly mezi obchodními produkty souvisejí hlavně se zeměpisným původem a obsahem lawsonu, nikoli s pojmenovanými zahradnickými odrůdami. Henna ze Sojatu je proslulá vysokým obsahem barviva a jemenská henna tmavším odstínem. Obě označení vyjadřují původ, ne samostatné taxony. ²

Nejčastější obchodní záměna se týká prášku prodávaného jako „neutrální henna“, nikoli živé rostliny. Tento prášek obvykle neobsahuje lawson a pochází ze zcela jiného botanického rodu. Pod jménem henna se tedy prodává nepřesně a jeho název sám o sobě neurčuje složení. ⁷

Protože je rod monotypický, nepředstavuje v jeho rámci žádný další planý druh botanickou záměnu. Lawsonia inermis sdílí čeleď Lythraceae s okrasnými rostlinami odlišného vzrůstu i kvetení, například s rodem Lagerstroemia nebo kyprejí. Přijaté vědecké jméno Lawsonia inermis zůstává rozhodujícím vodítkem pro odlišení živé rostliny od kosmetického výrobku s obchodním označením. ⁶

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Lawsonia inermis L.
• Missouri Botanical Garden, Plant Finder — Lawsonia inermis
• Plants For A Future (PFAF), Lawsonia inermis
• INPN / MNHN, Lawsonia inermis L., 1753
• USDA ARS GRIN Global, Lawsonia inermis, taxonomický záznam
• ITIS, Lawsonia inermis L. (TSN 503345)
• Wikipedia, Lawson (2-hydroxy-1,4-naftochinon)
• DermNet NZ, reakce na tetování černou hennou