Damask rose (Rosa × damascena, Herrm. 1762)

Identita

Rosa × damascena je stará růže rodu Rosa z čeledi Rosaceae. Nejdůležitějším detailem jména je znak ×, který označuje křížence, nikoli běžný planý druh. POWO řadí Rosa × damascena Herrm. mezi umělé hybridy a uvádí kombinaci Rosa gallica × Rosa moschata. ¹

Botanické pojetí ponechává prostor i běžnému zahradnickému užití jmen. WFO rovněž přebírá Rosa × damascena Herrm., zatímco GBIF a některé regulační zdroje stále užívají Rosa ×damascena Mill., zveřejněné v Millerově Gardeners Dictionary roku 1768. Rozdílná autorská zkratka nemění hlavní charakteristiku: jde o starý, silně vonný hybrid v jádru skupin Damask. ^{2 3}

Francouzská označení rose de Damas a rosier de Damas odkazují především na tuto starou vonnou růži. V angličtině jsou běžná jména Damask rose a Summer damask rose. NC State například řadí kultivar 'Kazanlik' mezi damašské růže a uvádí jména Kazanlik rose, Summer Damask i Trigintipetala damask rose. ⁷

Poznávací znaky

Podle popisu RHS tvoří Rosa × damascena bujný keř vysoký asi 2 m, s obloukovitými ostnitými větvemi, tmavozelenými listy a skupinami silně vonných růžových poloplných květů širokých přibližně 8 cm. Habitem jde o velký opadavý keř, spíše než nízkou růži do obruby. ⁴

Velikost závisí na klonu a způsobu vedení. RHS uvádí konečnou výšku i šířku 1,5–2,5 m. NC State udává u kultivaru 'Kazanlik' výšku přibližně 1,5–2,4 m a šířku 1,2–1,8 m, tedy srovnatelný řád rozměrů dobře zakořeněného keře. ^{4 7}

Nejvýrazněji napovídají květy: růžové, často ploché, poloplné až plné, silně vonné a zpravidla seskupené. U 'Kazanlik' NC State popisuje růžové květy o průměru 5–8 cm, s 16–25 korunními lístky a velmi silnou damašskou vůní. Pokud se neodstraní všechny odkvetlé květy, následují červené šípky. ⁷

Taxonomie a rodičovský původ

Taxonomickou oporou je POWO: Rosa × damascena Herrm. je v něm umělým křížencem Rosa gallica a Rosa moschata. Uvádí i četná historická synonyma spojená se jmény Rosa × bifera, Rosa × calendarum, Rosa × portlandia, Rosa gallica var. damascena či Rosa × damascena f. trigintipetala. ¹

Rozsáhlá synonymika vysvětluje složité jmenovky v rozáriích. Rostlina prodávaná jako Damask, Kazanlik, Trigintipetala, Autumn Damask nebo Quatre Saisons může náležet ke stejnému historickému okruhu, nemusí však mít totožný rytmus kvetení a požadavky na řez. WFO zahrnuje mimo jiné formy trigintipetala a versicolor. ²

Důležitou výhradu doplňuje Trees and Shrubs Online: damašská růže není známa z volné přírody a patrně je více či méně ustáleným hybridem blízkým Rosa gallica, jehož dalším pravděpodobným rodičem je v moderním pojetí Rosa moschata. Jednoznačný původní areál jí tedy není přisuzován. ⁸

Původ, Damašek a vonné kultury

Jméno Damašek patří ke kulturní historii růže, samo však nedokazuje planý botanický původ v Sýrii. Trees and Shrubs Online připomíná, že se stará jména šířila mezi britskými, středomořskými a lékárnickými tradicemi, přičemž označení damascena mělo někdy protichůdné významy. ⁸

EMA popisuje Rosa damascena Mill. jako vzpřímený keř vysoký 1–2 m, s velkými barevnými květy, dnes hojně pěstovaný ve světě pro krásu a vůni, zejména v okolí íránského Kášánu. Jde o regulační zdroj zaměřený na rostlinnou surovinu. Potvrzuje význam pěstované růže, nikoli planý taxon se snadno zmapovatelným areálem. ⁹

Také NC State uvádí komerční pěstování 'Kazanlik' v Bolívii pro růžovou vodu a růžový olej určený parfumerii. Pěstitelské oblasti mohou ležet daleko od kraje, který evokuje jméno. Je proto třeba rozlišovat zahradnický původ, průmyslové pěstování a botanické rozšíření. ⁷

Pěstování a stanoviště

Pro pěstování Rosa × damascena platí zásady keřových růží: slunce, živná půda, pravidelná vláha a odvodnění. RHS doporučuje slunnou polohu, ideálně alespoň 4 h přímého slunce, s živnou, vlhkou, ale dobře propustnou půdou. ⁵

Pro samotnou Rosa × damascena RHS připouští plné slunce i polostín, chráněnou polohu a křídové, jílovité, hlinité či písčité půdy, pokud zůstávají vlhké a dobře odvádějí vodu. V zahradě tomu odpovídá světlý záhon, vzdušný volný živý plot nebo velmi hluboká nádoba bez stojaté vody u kořenů. ⁴

Při zalévání směřujte vodu na půdu. RHS doporučuje zalévat kolem báze místo smáčení květů a listů, aby se omezily houbové choroby a účelněji využila voda. U vonné damašské růže to chrání i poupata a korunní lístky, které za trvalého deště či stojatého vzduchu snadno skvrnití. ^{5 12}

Řez a vedení keře

Způsob řezu určuje typ damašské růže. RHS popisuje skupinu Damask jako volně rostoucí keře s ostnitými větvemi a silně vonnými poloplnými až plnými květy, nesenými převážně v létě, někdy s mírným opakováním na podzim. ⁴

U jednou kvetoucích keřových růží RHS doporučuje lehký řez po odkvětu: odstranit odumřelé a nemocné dřevo, křížící se větve a přebytek starého dřeva ve středu. Tentýž zdroj uvádí použitelnost postupu pro skupiny Alba, Centifolia, Damask, Gallica, Musk, Moss, Scots a Sweet Briar. ⁶

Letním růžím Summer Damask může hluboký řez koncem zimy odstranit dřevo nesoucí budoucí květy. U opakovaně kvetoucích Autumn Damask se řez může podobat ostatním opakovaně kvetoucím keřovým růžím, s důkladnějším zásahem koncem zimy. V obou případech je předností vzdušná kostra a rovnováha starých větví se silnými mladými výhony. ^{6 7}

Vůně, růžová voda a silice

K významným růžím poskytujícím vonné suroviny patří právě damašská růže. Britannica definuje attar of roses jako silici destilovanou z čerstvých korunních lístků Rosa damascena, Rosa gallica a dalších Rosaceae. Zároveň uvádí růžovou vodu jako vedlejší produkt destilace. ¹⁰

Podle EMA lze sušené korunní lístky Rosa gallica, Rosa centifolia nebo Rosa damascena zahrnout pod označení rose flower v kontextu rostlinné suroviny. Doložené využití zahrnuje vonný květ, surovinu, květovou vodu, silici či absolue podle způsobu zpracování. Nevyplývá z něj doporučení léčby ani domácí recept. ⁹

Samotná vůně k určení nestačí. Silně růžově vonět mohou Rosa × centifolia, Rosa gallica, některé Alba i četní moderní kříženci. Při nákupu je potřebná úplná jmenovka, ideálně se skupinou a kultivarem, například Rosa × damascena 'Kazanlik', nikoli pouze „vonná růže“. ^{4 7}

Toxicita, ostny a bezpečnost

ASPCA hodnotí Rose, Rosa species jako netoxické pro psy, kočky a koně a také v kolonce toxického principu uvádí netoxičnost. Rostlina tak zůstává hodnocena jako netoxická pro tyto tři skupiny zvířat, stejně jako ostatní pravé růže. ¹¹

Absence zásadní toxicity však neodstraňuje praktická rizika. Ostny mohou poranit kůži, tlapky nebo ústa a velké požité množství může podráždit trávení. Hnojiva, přípravky, kontaminovaný mulč, voda z vázy a koncentrované vonné produkty představují jiná rizika než samotný zahradní keř. RHS u Rosa × damascena také uvádí okrasné plody, které se nemají jíst, a doporučuje ochranné pomůcky při manipulaci. ⁴

Je nutné rozlišovat pravou růži od lidového názvu. Záznam ASPCA se týká Rosa species, nikoli všech rostlin nazývaných ve francouzštině či angličtině „rose“. Rose de Noël, rose du désert, rose de Sharon a rose trémière patří do jiných rodů a jejich bezpečnost se musí ověřovat samostatně. ¹¹

Choroby a sledování zdravotního stavu

RHS u Rosa × damascena zmiňuje možné napadení mšicemi, křísky, roztoči, červci, housenkami a pilatkami i poškození srnčí zvěří a králíky. Z chorob uvádí černou skvrnitost, rez, chorobu z opakovaného pěstování růží na stejném místě, odumírání, padlí, slepování květů a někdy václavku. ⁴

Černá skvrnitost představuje jeden z nejvýznamnějších problémů růží. Clemson ji popisuje jako běžnou závažnou chorobu podporovanou dlouhým teplým a vlhkým obdobím, s kruhovými černými skvrnami, žloutnutím a opadem listů. University of Illinois upřesňuje, že houba přezimuje na větvích a opadaných listech a kapky vody zanášejí spory na nové listy. ^{12 13}

Základní opatření se mezi zdroji shodují: vzdušnost, slunná výsadba, omezení smáčení nadzemních částí, sběr napadených listů, odstranění nemocného dřeva a rozestupy. Clemson dodává, že plíseň šedá často napadá květy i poupata: za vlhka vzniká šedohnědý povlak, skvrny a poupata se neotevírají. U plných vonných květů je to zvlášť podstatné. ¹²

Záměny, skupiny a nákup

Častá záměna spojuje damašskou růži s francouzskou Rose de Mai. Obě jsou staré vonné růže využívané pro parfumerické suroviny, ale Rosa × damascena není Rosa × centifolia. Silná vůně, růžový květ a romantické obchodní jméno k rozlišení nestačí. ^{1 10}

Přesnost vyžadují i názvy Kazanlik a Trigintipetala. NC State řadí 'Kazanlik' k Summer Damask a uvádí dřívější označení Rosa damascena 'Trigintipetala', zatímco POWO zahrnuje formy trigintipetala do synonymiky taxonu. Při pěstování jde o zahradnická vodítka, nikoli automatický důkaz místního původu či destilační kvality. ^{7 1}

Spolehlivá jmenovka při nákupu obsahuje alespoň Rosa × damascena a pokud možno kultivar nebo formu. Zahradníkovi to pomáhá určit řez, opakování květů, potřebný prostor a odolnost k chorobám. Umožňuje to také rozlišit taxon, skupinu Damask, portlandské růže, Autumn Damask a běžné moderní vonné růže. ^{6 8}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Rosa × damascena Herrm.
• World Flora Online, Rosa × damascena Herrm.
• GBIF Backbone Taxonomy, Rosa ×damascena Mill.
• Royal Horticultural Society, Rosa × damascena
• Royal Horticultural Society, Pěstování růží
• Royal Horticultural Society, Řez keřových růží
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Rosa x damascena 'Kazanlik'
• Trees and Shrubs Online, Rosa damascena
• European Medicines Agency, Hodnoticí zpráva ke květům Rosa gallica, Rosa centifolia a Rosa damascena
• Encyclopaedia Britannica, Růžová silice
• ASPCA, Záznam o toxicitě růží
• Clemson Cooperative Extension HGIC, Choroby růží
• University of Illinois Extension, Černá skvrnitost