Růže stolistá (Rosa × centifolia, L. 1753)

Rosa × centifolia je silně vonící stará růže z čeledi Rosaceae. POWO ji považuje za umělého křížence Rosa canina, Rosa gallica a Rosa moschata. Nejde tedy o planý druh s jednoznačným původním areálem, ale o zahradní růži pěstovanou pro velké plné, často růžové květy a jejich vůni.

Číst dál
Vědecký názevRosa × centifolia
ŘádRosales

Růže stolistá, Cabbage rose, Provence rose, Hundred-leaved rose a Holland rose

Základní údaje
Toxicita
Opatrnost : lidé včetně dětí · Netoxická : kočky, psi a koně
Náročnost péče
Střední
Typ rostliny
Dřevnatý keř · Okrasný keř · Historická růže
Typ listů
Opadavé
Délka života
Vytrvalá
Stanoviště
Zahrady, růžové sady, slunné záhony a kultury vonných květů, bez přísně vymezeného planého stanoviště
Sezónnost
Doba kvetení
JaroLéto
Doba sklizně
Jaro
Růst
Období klidu
Zimní klid
Rychlost růstu
5/10
Doba do dospělosti
2–3 roky k vytvoření kvetoucí kostry, staré keře obnovovat postupně
Průměr koruny
100–150 cm
Množení
Řízkování, Roubování, Hřížení
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Střední, vyhnout se silně exponovaným místům
Vlhkost
40–70 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Živná půda, Hluboká půda, Propustná půda, Chladná vlhká půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.

Plné slunce a proudění vzduchu kolem keře
Interiér
Skleník
Exteriér
Záhon na plném slunci, Záhon, Volná půda, Chráněný balkón
Nádoby
Velká nádoba, Hluboká nádoba
Vzhled
Výška100–180 cmŠířka100–150 cm
Listy
Zelená
Květy
RůžováBíláČervenáVelikost6–10 cm
Plody
ČervenáOranžová
Habitus
Rosa × centifolia: původ a využití — habitus 1
Kůra
ZelenáHnědá

Celosvětové rozšíření

Rosa × centifolia je umělý zahradní kříženec bez přesně vymezeného planého původního areálu. Uvedené oblasti představují především pěstování, uchovávání nebo parfumerické využití, nikoli přirozené rozšíření.

  • Pěstovaná6
  • Francie
  • Okolí Grasse
  • Spojené království
  • Nizozemsko
  • Maroko
  • Severoamerické botanické zahrady

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Rosa × centifolia L. je stará zahradní růže z čeledi Rosaceae, ve francouzské parfumerii známá jako Rose de Mai. Znak × má botanický význam: označuje hybridní taxon. POWO ji řadí mezi umělé křížence a uvádí rodičovskou kombinaci Rosa canina × Rosa gallica × Rosa moschata. 1

Tento keř tedy není běžným planým druhem. Je to pěstovaná růže ustálená zahradnictvím, známá velmi plnými květy a vůní. Český název růže stolistá i cizojazyčné názvy Cabbage rose, Provence rose a Hundred-leaved rose odkazují na podobnou představu: plný kulatý květ s mnoha korunními lístky. RHS přidává také Holland rose, francouzské rose des peintres a anglické old cabbage rose mezi běžná jména či zahradnická synonyma. 3

Druhové přízvisko centifolia doslova znamená stolistá. V zahradnickém užití vyjadřuje spíše množství korunních lístků než přesný botanický počet listů. Právě mimořádná plnost květů vysvětluje okrasnou hodnotu i citlivost otevřených květů k dešti.

Poznávací znaky

Opadavý keř Rosa × centifolia mívá při běžném pěstování kolem 1–1,5 m, někdy o něco více, zejména u starých, málo zkracovaných rostlin. PFAF uvádí keř vysoký asi 1,5 m, zatímco Chicago Botanic Garden jej popisuje jako vzpřímený keř pro plné slunce. 7 6

Na stoncích vyrůstají ostny, jejichž hustota závisí na klonu, stáří dřeva a způsobu vedení. Listy jsou střídavé, složené ze zelených pilovitých lístků. Jde o typické znaky rodu Rosa: NC State připomíná často ostnité stonky, střídavé zubaté listy, nezřídka vonné květy a plody označované anglicky hips, česky šípky. 8

Nejnápadnějším vodítkem jsou kulovité, velmi plné květy, obvykle růžové, podle zahradní formy i světlejší nebo tmavší. Chicago Botanic Garden u Rosa x centifolia uvádí růžové květy v květnu a červnu. Vůně je důležitá, ale sama k určení nestačí: silně vonět mohou i damašské růže, růže skupiny Gallica a mechové růže. 6 3

Užitečná taxonomie

Jako stálý botanický opěrný bod slouží Rosa × centifolia L. POWO uvádí první zveřejnění Linnéem v roce 1753 a řadu historických synonym včetně Rosa gallica var. centifolia, Rosa × provincialis var. centifolia a dalších zahradních forem. Bohatá historie jmen vysvětluje rozdílné jmenovky v rozáriích, starých katalozích a sbírkách. 1 2

Pozornost zasluhuje jméno muscosa. POWO zahrnuje do synonymiky několik jmen spojených s Rosa × muscosa nebo Rosa × centifolia var. muscosa. Je třeba vyhnout se dvěma omylům: automaticky považovat mechovou růži za samostatný druh a naopak předpokládat, že každá sbírková mechová růže je totožná s parfumerickou Rose de Mai. 1

RHS používá jméno Rosa × centifolia (Ce) se statusem „Correct“ a jako synonymum uvádí Rosa × centifolia 'Old Cabbage'. Zahradnický přívlastek i jména v jednoduchých uvozovkách jsou označením zahradní skupiny nebo kultivaru, nikoli důkazem planého původu. 3

Původ a zahradnický status

Z hlediska původu je nejjistější charakteristika krátká: Rosa × centifolia je zahradní kříženec. PFAF uvádí, že rostlina není známa ze skutečně planých stanovišť, a mluví o zahradním hybridu nejistého původu. POWO navíc uvádí konkrétní kombinaci umělého křížení. 7 1

Při popisu rozšíření je toto rozlišení podstatné. Rosa × centifolia může být pěstována ve Francii, Spojeném království, severoamerických botanických zahradách, Maroku či sbírkách starých růží. Tím však nevzniká původní areál v botanickém smyslu: jde o pěstování, nikoli o původní výskyt.

Ve Francii je růže proslulá především spojením s parfumerií. Musées de Grasse uvádějí, že se centifolia v okolí Grasse stále pěstuje, přestože místní produkce oproti průmyslovému rozkvětu parfumerie výrazně poklesla. UNESCO dokumentuje tamní znalosti pěstování vonných rostlin, přírodních surovin a jejich zpracování. 12 13

Pěstování a stanoviště

Při pěstování platí základní pravidla zahradních růží: slunce, živná půda, pravidelná vláha a dobrý odtok vody. RHS doporučuje slunné místo, ideálně alespoň čtyři hodiny přímého slunce, a živnou, vlhkou, ale dobře propustnou půdu. Také PFAF upřednostňuje propustnou půdu a slunnou polohu. 4 7

Vodu směřujte ke kořenům. RHS doporučuje zalévat půdu kolem báze a nesmáčet květy ani listy, aby se omezily houbové choroby i ztráty vody. U Rosa × centifolia je to zvlášť užitečné: velké plné květy zadržují vlhkost a za vytrvalého deště mohou skvrnit nebo zahnívat. 4 9

Ve volné půdě často postačí jarní přídavek vyzrálého kompostu nebo hnojiva pro růže. Cílem je podpořit kvetení bez nadměrného množství měkkých výhonů. Nádoba musí být hluboká, těžká, s odtokem vody a vyžaduje častější zalévání než volná půda. Pro starý keř růže stolisté je nejvhodnější pěstování v záhonu.

Řez a vedení keře

Při řezu se Rosa × centifolia liší od moderních opakovaně kvetoucích růží. RHS řadí Centifolia mezi převážně jednou kvetoucí keřové růže a upozorňuje, že staré keřové růže obvykle kvetou na starším dřevě. Příliš silný řez koncem zimy tedy může odstranit část budoucích květů. 5

Doporučené vedení je šetrné: odstranit odumřelé, nemocné nebo poškozené dřevo, vyřezat křížící se větve a lehce prosvětlit střed. U stárnoucího keře lze postupně odstranit jednu či dvě staré větve těsně u báze a podpořit nové dřevo. RHS doporučuje udržovat rovnováhu mezi starým dřevem a silnými mladými výhony. 5

Odstraňování odkvetlých květů zlepšuje vzhled a omezuje ohniska plísně šedé. Chcete-li pozorovat šípky, několik květů ponechte; mnoho velmi plných forem však plodí málo nebo nepravidelně. Volba závisí na cíli: vůně a čistý záhon, nebo úplný vývojový cyklus včetně plodů.

Využití, vůně a toxicita

Hlavní využití spočívá v okrasné hodnotě a vůni. Květy Rosa × centifolia jsou ceněny pro vůni, zahradní kytice a vonné suroviny. PFAF uvádí získávání silice z květů pro parfumerii i sušené korunní lístky do potpourri. Musées de Grasse nadále spojují centifolii s místními kulturami vonných rostlin. 7 12

Parfumerická tradice ovšem není příslibem snadné domácí výroby. Kvalitní absolue, konkrét či jiná vonná surovina jsou výsledkem specializovaného zpracování, nikoli pouhé přítomnosti keře v zahradě. INRAE připomíná, že růžovou vůni tvoří množství molekul a její biosyntézu zkoumá genetika i biochemie. 14

Z veterinárního hlediska jsou pravé růže příznivě hodnoceny. ASPCA řadí Rose, Rosa Species mezi rostliny netoxické pro psy, kočky a koně. Opatrnost se proto týká hlavně ostnů, pesticidů, konzervačních látek v kyticích a dráždivých chloupků kolem semen v šípcích, na něž upozorňuje PFAF. 11 7

Potravinářské a léčebné využití vyžaduje samostatné posouzení. PFAF zmiňuje užití květů a plodů, současně však varuje před dráždivými chloupky kolem semen a doporučuje opatrnost při léčebném užití. Konzumace růže prodávané jako okrasná, chemicky ošetřené nebo chybně určené se proto nedoporučuje. 7

Choroby a sledování zdravotního stavu

Ani staré růže nejsou bez chorob. NC State uvádí u rodu Rosa plíseň šedou, padlí, listové skvrnitosti a různé škůdce. RHS řadí mezi běžné problémy keřových růží také černou skvrnitost, padlí, rez, odumírání a mšice. 8 5

Černá skvrnitost patří k hlavním rizikům ve vlhkém klimatu. University of Illinois Extension popisuje chorobu přežívající na větvích a opadaných listech, která se šíří kapkami vody, zejména zůstávají-li listy vlhké v teplém a vlhkém prostředí. Základem je sbírat napadené listy, zalévat k bázi, dodržet rozestupy a prosvětlit střed keře. 10

Plíseň šedá napadá zejména poupata a květy za vlhka. Clemson uvádí šedohnědou plíseň na květech a poupatech, která pak svěšují hlavy nebo se neotevřou. U velmi plné růže, jako je Rosa × centifolia, to vysvětluje, proč může několik deštivých dnů poškodit jinak působivé kvetení. 9

Záměny a příbuzné rostliny

Zvlášť důležité je odlišit ji od Rosa × damascena, známé jako damašská růže. Obě jsou staré vonné růže spojované s parfumerickými surovinami, jejich jména však nejsou zaměnitelná. Pouhá jmenovka „stará vonná růže“ nestačí k volbě řezu ani k přesnému doložení využití či botanického určení.

Blízké mohou být i mechové růže, protože některá jejich historická jména patří do synonymiky Rosa × centifolia. Mechovitý povrch kalichu, květních stopek nebo poupat je ve sbírce zahradnickým vodítkem, nenahrazuje však určení podle důvěryhodného rozária či katalogu. 1

Rostliny označované slovem „růže“ v různých jazycích navíc nemusí patřit do rodu Rosa. Francouzská rose de Noël, rose trémière, rose de Sharon či rose du désert patří do jiných rodů a mohou mít jinou toxicitu. Příznivé hodnocení ASPCA platí pouze pro Rosa species, nikoli pro všechny rostliny s růží v obecném jménu. 11

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je Rosa × centifolia planý druh?

V praktickém smyslu ne. POWO ji považuje za umělého křížence Rosa canina, Rosa gallica a Rosa moschata. Jde tedy o starou zahradní růži, nikoli o planý druh s jednoznačným původním areálem.

Proč se jí francouzsky říká Rose de Mai?

Název zdůrazňuje jarní kvetení a sběr. Ve francouzské parfumerické tradici také označuje růži centifolia spojenou s okolím Grasse.

Je to stejná růže jako Rosa × damascena?

Ne. Obě jsou staré vonné růže a mají blízké využití v parfumerii, ale Rosa × centifolia a Rosa × damascena nejsou stejný taxon.

Kvete Rosa × centifolia opakovaně?

Obvykle se řadí mezi staré růže s krátkým hlavním kvetením na konci jara nebo začátkem léta. Nelze čekat soustavné opakování květů jako u moderní floribundy či čajohybridu.

Kdy řezat Rosa × centifolia?

Řez má být mírný. U starých keřových růží skupiny Centifolia je opatrným postupem odstranit odumřelé dřevo a případný tvarovací řez provádět hlavně po odkvětu.

Je Rosa × centifolia jedovatá pro kočky a psy?

ASPCA řadí Rose, Rosa species mezi rostliny netoxické pro psy, kočky i koně. Opatrnost se týká ostnů, zahradních přípravků a velkého požitého množství, nikoli specifického jedu pravých růží.

Lze jíst korunní lístky?

Některé zahradnické zdroje uvádějí využití korunních lístků nebo šípků. Konzumace chemicky ošetřené, chybně určené okrasné růže či rostliny nepěstované pro potravinářské využití se však nedoporučuje.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.