Red spider lily (Lycoris radiata, (L'Hér.) Herb. 1819)

Identita

Lycoris radiata (Lycoris radiata (L’Hér.) Herb., 1819) je vytrvalá cibulovina z čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae). Současné botanické jméno podle POWO vzniklo přeřazením, které provedl Herbert roku 1819 z rodu Amaryllis. V něm rostlinu původně popsal L’Héritier už v roce 1789. Vědecké jméno tak zachycuje dvě různé etapy jejího botanického zařazení. ^{1 8}

Anglické označení Hurricane lily odkazuje na rychlý nástup květů po vydatném dešti koncem léta: stvol vyroste během několika dnů, aniž by jej předem ohlásily listy. Další anglické jméno je Red spider lily. V Japonsku se tradičně vysazuje u rýžovišť a hřbitovů a nazývá se Higanbana, tedy květ podzimní rovnodennosti. Její kvetení totiž připadá na buddhistické období higan. ⁵

Poznávací znaky

U druhu Lycoris radiata upoutá především kvetení bez listů. Holý stvol vyráží koncem léta přímo z půdy ještě před olistěním. Dosahuje výšky 30–60 cm a na vrcholu nese okolík tvořený 4–6 šarlatovými květy, které se otevírají současně. ^{2 3}

Zvlněné okvětní lístky se výrazně ohýbají nazpět. Z květů daleko vyčnívají dlouhé tyčinky, přesahující celé okvětí. Právě jejich podoba dala vzniknout anglickému jménu spider lily, doslova pavoučí lilie. ²

Úzké, řemenovité, šedozelené listy raší až po odkvětu, v říjnu až listopadu. Přetrvávají přes chladnou část roku a koncem jara mizí; cibule potom tráví celé léto bez nadzemních orgánů v klidu. Olistěný trs uprostřed léta proto neodpovídá běžnému klidovému stavu tohoto druhu. V době letního odpočinku nemá Lycoris radiata viditelné listy ani květy. ³

Užitečná taxonomie

Jméno Lycoris radiata (L’Hér.) Herb. bylo zveřejněno v roce 1819 na základě původního jména Amaryllis radiata, které L’Héritier popsal roku 1789. Před ustálením rodu Lycoris se používalo několik dalších kombinací:

• Amaryllis radiata L'Hér., 1789, původní jméno
• Nerine radiata (L'Hér.) Sweet
• Nerine japonica Miq.
• Orexis radiata (L'Hér.) Salisb.

Varieta Lycoris radiata var. pumila Grey zasluhuje zvláštní pozornost. POWO ji řadí mezi synonyma, u čínských populací však odpovídá skutečně odlišné biologické skupině, která se dokáže rozmnožovat semeny. V tom se liší od sterilního cytotypu převažujícího v jiných oblastech. ¹

Stanoviště a rozšíření

Od Nepálu přes Čínu a Koreu po jižní Japonsko vymezuje POWO původní areál tohoto druhu. Rostlina vyhledává stinné svahy, lesní okraje a humózní břehy vodních toků. Tato stanoviště poskytují cibulím vhodné podmínky pro samovolné uchycení a růst. ^{1 3}

Genetické analýzy ukazují, že japonské populace jsou téměř všechny triploidní a sterilní. Na různých ostrovech vytvářejí geneticky téměř totožný klonální soubor. Tato jednotnost naznačuje dávné zavlečení z Číny, patrně v souvislosti s rozšiřováním pěstování rýže, spíše než nedávné přirozené osídlení. ⁶

Za hranicemi Asie druh zdomácněl na jihovýchodě Spojených států a na Seychelách, kde subtropické klima připomíná jeho domovinu. V Evropě včetně Francie se Lycoris radiata pěstuje především jako okrasná rostlina. Doložený invazní status zde nemá. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Letní klid cibule určuje obrácený rytmus Lycoris radiata oproti většině zahradních cibulovin. Celé léto odpočívá, pak koncem srpna či v září náhle vykvete. Spouštěčem bývají první vydatné deště, které důkladně provlhčí půdu. ^{5 2}

Způsob rozmnožování se mezi dvěma skupinami zásadně liší. Čínská diploidní var. pumila (2n = 22) vytváří životaschopná semena, a může se tedy přirozeně šířit výsevem. Jinde výrazně převažuje sterilní triploidní cytotyp (2n = 33), který není schopen pohlavního rozmnožování. Množí se pouze vegetativním dělením cibulí, což vysvětluje téměř úplnou genetickou jednotnost zaznamenanou v Japonsku a Koreji. ⁶

Při pěstování již zakořeněných rostlin proto zůstává spolehlivou metodou oddělování dceřiných cibulek koncem léta po odkvětu. Výsev má skutečný význam jen u plodných diploidních populací a v podmínkách, které umožňují suchý letní odpočinek. ^{2 4}

Oddělené mladé cibulky často potřebují několik sezon, než dorostou do velikosti schopné kvést. Trs, který se rok po rozdělení nerozrůstá, tak ještě nemusí znamenat neúspěch. Obnova a dosažení potřebné velikosti mohou trvat déle. ²

Využití a rizika

V podzemních pletivech cibule je soustředěn především lykorin, jedovatý alkaloid. U zvířat po požití vyvolává bolesti břicha, slinění, třes, nevolnost a zvracení. NC State Extension řadí rostlinu mezi mírně jedovaté druhy. RHS přesto nedoporučuje konzumaci žádné části a při zacházení s cibulemi doporučuje rukavice. ^{3 2}

Tradiční japonské výsadby u rýžovišť a hrobů souvisejí s tím, že jedovaté cibule odpuzují krysy, myši a krtky přitahované úrodou či pohřebišti. Výrazně červené květy mají také symbolický význam. Pojí se s podzimní rovnodenností a v některých lidových vyprávěních s odloučením nebo posledním rozloučením. ⁵

Další obsažený alkaloid, galantamin, se používá jako léčivo při Alzheimerově chorobě. Z orgánů rostliny dosahuje nejvyšší koncentrace právě v cibuli. V Číně se Lycoris radiata vedle okrasného využití pěstuje i pro jeho získávání. Jedovatá cibule tak představuje doloženou farmaceutickou surovinu, nikoli potravinu. ⁷

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

V nabídce převažuje botanická podoba druhu a ustálených kultivarů existuje málo. Čínská var. pumila je plodná diploidní forma, na rozdíl od triploidního cytotypu převládajícího jinde tvoří semena. Rostliny prodávané jako 'Alba' s bílými či krémovými květy často odpovídají spíše hybridům rodu Lycoris než čistému druhu. Při výběru je proto úplné vědecké jméno spolehlivější než samotné obchodní označení. ^{1 6}

Růžově a vonně kvetoucí Lycoris squamigera a podzimní cibulovina Nerine bowdenii patří mezi nejčastější záměny. Druhá z nich má okvětní lístky méně zahnuté nazpět. U Lycoris radiata jsou šarlatová barva a dlouhé vyčnívající tyčinky spolehlivějším rozlišovacím znakem než samotný tvar květu. ^{2 4}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Lycoris radiata (L'Hér.) Herb.
• Royal Horticultural Society, Lycoris radiata, červeně kvetoucí cibulovina
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Lycoris radiata
• Plants For A Future, Lycoris radiata
• Wikipedia EN, Lycoris radiata
• Cytogeografie a chromozomová proměnlivost východoasijské byliny Lycoris radiata, PMC6662380
• Analýza transkriptomu a metabolický profil Lycoris radiata, PMC6784096
• Wikidata, Lycoris radiata