Resurrection lily (Lycoris squamigera, Maxim. 1884)

Identita

Lycoris squamigera (Lycoris squamigera Maxim., 1884) je vytrvalá cibulovina rodu Lycoris z čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae). POWO i USDA GRIN přijímají toto jméno jako platné. Jako homotypická synonyma uvádějí Hippeastrum squamigerum (Maxim.) H.Lév. a Amaryllis hallii Baker. ^{1 6}

Jméno Resurrection lily, doslova lilie vzkříšení, popisuje náhlé objevení květů na místě, kde před několika týdny zmizelo olistění. Podobně působí i označení Surprise lily, lilie překvapení. Anglické naked ladies, které se používá také pro Amaryllis belladonna, připomíná, že rozkvétající stvol vůbec nedoprovázejí listy. ^{2 8}

Poznávací znaky

Olistění a kvetení Lycoris squamigera dělí výrazná časová mezera. Řemenovité šedozelené listy dorůstají délky 15–60 cm a vyrůstají na jaře. Počátkem léta však začínají žloutnout a zcela mizí, takže se rostlina zbaví listů ještě dlouho předtím, než otevře první květy. ^{2 4}

Během srpna až září vyrostou ze země za pouhé čtyři až pět dnů tuhé holé stvoly vysoké 40–70 cm. Každý nese 4–8 vonných květů o velikosti přibližně 7 cm. Mají lila růžovou barvu, zvlněné okraje okvětních lístků a někdy modravý nádech. Bez listů působí květy, jako by se objevily z ničeho. Osamělý stvol silný vítr ohýbá, zatímco skupina stvolů se navzájem částečně chrání před zlomením. ^{3 2}

Užitečná taxonomie

Botanik Carl Maximowicz zveřejnil jméno Lycoris squamigera Maxim. v roce 1884. POWO a USDA GRIN je dnes přijímají. Ve starších zahradnických katalozích však lze stále narazit na synonyma Hippeastrum squamigerum (Maxim.) H.Lév. a Amaryllis hallii Baker, která označují stejný taxon pod jiným rodovým zařazením. ^{1 7}

Podle Aujardin.info a Wikipedie jde o dávného hybrida, možná vzniklého křížením Lycoris sprengeri s Lycoris longituba nebo Lycoris chinensis. Předpokládaný hybridní původ vysvětluje opakované pozorování v kultuře: květy vytvářejí jen málo životaschopných semen a rostlina se rozmnožuje téměř výhradně dělením cibulí. ^{3 8}

Stanoviště a rozšíření

Jihovýchodní Čína, zejména provincie Ťiang-su, Če-ťiang a Šan-tung, spolu s Koreou tvoří uznávaný původní areál tohoto druhu. Rostlina zde vyhledává okraje obdělávaných polí a vlhké svahy. Její typická stanoviště tedy leží spíše v otevřené zemědělské krajině než v zapojeném lese. ^{1 5}

V Japonsku se Lycoris squamigera pěstuje velmi dlouho a široce zdomácněla. Přesto se nepokládá za skutečně původní rostlinu: dlouhá historie pěstování sama o sobě nedokládá divoký původ. Do Severní Ameriky byla jako zahradní cibulovina zavedena už v 19. století. Někdy tam přežívá u starých opuštěných domů ještě dlouho poté, co zanikla okolní zahrada. ^{5 2}

Mrazuvzdornost zasahující až do zóny USDA 5 výrazně převyšuje většinu ostatních pěstovaných druhů rodu Lycoris. Ty bývají omezeny na zónu 7 a teplejší oblasti. Právě tento rozdíl vysvětluje, proč bývá Lycoris squamigera v nabídce cibulovin pro mírné podnebí jediným běžně dostupným zástupcem rodu i mimo oblasti s mírnými zimami. ^{2 3}

Životní cyklus a rozmnožování

Po značnou část roku zůstává aktivní pouze podzemní cibule. Jakmile počátkem léta listy zestárnou a odumřou, nastává období zdánlivého klidu. Koncem léta pak během několika dnů vyroste holý květní stvol. Na povrchu se předem neobjeví nápadný pupen ani jiná změna, která by jej ohlásila. Trvale přemokřená půda v tomto klidovém období podporuje hnilobu cibule, hlavní příčinu ztrát při pěstování. ^{2 4}

Protože vzniká jen málo životaschopných semen, v kultuře se rostliny téměř vždy množí dělením cibulí. Provádí se v létě po zatažení listů. Čerstvě vysazená nebo rozdělená cibule často potřebuje 1–2 roky, než poprvé vykvete a obnoví zásoby. Naproti tomu trs ponechaný na místě může bez přerušení kvést každoročně. První vynechané kvetení po přesazení tedy samo o sobě není neobvyklé. ^{3 4}

Pomalé ujímání souvisí přímo s životním cyklem druhu. Každé přemístění cibule narušuje vnitřní rytmus rozložený do několika sezon. Proto zkušení pěstitelé téměř vždy radí nepřesazovat a nepřemisťovat trs, který se již usadil a pravidelně kvete. Zásah má pro rostlinu delší následky, než by naznačovalo rychlé vyrašení květního stvolu. ⁴

Využití a rizika

V trvalkových záhonech slouží druh především jako okrasná cibulovina. Široké listy sousedních rostlin mohou zakrýt místo, které zůstane po jeho letním zatažení prázdné. Pozdní vonné květy pak doplní zahradu v pokročilém létě, kdy už většina jarních cibulovin dávno nekvete a nepřináší srovnatelnou květní podívanou. ^{2 3}

Stejně jako většina amarylkovitých má i tento druh jedovatou cibuli. Obsahuje alkaloidy příbuzné lykorinu, které po požití vyvolávají zažívací potíže u lidí i domácích zvířat. Některé prameny zmiňují historickou konzumaci po dlouhém vyluhování cibule. Takový postup se však nedoporučuje bez přesných znalostí přípravy i potřebné délky máčení k odstranění dráždivých látek. Historická zmínka tedy není doporučením k jídlu. ^{4 8}

Na rodinné zahradě je zvlášť důležité označit místo výsadby. Po zatažení listů totiž až do pozdně letního kvetení nic na povrchu nepřipomíná přítomnost jedovaté cibule. Zdánlivě prázdný záhon tak může přilákat dítě nebo zvíře, které v půdě začne hrabat. ²

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U Lycoris squamigera nejsou široce rozšířené výrazně odlišené okrasné kultivary. Většina prodávaných cibulí odpovídá stejnému hybridnímu klonu, šířenému dělením již po desítky let. V katalozích se někdy objevuje zápis Lycoris × squamigera, který má připomenout právě tento předpokládaný původ křížením. ⁸

Nejčastějším podobným druhem je Amaryllis belladonna. Také kvete na holém stvolu a voní, pochází však z jižní Afriky a je méně mrazuvzdorný. V samotném rodu Lycoris se červeně kvetoucí Lycoris radiata a růžová Lycoris squamigera barvou příliš nepřekrývají. Sdílejí ale neobvyklé časové oddělení listů a květů, které může nepřipraveného pěstitele snadno zmást. ^{2 7}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Lycoris squamigera Maxim.
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Lycoris squamigera
• Aujardin.info, Lycoris squamigera, cibulovina s holými květními stvoly
• Plants For A Future, Lycoris squamigera, pěstování a využití
• USDA PLANTS Database, Lycoris squamigera (LYSQ)
• USDA GRIN Taxonomy, Lycoris squamigera
• ITIS, Lycoris squamigera Maxim.
• Wikipedia EN, Lycoris squamigera