Kyprej vrbice (Lythrum salicaria, L. 1753)

Identita

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria L., 1753), známý také jako kyprej obecný, je vytrvalá bylina rodu Lythrum z čeledi kyprejovitých (Lythraceae). Lodyhy často přesahují 1 m. Databáze Plants of the World Online přijímá jméno, které Linné publikoval roku 1753. Ve francouzštině se užívá salicaire commune, v Kanadě také salicaire pourpre. ^{1 9}

Řecké slovo lythron, „krev“, stojí za rodovým jménem Lythrum. Pravděpodobně odkazuje na barvu květů nebo na dřívější používání rostliny jako svíravého prostředku proti krvácení. Druhové jméno salicaria pochází z latinského salix, vrba. Úzké listy totiž připomínají vrbové olistění, přestože mezi těmito rody není blízká botanická příbuznost. ^{9 8}

Poznávací znaky

Hustý trs tvoří vzpřímené čtyřhranné lodyhy, u báze často dřevnatějící. Běžně dorůstají 1 až 1,5 m, v mimořádně živné a zamokřené půdě mohou dosáhnout 2 m. Vysoký vzrůst a soustředění lodyh do jednoho trsu dávají kypreji nápadnou siluetu mezi nižšími rostlinami mokrých břehů. ^{2 4}

Přisedlé kopinaté listy vyrůstají vstřícně nebo v trojčetných přeslenech. Často jsou jemně chlupaté a dosahují délky až 10 cm. Právě jejich úzký obrys vysvětluje latinské druhové jméno salicaria, které připomíná vrbu. U určování je uspořádání listů stejně podstatné jako celková barva rozkvetlého porostu. ⁵

Růžovofialové květy o šířce přibližně 2 cm jsou nahloučeny v hustých koncových klasech dlouhých až 45 cm. Objevují se od června do září. Každý květ má šest zřasených korunních lístků kolem četných tyčinek. Dlouhé barevné květenství je v době květu nejvýraznějším znakem rostliny. ^{2 5}

Botanicky zásadní, i když méně nápadná, je trojtvárnost květů neboli tristylie. Každá rostlina nese pouze jednu ze tří forem, uváděných jako f. brevistyla, f. mediostyla a f. longistyla. Liší se délkou čnělky a tyčinek; nejde tedy jen o různě velké květy na témže jedinci. ¹

Užitečná taxonomie

V čeledi Lythraceae a řádu Myrtales se za přijaté jméno považuje Lythrum salicaria L., publikované roku 1753. V národních květenách se dříve objevovalo několik synonym. POWO je sjednocuje pod jedním přijatým jménem, což usnadňuje porovnávání starší literatury a současných botanických údajů: ¹

• Salicaria vulgaris Moench, historické synonymum
• Lythrum tomentosum Mill., historické synonymum
• Lythrum salicaria f. longistyla Willk. & Lange, dlouhočnělečná květní forma
• Lythrum salicaria f. mediostyla Willk. & Lange, prostředněčnělečná květní forma
• Lythrum salicaria f. brevistyla Willk. & Lange, krátkočnělečná květní forma

Poslední tři jména v seznamu neoznačují zeměpisné odrůdy. Pojmenovávají tři květní morfotypy s rozdílnou délkou čnělky, které lze nalézt na různých rostlinách v jediné populaci. Pro určení druhu proto není důvod považovat dlouhočnělečnou a krátkočnělečnou rostlinu za dva různé druhy. ¹

Stanoviště a rozšíření

Mírná Eurasie od Spojeného království a Francie po Rusko a západní Asii tvoří hlavní část původního areálu. Zahrnuje rovněž severozápadní Afriku, Etiopskou vysočinu a východní Austrálii. Ve Francii je kyprej původní; INPN jej zaznamenává téměř po celém metropolitním území, zejména podél vodních toků. ^{1 8}

Stále vodou nasycená půda kypreji vyhovuje na březích řek a potoků, v příkopech, mokřadech i na vlhkých loukách. Nevadí mu ani ponoření do několika centimetrů vody. Jeho výskyt na konkrétním místě omezuje spíše dlouhodobé vyschnutí substrátu než mělké zaplavení, které mnohé zahradní trvalky nesnášejí. ^{5 2}

V průběhu 19. století byl zavlečen do Severní Ameriky, pravděpodobně s lodní balastní vodou a prostřednictvím zahradnického obchodu. Bez přirozených regulátorů původního areálu se rozsáhle rozšířil. Dnes patří k nejškodlivějším mokřadním plevelům kontinentu a vyskytuje se téměř ve všech amerických státech i kanadských provinciích. ^{7 4}

Životní cyklus a rozmnožování

Letní kvetení od června do září zajišťují trojtvárné květy opylované včelami, čmeláky a pestřenkami. Husté klasy poskytují množství pylu, který tento hmyz přitahuje. Doba kvetení pokrývá značnou část léta, takže porost zůstává výrazný dlouho po otevření prvních květů. ^{2 5}

Dospělý trs kypreje může za rok vytvořit dva až tři miliony semen. Jsou drobná, roznášená vodou i větrem a v půdě mohou zůstat životaschopná několik let. Vedle semen se druh množí také vegetativně: z dřevnatějící báze trsu vyrůstají každoročně nové lodyhy, které obnovují nadzemní porost. ^{7 6}

K biologickému omezování v Severní Americe byly vysazeny dva druhy mandelinek rodu Galerucella, specializované na Lythrum salicaria. Jejich larvy zbavují lodyhy listů, aniž by ohrožovaly sousední druhy rostlin. Tento zásah využívá vazbu konkrétního hmyzu na hostitelskou rostlinu a doplňuje další postupy regulace. ⁷

Využití a rizika

Nadzemní části obsahují podle analýz 12 až 14 % tříslovin. V tradičním léčitelství se používaly jako svíravý prostředek proti průjmům, historicky i u kojených dětí, a proti lehkému krvácení. Jde o popis někdejšího využití. Mladé vařené listy, bohaté na vápník, se podle Plants For a Future konzumují také jako listová zelenina. ⁶

Zahradní uplatnění je hlavně okrasné. Kompaktní kultivar Robert získal ocenění Award of Garden Merit od RHS a je uváděn jako příznivý pro opylovače. Rizikem je představa „sterilního kultivaru“: některé takto prodávané formy včetně Morden Pink lze oplodnit pylem planých rostlin a produkují životaschopná semena. Několik amerických států a kanadských provincií proto zakazuje prodej druhu i všech jeho kultivarů. ^{3 7 4}

Při regulaci v terénu se kombinuje ruční vytrhávání před vytvořením tobolek a biologická ochrana pomocí mandelinek Galerucella. Dodržování místních předpisů tyto postupy doplňuje. Samotný výběr zahradního kultivaru ani tvrzení prodejce o sterilitě nemohou nahradit kontrolu toho, jaká pravidla pro daný druh v oblasti platí. ⁷

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Barva květů a velikost trsu odlišují většinu zahradních kultivarů. Robert zůstává kompaktní, vysoký 40 až 80 cm, zatímco planá forma často přesahuje metr. Feuerkerze má téměř červené, sytější klasy; vzácnější Blush velmi bledě růžové květy. Tam, kde je druh klasifikován jako škodlivý, se příslušná regulace vztahuje i na tyto kultivary. ³

Při určování mohou záměny vznikat zejména s těmito rostlinami:

• Epilobium hirsutum, vrbovka chlupatá, s růžovými květy v břehových porostech, ale se střídavými chlupatými listy;
• druhy rodu Lysimachia, vrbiny, anglicky rovněž loosestrife, přestože patří do jiné čeledi, Primulaceae.

Rozhodující jsou čtyřhranné lodyhy a vstřícné či přeslenité listy kypreje vrbice. Odlišují jej od Epilobium hirsutum a podle zde uvedeného srovnání i od vrbin rodu Lysimachia se střídavými listy. Společné anglické označení loosestrife samo o sobě neukazuje na příbuznost: kypreje jsou Lythraceae, vrbiny Primulaceae. ^{5 9}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Lythrum salicaria L.
• Royal Horticultural Society, Lythrum salicaria - purple loosestrife
• Royal Horticultural Society, Lythrum salicaria 'Robert'
• NC State Extension, Lythrum salicaria
• Missouri Botanical Garden, PlantFinder Lythrum salicaria
• Plants For a Future, Lythrum salicaria
• King County (Washington), určování a regulace kypreje vrbice
• INPN / MNHN–OFB, Lythrum salicaria L., CD_NOM 107117: původní druhová karta; Internet Archive, 2. dubna 2023
• Wikidata, Lythrum salicaria (Q157513)