Šanta kočičí (Nepeta cataria, L. 1753)

Identita

Šanta kočičí (Nepeta cataria L., 1753) je aromatická trvalka z čeledi Lamiaceae, hluchavkovitých. Linné ji popsal v díle Species Plantarum. POWO potvrzuje toto přijaté jméno; její současná totožnost není zatížena zásadním sporem o synonymii. ^{1 3}

Druhové jméno cataria souvisí s latinským catus, kočka, a připomíná účinek rostliny na kočkovité známý již od starověku. Anglické jméno catnip spojuje slovo pro kočku se starším označením rostliny z okruhu máty. ^{4 6}

Vonná bylina dorůstá 40 cm až 1 m. Větvené lodyhy jsou hustě chlupaté a šedavé. Promnuté listy uvolňují mentolově citronovou vůni, výrazně silnější než u popence obecného, další běžné hluchavkovité rostliny rostoucí na podobných rumištních místech. ^{3 2}

Do rodu Nepeta patří vedle šanty kočičí i zahradní rostliny s podstatně slabším účinkem na kočky. Příkladem je Nepeta x faassenii, pěstovaná především pro modrofialové květy. Šanta kočičí zůstává známým botanickým i vonným představitelem tohoto rodu. ⁴

Poznávací znaky

Čtyřhranné lodyhy šanty jsou vzpřímené a hustě chlupaté, jak je pro řadu hluchavkovitých typické. Listy mají vejčitě srdčitý tvar a výrazně vroubkovaně zubatý okraj. Na líci jsou šedozelené, na rubu bělavě plstnaté; měří přibližně 5 až 8 cm. ^{2 3}

Drobné trubkovité květy mají dva pysky a jsou bílé s červenými nebo purpurovými tečkami. Husté mnohokvěté přesleny skládají krátké koncové klasovité květenství. Kvetení trvá od června do září, tedy později než u popence obecného. ^{2 3}

Výška trsu se podle podmínek a stáří pohybuje mezi 30 cm a 1 m, šířka obvykle mezi 30 a 60 cm. Mladé semenáčky bez vyvinutého keříčkovitého habitu a jasně čtyřhranné lodyhy se mohou obtížně odlišovat od meduňky (Melissa officinalis) či popence (Glechoma hederacea). ²

Užitečná taxonomie

Přijaté jméno Nepeta cataria uvádí POWO v rodu přibližně 250 eurasijských druhů. Šanta kočičí patří do podčeledi Nepetoideae, kam jsou řazeny také máty, šalvěje a tymiány. Příbuznost ale neznamená stejné aroma ani totožné využití. ¹

Tela Botanica uvádí historická synonyma Cataria tomentosa Bubani, Cataria vulgaris Gaterau a Glechoma cataria (L.) Kuntze. Poslední z nich připomíná někdejší taxonomické spojování s rodem Glechoma, jehož zástupci mají podobné čtyřhranné lodyhy a náležejí do stejné čeledi. ³

Historická botanická varieta Nepeta cataria var. citriodora Dumoulin ex Lej. odpovídá dnešnímu zahradnímu kultivaru Citriodora. Byl vybrán pro citronové aroma výraznější než u divokého typu; název kultivaru tedy pomáhá odlišit zvláštní vonnou podobu rostliny. ^{3 4}

Chemické rozbory rozlišují také chemotypy A a B s rozdílným zastoupením izomerů nepetalaktonu. Nejde pouze o jedinou neměnnou látkovou složku. Rozdíly mezi chemotypy částečně vysvětlují, proč jednotlivé rostliny různě intenzivně voní a proč jejich účinek na kočky kolísá. ⁷

Stanoviště a rozšíření

Původní areál podle POWO sahá od jižní Evropy po Japonsko, konkrétně střední Honšú, s odděleným výskytem v severozápadním Maroku. Druh byl dávno zaváděn jako léčivá a okrasná rostlina a široce zdomácněl v severní Evropě, Severní Americe a na Novém Zélandu. ^{1 4}

Ve Francii roste šanta kočičí samovolně téměř po celém území i na Korsice. Typická jsou rumiště, úhory a slunná kamenitá místa. V tomto francouzském kontextu není zařazena mezi sledované invazní druhy; toto hodnocení se vztahuje právě k uvedenému území. ³

Ve Spojených státech a Kanadě je zavlečená a popisovaná jako široce zdomácnělá. Rozšiřování napomáhá schopnost snášet sucho a chudé půdy. Výskyt v těchto oblastech je tedy třeba odlišovat od jejího původního eurasijského areálu. ²

Životní cyklus a rozmnožování

Na jaře šanta klíčí a během několika měsíců vytváří keříčkovitý trs. Od června do září kvete; opylené květy následně tvoří drobná semena padající k zemi. Tím se vysvětluje častý samovolný výsev a obnova semenáčků mezi jednotlivými sezonami. ²

Květy navštěvují především dlouhojazyčné včely: včely medonosné, čmeláci, kukaččí včely rodů Epeolus a Triepeolus, dlouhorohé včely rodu Melissodes a čalounice rodu Megachile. Listy hostí také housenky několika lišajů, například druhu Sphinx eremitus. ²

Při pěstování se množí dělením zakořeněných trsů, jarním výsevem nebo řízkováním mladých nekvetoucích výhonů. Dělení zároveň omlazuje starší trs, který již uprostřed řídne. Tyto postupy umožňují obnovovat porost i mimo jeho přirozený samovýsev. ²

Využití a rizika

Za vůni a účinky odpovídá především nepetalakton, terpenoid získávaný ze silice destilací s vodní párou. Má doložený repelentní účinek proti komárům, mouchám, švábům a termitům. Srovnání se syntetickým DEET vychází různě podle způsobu aplikace. ⁴

Kočky vnímají nepetalakton a příbuzný nepetalaktol čichovým epitelem, nikoli především vomeronazálním orgánem. Asi 70 % domácích koček reaguje otíráním, válením a hlasovými projevy po dobu 5 až 15 minut. Jde o dědičný znak ovlivněný více geny, který se zpravidla neprojevuje u koťat mladších šesti měsíců. Podobně reagují i někteří divocí příbuzní včetně levharta, pumy, servala a rysa. ^{6 4}

ASPCA řadí šantu kočičí mezi rostliny toxické pro kočky: po větším požití může vyvolat zvracení a průjem, u některých jedinců zklidnění a u jiných povzbuzení. Lidé ji historicky užívali jako nálev a v lidovém léčitelství jí připisovali pomoc při horečkách a zažívacích obtížích. Toto tradiční užívání ustoupilo moderní medicíně a neodstraňuje nutnost opatrnosti při větší konzumaci. ^{5 4 8}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Kultivar Citriodora se od divokého typu odlišuje jemnější a více citronovou vůní. Patří k hlavním ustáleným zahradnickým výběrům prodávaným pod botanickým označením Nepeta cataria. Jeho zvláštní aroma je důležitějším rozlišovacím znakem než samotný obchodní název. ⁴

Nejčastěji se zaměňuje s těmito rostlinami:

• Nepeta x faassenii, zahradní okrasný hybrid s modrofialovými květy a podstatně slabším účinkem na kočky;
• Glechoma hederacea, popenec obecný, další hluchavkovitá rostlina se čtyřhrannou lodyhou, ale nízkým plazivým habitem místo vzpřímeného keříčkovitého trsu;
• Melissa officinalis, meduňka lékařská, s podobně aromatickými listy, ale citronovou vůní bez doloženého účinku na kočky.

Některé kočky necitlivé na nepetalakton přesto reagují na kořen kozlíku (Valeriana officinalis), aktinidii Actinidia polygama nebo dřevo zimolezu tatarského (Lonicera tatarica). Jde o rostliny jiných čeledí, které mohou vyvolat podobnou kočičí reakci bez blízké botanické příbuznosti se šantou. ⁴

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Nepeta cataria L.
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Nepeta cataria
• Tela Botanica / eFlore BDTFX, Nepeta cataria L.
• Wikipedia EN, Catnip (Nepeta cataria)
• ASPCA, toxicita šanty kočičí
• Encyclopaedia Britannica, catnip
• Perrucci a kol., ovlivnění vyhledávání potravy roztočů domácího prachu šantou Nepeta cataria
• Plants For A Future, Nepeta cataria
• Wikidata, Nepeta cataria