Bazalka indická (Ocimum tenuiflorum, L. 1753)

Identita

Bazalka indická (Ocimum tenuiflorum L., 1753), také bazalka posvátná či tulsi, je aromatický polokeř z rodu Ocimum a čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Popsal ji Carl von Linné. Dlouho se používalo jméno Ocimum sanctum, které je nyní synonymem přijatého vědeckého jména. ^{1 5}

Sanskrtské jméno tulsi znamená doslova „nesrovnatelná“. Rostlina má významné obřadní místo v hinduismu a pěstuje se poblíž chrámů a domů, tedy nejen v užitkové zahradě. ^{5 6}

Přibližně šedesát aromatických druhů tvoří rod Ocimum. Bazalka indická v něm spojuje dvě role neobvyklé u hluchavkovitých pěstovaných v Evropě: doložené tradiční ájurvédské využití a každodenní náboženskou úctu v hinduistických domácnostech. ⁵

Poznávací znaky

Vzpřímený větvený polokeř Ocimum tenuiflorum má čtyřhranné chlupaté stonky a podle způsobu pěstování a podnebí dorůstá 30 až 100 cm. Vejčité, řapíkaté a mírně zubaté listy voní pepřovitěji a výrazněji po hřebíčku než listy bazalky pravé. Právě vůně patří k nejspolehlivějším rozlišovacím znakům. ^{4 2}

Bělavé až nafialovělé květy jsou uspořádány v lichopřeslenech na vzpřímených koncových květenstvích dlouhých 4 až 12 cm. Barva listů a stonků kolísá podle pěstovaného morfotypu od světle zelené po tmavě purpurovou. Při určování je proto potřeba barvu posuzovat společně s vůní. ^{3 2}

Chlupatost stonků a listů poskytuje další vodítko. Bazalka pravá s lysými či jen málo chlupatými stonky není bazalkou indickou, i když si jsou mladé rostliny vzrůstem podobné. Promnutí listu umožňuje rychlé porovnání vůně během několika sekund, zatímco na rozhodnutí podle květů by bylo nutné čekat i několik týdnů. ⁴

Užitečná taxonomie

Kew v databázi POWO uznává Ocimum tenuiflorum jako přijaté jméno. K často uváděným synonymům patří Ocimum sanctum L. a Ocimum hirsutum Benth. Pro určení zůstává rozhodující přijaté vědecké jméno, protože zahradnické etikety a sáčky se semeny obě hlavní jména stále zaměňují. ^{1 8}

• Ocimum sanctum L., synonymní jméno
• Ocimum hirsutum Benth., synonymní jméno
• Ocimum villosum Roxb., synonymní jméno
• Moschosma tenuiflorum (L.) Heynh., synonymní jméno

Množství synonym vysvětluje, proč různé zdroje označují stejnou rostlinu různými jmény, někdy i uvnitř jediného vědeckého článku. ¹

Stanoviště a rozšíření

Indický subkontinent a tropická i subtropická Asie tvoří původní areál, který zasahuje až do Austrálie a západního Tichomoří. Rostlina samovolně osidluje úhory, okolí obydlí a křoviny v teplém podnebí. Odtud se rozšířila do širokého pěstování. ^{1 4}

Dávné zavádění mimo původní areál vedlo místy k únikům ze zahrad a zplanění v tropických oblastech Ameriky, kde se druh lokálně chová jako polní plevel. V mírném podnebí zůstává nádobovou rostlinou, citlivou na chlad při poklesu pod 10 °C. ^{5 3}

Pěstitelsky snáší půdy od písčitých po hlinité, pokud jsou propustné; trvale promočený substrát jí nesvědčí. V oblastech s teplým vlhkým létem je nejzávažnějším uváděným škůdcem listů listokaz japonský, zatímco mšice a křísi působí menší škody. ³

Životní cyklus a rozmnožování

Drobná semena v teple 20 až 28 °C vzcházejí za jeden až dva týdny. První vrcholky lze sklízet 8 až 10 týdnů po výsevu, než stonky ztvrdnou. Rostlina poté vytváří větvený trs, který snáší opakovanou sklizeň bez vyčerpání, pokud substrát zůstává propustný a nikdy není přemokřený. ^{4 3}

Bez zaštipování rostlina tvoří květenství a semena, později dřevnatí a ztrácí jemnost aromatických vrcholků. V příznivém podnebí se samovolně vysemeňuje. Při pěstování v nádobě v mírném pásu se množí hlavně výsevem, méně často řízky z měkkých nekvetoucích stonků. ^{2 4}

Využití a rizika

Ájurvédská a obřadní tradice tulsi přesahuje kuchyňské použití. Z listů se připravují nálevy a tradiční přípravky používané při horečce nebo zažívacích potížích. V hinduistických domácnostech je rostlina každodenně uctívána a spojována s bohyní Lakšmí. Jde o popis tradičních praktik. ^{5 6}

Kuchyňské využití je méně rozšířené než u bazalky pravé. Sušené stonky se tradičně používají také k odpuzování hmyzu ze zásob obilí; v jižní Asii je tato praxe doložena dlouhodobě. ⁵

Závažná toxicita samotného druhu není doložena. ASPCA hodnotí bazalku pravou (Ocimum basilicum) jako nejedovatou pro kočky a psy. Protože samostatný záznam pro bazalku indickou chybí, zůstává toto hodnocení příbuzného druhu nejbližší dostupnou oporou. Údaj pro koně není vyplněn. ⁷

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Indickému pěstování dominují tři morfotypy: Rama tulsi se světle zelenými listy a jemnější chutí, Krishna tulsi neboli Shyama tulsi s tmavě purpurovými stonky i listy a Vana tulsi, planý typ někdy přiřazovaný k jinému druhu rodu místo k přesně vymezené varietě O. tenuiflorum. ^{5 2}

K častým záměnám patří následující bazalky:

• Ocimum basilicum, bazalka pravá s jemnější vůní a bez srovnatelného obřadního využití;
• Ocimum gratissimum, africká bazalka někdy prodávaná pod jménem vana tulsi;
• Ocimum americanum, citronově vonící bazalka s užšími listy.

Vědecké jméno a vůně promnutého listu odlišují tyto blízké bazalky spolehlivěji než samotná barva listů, která se mění i podle osvětlení. V zahradnictvích se často prodávají vedle sebe bez spolehlivého botanického označení. ⁸

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Ocimum tenuiflorum L.
• Royal Horticultural Society, Ocimum tenuiflorum, bazalka posvátná
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Ocimum tenuiflorum
• Plants For A Future, Ocimum tenuiflorum
• Wikipedia EN, Ocimum tenuiflorum
• Wikipedie FR, Ocimum tenuiflorum
• ASPCA, bazalka pravá (Ocimum basilicum), záznam nejedovaté rostliny
• GBIF Backbone Taxonomy, Ocimum tenuiflorum