Opuntia monacantha


+28© fotografie
- fotografie 1 — (c) GMarques, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by GMarques · cc-by-nc · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Leon Perrie · cc-by · iNaturalist
- fotografie 3 — Joe Potter Butler · cc-by · iNaturalist
Opuntia monacantha je jihoamerický stromovitý kaktus s lesklými plochými články. Horní články často převisají. Trny a glochidie při kontaktu zraňují a úlomky mohou zakořenit.
Číst dálUmístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.
Velmi jasné světlo a slunce při pěstování kaktusu v květináči


© fotografie
(c) GMarques, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by GMarques · cc-by-nc
Leon Perrie · cc-by
Joe Potter Butler · cc-by
Taken Jan 24, 2021 by juan Hernández (cc-by-sa)
Taken Jul 2, 2021 by Shayna (cc-by-sa)
Taken May 5, 2020 by Mendez Perla (cc-by-sa)
Celosvětové rozšíření
Pochází z východní Jižní Ameriky; zavlečená do středomořských oblastí a zdomácnělá v Austrálii. Podle citovaného místního hodnocení je na Réunionu invazní.
- Původní1
- Zavlečená2
- Invazní1
- Východní Jižní Amerika
- Francie
- Austrálie
- Réunion
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.↗
Identita
Opuntia monacantha Haw., 1819 má světle zelené, hladké a lesklé ploché články, z nichž horní často převisají. Tento kaktus z čeledi Cactaceae může dorůstat do stromovitého tvaru. Francouzské jméno „oponce monacanthe“ je doloženo v názvosloví databáze Tela Botanica. 2 1 4
Ve francouzštině je zaznamenáno také pojmenování „raquette à aiguillon solitaire“, odkazující na jediný trn. Obecné jméno však neznamená, že celá rostlina musí mít pouze jeden trn: z jednotlivých areol jich může vyrůstat více. Při určování je proto třeba prohlédnout ploché články a jejich povrch, místo počítání jednoho trnu na jediné fotografii. 5 7
Rozpoznání
Ploché články Opuntia monacantha, někdy přirovnávané k raketám, jsou zploštělé části stonku, nikoli velké listy. Skutečné listy jsou nepatrné a opadávají. Areoly nesou trny i glochidie, drobné štětinky se zpětnými háčky, které mohou zůstat zabodnuté v kůži. Ani článek, který vypadá téměř beztrnný, proto není vhodné brát do holé ruky. 7
Australská flóra popisuje žluté květy o průměru 3 až 6 cm, jejichž vnější části bývají červeně proužkované. Obráceně vejčité plody se zbarvují do červenopurpurova a měří 5 až 7 cm na délku. Barva plodu pomáhá popsat plodící rostlinu, ale nedokládá bezpečnost jeho konzumace. 4
Ve venkovních australských populacích je obvyklá výška 2 až 3 m, jednotlivé rostliny mohou dosahovat až 6 m. Údaj se vztahuje ke kaktusu usazenému v příznivém podnebí. Mladý sbírkový exemplář v květináči tak neukazuje, kolik prostoru bude dospělá rostlina potřebovat na zahradě. 7
Užitečná taxonomie
Přijaté jméno Opuntia monacantha patří do rodu Opuntia v řádu Caryophyllales. Katalog GBIF uvádí autorskou zkratku Haw.; francouzské referenční databáze používají rozvinutou podobu s Willdenowem v závorkách. Rozdíl v zápisu autorského údaje je třeba odlišovat od změny samotného druhu. Nejde automaticky o jinou rostlinu. 1 2
V části zahradnické literatury se pro tuto rostlinu používalo jméno Opuntia vulgaris. Britská dokumentace je označuje za nesprávně použité jméno. Starý štítek obsahující jen toto označení proto nestačí ke spolehlivému určení, zvláště pokud se v minulosti pod stejným názvem vystřídala různá botanická pojetí. 3
Stanoviště a rozšíření
Opuntia monacantha pochází z východní části Jižní Ameriky. Okrasné pěstování a zavlékání vysvětlují její přítomnost v dalších teplých oblastech, mimo jiné ve Středomoří. Seznamy území, kam byla zavlečena, nepopisují souvislý původní areál. Každý region je třeba posuzovat s ohledem na uvedený status. 3 5
V osídlených australských oblastech roste tento kaktus při pobřeží, na travnatých plochách a ve světlých lesních porostech, ale také u komunikací nebo vodních toků. Často osidluje písčité půdy včetně pobřežních dun. Rozmanitost těchto stanovišť vysvětluje, proč přenesené úlomky nacházejí více možností k uchycení. 7
Citovaný soupis hodnotí druh na Réunionu jako zdomácnělý a invazní. Toto posouzení platí pro uvedené území. Francouzský údaj o nepůvodním výskytu neznamená stejnou intenzitu invaze ve všech regionech metropolitní Francie a sám o sobě neurčuje místní status v Česku. 6 2
Životní cyklus a rozmnožování
Opuntia monacantha se šíří semeny a úlomky. Semena přenášejí živočichové, kteří požírají plody. Ulomené články se mohou přemisťovat s vozidly, zvířaty nebo vodou. Nové rostliny mohou vzniknout také z nezralých plodů. Ještě živý odpad po řezu je tedy materiálem schopným dalšího množení. 7
Pro kaktusy pěstované v květináči doporučují obecné zahradnické rady velmi propustnou směs a jarní přesazení, jakmile mají v nádobě těsno. Zálivka a hnojení doprovázejí růst od jara do léta, během chladného období se omezují. Tyto pěstitelské pokyny pro severní polokouli nepřenášejí australské měsíce kvetení do místního kalendáře. 8
Využití a rizika
Opuntia monacantha se vyskytuje ve sbírkách a zahradnictví v různých formách. S věkem potřebuje její koruna více místa. Trny a glochidie mohou poranit lidi, psy i další živočichy; některá zvířata mohou v trnitých větvích uvíznout. Mechanické nebezpečí je třeba odlišovat od chemické toxicity, kterou tato pozorování nedokládají. 7
Husté porosty omezují pohyb a konkurují původní vegetaci. Prevencí je kontrola úlomků: neodkládat je na zem ani do volné přírody. Při odstraňování usazené populace je nutné sledovat i nové výhony. Samotné odstranění viditelné části totiž nezaručuje, že zmizely všechny části schopné dalšího rozmnožování. 7
Formy, záměny a příbuzné rostliny
Zahradnické formy označované ‘Variegata’ mají světlé mramorování; formy ‘Monstrosa’ tvoří deformované články. Jméno ‘Joseph’s Coat’ spojuje deformovaný tvar s barevnou odchylkou. Tyto rostliny je třeba odlišovat od běžného vzhledu druhu. Panašování přitom neodstraňuje riziko jejich dalšího šíření. 7
Opuntia stricta má silnější, matné a šedozelené články. Opuntia monacantha se vyznačuje lesklým povrchem a horními články, které často převisají. Opuntia ficus-indica obvykle vytváří větší články, často bez velkých trnů. Sdílená obecná jména nemohou tyto rozlišovací znaky při určování rostlin nahradit. 7
Hlavní zdroje
Časté otázky
Jsou ploché články listy?
Ne. Jde o zploštělé části stonku. Skutečné listy jsou nepatrné a opadávají.
Je Opuntia monacantha invazní?
V několika oblastech zdomácněla a citovaný soupis ji na Réunionu řadí mezi invazní druhy. Z úlomků mohou vznikat nové rostliny.
Je bezpečné dotknout se článku bez velkého trnu?
Ne. Areoly nesou také drobné štětinky se zpětnými háčky, glochidie, které mohou poranit pokožku.
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.