Pilea depressa

© fotografie
- fotografie 1 — (c) ProBuild Garden Center, some rights reserved (CC BY-ND) · cc-by-nd · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Wikimedia Commons · CC BY-SA or Public Domain · Wikimedia Commons
- fotografie 3 — Wikipedia · CC BY-SA · Wikipedia
Pilea depressa tvoří koberec drobných okrouhlých vstřícných listů s vroubkovanými okraji. Tato antilská trvalka se pěstuje v závěsných nádobách nebo teráriích, na nepřímém světle a ve vlhkém, ale propustném substrátu.
Číst dálUrtica depressa, Adicea depressa, Pilea depressa var. calycosa a Pilea depressa var. multicrenata

© fotografie
(c) ProBuild Garden Center, some rights reserved (CC BY-ND) · cc-by-nd
Wikimedia Commons · CC BY-SA or Public Domain
Wikipedia · CC BY-SA
Celosvětové rozšíření
Původní na Kubě, Haiti a v Dominikánské republice; zavlečená do několika tropických oblastí.
- Původní3
- Zavlečená1
- Kuba
- Haiti
- Dominikánská republika
- Galapágy
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Základní informace
Pilea depressa má drobné vstřícné okrouhlé listy s vroubkovaným okrajem na plazivých nebo převislých stoncích. Tato stálezelená trvalka patří do čeledi Urticaceae. Její vzrůst se hodí do závěsných nádob a kompozic pod sklem, kde se olistění může rozrůstat do plochy nebo přepadávat přes okraj nádoby. 3
Přijatým jménem je Pilea depressa (Sw.) Blume, zveřejněné v této kombinaci v roce 1856. Druh pochází z Velkých Antil. Dostatečně doložené místní obecné jméno není použito; k určení rostliny zůstává její dvouslovné vědecké jméno. 1
Jak rostlinu poznat
Většina listových čepelí Pilea depressa měří 5 až 20 mm na délku a 3 až 17 mm na šířku. Jejich obrys přechází od okrouhlého k obvejčitému, rozšířenému směrem ke konci. Drobné zaoblené zuby na okraji, patrné zejména u vrcholu, dávají olistění vroubkovaný vzhled. Listy jsou silné a jasně zelené. 5
Každý list je jednoduchý a připojený řapíkem; žilnatina vytváří síť. Mladé výhony Pilea depressa mohou být červené, než získají zelenou barvu dospělého olistění. Toto zbarvení mladých částí samo o sobě nestačí k určení odlišné zahradnické formy. 3
Celkové rozměry se mezi zahradnickými popisy výrazně liší. Pro výšku i šířku se uvádí rozmezí 0,1 až 0,5 m. Jiný popis udává koberec nižší než 0,1 m, schopný rozrůst se do šířky 1 až 1,5 m. Tyto údaje se týkají různých podob pěstování; neurčují pevný průměr rostliny v květináči. Při prohlídce rostliny prodávané v závěsné nádobě rozlišujte výšku samotného porostu od délky převislých výhonů. 2 5
Užitečné taxonomické údaje
Urtica depressa Sw., zveřejněná v roce 1787, je původním jménem Pilea depressa. Mezi synonyma patří také Adicea depressa (Sw.) Kuntze. Starý štítek s těmito jmény tedy může označovat tentýž druh, přestože se rodové jméno liší. 1
Do synonymie jsou zařazena také jména Pilea depressa var. calycosa C.Wright ex Griseb. a var. multicrenata Wedd.. Jejich někdejší postavení botanických variet z nich samo o sobě nedělá samostatné obchodované kultivary. Použité určení zůstává na úrovni druhu bez přisouzení kultivaru nebo hybridního původu. 1
Stanoviště a rozšíření
Původní areál Pilea depressa zahrnuje Kubu a Hispaniolu, tedy Haiti a Dominikánskou republiku. Druh patří především do vlhkého tropického prostředí. Jeho výskyt na Cookových ostrovech, Markézách, Společenských ostrovech nebo Portoriku je výsledkem zavlečení a nepatří k původnímu areálu. 1
Na Galapágách pochází první zaznamenaný nález z roku 2003. Zavlečení tam souvisí se zahradnictvím; populace je popisována jako uchycená, ale závislá na lidské činnosti. Riziko, že se zde stane invazní, je hodnoceno jako nízké. Toto hodnocení se vztahuje k danému souostroví a neurčuje chování druhu ve všech tropických územích. Dlouhodobý výskyt v tropické zahradě proto sám o sobě nedokládá původnost: pěstované rostliny mohou pocházet ze záměrného zavlečení. 6
Životní cyklus a množení
Pilea depressa vytváří drobné bílé květy ve skupinách a poté hnědé nažky. Za příznivých podmínek pěstování může kvést v různých obdobích roku; hlavní okrasnou hodnotou však zůstává její stálezelené olistění. 5 3
Pro tento druh je doloženo množení stonkovými řízky a dělením. U převislých pileí se měkké řízky odebírají na jaře nebo v létě a sázejí do propustné směsi s vysokou vlhkostí prostředí až do zakořenění. Zaštipování vrcholů pomáhá udržovat rozvětvený trs. 2 4
V interiéru potřebuje Pilea depressa jasné nepřímé světlo, vlhké ovzduší a ochranu před průvanem. Zahradnická klasifikace doporučuje teplé pěstování při teplotě nad 15 °C. Během růstu zalévejte mírně, v zimě málo a nenechávejte vodu stát pod květináčem. 2 4
Pro pěstování v interiéru v metropolitní Francii převádí kalendář sezonní doporučení pro celý rod: na jaře zkontrolujte kořeny a přesaďte, pokud jsou stísněné; vyvážené hnojivo přidávejte od dubna do září přibližně jednou měsíčně při dodržení ředění výrobku. Skutečné potřeby se řídí růstem a vysycháním substrátu. 4 2
Využití a rizika
Pilea depressa se pěstuje pro své půdu pokrývající olistění v nádobách, závěsných koších nebo teráriích. Pro zakořenění potřebuje vlhkou, ale dobře propustnou půdu; vlhké ovzduší proto není důvodem k udržování trvale přemokřeného substrátu. 3
Toxicita přímo u Pilea depressa zůstává nedostatečně zdokumentována pro kočky, psy, koně, děti, dospělé i další zvířata. Na základě dostupných informací nelze pro žádnou z těchto skupin stanovit bezrizikovost. Chybějící hodnocení nezaručuje neškodnost; použití je okrasné, bez doporučení ke konzumaci.
Odrůdy, záměny a podobné rostliny
Pilea glaucophylla se od Pilea depressa odlišuje nepatrnými stříbřitě zelenými listy na tenkých červenooranžových stoncích. Pilea nummulariifolia má listy s hluboce vyniklou žilnatinou na růžovohnědých stoncích. Tyto znaky pomáhají porovnat převislé piley, aniž by se určení opíralo jen o kaskádovitý vzhled. 4
Pilea peperomioides roste vzpřímeně a má diskovité listy na dlouhých řapících, čímž se výrazně liší od kobercovité Pilea depressa. Kultivar „Mojito“ patří tomuto jinému druhu; jeho znaky nepopisují Pilea depressa. U té není v použitých zdrojích ponechán žádný pojmenovaný kultivar. 4
Hlavní zdroje
Časté otázky
Jak poznat Pilea depressa?
Drobné zelené listy jsou vstřícné, okrouhlé až široce obvejčité a na okraji vroubkované. Stonky se plazí nebo převisají.
Jak množit Pilea depressa?
Doloženo je množení stonkovými řízky a dělením. U převislých pileí se měkké řízky odebírají na jaře nebo v létě.
Kdy přidávat hnojivo?
Během růstu je vhodné vyvážené tekuté hnojivo. Sezonní doporučení pro celý rod uvádí hnojení od dubna do září při dodržení ředění uvedeného na výrobku.
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.