Mochna nátržník (Potentilla erecta, (L.) Raeusch. 1797)

Identita

Mochna nátržník (Potentilla erecta (L.) Raeusch., 1797) je nízká vytrvalá bylina z čeledi růžovitých (Rosaceae), typická pro evropská vřesoviště a kyselé půdy. Nápadný poznávací znak poskytují žluté květy se čtyřmi korunními lístky, zatímco většina mochen jich má pět. POWO a IPNI přijímají jméno po přeřazení z roku 1797, které vychází z původního jména Tormentilla erecta L., zveřejněného Linném roku 1753. ^{1 2}

Francouzské označení tormentille pochází z latinského tormentum, bolest či kolika, a připomíná staré využívání kořene při bolestivých zažívacích potížích. Německé Blutwurz, doslova krvavý kořen, naopak popisuje červené zbarvení čerstvého řezu. Ve francouzských regionech tutéž rostlinu označují i jména potentille dressée a herbe au diable. V angličtině se používají také Tormentil a Erect cinquefoil. ^{5 4}

Poznávací znaky

Výška mochny nátržníku činí 5–30 cm. Tenké lodyhy při bázi poléhají a směrem ke květům se zvedají. Trojčetné listy mají tři zubaté lístky, ale doplňují je velké palisty. Z dálky proto působí jako listy pětičetné; právě palisty mohou nezkušené pozorovatele při určování zmást. ^{3 4}

Spolehlivější než výška nebo poloha lodyhy je stavba květu. Jasně žlutý květ široký 7–15 mm nese čtyři vykrojené korunní lístky. V rodu Potentilla jde o výjimku, neboť naprostá většina druhů má lístků pět. Pouhé spočítání tak pomáhá vyloučit záměnu bez lupy i určovacího klíče. Kvetení trvá podle nadmořské výšky a expozice od května či června do září či října. ^{4 5}

Užitečná taxonomie

Dnešní přijaté jméno Potentilla erecta nahradilo starší kombinace, dosud přítomné v některých seznamech. Patří k nim Tormentilla erecta L. i variety jako Potentilla erecta var. strictissima (Zimmeter) Beck a var. latiloba (Ser.) Kotov. Tyto varianty vyjadřují regionální rozdíly vzrůstu nebo členění listů a nemění identitu druhu. ^{1 8}

Křížení je v rodu Potentilla běžné a týká se také mochny nátržníku. Křížením s P. anglica vzniká Potentilla × suecica, s P. reptans pak Potentilla × mixta. Takové rostliny mají přechodné znaky a někdy jsou sterilní. V terénu komplikují určení častěji než přirozená proměnlivost samotného druhu. ^{2 8}

Stanoviště a rozšíření

Evropský areál Potentilla erecta doplňují výskyty v Maroku a na Azorách. Rozšíření pokračuje do západní Asie, západní Sibiře a Turecka. Do východní části Severní Ameriky byl druh zavlečen; tamní výskyt tedy nepatří do jeho původního areálu. ^{6 7}

Přednost dává kyselým chudým půdám na vřesovištích, rašeliništích, slatiništích, chudých horských trávnících, ve světlých lesích i na dunách. Na takových místech bývá stejně běžná jako vřes (Calluna vulgaris), s nímž sdílí niku chudé propustné půdy. Vápenitá půda jí nesvědčí. Nadbytek živin podporuje konkurenční trvalky a omezuje její kvetení. Je mrazuvzdorná v zónách USDA 4–8 a bez ochrany zvládá mrazy až −30 °C, což odpovídá původním vřesovištním a horským stanovištím. ^{4 3}

Životní cyklus a rozmnožování

Podzemním základem rostliny je silný oddenek, který na řezu červená a každé jaro zajišťuje opětovné rašení. Kvetení trvá několik měsíců a rostlina je samosprašná. Přesto květy lákají včely, mouchy, brouky a motýly. Ti je opylují a zvyšují tvorbu semen i u tohoto druhu schopného samoopylení. ^{3 4}

Při pěstování se množí výsevem do studeného pařeniště na jaře či na podzim. Mladé rostliny se přesazují po první zimě. Druhou možností je jarní dělení již zakořeněných trsů. Z dělené rostliny získáme kvetoucí trs dříve než ze semene. ³

Využití a rizika

Kořen mochny nátržníku obsahuje velké množství tříslovin, až přibližně 20 %, tedy více než dubová kůra. Než se rozšířily dovážené třísloviny, používal se k činění kůží a získávání červeného barviva známého jako tormentil red. Vysoký obsah tříslovin tak vysvětluje jeho někdejší technické využití. ^{4 3}

Tradiční použití odvaru či ústní vody vycházelo ze svíravého působení tříslovin na tkáně a jejich využívání při průjmu, úplavici a zánětech úst nebo krku. Jde o popis tradičního využití kořene. Kořen se přidává také do bavorského likéru Blutwurz a některých ukrajinských horilek. ^{3 4}

Dostupné zdroje neuvádějí významnou toxicitu pro člověka ani domácí zvířata. Vodné extrakty z oddenku vykazují nízkou toxicitu u potkanů a myší. Při množství nad jeden gram koncentrovaného extraktu mohou nastat zažívací obtíže. Rostlina se nedoporučuje v těhotenství ani při zánětlivém onemocnění střev. ^{4 3}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Pro záhon nemá Potentilla erecta zavedený okrasný kultivar. Pojmenované formy zůstávají botanickými varietami či přírodními kříženci, například Potentilla × suecica a Potentilla × mixta. Jejich pojmenování tedy neoznačuje běžný sortiment vyšlechtěných zahradních odrůd. ⁸

Nejčastější záměnu představuje mochna plazivá (Potentilla reptans). Má pět korunních lístků a dlouhé plazivé lodyhy zakořeňující v každé uzlině, takže se rozrůstá výrazně více do šířky. Žlutě kvetoucí Potentilla anglica se s mochnou nátržníkem kříží. Rozlišení znesnadňuje zejména tehdy, když se přehlédne počet korunních lístků a stavba lodyh. ^{2 4}

Stejné lesní či okrajové stanoviště mohou obývat i další rostliny, například jahodník obecný nebo kakost smrdutý. Po prohlédnutí květu však podobnost končí. Ani jeden z nich nemá stejné korunní lístky a stejný trojčetný list s velkými palisty. ⁵

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Potentilla erecta (L.) Raeusch.
• International Plant Names Index, Potentilla erecta (L.) Raeusch.
• Plants For A Future, Potentilla erecta - Tormentil
• Wikipedia EN, Potentilla erecta
• Wikipédia FR, Tormentille
• USDA PLANTS Database, Potentilla erecta (POER81)
• ITIS, Potentilla erecta (L.) Raeuschel
• GBIF Backbone Taxonomy, Potentilla erecta (L.) Raeusch.