Yellow bells (Tecoma stans, (L.) Juss. ex Kunth 1819)

Identita

Tecoma stans (Tecoma stans (L.) Juss. ex Kunth, 1819), zvaná také esperanza nebo na Réunionu bois pissenlit, je poloopadavý keř či malý strom rodu Tecoma z čeledi trubačovitých (Bignoniaceae). Linné druh poprvé popsal jako Bignonia stans roku 1753; Antoine Laurent de Jussieu a Carl Sigismund Kunth jej roku 1819 přeřadili do rodu Tecoma. Tuto kombinaci dnes přijímá POWO. ^{1 7}

Obecné jméno esperanza, španělsky „naděje“, se ujalo v Texasu a Mexiku, kde keř hojně zdobí zahrady, kruhové objezdy a silniční svahy díky téměř nepřetržitému kvetení v teplém podnebí. ³

Poznávací znaky

Výška Tecoma stans běžně dosahuje 2 až 6 m při pěstování v mírném podnebí a až 10 m v tropech, kde růst neomezuje mráz. Vstřícné lichozpeřené listy mají podle jedince 3 až 13 vejčitě kopinatých, zubatých lístků, dlouhých 8 až 10 cm. ^{5 7}

Jasně žluté trubkovité květy se otevírají v hustých hroznech na koncích větévek. Koruna měří 3,5 až 8,5 cm a podle jedince mírně voní. Kvetení je v tropech téměř nepřetržité, v mírném podnebí se soustřeďuje od konce jara do prvních mrazů. ^{4 7}

Plodem je dlouhá úzká převislá tobolka dosahující 20 až 25 cm. Po dozrání uvolňuje plochá semena s blanitým křídlem, která roznáší vítr; tento znak přispívá k rychlému osidlování narušených ploch. ^{4 7}

Užitečná taxonomie

U druhu Tecoma stans přijímá POWO/WCVP jméno Tecoma stans (L.) Juss. ex Kunth. V oběhu je několik botanických variet a mnoho historických synonym, která se v zahradnickém obchodě často používají bez rozlišení:

• Tecoma stans var. angustata Rehder, pouštní forma od jihu Arizony po sever Mexika
• Tecoma stans var. velutina DC., chlupatá forma od Mexika po severozápad Argentiny
• Bignonia stans L., jméno prvního popisu
• Stenolobium stans (L.) Seem. (historické synonymum)
• Tecoma mollis Kunth (historické synonymum)

Přijaté vědecké jméno zůstává u Tecoma stans spolehlivým vodítkem: obchodní názvy esperanza, yellow bells i yellow elder označují stejný druh bez botanického rozlišení. ^{1 2}

Stanoviště a rozšíření

Od jihu Spojených států, Texasu a Arizony, přes Mexiko, Střední Ameriku a Antily až po sever Argentiny se táhne původní areál. Druh osídluje suché křoviny, skalnaté či písčité půdy a narušené plochy, kde působí jako ruderální pionýrská dřevina. ^{5 7}

Po ujmutí Tecoma stans dobře snáší sucho i chudou půdu. Proto ji zahradníci v suchých oblastech využívají na svazích, při silnicích nebo v pohledově neprůhledných živých plotech. ⁶

Okrasné výsadby rozšířily druh do tropických a subtropických oblastí. Dnes je považován za invazní v jižní Africe, Indii, Austrálii a na několika tichomořských ostrovech, kde ničí místní vegetaci tvorbou téměř jednodruhových houštin. ⁷

V Nové Kaledonii, francouzském území, byl druh vysazen již roku 1904. Osídluje tam narušená místa i poměrně zachovalé přírodní oblasti, zejména kolem Boulouparis a na ostrově Walpole. Místní jeleni jej nespásají, takže jeho šíření nic nebrání; držení, přeprava a prodej jsou tam nyní zakázány předpisy o invazních druzích. ⁸

Životní cyklus a rozmnožování

Žluté květy lákají včely, motýly a kolibříky, hlavní opylovače druhu. Listy slouží rovněž jako živná rostlina housenkám několika lišajů. ^{7 5}

Po opylení tobolka dozrává několik týdnů, poté se otevře a uvolní okřídlená semena, která vítr přenáší na velké vzdálenosti. Semenáč může kvést již ve 2 letech, což napomáhá rychlému osidlování oblastí, kde se druh stal invazním. ⁴

Při jarním výsevu semena v teplém substrátu vyklíčí za 1 až 3 týdny; letní řízky z polovyzrálých stonků v teplém podnebí zakořeňují stejně rychle. ^{3 4}

Využití a rizika

Převládá okrasné využití: kvetoucí živé ploty, solitéry nebo medonosné záhony v teplém podnebí a nádoby zimované ve verandě či nevytápěném skleníku v mírném pásmu. Hutné dřevo se v původním areálu uplatňuje v drobném truhlářství a jednoduchých stavbách. ^{7 3}

U této rostliny není známa toxicita pro kočky, psy ani člověka a údaje pro koně zůstávají omezené. Med z jejího nektaru je však někdy uváděn jako toxický; tuto výhradu je třeba jasně odlišit od toxicity samotné rostliny. ⁷

V několika lidových tradicích Mexika a Střední Ameriky se uvádí podávání odvarů z kořenů či kůry proti cukrovce nebo zažívacím obtížím. Jde o tradiční léčitelství, které nenahrazuje lékařskou radu. ⁷

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Kultivar 'Gold Star', vybraný pro kompaktnější vzrůst a hustší kvetení než u základního druhu, patří k nejrozšířenějším ve školkách. Botanické variety var. angustata a var. velutina jsou naproti tomu uznávané regionální formy, rozlišované hlavně podle ochlupení a členění lístků. ²

Dvě časté záměny se týkají podobně rostoucích nebo kvetoucích druhů. Tecoma capensis má oranžové až červené květy a více popínavý vzrůst; patří do stejné čeledi, ale je jasně odlišným druhem. Handroanthus chrysotrichus, prodávaný pod stejným obecným jménem yellow trumpet tree, má dlanitě složené listy s pěti lístky a soustředěně kvete před olistěním, zatímco Tecoma stans si složené listy ponechává po celou dobu kvetení. ⁷

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Tecoma stans (L.) Juss. ex Kunth
• International Plant Names Index, Tecoma stans
• Royal Horticultural Society, Tecoma stans (Shrubby Trumpet Flower)
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Tecoma stans
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Tecoma stans
• Plants For A Future, Tecoma stans
• English Wikipedia, Tecoma stans
• Francouzská Wikipedie, Tecoma stans (invazní status v Nové Kaledonii)