lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus, L. 1753)

Identita

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus L., 1753), známá také jako kapucínka, je plazivá až popínavá letnička rodu Tropaeolum z čeledi lichořeřišnicovitých (Tropaeolaceae). Carl von Linné ji popsal již roku 1753. Dodnes zůstává typovým druhem nejznámějšího rodu této malé jihoamerické čeledi. ^{1 4}

V zahradách slouží hlavně jako rostlina okrasných a zeleninových záhonů: oranžové květy s ostruhou a kulaté listy se pěstují pro ozdobu i pro kuchyň. Celá rostlina je jedlá a netoxická, navíc působí jako doprovodná lapací rostlina pro mšice. Díky tomu je snadno pěstovatelným a užitečným druhem i pro začátečníky. ^{2 3}

Poznávací znaky

Kulaté štítovité listy představují první vodítko k určení lichořeřišnice větší. Řapík se připojuje poblíž středu spodní strany čepele, kterou prostupují paprsčitě rozložené žilky. Tento nepříliš běžný detail často postačí k rozpoznání rostliny. ^{4 3}

Další poznávací znak poskytuje květ: pět korunních lístků tvoří nálevkovitý tvar, vzadu prodloužený dlouhou ostruhou se sladkým nektarem. Barvy jsou teplé, podle kultivaru od žluté přes oranžovou po šarlatově červenou, někdy s kresbou ve středu květu. ^{4 2}

Stonky jsou pružné a dužnaté, plazivé nebo ovíjivé. K opoře se rostlina přichycuje ovíjením listových řapíků. Podle pěstované formy zůstává kompaktní nebo během jediné sezony vystoupá po pletivu až do 3 m, přičemž se rozkládá do šířky 30 až 150 cm. ^{5 2}

Užitečná taxonomie

Pro lichořeřišnici větší zavedl Carl von Linné už v roce 1753 jméno Tropaeolum majus L.; její identifikátor IPNI je 310974-2. Rod Tropaeolum zahrnuje mnoho andských druhů. Samotná lichořeřišnice větší je rostlinou dávného zahradnického původu, což vysvětluje dlouhý seznam synonym. K hlavním patří:

• Tropaeolum majus var. coccineum Alef., varieta
• Tropaeolum majus var. luteum Alef., varieta
• Tropaeolum tricolor var. majus Marnock, varieta
• Tropaeolum × tenuirostre var. majus Buchenau, varieta
• Tropaeolum majus var. plenum Alef., varieta

Stabilním vodítkem zůstává přijaté vědecké jméno Tropaeolum majus. Názvy kultivarů jako Empress of India nebo Alaska totiž označují zahradnické selekce, nikoli samostatné druhy či botanické variety. ^{1 7}

Stanoviště a rozšíření

Andský původ spojuje lichořeřišnici větší s Jihoamerickými Andami od Peru po Kolumbii, kde je známá jako horský kultigen, tedy rostlina vzniklá pěstováním. Roste zde na vlhčích svazích v subtropickém horském podnebí s mírnými teplotami. ^{1 4}

Tento původ vysvětluje i nároky při pěstování: světlé stanoviště, dobře propustnou půdu a prostředí bez spalujícího horka i mrazu. Rostlina je choulostivá na mráz a nesnáší silná suchá vedra, takže v mírném podnebí zůstává letní zahradní kulturou. ^{2 5}

Hojné pěstování pro okrasu a v zeleninových zahradách vedlo ke zdomácnění v mnoha mírných a subtropických oblastech. Mimo původní areál je místy dokonce považována za invazní. Tyto oblasti zavlečení je nutné odlišovat od původního andského areálu. ^{4 7}

Životní cyklus a rozmnožování

V mírném podnebí probíhá život lichořeřišnice větší jako u letničky: po jarním výsevu kvete celé léto, na podzim tvoří semena a první mrazíky ji zničí. V mírnějším andském domově je však ve skutečnosti krátkověkou trvalkou. ^{4 2}

Květy s ostruhou jsou přizpůsobeny opylování hmyzem s dlouhým sosákem, který láká nektar uložený hluboko v ostruze. Pravidelně je navštěvují včely i čmeláci. Po oplození vzniká z každého květu suchý trojpouzdrý plod, který se ve zralosti rozděluje na zaoblená svraskalá semena. ^{3 5}

V zahradě se rozmnožuje téměř vždy přímým výsevem na stanoviště na jaře po posledních mrazech. Velká semena snadno klíčí v hloubce 1 až 2 cm a vzcházejí za jeden až dva týdny. Křehké kořeny lichořeřišnice špatně snášejí přesazování, proto se předpěstování v kelímcích pro následné přesazení raději vynechává. Přímý výsev dává odolnější rostliny. Kvetení začíná přibližně dva měsíce po výsevu a trvá do podzimu. Semena spadlá na zem často zajišťují samovolný výsev do následujícího roku. ^{2 5}

Využití a rizika

Okrasné a kuchyňské využití se u Tropaeolum majus přirozeně doplňují. Je výraznou rostlinou okrasných i kvetoucích zeleninových záhonů a zároveň jedlou rostlinou. Listy a květy s peprnou chutí podobnou řeřiše se jedí v salátech nebo jako ozdoba pokrmů. Mladá zelená semena se nakládají do octa jako náhrada kaparů. Právě ostrá chuť dala vzniknout francouzským názvům cresson du Pérou a cresson d'Inde, tedy peruánská a indická řeřicha. ^{5 4}

V zeleninové zahradě působí jako doprovodná rostlina. Její stonky přitahují černé mšice, a odvádějí tak tyto škůdce od sousedních plodin, například rajčat či zelí. Lichořeřišnice zde slouží jako lapací rostlina. Medonosné květy současně lákají opylovače. ^{5 2}

Na rozdíl od mnoha okrasných druhů je lichořeřišnice větší netoxická. ASPCA řadí lichořeřišnici (Tropaeolum majus) mezi rostliny netoxické pro kočky, psy a koně. Jediná výhrada při užívání se týká konzumace velkého množství, která se nedoporučuje velmi malým dětem a lidem náchylným k zažívacím obtížím. ^{8 3}

NC State přesto řadí rostlinu mezi problematické pro kočky, psy a koně, aniž uvádí dotčenou část, příznaky či toxickou látku. Vzhledem k absenci těchto podrobností zde má přednost hodnocení ASPCA, která neuvádí žádný případ otravy. ^{6 8}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Prodávané formy lichořeřišnice větší nejsou samostatné druhy. Empress of India má šarlatově červené květy na tmavých listech, Alaska se liší krémově panašovaným olistěním. Jewel Mixed a Climbing Mixed označují směsi barev; druhá z nich má popínavé stonky. Před nákupem je vhodné ověřit očekávaný vzrůst, zakrslý nebo popínavý, a barvu květů. ²

Nejčastější záměny se týkají těchto rostlin:

• Tropaeolum minus, lichořeřišnice menší, kompaktnější a s drobnějšími květy;
• Tropaeolum peregrinum, lichořeřišnice cizí, se žlutými členěnými květy;
• četní zahradní kříženci, vzniklí zahradnickým křížením uvnitř rodu Tropaeolum.

Kulaté štítovité listy, nálevkovité květy prodloužené dlouhou ostruhou a peprná chuť zůstávají nejspolehlivějšími vodítky k potvrzení, že rostlina prodávaná jako lichořeřišnice větší je skutečně Tropaeolum majus. ^{3 1}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Tropaeolum majus L.
• Royal Horticultural Society, Tropaeolum majus - nasturtium
• Missouri Botanical Garden, Tropaeolum majus
• Encyclopaedia Britannica, common nasturtium
• Plants For A Future, Tropaeolum majus
• NC State Extension, Tropaeolum majus
• USDA PLANTS Database, Tropaeolum majus L.
• ASPCA, Nasturtium (Tropaeolum majus), záznam netoxické rostliny