Jedle kavkazská (Abies nordmanniana, )


© fotografie
- fotografie 1 — (c) Franz Xaver, some rights reserved (CC BY-SA) · cc-by-sa · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Wikimedia Commons · CC BY-SA or Public Domain · Wikimedia Commons
- fotografie 3 — Wikipedia · CC BY-SA · Wikipedia
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana), známá také jako jedle Nordmannova, je mohutný stálezelený jehličnan ze severního Turecka a západního Kavkazu. Tmavé, nepichlavé a vytrvalé jehlice vysvětlují její oblibu jako okrasného i vánočního stromu.
Číst dálJedle kavkazská a Jedle Nordmannova
Pinus nordmanniana, Picea nordmanniana a Pinus abies var. nordmanniana





© fotografie
(c) Franz Xaver, some rights reserved (CC BY-SA) · cc-by-sa
Wikimedia Commons · CC BY-SA or Public Domain
Wikipedia · CC BY-SA
Taken Jul 5, 2022 by Joan Francesc (cc-by-sa)
Taken Aug 15, 2009 by Photoflora - Jean-Luc TASSET (©)
Taken Jul 9, 2021 by Renaud Brochiero (cc-by-sa)
Taken Jul 3, 2022 by Tristan Jaton-Maria (cc-by-sa)
Taken Nov 30, 2021 by Im Batzen (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál druhu sahá od severního Turecka po západní Kavkaz; zavlečen byl do několika evropských zemí a na jižní Nový Zéland.
- Původní3
- Zavlečená1
- Turecko
- Severní Kavkaz
- Zakavkazsko
- Střední a severní Evropa
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana (Steven) Spach, 1841), známá také jako jedle Nordmannova, je uznávaný druh z čeledi borovicovitých. Pod tímto jménem byla zveřejněna roku 1841, zatímco basionymum Pinus nordmanniana Steven, 1838 zachovává stopu jejího prvního popisu. 12
Česká jména jsou jedle kavkazská a jedle Nordmannova. Francouzská jména sapin de Nordmann, sapin du Caucase a sapin de Crimée patří francouzštině. 6 Vědecké jméno připomíná přírodovědce Alexandera von Nordmanna, který je spojován s objevením stromu na Kavkaze roku 1836. 5 Jméno tedy neoznačuje skandinávský původ, přestože je druh významnou součástí evropské produkce vánočních stromků.
Jak ji poznat
Nejlepším znakem na větévce je olistění: jehlice jsou ploché, kožovité, lesklé a nepichlavé a na spodní straně nesou dva nápadné bílé průduchové proužky. Vrchol bývá zaoblený a často vykrojený. Jehlice směřují dopředu a z velké části překrývají horní stranu větévky, místo aby uprostřed ponechávaly zřetelnou mezeru. 85
Mladá kůra zůstává hladká, šedohnědá a nese pryskyřičné puchýřky. Pupeny jsou jen slabě pryskyřičné nebo zcela bez pryskyřice. Samičí šišky jsou nejprve zelené či načervenalé a později hnědé; stojí vzpřímeně na větvích a dosahují přibližně 15 cm. Stejně jako u ostatních jedlí se jejich šupiny rozpadají ještě na stromě a uvolňují semena. Celá šiška nalezená na zemi proto spíše vybízí k hledání smrku nebo borovice. 35
Užitečná taxonomie
Druh patří do řádu Pinales, čeledi Pinaceae a rodu Abies. Evidována jsou tři homotypická synonyma: Picea nordmanniana (Steven) Loudon, Pinus abies var. nordmanniana (Steven) F.Muell. a Pinus nordmanniana Steven. 1 Změny rodového zařazení vysvětlují starší jména v katalozích, aniž by z nich vytvářely tři různé druhy.
Uznávány jsou dva vnitrodruhové taxony: nominátní poddruh a Abies nordmanniana subsp. equi-trojani (Asch. & Sint. ex Boiss.) Coode & Cullen, původem ze severozápadního Turecka. 15 Pro běžné určení je vhodná úroveň druhu, dokud není doložen původ nebo znaky konkrétního poddruhu.
Stanoviště a rozšíření
Původní areál sahá od severního Turecka po západní Kavkaz, tedy přes Turecko, Zakavkazsko a Severní Kavkaz, v biomu mírného pásma. 1 Horské porosty leží přibližně v nadmořské výšce 900 až 2 200 m v oblastech s ročními srážkami přes 1 000 mm. Původ pomáhá vysvětlit chování v zahradě: stromu vyhovuje pravidelná vláha a špatně snáší horká a suchá léta. 5
Zavlečené populace se vyskytují také v mnoha evropských zemích a na jižním Novém Zélandu. 1 Výskyt mimo Kavkaz tedy sám o sobě nedokládá přirozenou populaci. Různé provenience se uchovávají na plantážích, v arboretech a pokusech ve Francii a Dánsku; některé porosty jsou chráněny v Turecku. 7
Životní cyklus, pěstování a rozmnožování
Jedle kavkazská je stálezelený jehličnan: nevytváří květy ve smyslu krytosemenných rostlin, ale samčí a samičí šištice. Vzpřímené samičí šišky nesou šupiny, které se při dozrávání rozpadají a uvolňují okřídlená semena. 5 Základní druh se v zahradnictví množí výsevem. 3
Semena patří do přechodné kategorie uchovávání označené „intermediate?“, kde otazník vyjadřuje dosud nejisté zařazení, a mají slabou dormanci. Při skladování je nutné řídit vlhkost a teplotu; údaj se týká lesnických partií, nikoli záruky klíčivosti semen sesbíraných pod stromem. 9 Rozmnožování ze semen zachovává rozmanitost proveniencí, která se sleduje v ochranářských jednotkách a pokusech ex situ. 7
V zahradě potřebuje jedle kavkazská trvalé a prostorné stanoviště: časem dorůstá 30 m i více a dosahuje šířky 4 až 8 m; zahradnické dospělosti dosahuje za 20 až 50 let. V severoamerických výsadbách měří častěji 12 až 18 m, v přirozeném prostředí však může dosáhnout přibližně 61 m. 35 Hodnoty popisují různé podmínky a nelze je sloučit do jediné univerzální výšky.
Nejlépe doloženým zahradnickým podmínkám odpovídá čerstvá, úrodná a dobře propustná, kyselá až neutrální půda a slunné stanoviště. Strom snáší i polostín. 35 Horká a suchá léta, městské znečištění a dlouhodobě zamokřená půda mu nevyhovují. Výchovný řez bývá potřeba jen zřídka, protože kuželovitá koruna vzniká přirozeně; pravidelný řez se nedoporučuje. 35
Využití a rizika
Nejznámější je její využití jako vánočního stromku. Tmavozelené jehlice po uříznutí opadávají velmi pomalu, zatímco jehlice smrku ztepilého se uvolňují rychleji. 4 Druh se vysazuje také jako okrasný strom a clona a jeho dřevo slouží k výrobě papíru i ve stavebnictví. 5
Celosvětově je hodnocen jako málo dotčený (LC). 101 Globální hodnocení neruší potřebu chránit genetickou rozmanitost kavkazských populací, která je předmětem sledování. 7
Toxicita vlastní jedli kavkazské zůstává neznámá u koček, psů, koní, dětí, dospělých i ostatních zvířat; nelze předpokládat neškodnost. Vánoční stromky bez rozlišení druhu bývají pro domácí zvířata obecně málo toxické. Přesto je vhodné zakrýt vodu ve stojanu, v níž mohou bakterie nebo hnojivo vyvolat nevolnost, průjem či bolesti žaludku. Toto obecné opatření neumožňuje přiřadit Abies nordmanniana konkrétní stupeň toxicity. 11
Kultivary, záměny a příbuzné rostliny
Jedle kavkazská se zaměňuje především s jedlí bělokorou a při pohledu z dálky se smrkem ztepilým. Od smrku ji odlišují ploché jehlice bez dřevnatých listových polštářků a vzpřímené šišky, které se rozpadají na stromě. Ve srovnání s jedlí bělokorou má hustší a kožovitější jehlice, které jsou na horní straně větévky stočené dopředu; toto uspořádání oba druhy rozlišuje. 8
Nízký kultivar ‘Golden Spreader’ se žlutými jehlicemi nereprezentuje tvar ani barvu základního druhu. 5 Před koupí mladého stromku pod jménem kultivaru je třeba ověřit jeho vlastní výšku v dospělosti: rozměry 12 až více než 30 m uváděné pro druh neplatí automaticky pro zakrslé zahradní formy. Uznávané poddruhy jsou naopak botanické taxony, nikoli kultivary. 1
Hlavní zdroje
- Kew, Plants of the World Online, Abies nordmanniana
- International Plant Names Index, Abies nordmanniana
- Royal Horticultural Society, Abies nordmanniana
- Royal Horticultural Society, vánoční stromky: druhy a péče
- NC State Extension, Abies nordmanniana
- INPN, inventář ZNIEFF 210020071, tabulka TAXREF, strana 54
- EUFORGEN, Abies nordmanniana
- Forest Research, jehličnany na Britských ostrovech
- Forest Research, uchovávání semen Abies nordmanniana
- Červený seznam IUCN, Abies nordmanniana
- ASPCA, opatření pro vánoční stromky a zvířata
Časté otázky
Jak poznat jedli kavkazskou?
Má ploché, nepichlavé a lesklé jehlice se dvěma bílými proužky na spodní straně; jehlice z velké části překrývají horní stranu větévky. Válcovité šišky zůstávají vzpřímené.
Jak vysoká bývá jedle kavkazská?
V zahradnickém prostředí dorůstá časem 30 m i více. V severoamerických výsadbách měří častěji 12 až 18 m, zatímco v přirozeném prostředí může dosáhnout přibližně 61 m.
Kam jedli kavkazskou vysadit?
Potřebuje prostorné stanoviště s čerstvou, dobře propustnou, kyselou až neutrální půdou a ochranu před horkým a suchým létem. Zahradnická šířka koruny dosahuje 4 až 8 m.
Proč se jedle kavkazská používá jako vánoční strom?
Tmavozelené jehlice nepíchají a po řezu opadávají pomalu, což jsou dvě ceněné vlastnosti stromu umístěného během svátků v interiéru.
Je jedle kavkazská jedovatá?
Toxicita samotného druhu zůstává u koček, psů, koní, dětí, dospělých i ostatních zvířat neznámá; nelze proto předpokládat neškodnost. Jsou známa pouze obecná opatření pro vánoční stromky.
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.