Jedle kavkazská (Abies nordmanniana, (Steven) Spach, 1841)

Jedle kavkazská (Abies nordmanniana), známá také jako jedle Nordmannova, je mohutný stálezelený jehličnan ze severního Turecka a západního Kavkazu. Tmavé, nepichlavé a vytrvalé jehlice vysvětlují její oblibu jako okrasného i vánočního stromu.

Číst dál
Vědecký názevAbies nordmanniana
RodAbies
ŘádPinales

Jedle kavkazská a Jedle Nordmannova

Pinus nordmanniana, Picea nordmanniana a Pinus abies var. nordmanniana

Základní údaje
Toxicita
Je třeba ověřit : lidé včetně dětí, kočky, psi, koně a zvířata
Náročnost péče
Střední
Typ rostliny
Jehličnan · Strom
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
TureckoSeverní KavkazZakavkazsko
Stanoviště
Chladné a vlhké horské lesy severního Turecka a západního Kavkazu
Růst
Doba do dospělosti
20 až 50 let do dosažení uvedených zahradnických rozměrů
Množení
Výsev
Půda
Typy půdy
Propustná půda
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Plné slunce; snáší i polostín
Exteriér
Volná půda
Vzhled
Výška1200–1800 cmŠířka400–800 cm
Listy
Zelená
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — listy 1
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — listy 2
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — listy 3
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — listy 4
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — listy 5
Květy
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — květy 1
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — květy 2
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — květy 3
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — květy 4
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — květy 5
Plody
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — plody 1
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — plody 2
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — plody 3
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — plody 4
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — plody 5
Habitus
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — habitus 1
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — habitus 2
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — habitus 3
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — habitus 4
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — habitus 5
Kůra
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — kůra 1
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — kůra 2
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — kůra 3
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — kůra 4
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál druhu sahá od severního Turecka po západní Kavkaz; zavlečen byl do několika evropských zemí a na jižní Nový Zéland.

  • Původní3
  • Zavlečená1
  • Turecko
  • Severní Kavkaz
  • Zakavkazsko
  • Střední a severní Evropa

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Jedle kavkazská (Abies nordmanniana (Steven) Spach, 1841), známá také jako jedle Nordmannova, je uznávaný druh z čeledi borovicovitých. Pod tímto jménem byla zveřejněna roku 1841, zatímco basionymum Pinus nordmanniana Steven, 1838 zachovává stopu jejího prvního popisu. 12

Česká jména jsou jedle kavkazská a jedle Nordmannova. Francouzská jména sapin de Nordmann, sapin du Caucase a sapin de Crimée patří francouzštině. 6 Vědecké jméno připomíná přírodovědce Alexandera von Nordmanna, který je spojován s objevením stromu na Kavkaze roku 1836. 5 Jméno tedy neoznačuje skandinávský původ, přestože je druh významnou součástí evropské produkce vánočních stromků.

Jak ji poznat

Nejlepším znakem na větévce je olistění: jehlice jsou ploché, kožovité, lesklé a nepichlavé a na spodní straně nesou dva nápadné bílé průduchové proužky. Vrchol bývá zaoblený a často vykrojený. Jehlice směřují dopředu a z velké části překrývají horní stranu větévky, místo aby uprostřed ponechávaly zřetelnou mezeru. 85

Mladá kůra zůstává hladká, šedohnědá a nese pryskyřičné puchýřky. Pupeny jsou jen slabě pryskyřičné nebo zcela bez pryskyřice. Samičí šišky jsou nejprve zelené či načervenalé a později hnědé; stojí vzpřímeně na větvích a dosahují přibližně 15 cm. Stejně jako u ostatních jedlí se jejich šupiny rozpadají ještě na stromě a uvolňují semena. Celá šiška nalezená na zemi proto spíše vybízí k hledání smrku nebo borovice. 35

Užitečná taxonomie

Druh patří do řádu Pinales, čeledi Pinaceae a rodu Abies. Evidována jsou tři homotypická synonyma: Picea nordmanniana (Steven) Loudon, Pinus abies var. nordmanniana (Steven) F.Muell. a Pinus nordmanniana Steven. 1 Změny rodového zařazení vysvětlují starší jména v katalozích, aniž by z nich vytvářely tři různé druhy.

Uznávány jsou dva vnitrodruhové taxony: nominátní poddruh a Abies nordmanniana subsp. equi-trojani (Asch. & Sint. ex Boiss.) Coode & Cullen, původem ze severozápadního Turecka. 15 Pro běžné určení je vhodná úroveň druhu, dokud není doložen původ nebo znaky konkrétního poddruhu.

Stanoviště a rozšíření

Původní areál sahá od severního Turecka po západní Kavkaz, tedy přes Turecko, Zakavkazsko a Severní Kavkaz, v biomu mírného pásma. 1 Horské porosty leží přibližně v nadmořské výšce 900 až 2 200 m v oblastech s ročními srážkami přes 1 000 mm. Původ pomáhá vysvětlit chování v zahradě: stromu vyhovuje pravidelná vláha a špatně snáší horká a suchá léta. 5

Zavlečené populace se vyskytují také v mnoha evropských zemích a na jižním Novém Zélandu. 1 Výskyt mimo Kavkaz tedy sám o sobě nedokládá přirozenou populaci. Různé provenience se uchovávají na plantážích, v arboretech a pokusech ve Francii a Dánsku; některé porosty jsou chráněny v Turecku. 7

Životní cyklus, pěstování a rozmnožování

Jedle kavkazská je stálezelený jehličnan: nevytváří květy ve smyslu krytosemenných rostlin, ale samčí a samičí šištice. Vzpřímené samičí šišky nesou šupiny, které se při dozrávání rozpadají a uvolňují okřídlená semena. 5 Základní druh se v zahradnictví množí výsevem. 3

Semena patří do přechodné kategorie uchovávání označené „intermediate?“, kde otazník vyjadřuje dosud nejisté zařazení, a mají slabou dormanci. Při skladování je nutné řídit vlhkost a teplotu; údaj se týká lesnických partií, nikoli záruky klíčivosti semen sesbíraných pod stromem. 9 Rozmnožování ze semen zachovává rozmanitost proveniencí, která se sleduje v ochranářských jednotkách a pokusech ex situ. 7

V zahradě potřebuje jedle kavkazská trvalé a prostorné stanoviště: časem dorůstá 30 m i více a dosahuje šířky 4 až 8 m; zahradnické dospělosti dosahuje za 20 až 50 let. V severoamerických výsadbách měří častěji 12 až 18 m, v přirozeném prostředí však může dosáhnout přibližně 61 m. 35 Hodnoty popisují různé podmínky a nelze je sloučit do jediné univerzální výšky.

Nejlépe doloženým zahradnickým podmínkám odpovídá čerstvá, úrodná a dobře propustná, kyselá až neutrální půda a slunné stanoviště. Strom snáší i polostín. 35 Horká a suchá léta, městské znečištění a dlouhodobě zamokřená půda mu nevyhovují. Výchovný řez bývá potřeba jen zřídka, protože kuželovitá koruna vzniká přirozeně; pravidelný řez se nedoporučuje. 35

Využití a rizika

Nejznámější je její využití jako vánočního stromku. Tmavozelené jehlice po uříznutí opadávají velmi pomalu, zatímco jehlice smrku ztepilého se uvolňují rychleji. 4 Druh se vysazuje také jako okrasný strom a clona a jeho dřevo slouží k výrobě papíru i ve stavebnictví. 5

Celosvětově je hodnocen jako málo dotčený (LC). 101 Globální hodnocení neruší potřebu chránit genetickou rozmanitost kavkazských populací, která je předmětem sledování. 7

Toxicita vlastní jedli kavkazské zůstává neznámá u koček, psů, koní, dětí, dospělých i ostatních zvířat; nelze předpokládat neškodnost. Vánoční stromky bez rozlišení druhu bývají pro domácí zvířata obecně málo toxické. Přesto je vhodné zakrýt vodu ve stojanu, v níž mohou bakterie nebo hnojivo vyvolat nevolnost, průjem či bolesti žaludku. Toto obecné opatření neumožňuje přiřadit Abies nordmanniana konkrétní stupeň toxicity. 11

Kultivary, záměny a příbuzné rostliny

Jedle kavkazská se zaměňuje především s jedlí bělokorou a při pohledu z dálky se smrkem ztepilým. Od smrku ji odlišují ploché jehlice bez dřevnatých listových polštářků a vzpřímené šišky, které se rozpadají na stromě. Ve srovnání s jedlí bělokorou má hustší a kožovitější jehlice, které jsou na horní straně větévky stočené dopředu; toto uspořádání oba druhy rozlišuje. 8

Nízký kultivar ‘Golden Spreader’ se žlutými jehlicemi nereprezentuje tvar ani barvu základního druhu. 5 Před koupí mladého stromku pod jménem kultivaru je třeba ověřit jeho vlastní výšku v dospělosti: rozměry 12 až více než 30 m uváděné pro druh neplatí automaticky pro zakrslé zahradní formy. Uznávané poddruhy jsou naopak botanické taxony, nikoli kultivary. 1

Hlavní zdroje

Časté otázky

Jak poznat jedli kavkazskou?

Má ploché, nepichlavé a lesklé jehlice se dvěma bílými proužky na spodní straně; jehlice z velké části překrývají horní stranu větévky. Válcovité šišky zůstávají vzpřímené.

Jak vysoká bývá jedle kavkazská?

V zahradnickém prostředí dorůstá časem 30 m i více. V severoamerických výsadbách měří častěji 12 až 18 m, zatímco v přirozeném prostředí může dosáhnout přibližně 61 m.

Kam jedli kavkazskou vysadit?

Potřebuje prostorné stanoviště s čerstvou, dobře propustnou, kyselou až neutrální půdou a ochranu před horkým a suchým létem. Zahradnická šířka koruny dosahuje 4 až 8 m.

Proč se jedle kavkazská používá jako vánoční strom?

Tmavozelené jehlice nepíchají a po řezu opadávají pomalu, což jsou dvě ceněné vlastnosti stromu umístěného během svátků v interiéru.

Je jedle kavkazská jedovatá?

Toxicita samotného druhu zůstává u koček, psů, koní, dětí, dospělých i ostatních zvířat neznámá; nelze proto předpokládat neškodnost. Jsou známa pouze obecná opatření pro vánoční stromky.

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.