Jedle kavkazská (Abies nordmanniana, (Steven) Spach, 1841)

Identita

Jedle kavkazská (Abies nordmanniana (Steven) Spach, 1841), známá také jako jedle Nordmannova, je uznávaný druh z čeledi borovicovitých. Pod tímto jménem byla zveřejněna roku 1841, zatímco basionymum Pinus nordmanniana Steven, 1838 zachovává stopu jejího prvního popisu. ¹²

Česká jména jsou jedle kavkazská a jedle Nordmannova. Francouzská jména sapin de Nordmann, sapin du Caucase a sapin de Crimée patří francouzštině. ⁶ Vědecké jméno připomíná přírodovědce Alexandera von Nordmanna, který je spojován s objevením stromu na Kavkaze roku 1836. ⁵ Jméno tedy neoznačuje skandinávský původ, přestože je druh významnou součástí evropské produkce vánočních stromků.

Jak ji poznat

Nejlepším znakem na větévce je olistění: jehlice jsou ploché, kožovité, lesklé a nepichlavé a na spodní straně nesou dva nápadné bílé průduchové proužky. Vrchol bývá zaoblený a často vykrojený. Jehlice směřují dopředu a z velké části překrývají horní stranu větévky, místo aby uprostřed ponechávaly zřetelnou mezeru. ⁸⁵

Mladá kůra zůstává hladká, šedohnědá a nese pryskyřičné puchýřky. Pupeny jsou jen slabě pryskyřičné nebo zcela bez pryskyřice. Samičí šišky jsou nejprve zelené či načervenalé a později hnědé; stojí vzpřímeně na větvích a dosahují přibližně 15 cm. Stejně jako u ostatních jedlí se jejich šupiny rozpadají ještě na stromě a uvolňují semena. Celá šiška nalezená na zemi proto spíše vybízí k hledání smrku nebo borovice. ³⁵

Užitečná taxonomie

Druh patří do řádu Pinales, čeledi Pinaceae a rodu Abies. Evidována jsou tři homotypická synonyma: Picea nordmanniana (Steven) Loudon, Pinus abies var. nordmanniana (Steven) F.Muell. a Pinus nordmanniana Steven. ¹ Změny rodového zařazení vysvětlují starší jména v katalozích, aniž by z nich vytvářely tři různé druhy.

Uznávány jsou dva vnitrodruhové taxony: nominátní poddruh a Abies nordmanniana subsp. equi-trojani (Asch. & Sint. ex Boiss.) Coode & Cullen, původem ze severozápadního Turecka. ¹⁵ Pro běžné určení je vhodná úroveň druhu, dokud není doložen původ nebo znaky konkrétního poddruhu.

Stanoviště a rozšíření

Původní areál sahá od severního Turecka po západní Kavkaz, tedy přes Turecko, Zakavkazsko a Severní Kavkaz, v biomu mírného pásma. ¹ Horské porosty leží přibližně v nadmořské výšce 900 až 2 200 m v oblastech s ročními srážkami přes 1 000 mm. Původ pomáhá vysvětlit chování v zahradě: stromu vyhovuje pravidelná vláha a špatně snáší horká a suchá léta. ⁵

Zavlečené populace se vyskytují také v mnoha evropských zemích a na jižním Novém Zélandu. ¹ Výskyt mimo Kavkaz tedy sám o sobě nedokládá přirozenou populaci. Různé provenience se uchovávají na plantážích, v arboretech a pokusech ve Francii a Dánsku; některé porosty jsou chráněny v Turecku. ⁷

Životní cyklus, pěstování a rozmnožování

Jedle kavkazská je stálezelený jehličnan: nevytváří květy ve smyslu krytosemenných rostlin, ale samčí a samičí šištice. Vzpřímené samičí šišky nesou šupiny, které se při dozrávání rozpadají a uvolňují okřídlená semena. ⁵ Základní druh se v zahradnictví množí výsevem. ³

Semena patří do přechodné kategorie uchovávání označené „intermediate?“, kde otazník vyjadřuje dosud nejisté zařazení, a mají slabou dormanci. Při skladování je nutné řídit vlhkost a teplotu; údaj se týká lesnických partií, nikoli záruky klíčivosti semen sesbíraných pod stromem. ⁹ Rozmnožování ze semen zachovává rozmanitost proveniencí, která se sleduje v ochranářských jednotkách a pokusech ex situ. ⁷

V zahradě potřebuje jedle kavkazská trvalé a prostorné stanoviště: časem dorůstá 30 m i více a dosahuje šířky 4 až 8 m; zahradnické dospělosti dosahuje za 20 až 50 let. V severoamerických výsadbách měří častěji 12 až 18 m, v přirozeném prostředí však může dosáhnout přibližně 61 m. ³⁵ Hodnoty popisují různé podmínky a nelze je sloučit do jediné univerzální výšky.

Nejlépe doloženým zahradnickým podmínkám odpovídá čerstvá, úrodná a dobře propustná, kyselá až neutrální půda a slunné stanoviště. Strom snáší i polostín. ³⁵ Horká a suchá léta, městské znečištění a dlouhodobě zamokřená půda mu nevyhovují. Výchovný řez bývá potřeba jen zřídka, protože kuželovitá koruna vzniká přirozeně; pravidelný řez se nedoporučuje. ³⁵

Využití a rizika

Nejznámější je její využití jako vánočního stromku. Tmavozelené jehlice po uříznutí opadávají velmi pomalu, zatímco jehlice smrku ztepilého se uvolňují rychleji. ⁴ Druh se vysazuje také jako okrasný strom a clona a jeho dřevo slouží k výrobě papíru i ve stavebnictví. ⁵

Celosvětově je hodnocen jako málo dotčený (LC). ¹⁰¹ Globální hodnocení neruší potřebu chránit genetickou rozmanitost kavkazských populací, která je předmětem sledování. ⁷

Toxicita vlastní jedli kavkazské zůstává neznámá u koček, psů, koní, dětí, dospělých i ostatních zvířat; nelze předpokládat neškodnost. Vánoční stromky bez rozlišení druhu bývají pro domácí zvířata obecně málo toxické. Přesto je vhodné zakrýt vodu ve stojanu, v níž mohou bakterie nebo hnojivo vyvolat nevolnost, průjem či bolesti žaludku. Toto obecné opatření neumožňuje přiřadit Abies nordmanniana konkrétní stupeň toxicity. ¹¹

Kultivary, záměny a příbuzné rostliny

Jedle kavkazská se zaměňuje především s jedlí bělokorou a při pohledu z dálky se smrkem ztepilým. Od smrku ji odlišují ploché jehlice bez dřevnatých listových polštářků a vzpřímené šišky, které se rozpadají na stromě. Ve srovnání s jedlí bělokorou má hustší a kožovitější jehlice, které jsou na horní straně větévky stočené dopředu; toto uspořádání oba druhy rozlišuje. ⁸

Nízký kultivar ‘Golden Spreader’ se žlutými jehlicemi nereprezentuje tvar ani barvu základního druhu. ⁵ Před koupí mladého stromku pod jménem kultivaru je třeba ověřit jeho vlastní výšku v dospělosti: rozměry 12 až více než 30 m uváděné pro druh neplatí automaticky pro zakrslé zahradní formy. Uznávané poddruhy jsou naopak botanické taxony, nikoli kultivary. ¹

Hlavní zdroje

• Kew, Plants of the World Online, Abies nordmanniana
• International Plant Names Index, Abies nordmanniana
• Royal Horticultural Society, Abies nordmanniana
• Royal Horticultural Society, vánoční stromky: druhy a péče
• NC State Extension, Abies nordmanniana
• INPN, inventář ZNIEFF 210020071, tabulka TAXREF, strana 54
• EUFORGEN, Abies nordmanniana
• Forest Research, jehličnany na Britských ostrovech
• Forest Research, uchovávání semen Abies nordmanniana
• Červený seznam IUCN, Abies nordmanniana
• ASPCA, opatření pro vánoční stromky a zvířata