akebie pětičetná (Akebia quinata, (Thunb. ex Houtt.) Decne. 1839)

Identita

akebie pětičetná (Akebia quinata (Thunb. ex Houtt.) Decne., 1839) je částečně stálezelená ovíjivá liána z čeledi kokylovitých (Lardizabalaceae). V Evropě patří k běžně pěstovaným zástupcům svého rodu díky hustému olistění a jarním čokoládově zbarveným květům. Druhové jméno quinata znamená v latině „uspořádaná po pěti“ a odkazuje na složený list s pěti lístky. Blízce příbuzná Akebia trifoliata má pouze tři; tento rozdíl umožňuje rozlišení i bez květů. ^{1 2}

Anglické označení chocolate vine vychází ze sladké čokoládové vůně drobných tmavě purpurových jarních květů. Vůně pomáhá přilákat opylující hmyz při prvním oteplení. V Japonsku, kde se plody sbírají po staletí, se používá označení akebi. Jde o zahraniční názvy téže rostliny, nikoli o samostatné druhy. ⁴

Poznávací znaky

Ovíjivé stonky akebie se samy obtáčejí kolem opory, bez úponků a bez příčepivých kořínků. Dobře zakořeněná rostlina může dorůst 6 až 12 m. Nenajde-li stonek vhodnou oporu, plazí se po zemi, vytváří nízký porost a ke kvetení přechází později. ^{2 4}

Pět oválných lístků tvoří jeden složený list. V mírném klimatu zůstává olistění částečně zachováno i přes zimu, zatímco rostliny vystavené teplotám pod −15 °C listy zřetelně shazují. Částečná stálezelenost je tedy podmíněna průběhem zimy a nelze ji očekávat v každé poloze.

Samčí a samičí květy vyrůstají odděleně na témže převislém hroznu: rostlina je jednodomá. Větší samičí květy jsou u báze květenství, menší samčí květy se soustřeďují směrem ke konci. Obojí mají čokoládově purpurovou až tmavohnědou barvu, která doplňuje jejich nápadnou vůni. ^{5 3}

Po úspěšném opylení pylem jiného jedince vzniká ze samičího květu fialový, klobásovitý plod dlouhý 5 až 10 cm. Na podzim se na jedné straně otevírá a odhaluje bílou dužninu s černými semeny. Bez druhé kompatibilní rostliny v blízkosti květ opadne a plod se nevyvine. ^{4 5}

Užitečná taxonomie

Databáze POWO/WCVP uznává jméno Akebia quinata (Thunb. ex Houtt.) Decne. Pod tímto názvem je druh široce rozšířen v západním zahradnictví. Botanická literatura popsala několik forem a variet, většinou s drobnými odchylkami květů či listů. Jejich jména označují botanické jednotky, které nemusí odpovídat běžnému sortimentu školek:

• Akebia quinata f. albiflora Y.N.Lee, bělokvětá forma
• Akebia quinata var. longeracemosa (Matsum.) Rehder & E.H.Wilson, varieta s dlouhými hrozny
• Akebia quinata var. polyphylla Nakai, popsaná botanická varieta
• Akebia quinata f. diplochlamys (Makino) T.Shimizu, popsaná botanická forma

Rod Akebia zahrnuje také Akebia trifoliata, jejíž list má místo pěti pouze tři lístky. Oba druhy se v kultuře někdy kříží a vzniká Akebia ×pentaphylla. Při porovnání obou rodičovských druhů poskytuje počet lístků, pět oproti třem, jasný znak i na větévce bez květů a bez plodů. ^{1 6}

Stanoviště a rozšíření

Domovem liány je střední a východní Čína, Korejský poloostrov a střední až jižní část Japonska. Osidluje tam listnaté lesy mírného pásma, živé ploty, lesní okraje a břehy toků. Výškově vystupuje od mořského pobřeží přibližně do 1 500 m nad mořem. ^{4 7}

Okrasné pěstování přeneslo akebii do Severní Ameriky a Evropy. Na východním pobřeží Spojených států zplaněla v několika oblastech s mírným a vlhkým klimatem. Rychlý ovíjivý růst je důvodem jejího problematického hodnocení například v Severní Karolíně. Toto hodnocení se vztahuje k dotčeným americkým oblastem; v evropské části Francie zůstává pěstovanou okrasnou liánou bez doloženého srovnatelného statusu. ^{5 8}

Životní cyklus a rozmnožování

Jarní kvetení podle klimatu připadá na březen až duben. Samčí a samičí květy jsou vždy oddělené, přestože vyrůstají na stejném hroznu. Bez geneticky odlišné rostliny v blízkosti může akebie každoročně kvést, aniž nasadí jediný plod. Je cizosprašná a pro účinné opylení potřebuje dva různé jedince; samotná přítomnost obou pohlaví na jedné rostlině nestačí. ^{5 4}

Od opylení do zralosti uplyne několik měsíců a plod se otevírá až na podzim. Běžné je množení řízky z polovyzrálých výhonů v létě, rychlejší a spolehlivější než podzimní výsev. Semena po stratifikaci klíčí pomalu. Možné je i vzdušné hřížení; stonky také samovolně zakořeňují při kontaktu s vlhkou půdou, aniž by vyžadovaly zvláštní zásah. ⁴

Využití a rizika

Hlavním využitím je ozelenění mříží, pergol nebo starých plotů. Akebie je rychle zahalí hustými listy a přidá nenápadné, avšak vonné květy. Bujné ovíjení pomáhá pokrýt konstrukci během několika let, ale bez každoročního řezu po odkvětu se může stát nevýhodou. Pevnost opory je proto stejně důležitá jako dostatek prostoru pro liánu. ^{2 5}

Ve východní Asii se bílá dužnina zralých plodů jí syrová. Je sladká, ale chuť bývá poměrně mdlá; hořčí fialový obal se spíše smaží. Mladé výhonky slouží v některých tradičních kuchyních jako zelenina a stonky se používají v tradiční medicíně. U koček, psů ani lidí není toxicita doložena. Pro koně zůstávají dostupné informace nedostatečné, takže tento chybějící údaj nelze vykládat jako potvrzení bezpečnosti. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Botanické variety a formy, například bělokvětá f. albiflora nebo dlouhohroznová var. longeracemosa, představují spíše botanické zajímavosti než ustálené kultivary běžné zahradnické nabídky. Při výběru rostliny je proto vhodné rozlišovat mezi popsanou botanickou formou a obchodním označením kultivaru. ¹

Nejčastější záměny se týkají dvou skupin rostlin:

• Akebia trifoliata a jejího křížence Akebia ×pentaphylla; u rodičovského druhu jsou rozlišovacím znakem tři lístky místo pěti;
• některých drobnokvětých plaménků, které z dálky připomínají liánu svým šplhavým vzrůstem, ale nemají tutéž kombinaci pěti vějířovitě uspořádaných lístků a čokoládově purpurových květů.

Na nekvetoucí větévce je první vodítko pět oválných lístků v jednom listu. Za květu se přidává čokoládově purpurová barva hroznů. Oba znaky posuzované společně umožňují odlišit akebii od podobně působících popínavých rostlin; samotný způsob růstu při pohledu z dálky k jistému určení nestačí.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Akebia quinata (Thunb. ex Houtt.) Decne.
• Royal Horticultural Society, Akebia quinata - chocolate vine
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Akebia quinata
• Plants For A Future, Akebia quinata
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Akebia quinata
• International Plant Names Index, záznam Akebia quinata
• GBIF, druhový záznam Akebia quinata
• USDA PLANTS Database, profil Akebia quinata (AKQU)