Sweet autumn clematis (Clematis terniflora, DC. 1817)

Identita

Clematis terniflora (Clematis terniflora DC., 1817) je přijatý druh rodu Clematis z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae). POWO/WCVP toto jméno používá pro liánu popsanou z čínských exemplářů, jejíž původní areál sahá z Číny do Koreje, Japonska a na ruský Dálný východ. ^{1 2}

Druhové jméno terniflora odkazuje na květy seskupené po třech ve vrcholících, z nichž se skládají laty. Anglické označení sweet autumn clematis zdůrazňuje vůni a dobu kvetení, která je oproti ostatním zahradním plaménkům pozdní. ^{4 3}

Koncem 19. století byla tato okrasná liána zavedena do Spojených států a široce tam zdomácněla. Několik států na východě a Středozápadě ji dnes řadí mezi invazní druhy. Pro metropolitní Francii není obdobný status uveden a rostlina tam zůstává sbírkovou liánou. ^{5 6}

Poznávací znaky

Rychle rostoucí polodřevnatá liána Clematis terniflora má zelené lysé stonky o průměru asi 7 mm a na oporách se zachycuje ovíjivými řapíky. Během jediné sezony může pokrýt mříž, plot i sousední keř. ^{6 4}

Zpeřené listy se skládají ze tří až sedmi lístků, nejčastěji pěti, oválných, lysých a dlouhých 3 až 5 cm. U velmi mladých rostlin může být okraj zubatý, ale v dospělosti je celokrajný, bez zřetelných zubů. Jde o užitečný znak při odlišování od mladých semenáčků jiných popínavých plaménků. ^{6 4}

Pozdně letní kvetení obvykle připadá na srpen až září. Vrcholíky po třech bílých květech tvoří velké vrcholové a úžlabní laty. Květy mají průměr 2 až 3 cm a čtyři vzhůru obrácené, korunovitě zbarvené kališní lístky; pravé korunní lístky chybějí. Výrazná vůně odlišuje tento plamének od většiny zahradnicky pěstovaných druhů. ^{3 4}

Užitečná taxonomie

Za přijaté jméno druhu se považuje Clematis terniflora DC., publikované roku 1817. Jméno Clematis recta subsp. terniflora (DC.) Kuntze je homotypické synonymum založené na stejném typu. ¹

Záměny způsobuje americký zahradnický obchod, který rostlinu dlouho prodával jako Clematis paniculata Thunb.. POWO toto jméno hodnotí jako nelegitimní a chybně užívané pro Clematis terniflora. Pravý Clematis paniculata J.F.Gmel. je jiný druh původem z Nového Zélandu, nikoli zde popisovaná asijská rostlina. ¹

Synonymum Clematis dioscoreifolia H.Lév. & Vaniot objasňuje anglické jméno yam-leaved clematis: druhové epiteton přirovnává listy k jamům rodu Dioscorea. Při nejasném obchodním označení pomáhá přijaté vědecké jméno spolu s celokrajnými lístky v dospělosti. ^{1 6}

Stanoviště a rozšíření

V původním areálu osídluje lesní okraje, křoviny na svazích, pahorkatinné louky i pobřežní skalnatá stanoviště. V Číně, Koreji a Japonsku roste od hladiny moře přibližně do 800 m nadmořské výšky. ⁷

Z amerických zahrad, kam se dostala koncem 19. století, unikla do volné přírody. Zdomácněla na lesních okrajích, podél silnic a na březích v mnoha východních a středozápadních státech. Atlas of Florida Plants ji zařazuje do kategorie II invazních druhů, tedy mezi rostliny pronikající do původních společenstev, která ještě nenahradily. ^{5 6}

Pro pěstování v metropolitní Francii není u Clematis terniflora uveden invazní status; roste tam v zahradách. Uvedená kategorie II se týká severoamerických oblastí zavlečení, nikoli původního areálu či francouzských sbírek. ⁵

Životní cyklus a kvetení

Vytrvalá a opadavá Clematis terniflora rychle přirůstá na jaře a kvete koncem léta, podle podnebí obvykle v srpnu až září. Květy vznikají na letošním dřevě; jarní řez může odstranit budoucí poupata a vést k vynechání květu. ^{4 6}

Z jednotlivých květů po odkvětu vznikají drobné suché nažky s dlouhou péřitou čnělkou, která napomáhá šíření větrem. Hedvábná souplodí často přetrvávají dlouho po opadu listů, podobně jako u dalších plaménků s péřitými plody. ⁴

K množení slouží semena, polodřevité řízky odebírané koncem jara nebo zimní hřížení stonků. Čerstvá semena klíčí rychleji než skladovaná. Tento rozdíl je užitečný při cíleném množení ve sbírce, místo ponechání samovolného výsevu. ⁷

Kořenová část dobře zakořeněné rostliny snáší mrazy až kolem −20 °C. To odpovídá zónám USDA 5 až 9 a vysvětluje pěstování v kontinentálních i mírných zahradách. ⁴

Využití, poživatelnost a toxicita

K pokrytí mříží, plotů a starých zdí se Clematis terniflora využívá pro vonné květy v době, kdy už kvete málo jiných lián. RHS ji řadí mezi bujné popínavé rostliny pro mírné zahrady a výslovně upozorňuje na riziko při kontaktu s pokožkou. ³

Údaje o poživatelnosti vyžadují opatrnost. Některé etnobotanické zdroje z východní Asie uvádějí pojídání mladých výhonků nebo poupat po dlouhém vaření, které částečně omezuje dráždivé látky typické pro tento rod. Nejde však o obecné doporučení ke konzumaci. ⁷

NC State Extension řadí Clematis terniflora mezi silně jedovaté rostliny s účinnou látkou protoanemoninem. Po požití působí bolest a vředy v ústech i zažívací potíže u psů, koček a koní. Míza u citlivých lidí vyvolává dermatitidu, proto je při manipulaci vhodné nosit rukavice. ^{6 8}

Bujnost, regulace a invazní status

Ve francouzských zahradách může být bujnost výhodou: rostlina rychle zakryje nevzhlednou oporu a pozdě vonně kvete, s vůní v této sezoně zahradnicky neobvyklou. Vyžaduje však každoroční řez, aby nepřerostla a nezastínila sousední keře. ³

Mimo původní areál je stejná bujnost doloženým problémem. NC State Extension uvádí druh jako invazní a pro zahrady v dotčených severoamerických oblastech doporučuje tamní původní Clematis virginiana jako méně problematickou alternativu. ⁶

Bez územně příslušného zdroje nelze tomuto plaménku přisuzovat invazní status ve Francii; kategorie II je floridská. V severoamerických oblastech zavlečení pomáhá včasné vyhledání a odstranění semenáčků před plodností omezit pronikání do sousedních živých plotů. ^{5 6}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Clematis terniflora DC.
• International Plant Names Index, Clematis terniflora DC.
• Royal Horticultural Society, Clematis terniflora - Sweet autumn clematis
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Clematis terniflora
• Atlas of Florida Plants, Clematis terniflora
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Clematis terniflora
• Plants For A Future, Clematis terniflora
• ASPCA, záznam o toxicitě rodu Clematis