Plamének (Clematis, L. 1753)

Plamének (Clematis) je rod převážně vytrvalých rostlin z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae). Mnohé druhy jsou popínavé dřeviny s tenkými stonky, jiné rostou jako byliny nebo keře. Obecný název plamének označuje celý rod; jednotlivé druhy, například Clematis armandi a Clematis montana, i velkokvětí kříženci mají vlastní identitu.

Číst dál
Vědecký názevClematis
RodClematis
ŘádRanunculales

Plamének, Leatherflower, Virgin's bower a Old man's beard

Základní údaje
Toxicita
Opatrnost : lidé včetně dětí · Toxická : kočky, psi a koně
Stanoviště
Podle druhu lesní okraje, živé ploty, světlé lesy, skalnaté svahy a louky; propustná půda s vláhou v hloubce
Sezónnost
Doba kvetení
JaroLétoPodzim
Klima a voda
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Půda
Typy půdy
Hlinitá půda, Křída
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Vzhled
Výška30–550 cmŠířka30–250 cm
Listy
Zelená
Květy
BíláRůžováFialováModráČervenáŽlutá

Identita

Plamének (Clematis L., 1753) je přijímaný rod čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae), který zveřejnil Linné roku 1753. POWO jej pojímá jako rozsáhlý rod s několika stovkami přijímaných druhů. Označení Clematis proto může znamenat celý rod, aniž by určovalo konkrétní druh. 1 3

Obecné pojmenování plamének se používá botanicky i v zahradnictví. Je praktické, ale samo o sobě nerozlišuje jednotlivé druhy. Clematis armandi, Clematis montana nebo Clematis × jackmanii mají vlastní identitu a jejich vlastnosti nelze bez dalšího vztáhnout na všechny plaménky. 2 4 6

Podle NC State jsou plaménky vytrvalé pryskyřníkovité rostliny, často popínavé, ale ne vždy. Rod zahrnuje také byliny, polokeře a půdopokryvné formy. Nelze jej tedy vystihnout jediným růstovým tvarem. Popis běžné popínavé zahradní rostliny nepokrývá celý rod: bylinné trvalky a polokeře do něj patří stejně jako liány, které se při růstu opírají o okolní opory. Mezinárodně se objevují i názvy Leatherflower, Virgin's bower a Old man's beard. 4 7

Poznávací znaky

Zahradní plaménky poznáte zejména podle ohebných stonků, potřeby opory a nápadných květů. Podle druhu a kultivaru mohou mít květy tvar hvězdy, zvonku či trubky nebo být široké a ploché. NC State uvádí bílou, růžovou, fialovou, červenou, modrou a žlutou barvu i vícebarevné květy. 4 7

Listy bývají složené a podle druhu vstřícné nebo střídavé. Plodem je nažka, často s dlouhým péřitým přívěskem, který u některých plaménků připomíná vousy starého muže. Tyto znaky pomohou poznat rod, samy však nestačí k určení druhu. 4 7

Mladé stonky jsou křehké a při vyvazování se snadno lámou. Výhony proto veďte včas a zacházejte s nimi jemně. Plamének zlomený nad dobře zakořeněným kořenovým krčkem často znovu obrazí; rostlina s vyschlou bází nebo slabými kořeny se zotavuje hůře.

Taxonomie a příbuzné druhy

Původní areál rodu Clematis je podle POWO velmi široký, od mírného pásma po tropická pohoří Starého světa. Plaménky se rovněž pěstují a byly zavlečeny do dalších oblastí. Tomuto rozpětí odpovídá pestrost jejich vzrůstu: stálezelené i opadavé liány, bylinné trvalky a keřovitější formy. 1 8

V zahradnictví je běžný zápis Clematis armandii. Přijímaná podoba jména je však Clematis armandi. Jde o konkrétní druh, který je třeba odlišovat od obecného označení plamének pro celý rod.

Orientaci ztěžují také velkokvětí kříženci. Obchodní štítky často uvádějí názvy kultivarů, zatímco botanické přehledy sledují přijímaná vědecká jména. Nejpřesnější dostupné určení druhu či kultivaru má proto přednost; samotné jméno Clematis postačí tam, kde přesnější identita není známa. 1 8

Pěstování a řez

Osvědčená pěstitelská zásada zní: výhony na světle, kořeny v chladu. NC State doporučuje plné slunce s odpoledním zastíněním během horkých let a vlhkou, ale dobře propustnou, neutrální až mírně zásaditou půdu. 4

Zálivka musí proniknout až do hloubky kořenů. Plamének dokáže přežít i s řídkým olistěním, ale špatně kvete, pokud půda u báze na jaře nebo začátkem léta dlouho vysychá. Tenká vrstva mulče, taška, dlužicha či vytrvalý kakost mohou zastínit bázi, aniž by dusily kořenový krček.

Způsob řezu závisí na skupině. Plaménky 1. skupiny kvetou na starém dřevě na jaře; po odkvětu stačí odstranit mrtvé stonky. 2. skupina kvete na starém i novém dřevě a vyžaduje jen mírný řez koncem zimy. 3. skupina kvete na letošních výhonech, a proto snáší koncem zimy výraznější zkrácení. 4 7

Toxicita a bezpečnost

Plaménky nejsou jedlé rostliny. ASPCA uvádí Clematis spp. jako toxické pro psy, kočky a koně a za dráždivou látku označuje protoanemonin. Mezi příznaky patří především slinění, zvracení a průjem. 5

NC State také upozorňuje na toxické vlastnosti s vysokou závažností. V praxi je hlavním rizikem pozření listů či stonků zvědavým zvířetem nebo podráždění u citlivého člověka při delším stříhání bez rukavic. Plamének lze dobře využít v okrasné zahradě, není však určen k ochutnávání. 4 5

Odřezané části udržujte mimo dosah zvířat. Při mírných příznacích není namístě panika, ale každé významnější požití je důvodem ke konzultaci s veterinářem, zejména u malého zvířete nebo koně. Stejná opatrnost platí pro plané druhy i kultivary.

Význam rodového a druhového jména

Rodové jméno Clematis zahrnuje plaménky obecně: kvetoucí popínavé rostliny na pergolách i další vytrvalé formy s různými barvami květů. Takto široké označení se vztahuje k úrovni rodu a nevypovídá o vlastnostech jediné konkrétní rostliny. 1 2

Při výběru konkrétní rostliny záleží na druhu nebo odrůdě. Clematis armandi se vlastnostmi liší od bylinného plaménku i od velkokvětého křížence. Přesné jméno pomáhá tyto rozdíly zachovat: nejprve je třeba určit rostlinu a správný zápis jejího jména, teprve pak lze posoudit, které údaje se jí skutečně týkají. 1

Hlavní zdroje

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.