Děhel lesní (Angelica sylvestris, L. 1753)

Identita

Děhel lesní (Angelica sylvestris L., 1753) je vytrvalá bylina rodu Angelica z čeledi miříkovitých (Apiaceae). V angličtině se označuje jako wild angelica nebo woodland angelica. Botanik Rembert Dodoens jej poprvé popsal v 16. století; Carl von Linné mu roku 1753 dal konečné dvouslovné vědecké jméno. ^{1 2}

Rodové jméno Angelica souvisí s latinským angelicus, odvozeným z řeckého aggelos, tedy „posel“, později „Boží posel“. Odráží víru, že rostlina chrání před jedy a epidemiemi. Druhové jméno sylvestris pochází z latinského silva, „les“, a znamená „lesní, planý“. Pomáhá odlišit tuto rostlinu od její pěstované příbuzné Angelica archangelica. ³

Poznávací znaky

Výška děhelu lesního bývá 50 cm až 1,5 m, na živné vlhké půdě někdy dosahuje 2 m. Lodyha je dutá, žebernatá a lysá, často nachově zbarvená, a nahoře se větví. Hladká nachová lodyha kontrastuje s chlupatou hranatou lodyhou bolševníku obecného (Heracleum sphondylium), s nímž bývá v přírodě nejčastěji zaměňován. ^{6 4}

Velké přízemní listy jsou dvakrát až třikrát zpeřené. Trojúhelníkovitá čepel dorůstá délky až 60 cm a skládá se z kopinatých až vejčitých, pilovitě zubatých lístků. Listy nesou dlouhé řapíky s nafouklými pochvami. Výše na lodyze jsou lístky menší a přisedlé; rozdílná podoba listů tedy odpovídá jejich poloze na rostlině. ³

Květenství tvoří velký, mírně vyklenutý složený okolík na 15–40 chlupatých paprscích, s okolíčky o průměru 10–20 cm. Drobné bílé až narůžovělé květy mají obvejčité korunní lístky se zahnutou špičkou. Oválné zploštělé plody měří přibližně 4 mm a jejich blanitá křídla jsou širší než vlastní tělo plodu. ^{6 3}

Užitečná taxonomie

Pro děhel lesní přijímá Plants of the World Online jméno Angelica sylvestris L. a uznává tři poddruhy. Vedle nominátního poddruhu sylvestris jde o poddruh villosa, rozšířený od jihozápadní a střední Francie přes Pyreneje po severozápadní Španělsko, a o poddruh elatior, sahající ze střední Evropy na jižní Sibiř. ¹

Ve starších regionálních květenách se lze setkat s několika synonymy, která označují stejný druh pod jinými vědeckými jmény:

• Athamanta sylvestris (L.) Weber, historické synonymum
• Imperatoria sylvestris (L.) Lam., historické synonymum
• Selinum sylvestre Crantz, historické synonymum
• Angelica montana Brot., historické synonymum

Rod Angelica patří do podčeledi Apioideae a zahrnuje desítky euroasijských a severoamerických druhů. Zahradnicky nejznámější zůstává Angelica archangelica, pěstovaná pro kandované lodyhy. Společná rodová příslušnost však neznamená totožné využití ani stejnou chuť všech těchto rostlin. ^{1 5}

Stanoviště a rozšíření

Téměř celou Evropu zahrnuje přirozené rozšíření Angelica sylvestris. Dále sahá přes Rusko po střední Sibiř a zahrnuje Kazachstán, Mongolsko, Sin-ťiang, Turecko, Kavkaz, Sýrii a Libanon. Francouzská INPN uvádí výskyt na většině Francie kromě středomořského pásu a střední části atlantického pobřeží. ^{1 2}

Na vlhkých a úrodných stanovištích obsazuje děhel široké spektrum prostředí: vlhké louky, rašeliniště, lesní lemy a břehy vodních toků. Vyhovují mu pravidelně narušovaná místa, kde mohou vznikat početné populace. Snáší půdy s pH nad 4. Méně často se objevuje uvnitř lesů, na haldách nebo podél cest. ⁶

Ve východní Kanadě byl děhel zavlečen v 18. století, pravděpodobně kvůli léčebnému využití. Nejprve se usadil v Novém Skotsku a poté se rozšířil do Nového Brunšviku, Ontaria a Québecu. Od konce 80. let 20. století se tam chová invazně a místy vytlačuje původní mokřadní druhy. ⁶

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení Angelica sylvestris probíhá od července do září. V jednotlivém květu dozrávají tyčinky dříve než pestíky; tato protandrie omezuje samoopylení. Křídlaté plody se šíří převážně vodou, tedy hydrochorně. Proud je může odnést daleko od mateřské rostliny, což odpovídá častému výskytu podél toků. ⁶

Ačkoli je děhel řazen mezi vytrvalé rostliny, často se chová částečně monokarpicky. Pozorování ukazují, že více než polovina jedinců odumírá po svém jediném kvetení. Počáteční růst je rychlý díky zásobám v kůlovém kořeni. Obnova populací zcela závisí na semenech; vegetativně se tento druh nerozmnožuje. ⁶

Využití a rizika

U děhelu lesního jsou jedlé lodyhy, řapíky, listy, květy, plody i kořen. Mladé výhonky a listy se vaří jako zelenina, lodyhy se mohou kandovat a kořen i semena slouží jako koření. Chuť však zůstává více planá a méně aromatická než u Angelica archangelica, proto obě rostliny nejsou chuťově zaměnitelné. ⁴

Rostlinná šťáva obsahuje fotosenzibilizující furanokumariny. Po styku šťávy s pokožkou a následném vystavení slunci mohou vzniknout popáleniny a dermatitida. Rukavice při sběru pomáhají toto riziko omezit, zejména za slunečného počasí. Jedlost částí rostliny tedy neznamená, že šťáva nemůže poškodit kůži. ⁴

Historické využití kořene a semen Angelica sylvestris zahrnovalo prostředky proti křečím, nadýmání a kašli i na podporu vykašlávání. Jde o tradiční užití při dýchacích a zažívacích obtížích. V turecké Manise kořen tvoří součást tradiční léčivé pasty mesir; toto kulturní využití samo o sobě nepředstavuje návod k domácí léčbě. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Žádný uznávaný zahradní kultivar Angelica sylvestris není uváděn. Na rozdíl od Angelica archangelica zůstává děhel především planou rostlinou, která se pro zahradní pěstování vybírá jen zřídka. Jeho taxonomické poddruhy proto nelze automaticky chápat jako zahradní odrůdy. ¹

Nejnebezpečnější je záměna s bolehlavem plamatým, Conium maculatum, který může po požití způsobit smrt. Jeho lodyha má nepravidelné nachové skvrny a nepříjemně páchne, zatímco děhel má lodyhu lysou a rovnoměrně nachovou. Méně nebezpečná je záměna s bolševníkem obecným, Heracleum sphondylium: ten má chlupatou lodyhu i listy a kvete dříve, už od května. ⁶

Od pěstované příbuzné Angelica archangelica se děhel odlišuje především barvou květů. Andělika lékařská je má světle zelené, děhel lesní bílé až narůžovělé. Rozdílné je i využití: u první se vyhledávají kandované lodyhy, zatímco druhá zůstává převážně planou rostlinou.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Angelica sylvestris L.
• INPN / MNHN, Angelica sylvestris L., 1753, děhel lesní
• Tela Botanica / eFlore bdtfx, Angelica sylvestris L.
• Plants For A Future, Angelica sylvestris
• Integrated Taxonomic Information System, Angelica sylvestris L.
• First Nature, děhel lesní, Angelica sylvestris
• International Plant Names Index, Angelica sylvestris L.
• Global Biodiversity Information Facility, Angelica sylvestris L.