Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria, L. 1753)

Identita

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria L., 1753) je vytrvalá miříkovitá rostlina z čeledi Apiaceae vysoká 30 až 100 cm. Jako jediný druh rodu Aegopodium roste přirozeně v Evropě. Plants of the World Online přijímá toto druhové jméno, které Linné publikoval roku 1753. Botanické jméno tak zůstává pevným vodítkem vedle rozmanitých lidových názvů. ^{1 7}

Druhové jméno podagraria odkazuje na řeckou podagra, dnu postihující palec nohy. Rostlina se dlouho přikládala v obkladech proti této kloubní bolesti; její použití zmiňovala již ve 12. století abatyše Hildegarda z Bingenu. Rodové Aegopodium vzniklo z řeckého aix, koza, a podion, nožka. Naráží na tvar lístků a stejný obraz zachovává české označení kozí noha. ^{3 2}

Poznávací znaky

Husté porosty bršlice vyrůstají z bělavých plazivých oddenků, uložených těsně pod povrchem půdy. U dobře rozvinutých kolonií dosahuje vzpřímená, dutá a rýhovaná lodyha běžně 30 až 100 cm. Nemá nachové skvrny typické pro bolehlav plamatý. Tento rozdíl je užitečným prvním vodítkem, při určování však patří do souboru dalších znaků. ^{3 4}

Listy jsou dvakrát trojčetné: čepel se nejprve dělí na tři části a ty se dále člení na zubaté lístky. Toto uspořádání bývá popisováno jako pravidlo tří. Po rozemnutí voní po celeru nebo mrkvi, na rozdíl od nepříjemného pachu tetluchy. Při určování je třeba sledovat vlastní členění čepele, nikoli jen celkovou zelenou siluetu porostu. ²

Květenství vznikají od května do srpna. Jsou to složené okolíky s 15 až 20 paprsky, nesoucí drobné bílé květy s pěti korunními lístky. Rod Aegopodium postrádá u okolíků obal a obalíčky, tedy listeny při jejich bázi. Vejčité, žebrované plody měří 3 až 5 mm a poskytují další rozlišovací znak v době zralosti. ⁴

Užitečná taxonomie

V databázi Plants of the World Online je přijímaným jménem Aegopodium podagraria L., publikované roku 1753 v Species Plantarum. Botanická synonymika obsahuje přibližně patnáct jmen, která odrážejí někdejší přesuny do příbuzných rodů. Patří k nim Apium podagraria (L.) Caruel, Carum podagraria (L.) Roth, Ligusticum podagraria (L.) Crantz, Sison podagraria (L.) Spreng. a Sium podagraria (L.) Weber. ^{7 1}

Historická synonyma se v zahradnickém obchodě běžně nepoužívají. Obvyklé obchodní označení se vztahuje ke kultivaru Variegatum. Toto kultivarové jméno nemění přijímaný rod ani druh; vyjadřuje zahradnický výběr v rámci stejné rostliny. Při četbě starší literatury je proto vhodné oddělit botanické synonymum od označení pěstované formy. ⁵

Stanoviště a rozšíření

Mírná Evropa a západní Asie až po Sibiř tvoří původní areál Aegopodium podagraria. Údaj o původnosti je odlišný od pozdějšího zavlečení a zplanění na dalších kontinentech. Pro hodnocení zahradního plevele je tento rozdíl podstatný: rozpínavý růst sám o sobě neznamená, že jde v každé oblasti o nepůvodní druh. ¹

Ve Francii patří bršlice k původním rostlinám. INPN ji eviduje mimo jiné pod francouzskými jmény égopode podagraire, podagraire a fausse angélique. Je široce rozšířená v pevninské části země, zvláště ve svěžím lesním podrostu, polních živých plotech a sadech. Tato stanoviště spojuje přístupná půdní vlhkost a vhodné podmínky pro tvorbu souvislých porostů. ⁶

Již od středověku byla bršlice mimo svůj původní areál vysazována jako okrasná a léčivá rostlina. Zplaněla v Severní Americe, Austrálii, na Novém Zélandu a v Japonsku. Několik amerických států, včetně Connecticutu, Massachusetts, Vermontu a Wisconsinu, reguluje její prodej jako invazní rostliny. Tyto zahraniční předpisy nepopisují právní postavení druhu v České republice. ^{3 8}

Životní cyklus a rozmnožování

Obnovu porostu zajišťují semena, především však síť plazivých oddenků těsně pod půdním povrchem. I malý, několikacentimetrový úlomek ponechaný v zemi může znovu vytvořit celý trs. Právě tato schopnost vysvětluje obtížné odstraňování bršlice lépe než samotná tvorba semen. Neúplné vypletí tak může ponechat základ pro nové rozrůstání. ^{3 2}

První mladé výhony vyrůstají již v březnu, dříve než většina dalších rostlin podrostu. To umožňuje sbírat listy několik týdnů před jinou planou zeleninou stejného stanoviště. Kvetení od května do srpna následuje tvorba plodů, která přispívá k dalšímu šíření. Na místě samém však zůstává dominantní vegetativní obsazování prostoru pomocí oddenků. ⁴

Využití a rizika

Mladé listy utržené před kvetením se po staletí jedí syrové v salátech nebo vařené jako zelenina podobná špenátu. Chuť připomíná anděliku. Středověcí mniši údajně rostlinu šířili mimo původní areál pro potravní využití i proti dně. Odtud pochází druhové označení podagraria. Historická zmínka o léčbě sama o sobě není současným léčebným doporučením. ^{2 3}

Referenční zahradnická literatura nedokládá toxicitu pro člověka, kočky ani psy. Skutečné nebezpečí spočívá v podobnosti mladých rostlin se silně jedovatými miříkovitými, například bolehlavem plamatým (Conium maculatum) a tetluchou kozím pyskem (Aethusa cynapium). Před každým sběrem v přírodě je proto nezbytné ověřit listy a spolehlivě určit celý druh. ²

Zemědělské a zahradnické prameny popisují mimo původní areál bršlici jako hospodářsky škodlivý plevel. Pokud šíření oddenků nezastaví žádná bariéra, může během jediné sezony vytlačit dosavadní vegetační pokryv. Tentýž znak, který jí pomáhá rychle zapojit porost, tedy působí potíže v záhonech i v pěstovaných podrostech. ⁸

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Panašovaný kultivar Variegatum, prodávaný také jako Snow on the Mountain, má listy s krémově bílým lemem. Roste o něco pomaleji než původní zelená forma. Na rostlině se ale mohou znovu objevit plně zelené výhony. Je vhodné je odstranit ihned po objevení, protože jinak mohou svou bujností převládnout nad panašovanou částí celého trsu. ^{5 4}

Nejzávažnější záměny představují jedovaté miříkovité ze stejných stanovišť. Conium maculatum má nachově skvrnitou lodyhu a jemně krajkovitě členěné listy. Aethusa cynapium se po rozemnutí vyznačuje nepříjemným pachem, odlišným od celerové vůně bršlice. Trojčetné členění listů a okolík bez obalu patří k nejspolehlivějším vodítkům. Před sběrem musí znaky souhlasit jako celek. ²

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Aegopodium podagraria L.
• Plants For A Future, Aegopodium podagraria
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Aegopodium podagraria
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Aegopodium podagraria 'Variegatum'
• Royal Horticultural Society, Aegopodium podagraria 'Variegatum'
• INPN / MNHN, Aegopodium podagraria L., 1753, bršlice kozí noha
• Tela Botanica / eFlore bdtfx, Aegopodium podagraria L.
• USDA PLANTS Database, Aegopodium podagraria, bršlice kozí noha