Mrkev obecná (Daucus carota, L. 1753)

Identita

Mrkev obecná (Daucus carota L., 1753), v plané podobě také mrkev planá, je dvouletá rostlina rodu Daucus z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Anglicky se označuje jako Wild carrot nebo Queen Anne's lace. Je planým předkem zahradní mrkve, její kůlový kořen však zůstává bledý, tenký a vláknitý, bez barevné dužniny zahradních rostlin. ^{1 4}

Na suchých loukách, úhorech a okrajích cest mírného pásu je tento druh velmi běžný. Pozná se podle široce rozloženého bílého okolíku, často s purpurovým květem uprostřed. Dobře se pozoruje, při určování je však nutné odlišit jej od nebezpečných příbuzných miříkovitých rostlin. ^{3 8}

Poznávací znaky

V prvním roce vytváří Daucus carota přízemní růžici silně členěných, dvakrát až třikrát zpeřených listů, které po rozemnutí zřetelně voní po mrkvi. Druhým rokem vyrůstá vzpřímená větvená lodyha vysoká 30 až 120 cm, rýhovaná a porostlá tuhými chlupy. ^{3 6}

Nejnápadnějším detailem je květenství: široký složený okolík drobných bílých květů, plochý a jemně členěný jako krajka. Často jej doplňuje jediný purpurový až načernalý květ uprostřed. Pod okolíkem tvoří charakteristický límec listeny rozdělené na úzké úkrojky, cenný znak při odlišování od bolehlavu. ^{8 4}

Po odkvětu se okolík svinuje do prohlubně připomínající ptačí hnízdo, od něhož pochází další lidové pojmenování rostliny v některých jazycích. Hnědé suché plody s drobnými osténky ulpívají na srsti i oděvech, a tím se šíří. ^{5 3}

Užitečná taxonomie

Jméno Daucus carota L. publikoval Carl von Linné již v roce 1753. Komplex plané mrkve je velmi proměnlivý a zahrnuje řadu poddruhů i starších názvů. K hlavním patří:

• Daucus carota subsp. carota (planý typ)
• Daucus carota subsp. sativus (Hoffm.) Schübl. & G.Martens (pěstovaný poddruh)
• Daucus carota subsp. gummifer (Syme) Hook.f. (pobřežní poddruh)
• Caucalis carota (L.) Crantz (historické synonymum)
• Daucus carota var. carnosus (Roth) Roth (historická varieta)

Spolehlivým taxonomickým vodítkem zůstává přijaté vědecké jméno Daucus carota a rozlišení nominátního planého poddruhu od domestikovaného poddruhu sativus, tedy zahradní mrkve. ^{1 7}

Stanoviště a rozšíření

Domovem druhu Daucus carota jsou mírné oblasti Starého světa, od Makaronésie a severní Afriky přes Evropu po jižní Čínu. Jako pionýrská rostlina osídluje otevřená stanoviště: chudé louky, svahy, úhory a okraje cest s málo úživnou, dobře odvodněnou půdou. ^{1 8}

Podobně jako mnohé luční miříkovité vyhledává plné slunce a půdu bez stojaté vody. Dobře snáší letní sucho i spíše vápnité půdy. Tato obliba suchých otevřených míst vysvětluje její výskyt podél cest a na narušených plochách. ^{3 6}

Tisícileté převážení a pěstování přispělo k rozsáhlému zdomácnění plané mrkve mimo původní areál, zejména v Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. Někde se tam považuje za šířící se plevel. Oblasti zavlečení je nutné odlišovat od původního rozšíření ve Starém světě. ^{7 6}

Životní cyklus a rozmnožování

Životní cyklus plané mrkve je typicky dvouletý. První rok vytváří listovou růžici a ukládá zásoby do kůlového kořene. Druhým rokem po zimním chladu vyvolávajícím růst lodyhy vykvete, vytvoří semena a odumře. Potřeba vernalizace vysvětluje, proč výsev nekvete ještě v témže roce. ^{3 5}

Rozložené okolíky navštěvuje mnoho druhů hmyzu. Purpurový prostřední květ je předmětem botanických úvah: podle jedné hypotézy napodobuje sedící hmyz a láká ke květenství další opylovače. Po oplození vznikají drobné suché plody s háčkovitými osténky. ^{4 8}

V přírodně pojaté zahradě se planá mrkev množí výhradně výsevem přímo na místo na jaře, do obnažené slunné půdy. Kůlový kořen špatně snáší přesazování. Rostlina se pak sama bohatě vysemeňuje, takže je někdy nutné odstřihnout okolíky před dozráním semen, aby se příliš nešířila. ^{5 6}

Využití a rizika

Dnešní význam plané mrkve je především ekologický a okrasný. V květnatých loukách poskytuje potravu včelám, pestřenkám a motýlům. Je také přímým předkem zahradní mrkve, domestikovaného poddruhu sativus. Tenký vláknitý kořen plané formy však nemá běžné kuchyňské využití. ^{4 5}

Pozornost vyžadují dvě rizika. Listy a šťáva obsahují furanokumariny, které mohou vyvolat fotosenzibilizační zánět kůže: opakovaný kontakt následovaný osluněním způsobuje zarudnutí a puchýře. Při manipulaci s lodyhami je proto vhodné používat rukavice. ^{5 6}

Nejvážnější nebezpečí představuje záměna při sběru. Planá mrkev se podobá smrtelně jedovatým miříkovitým, zejména bolehlavu plamatému (Conium maculatum) a tetluše kozímu pysku (Aethusa cynapium). U mrkve jsou vodítkem tuhé chlupy na lodyze, mrkvová vůně a členěné listeny. Bolehlav má naproti tomu hladkou lodyhu s purpurovými skvrnami a myší zápach. Při jakékoli pochybnosti se planá miříkovitá rostlina nikdy nejí. ^{9 3}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Rozlišované formy představují poddruhy proměnlivého komplexu, nikoli samostatné druhy. Nominátní carota je běžná planá mrkev, sativus zahradní mrkev, gummifer dužnatá pobřežní forma a maximus robustní středomořská forma. Stabilním označením druhu zůstává Daucus carota. ^{1 7}

Nejnebezpečnější záměny se týkají dalších miříkovitých rostlin s bílými okolíky:

• Conium maculatum, bolehlav plamatý, prudce jedovatý, s hladkou lodyhou a purpurovými skvrnami;
• Aethusa cynapium, tetlucha kozí pysk neboli psí petržel, rovněž jedovatá;
• Anthriscus sylvestris, kerblík lesní, časněji kvetoucí a neškodný.

Potvrzení druhu Daucus carota stojí především na kombinaci tuhých odstálých chlupů na lodyze, zřetelné mrkvové vůně po rozemnutí a členěných listenů pod okolíkem. Tyto znaky jsou nejspolehlivějšími rozlišovacími vodítky. ^{9 8}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Daucus carota L.
• Royal Horticultural Society, Daucus carota – planá mrkev
• Missouri Botanical Garden, Daucus carota
• Encyclopaedia Britannica, mrkev
• Plants For A Future, Daucus carota
• NC State Extension, Daucus carota
• USDA PLANTS Database, Daucus carota L.
• Tela Botanica, Daucus carota L.
• King County, určování bolehlavu plamatého (Conium maculatum)