Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana, (A.Murray bis) Oerst. 1864)

Identita

Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana (A.Murray bis) Oerst., 1864), anglicky také Port Orford cedar, je velký stálezelený jehličnan z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae). Andrew Murray jej poprvé popsal roku 1855 jako Cupressus lawsoniana. Do rodu Chamaecyparis byl přeřazen roku 1864; tuto historii zachycuje autorská citace jeho úplného jména. ^{1 2}

Druhové jméno připomíná edinburskou školku Lawson & Son, která financovala sběr semen v Oregonu a zavedla strom do kultury již roku 1854. Americké označení Port Orford cedar a evropské Lawsonovo jméno označují přesně stejný strom, pouze odrážejí různé regionální zvyklosti. ³

Poznávací znaky

Při určování pomáhá olistění více než celkový obrys, podobný jiným jehličnanům živých plotů. Ploché, ohebné větévky nesou šupinovité listy dlouhé 3–5 mm v péřitých vějířích, často sivě modrozelených. Po rozemnutí voní ostře po petrželi; Thuja plicata má vůni jemnější. Dalším vodítkem je růst: od výsevu k dospělému habitu uplyne 20–50 let, zatímco cypřišovec Leylandův v podobném plotu potřebuje jen několik let. ^{5 2}

Planě rostoucí stromy běžně dorůstají 50 m, kalifornský rekord činí 81 m. Parkové solitéry po desetiletích jen zřídka přesáhnou 25 m. Zprvu stříbrošedá kůra s věkem červenohnědne a vláknatí. U paty velmi starých stromů dosahuje tloušťky 15–25 cm, kdežto u stromu mladšího sta let jen 1–2 cm. ⁵

Samčí šištice jsou na jaře tmavočervené a po uvolnění pylu hnědnou. Samičí šišky jsou kulovité, zelené, velké 7–14 mm; hnědnou na podzim, šest až sedm měsíců po opylení. ⁵

Užitečná taxonomie

První popis z roku 1855 použil jméno Cupressus lawsoniana A.Murray bis. Dnes přijaté jméno Chamaecyparis lawsoniana (A.Murray bis) Oerst. vychází z kombinace z roku 1864. Ve starší literatuře se objevují také následující jména:

• Chamaecyparis lawsonii Parl., pravopisná varianta druhového jména
• Retinispora lawsoniana (A.Murray bis) A.V.Bobrov & Melikyan, starší zařazení do jiného rodu

Poslední jméno připomíná zahradnické zařazování některých cypřišků do dnes opuštěného rodu Retinispora v 19. století. Podle Plants of the World Online zahrnuje rod Chamaecyparis pouze pět přijatých druhů, na rozdíl od početnějšího příbuzného rodu Cupressus. Záměna Chamaecyparis lawsoniana za jiný druh vlastního rodu je proto vzácná. ^{1 6}

Stanoviště a rozšíření

Přirozený areál zahrnuje jen jihozápad Oregonu a severozápad Kalifornie, vlhká údolí pohoří Klamath, často u vodních toků. Sahá přibližně do 1500 m, místy v pohoří Siskiyou do 1700 m. ^{2 5}

Silná kůra chrání před opakovanými požáry a strom dobře obnovuje porost na narušené půdě. Potřebuje však stálou půdní vlhkost: dlouhé sucho oslabuje kořeny a usnadňuje napadení patogenem Phytophthora lateralis. Starý porost u Coos Bay v Oregonu zničila v letech 1867–1868 těžba a požár, roku 1936 znovu požár a kořenová choroba. ³

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh jako téměř ohrožený, protože plané populace dál ustupují před zavlečeným patogenem. Mimo původní areál slouží cypřišek Lawsonův především jako okrasná dřevina vysazovaná v Evropě, Severní Americe a východní Asii. ⁷

Životní cyklus a rozmnožování

Jednodomý strom nese na týchž větévkách oddělené samčí a samičí šištice. Na jaře jej opyluje vítr. Samičí šišky dozrávají šest až sedm měsíců, mění zelenou barvu na fialově hnědou a zpod každé šupiny uvolňují 2–4 křídlatá semena. ⁵

Školky množí původní druh výsevem; krátká chladová stratifikace zlepšuje vzcházení. Kultivary vybrané pro barvu listů nebo habitus se množí výhradně řízkováním či roubováním, aby zůstaly zachovány vlastnosti klonu. ²

V domovině se strom dožívá několika staletí. U pokáceného jedince v Oregonu bylo napočítáno 418 letokruhů, u jiného stojícího stromu 1755. Evropské stříhané živé ploty se téměř vždy obnovují mnohem dříve, než dosáhnou takového biologického věku. ⁵

Využití a rizika

Lehké, pevné dřevo odolává hnilobě i po dlouhém působení mořské vody a až do 50. let 20. století podporovalo oregonský dřevařský průmysl. Jemná kresba se uplatňuje na rezonančních deskách kytar. Díky oleji vonícímu po zázvoru a odpuzujícímu hmyz se dřevo vyváželo i do Japonska na rakve, svatyně a chrámy. ⁵

V zahradách tvoří hlavně živé ploty a parkové solitéry na slunci, v čerstvé, dobře odvodněné půdě; suchá chudá půda vhodná pro levanduli mu nesvědčí. Hlavním rizikem není toxicita, u zvířat ani člověka nedoložená, ale choroba. Oomyceta Phytophthora lateralis, náhodně zavlečená v 50. letech 20. století, vyvolává často smrtelnou kořenovou hnilobu. Šíří se vodou i zeminou na pneumatikách a obuvi. ^{3 5}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Několik set kultivarů se liší habitem, rychlostí růstu a barvou. Ellwoodii a Ellwood’s Gold tvoří úzké šedé nebo zlaté sloupy, Pembury Blue široký kužel s výrazně modrošedými listy. Sloupovitý Golden Wonder může přesáhnout 20 m. Green Globe zůstává kulovitým trpaslíkem do jednoho metru pro malé zahrady. ²

Nejčastěji se zaměňuje s dalšími jehličnany se šupinovitými listy:

• Thuja plicata, tenká vláknitá kůra, širší olistění s méně ostrou vůní po rozemnutí
• Calocedrus decurrens, silná oranžovohnědá kůra a mohutnější ploché větvení
• Cupressus nootkatensis, kvůli podobným vlastnostem dlouho zaměňovaný na trhu se dřevem

Rozemnuté listy jsou spolehlivější vodítko než samotná kůra nebo habitus. Ostrá petrželová vůně cypřišku Lawsonova se u těchto tří příbuzných druhů nevyskytuje v úplně stejné podobě. ⁵

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Chamaecyparis lawsoniana (A.Murray bis) Oerst.
• Royal Horticultural Society, Chamaecyparis lawsoniana
• NC State Extension, Chamaecyparis lawsoniana (Port Orford Cedar)
• Missouri Botanical Garden, Chamaecyparis lawsoniana
• The Gymnosperm Database, Chamaecyparis lawsoniana – popis
• INPN / MNHN, Chamaecyparis lawsoniana (A.Murray) Parl., 1866 (cd_nom 90411)
• IUCN Red List of Threatened Species, Chamaecyparis lawsoniana – hodnocení