Blahokeř trojmý (Clerodendrum trichotomum, Thunb. 1784)

Identita

Blahokeř trojmý (Clerodendrum trichotomum Thunb., 1784) je keř nebo menší strom rodu Clerodendrum z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). V angličtině se užívají jména Harlequin glorybower a Peanut butter tree. Databáze POWO, IPNI a GBIF se shodují na přijatém vědeckém jménu, které publikoval Carl Peter Thunberg. ^{1 2 3}

Rodové jméno vychází z řeckých slov klêros, označujícího náhodu, úděl i duchovenstvo, a déndron, strom. Přívlastek trichotomum znamená „trojvětvený“ a odkazuje na trojvidlané vrcholíky květenství. Podle výkladu se rodové jméno překládá jako strom náhody nebo strom duchovenstva. ⁶

Poznávací znaky

Opadavý Clerodendrum trichotomum dorůstá 2 až 8 m. Mladé stonky jsou zelené, čtyřhranné a lehce plstnaté. Vstřícné vejčité měkké listy bývají dlouhé 10 až 23 cm a po rozemnutí voní po arašídovém másle. Tato vůně pomáhá potvrdit určení přímo v terénu. ^{4 5}

Bílé trubkovité a silně vonné květy se rozvíjejí v plochých vrcholících na dlouhých stopkách v úžlabí horních listů. Obklopující zelený kalich během dozrávání plodu postupně červená. Kombinace bílé koruny, červeného kalichu a mladé tyrkysové peckovice je nejvýraznějším určovacím znakem. ^{4 12}

Drobná tyrkysově modrá peckovice ve zralosti tmavne do modra a stále spočívá ve vytrvalém červeném kalichu. Samostatně vysazený keř normálně kvete, ale zpravidla neplodí. Květy nejsou samosprašné a k tvorbě plodů jsou potřeba alespoň dvě rostliny. ^{4 13}

Taxonomie a názvy

Současné databáze POWO, IPNI a GBIF řadí Clerodendrum trichotomum do čeledi Lamiaceae, řádu Lamiales. Některé starší zdroje, včetně arboreta Kodaňské univerzity, však nadále uvádějí dřívější zařazení do čeledi Verbenaceae. ^{1 11}

Celosvětový taxonomický seznam cévnatých rostlin zahrnuje několik historických variet, například var. fargesii, var. ferrugineum a var. esculentum, mezi synonyma typického druhu. V zahradnictví se však var. fargesii stále rozlišuje samostatně, má vlastní stránky RHS i kultivar Carnival. ^{1 4}

Přibližně 400 převážně tropických druhů tvoří rod Clerodendrum. Pouze C. trichotomum a Clerodendrum bungei se podle uváděného historického přehledu pěstovaly jako odolné keře již v předlinnéovské Evropě; jednomu se přisuzovalo štěstí, druhému neštěstí. ¹²

Stanoviště a rozšíření

Ve střední a jižní Číně začíná původní areál, který zahrnuje také Koreu, Japonsko, Tchaj-wan, Indii a sever Filipín. Druh osidluje lesní okraje a křoviny ve vlhkém mírném až subtropickém podnebí. ^{1 11}

Evropské pěstování je doloženo přibližně od roku 1800. Druh se hojně rozšířil v britských zahradách, kde dvě jeho formy získaly ocenění Award of Garden Merit od RHS. ^{11 4}

Do Arkansasu jej v 60. letech 19. století přivezl ruský botanik Karl Maximovič a na jihovýchodě USA se dosud často vysazuje. UF/IFAS jej však pro Floridu řadí mezi druhy s vysokým rizikem invaze, s prediktivním skóre 9 na své stupnici a doporučením nevysazovat. Celosvětově jej IUCN hodnotí jako málo dotčený. ^{13 7 8}

Životní cyklus a kvetení

Květní období začíná v letním horku, kdy už jiné keře často odkvétají, a pokračuje do prvních mrazů. Květy vznikají na letošních výhonech, takže jarní řez obvyklému kvetení nebrání. ¹²

Modré barvivo peckovice, trichotomin, bylo izolováno a chemicky charakterizováno roku 1978. V rostlinné říši je vzácné a vysvětluje nezvyklou tyrkysovou barvu plodu. ¹⁰

Nové rostliny lze získat výsevem nebo z polovyzrálých řízků, odebraných začátkem léta a zakořeňovaných pod mlžením. Druh dobře snáší přesazení a snadno obráží z kořenů, což vysvětluje i tvorbu výmladků kolem původního keře. ^{12 11}

Využití a rizika

Převládá okrasné využití ve volných živých plotech, jako solitéra u chráněné zdi nebo v keřových záhonech. Ceněná je vůně i pozdní kvetení v době, kdy už jiné keře často nekvetou. Právě tento časový posun přivádí ke květům opylující hmyz. ^{9 11}

Pro kočky, psy, koně ani děti není u tohoto druhu doložena konkrétní toxická látka; při požití však zůstává namístě opatrnost. V některých oblastech východní Asie se mladé listy tradičně jedí vařené, po povaření odstraňujícím charakteristický pach. ¹¹

Pozornost vyžaduje především ekologické riziko. Druh snadno zplaňuje a UF/IFAS jej na Floridě hodnotí jako vysoce invazně rizikový. V evropských zahradách je přitom oblíbený a dvě jeho formy obdržely ve Spojeném království ocenění RHS. Doporučení pro týž keř se tedy mezi Floridou a Británií liší podle podnebí a místních ekologických podmínek. ⁷

Variety, kultivary a záměny

Varieta fargesii (Dode) Rehder má kompaktnější vzrůst, bronzové mladé listy a ještě vonnější květy než typický druh. Je považována i za odolnější vůči mrazu. Z ní odvozený panašovaný kultivar Carnival s ní sdílí ocenění Award of Garden Merit od RHS. ⁴

Severoamerický kultivar Stargazer se pozná podle panašovaných listů a květů se žlutým okrajem. Toto zahradnické označení je odlišné od variety fargesii. ⁶

Záměna nejčastěji hrozí s druhem Clerodendrum bungei, dalším blahokeřem dlouho pěstovaným v Evropě pro svou odolnost. Vůně arašídového másla po rozemnutí listů, vytrvalý červený kalich a tyrkysově modrá peckovice druhu C. trichotomum zůstávají nejspolehlivější kombinací k rozlišení obou rostlin. ^{12 5}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Clerodendrum trichotomum Thunb.
• International Plant Names Index, Clerodendrum trichotomum Thunb.
• GBIF Backbone Taxonomy, Clerodendrum trichotomum Thunb.
• Royal Horticultural Society, Clerodendrum trichotomum
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Clerodendrum trichotomum
• Oregon State University Landscape Plants, Clerodendrum trichotomum
• UF/IFAS Assessment of Non-Native Plants in Florida, Clerodendrum trichotomum
• IUCN Red List, Clerodendrum trichotomum, hodnocení (2022)
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Clerodendrum trichotomum
• Iwadare, Shizuri, Yamada & Hirata, 1978, syntéza trichotominu, Tetrahedron
• University of Copenhagen, Arboretum Hørsholm, Clerodendrum trichotomum, popis rostliny
• JC Raulston Arboretum, NC State University, Clerodendrum trichotomum, profil rostliny
• University of Arkansas Division of Agriculture, Plant of the Week, Harlequin Glorybower