kroton (Codiaeum variegatum, (L.) Rumph. ex A.Juss. 1824)

Identita

Kroton (Codiaeum variegatum (L.) Rumph. ex A.Juss., 1824) je stálezelený keř rodu Codiaeum z čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae). Jeho běžné jméno udržuje starou zahradnickou záměnu. Rostlina totiž nepatří do rodu Croton, do něhož se řadí například druh užívaný ve starém lékárenství jako projímadlo. Obchodní úzus přesto kratší jméno kroton zachoval, i když současné botanické zařazení je jiné. ^{4 1}

Původní popis zveřejnil Carl von Linné roku 1753 pod jménem Croton variegatus. Teprve v roce 1824 Adrien-Henri de Jussieu platně publikoval rukopisné jméno Georga Eberharda Rumphia a přeřadil rostlinu do rodu Codiaeum. Z této historie vychází složený autorský zápis „(L.) Rumph. ex A.Juss.“ doprovázející dnešní přijaté vědecké jméno. Rozdílné autorské zkratky tedy zachycují vývoj názvosloví téže rostliny. ¹

Poznávací znaky

Tropický keř Codiaeum variegatum dosahuje v přírodě 3 m, v kultuře nebo květináči však jen zřídka přesahuje 1,8 m. Silné kožovité listy jsou podle kultivaru dlouhé 5 až 30 cm. Jejich tvar značně kolísá: může být oválný, kosočtverečný, kapkovitý, čárkovitý nebo hluboce laločnatý. Rozdílný tvar listů proto nemusí znamenat, že jde o jiný druh. ^{4 2}

Zbarvení poskytuje užitečnější vodítko než samotný tvar, který se mezi kultivary výrazně mění. Vzory připomínající batiku kombinují zelenou, žlutou, oranžovou, červenou a někdy fialovou, často soustředěné podél žilek místo souvislé jednobarevné plochy. Vybarvení ovlivňuje světlo: po přemístění do stínu listy zřetelně zelenají a během několika týdnů klesá jejich kontrast. Barvu je proto třeba posuzovat i s ohledem na podmínky pěstování. ^{3 2}

Nenápadné kvetení přichází podle klimatu koncem léta nebo na podzim. Bílé samčí květy mají 5 korunních lístků a 20 až 30 tyčinek, zatímco nažloutlé samičí květy korunní lístky postrádají. Plodem je nejedlá, hořlavá tobolka velká přibližně 9 mm, obsahující tři semena o velikosti 6 mm. Květy ani plody tak nejsou hlavním okrasným znakem, podle kterého se tento keř v interiéru vybírá. ⁴

Užitečná taxonomie

Přijaté jméno podle POWO/WCVP zní Codiaeum variegatum (L.) Rumph. ex A.Juss. Proměnlivý druh byl od Linného původní publikace opakovaně popisován více než 250krát, což přispívá k množství jmen v zahradnické nabídce. POWO dnes přijímá dvě variety, var. variegatum od Jávy po Fidži a var. cavernicola endemickou na Borneu. Vedle nich existuje několik set zahradnických kultivarů; botanická varieta a kultivar nejsou totožné kategorie. ^{1 4}

K často uváděným synonymům a historickým jménům patří:

• Croton variegatus L., basionym z roku 1753
• Codiaeum variegatum var. pictum (G.Lodd.) Müll.Arg., historické označení variety
• Codiaeum variegatum var. moluccanum (Decne.) Müll.Arg., historické označení variety
• Codiaeum pictum Lodd., synonymní jméno

Označení var. pictum zůstává v obchodě rozšířené. Používá je i RHS pro kultivary jako 'Petra', zatímco podle POWO jde pouze o synonymum nominátní variety. Prodejní jmenovka tedy může používat jiné označení, než jaké odpovídá současné taxonomické klasifikaci. K porovnání je vhodné sledovat celý zápis jména, nikoli pouze krátké obchodní označení kroton. ²

Stanoviště a rozšíření

Maléská oblast, zahrnující mimo jiné Borneo, Jávu a Filipíny, tvoří západní část původního areálu. Ten pokračuje přes Novou Guineu, Šalomounovy ostrovy, Vanuatu a Fidži až do australského Queenslandu. Druh zde osidluje světlé lesy, jejich okraje a pobřežní křoviny ve vlhkém tropickém klimatu. Regionální pojem Maléská oblast přitom neoznačuje pouze stát Malajsii. ^{1 4}

IUCN hodnotí Codiaeum variegatum jako druh v kategorii málo dotčený. Původní areál je rozsáhlý a populace celkově zůstává stabilní, i když některá pobřežní stanoviště čelí místním tlakům. Toto hodnocení se týká stavu druhu v přírodě a samo o sobě nepopisuje stav jednotlivé pěstované rostliny. ⁶

Mimo původní areál se kroton hojně pěstuje pro okrasu. V tropech vytváří živé ploty nebo zdobí nádoby na patiích, v chladnějších oblastech slouží jako pokojová rostlina. Venkovní přežití omezuje pokles teplot pod 10 až 13 °C. Rozdíl mezi tropickým živým plotem a pokojovým exemplářem tedy vyplývá z klimatu, nikoli z odlišného botanického druhu. ^{7 4}

Životní cyklus a rozmnožování

Jednodomost znamená, že se samčí a samičí květy vyvíjejí odděleně na téže rostlině. Jsou sdruženy v nenápadných hroznech v úžlabí listů. V interiéru je kvetení vzácné a málo nápadné, ale u dospělého jedince pěstovaného v teplém klimatu představuje běžnou součást vývoje. Absence výrazných květů tedy nevypovídá o odlišném druhu ani o jiném typu olistění. ⁴

Zahradnické množení využívá téměř vždy stonkové řízky s uzlinou. Řezná plocha se ponoří do dřevěného uhlí, aby se omezilo vytékání mléčné šťávy, a řízek se umístí do vlhkého, teplého substrátu. Vzdušné hřížení se hodí spíše pro exempláře s dlouhým kmenem, které již odspodu ztratily listy. Obě metody tak využívají stonek, ale řeší odlišnou výchozí podobu pěstované rostliny. ^{8 2}

Využití a rizika

Pestré stálezelené olistění určuje hlavní okrasné využití: v tropech v živých plotech a nádobách, jinde v interiéru s dostatkem světla a vlhkosti. Všechny části, včetně kůry, kořenů a semen, obsahují dráždivé diterpenové estery. Mezi hlavní uváděné látky patří 5-deoxyingenol. Okrasná hodnota tedy nevylučuje riziko při manipulaci nebo požití. ⁴

U koček a psů vyvolává požití podle ASPCA typickou trojici příznaků: nadměrné slinění, zvracení a průjem. Mléčná šťáva z uříznutého stonku dráždí lidskou kůži i oči a opakovaný kontakt může vést k dermatitidě. Největší riziko při náhodném požití představují semena; nebezpečí je popisováno zejména u dětí. Je proto nutné rozlišovat pouhé okrasné pěstování od přímého kontaktu s poraněnou rostlinou či jejími semeny. ^{5 4}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Několik set zahradnických kultivarů se rozlišuje tvarem a barvou listů. 'Petra' má široké listy se žlutou, oranžovou a červenou žilnatinou. 'Spirale' poznáte podle úzkých listů stočených do spirály. 'Majesticum' vytváří převislé větve a listy se žlutou střední žilkou, která postupně červená. 'Andreanum' se vyznačuje velkými oválnými listy se zlatavou žilnatinou a okraji. ²

V zahradnictvích může dojít k záměně se dvěma dalšími rostlinami. Acalypha wilkesiana, v některých oblastech rovněž nazývaná zahradní kroton, má měděně zbarvené listy připomínající jeho panašování, patří však do rodu Acalypha. Cordyline fruticosa se dlouhými červenozelenými řemenovitými listy podobá některým kultivarům Codiaeum, ale náleží do jiné čeledi. Vědecké jméno rozhoduje tam, kde barva nestačí: Acalypha sdílí s krotonem čeleď Euphorbiaceae, zatímco Cordyline patří do čeledi Asparagaceae, bez blízkého příbuzenského vztahu.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Codiaeum variegatum (L.) Rumph. ex A.Juss.
• Royal Horticultural Society, Codiaeum variegatum, kroton
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Codiaeum variegatum
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Codiaeum variegatum
• ASPCA, Kroton, údaje o toxicitě
• IUCN Red List, Codiaeum variegatum, hodnocení (2021)
• Encyclopaedia Britannica, Kroton (Codiaeum variegatum)
• Royal Horticultural Society, Codiaeum, přehled rodu