Kávovník arabský (Coffea arabica, L. 1753)

Kávovník arabský (Coffea arabica) je stálezelený keř z čeledi Rubiaceae, původem z horských lesů Etiopie, Jižního Súdánu a severní Keni. V tropech se pěstuje pro semena a poskytuje přibližně 60 % světové kávy. V českých podmínkách se uplatní také jako pokojová rostlina.

Číst dál
Vědecký názevCoffea arabica
RodCoffea
ŘádGentianales

Kávovník arabský a Arabian coffee

Základní údaje
Toxicita
Netoxická : lidé · Opatrnost : děti, kočky, psi, koně a zvířata
Náročnost péče
Střední
Typ rostliny
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
EtiopieJižní SúdánKeňa
Stanoviště
Podrost a okraje tropických horských lesů ve výšce 1 200–2 000 m
Sezónnost
Doba kvetení
JaroLéto
Doba sklizně
PodzimZima
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
5/10
Doba do dospělosti
První květy kolem 3–4 let, plná produkce kolem 6–8 let
Množení
Výsev
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Nízká, umístěte do závětří
Vlhkost
50–80 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Živný substrát, Propustná mírně kyselá až neutrální půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Umístěte na nepřímé světlo nebo do zastíněné místnosti.

Jasné nepřímé světlo až polostín
Interiér
Obývací pokoj, Kancelář
Exteriér
Veranda, Stinná terasa
Nádoby
Terakota, Propustný plastový květináč
Vzhled
Výška200–1200 cmŠířka200–400 cm
Listy
Zelená
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — listy 1
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — listy 2
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — listy 3
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — listy 4
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — listy 5
Květy
BíláVelikost1–1.5 cm
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — květy 1
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — květy 2
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — květy 3
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — květy 4
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — květy 5
Plody
ZelenáČervená
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — plody 1
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — plody 2
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — plody 3
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — plody 4
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — plody 5
Habitus
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — habitus 1
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — habitus 2
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — habitus 3
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — habitus 4
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — habitus 5
Kůra
ZelenáHnědá
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — kůra 1
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — kůra 2
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — kůra 3
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — kůra 4
Kávovník arabský (Coffea arabica): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Podle Plants of the World Online se původní areál Coffea arabica omezuje na horské lesy jihozápadní Etiopie, východního Jižního Súdánu a severní Keni (hora Marsabit). Záhy se rozšířil do Jemenu a později do celého tropického pásu. Dnes se převážně pěstuje; Brazílie, Kolumbie a mnoho dalších tropických zemí jej produkují, aniž by tam byl původní.

  • Původní3
  • Zavlečená1
  • Etiopie
  • Jižní Súdán
  • Keňa
  • Jemen

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Kávovník arabský (Coffea arabica L., 1753) je stálezelený keř rodu Coffea z čeledi Rubiaceae. Používá se také anglický název Arabian coffee. Tento druh poskytuje většinu kávy spotřebované ve světě: připadá na něj přibližně 60 % světové produkce. 1 6

Zeměpisný název může mást. Přestože Linné v roce 1753 ustálil druhové jméno arabica, rostlina nepochází z Arábie, ale z horských lesů východní Afriky. Jemen a Arabský poloostrov se podílely především na jejím raném obchodním šíření; odtud označení kávovník arabský. 1 7

Tutéž stopu nese i historie pojmenování kávy. Arabské označení rostliny bunn (بُنّ) je přejato z oromského slova buna. Oromštinou se mluví na části etiopské vysočiny, odkud druh pochází. Ještě před Linném popsal Antoine de Jussieu v roce 1715 rostlinu jako Jasminum arabicum, podle jedince získaného z amsterdamské botanické zahrady. Linné z tohoto popisu vyšel při ustálení dnešního dvojjmenného označení. 6 7

Poznávací znaky

Podoba rostliny odpovídá keři nebo menšímu stromu se stálezelenými lesklými listy. Ve volné přírodě může dosahovat 9–12 m, na plantážích se udržuje spíše kolem 5 m a v nádobě zůstává pod 2 m. Jednoduché listy jsou vstřícné, eliptické, tmavozelené a lesklé, s výraznou žilnatinou a často mírně zvlněnými okraji. 4 6

Květy jsou bílé, hvězdovité a vonné, s vůní připomínající jasmín. Vyrůstají ve skupinách v úžlabí listů a jejich průměr mírně přesahuje jeden centimetr. Kvetení má sezonní průběh: v přirozeném prostředí jej spouští období sucha následované dešti. 4 7

Po odkvětu se tvoří peckovice, označované jako kávové třešně. Zelené plody přecházejí přes žlutou do sytě červené barvy ve zralosti. Každý obvykle obsahuje dvě semena, z nichž po zpracování a pražení vznikají kávová zrna. 4 3

Užitečná taxonomie

Linné popsal druh roku 1753 pod dodnes přijímaným jménem Coffea arabica L. Rod Coffea patří do rozsáhlé čeledi Rubiaceae neboli mořenovitých, kam se řadí také gardénie a chinovník. 1

Genetická stavba odlišuje arabiku od ostatních kávovníků. Je alotetraploidní se 44 chromozomy (4 × 11), zatímco většina dalších druhů rodu je diploidní s 22 chromozomy (2 × 11). Molekulární analýza genomu ukazuje vznik přirozeným křížením dvou diploidních druhů, Coffea canephora a Coffea eugenioides. 10 7

Původ druhu má důležité pěstitelské důsledky. Genomová sekvence ukazuje na jedinou polyploidizační událost na jeho počátku. Ta vysvětluje velmi nízkou genetickou rozmanitost planých i pěstovaných populací, jednu z příčin citlivosti arabiky k chorobám a významu šlechtitelských programů. 11

K záměnám dochází zejména s dalšími pěstovanými druhy stejného rodu:

  • Coffea canephora Pierre ex A.Froehner, robusta s vyšším obsahem kofeinu;
  • Coffea liberica W.Bull ex Hiern, s většími listy a plody;
  • Coffea eugenioides S.Moore, jeden z genetických rodičů arabiky.

Pro spolehlivé určení zůstává oporou přijaté vědecké jméno Coffea arabica. 1

Stanoviště a rozšíření

Přísně vymezený původní areál tvoří horské lesy jihozápadní Etiopie a východního Jižního Súdánu, zejména náhorní plošina Boma, v tropickém biomu s výrazným obdobím sucha. Rostlina tam roste ve stinném podrostu, obvykle ve výšce 1 200–2 000 m. Vyskytuje se také na hoře Marsabit v severní Keni, novější práce však tento výskyt pokládají spíše za zdomácnělý než skutečně původní. 1 6

Časné rozšíření vedlo do Jemenu, kde je pěstování doloženo již od 12. století. Odtud druh postupoval do Asie a Ameriky a dnes se pěstuje v celém tropickém pásu. K hlavním producentům patří Brazílie a Kolumbie, kávovník tam však není původní. Rozsáhlý pěstitelský areál je proto třeba odlišovat od původního výskytu. 7 3

Rozdíl mezi pěstovanými a planými populacemi má praktický význam. Přestože se planá populace odhaduje na několik miliard jedinců, po zohlednění změny klimatu je arabika vedena jako ohrožený druh na Červeném seznamu IUCN. Modely původních etiopských populací předpokládají výrazný úbytek: podle scénáře může do konce století klesnout počet jedinců o 50–80 % a vhodná plocha přibližně o 40–50 %. To přímo ohrožuje genetický zdroj druhu. 9 12

Životní cyklus a rozmnožování

K množení se používá výsev čerstvých semen. Ve vlhkém teplém substrátu klíčí za jeden až tři měsíce. Semena rychle ztrácejí klíčivost, proto je vhodné vysít je brzy po získání. 2 5

Pěstované rostliny vytvářejí první květy kolem 3–4 let a plné produkce semen dosahují přibližně v 6–8 letech. Poté mohou hospodářsky plodit několik desetiletí. Kvetení i následná tvorba plodů výrazně závisí na teple, světle a dostatečné vlhkosti. 3 5

Ideální teplota leží přibližně mezi 15 a 24 °C. Kávovník je citlivý na mráz a při přílišném poklesu teplot ztrácí listy. V českém podnebí je proto rostlinou do bytu nebo vytápěné zimní zahrady, nikoli pro celoroční pěstování na záhoně. 2 3

Využití a rizika

Hospodářské využití stojí především na semenech, z nichž pražením vzniká káva arabika. Také listy lze použít k přípravě nálevu a obsahují kofein. Druh má rovněž tradiční využití jako stimulant centrální nervové soustavy. 5 6

Arabika bývá u milovníků kávy ceněna více než konkurenční robusta (Coffea canephora), která se snáze pěstuje a více plodí. Rozdíl se projevuje i v nápoji: pro šálek arabiky se uvádí přibližně 100 mg kofeinu, proti téměř 250 mg u robusty. Ta dnes tvoří významnou část světové produkce a často se používá do směsí. 7

Okrasnou hodnotu kávovníku tvoří lesklé listy a vonné květy. Pěstuje se ve světlých interiérech a zimních zahradách. Jeho přirozené prostředí lesního podrostu inspirovalo zastíněné kávové plantáže, na nichž vyšší stromy zajišťují stín. 3 4

Samotná rostlina má nízkou toxicitu, semena a kávová sedlina však obsahují kofein a další methylxanthiny. ASPCA upozorňuje, že tyto látky mohou u zvířat způsobit zvracení, neklid, nadměrnou žízeň, nepravidelný srdeční rytmus, třes až křeče. Opatrnost je proto namístě u psů, koček a koní, zejména v blízkosti semen a sedliny. 8

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Pěstováním arabiky vzniklo mnoho linií. Typica je historickou výchozí linií; Bourbon její široce rozšířenou mutací ceněnou pro kvalitu nápoje. Mezi pokojovými rostlinami se objevuje zakrslá forma Nana, u níž je vhodné podle prodejce ověřit přesný status kultivaru. 2

Nejčastější záměny se odehrávají uvnitř rodu Coffea, nikoli s jinou čeledí. Jde především o robustu (Coffea canephora) s vyšším obsahem kofeinu a liberiku (Coffea liberica) s většími orgány. Při koupi okrasné rostliny jsou nejspolehlivějším vodítkem vědecké jméno a vstřícné lesklé listy. 1 4

Hlavní zdroje

Časté otázky

Poskytuje kávovník arabský opravdu kávu, kterou pijeme?

Ano. Coffea arabica poskytuje přibližně 60 % světové kávy. Červené plody obsahují dvě semena, z nichž po zpracování, pražení a mletí vzniká káva.

Je kávovník arabský jedovatý pro zvířata?

Samotná rostlina má nízkou toxicitu, ale semena a kávová sedlina obsahují kofein a další methylxanthiny. Podle ASPCA mohou tyto látky u psů a koček způsobit zvracení, neklid a srdeční potíže.

Za jak dlouho kávovník vykvete?

Při pěstování obvykle poprvé kvete ve 3–4 letech. Plné produkce semen dosahuje spíše kolem 6–8 let při dostatku světla a tepla.

Jaký je rozdíl mezi arabikou a robustou?

Robusta je samostatný druh Coffea canephora. Arabika je alotetraploidní a obsahuje přibližně o polovinu méně kofeinu, takže bývá v šálku jemnější.

Lze kávovník pěstovat v bytě?

Ano, na světlém a teplém místě chráněném před přímým sluncem. Potřebuje alespoň 13 °C, vlhkost nejméně 50 % a propustný substrát. Kvetení je možné, ale méně pravidelné než v tropickém podnebí.

Odkud kávovník arabský skutečně pochází?

Navzdory názvu pochází z horských lesů Etiopie, Jižního Súdánu a severní Keni. Jemen a Arábie se podílely na jeho šíření, nikoli na botanickém původu.

Je planý kávovník ohrožený?

Ano. Po zohlednění změny klimatu zařadilo Kew planou arabiku mezi ohrožené druhy Červeného seznamu IUCN. Její přirozená populace by do konce století mohla výrazně poklesnout.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.