Dračinka křovitá (Cordyline fruticosa, (L.) A.Chev. 1919)

Identita

Dračinka křovitá (Cordyline fruticosa (L.) A.Chev., 1919), známá také jako Ti plant, je vytrvalý keř rodu Cordyline z čeledi Asparagaceae. Zařazení rodu se měnilo: dříve patřil do Agavaceae, později do Laxmanniaceae. Do Asparagaceae byl přeřazen roku 2009, v rámci podčeledi Lomandroideae. ^{6 1}

Přízvisko fruticosa znamená „keřovitá“ a popisuje vzpřímený, větvený vzrůst dospělé rostliny, nikoli květy. Název ti, případně kī, vychází z rekonstruovaného pramalajsko-polynéského slova. Patří k němu havajské kī a maorské tī, které připomínají lidský podíl na šíření rostliny v Tichomoří. ⁵

Poznávací znaky

U druhu Cordyline fruticosa zůstává holý rýhovaný stonek před prvním kvetením zpravidla nevětvený. Po odkvětu nebo poranění se větví. Vrchol každého stonku nese svazek kopinatých listů dlouhých 30 až 60 cm s výrazným dlouhým řapíkem. Ten pomáhá odlišit rod Cordyline od rodu Dracaena, kde bývá řapík krátký nebo chybí. ^{3 8}

Zbarvení listů se mezi kultivary výrazně liší. Formy blízké původnímu typu jsou celé zelené, zatímco zahradnické výběry mohou být červené, růžové, purpurové či krémově panašované. V tropické půdě může Cordyline fruticosa přesáhnout 4 m, v květináči obvykle zůstává pod 1,5 m. ^{5 4}

Dospělá rostlina vytváří v zimě nebo na jaře velkou latu dlouhou 30 až 60 cm. Obsahuje mnoho drobných vonných květů bílé až šeříkové barvy. Následují červené nebo bílé bobule ve skupinách. V interiéru bývá kvetení vzácné, často omezené množstvím světla a prostorem pro kořeny. ^{3 5}

Užitečná taxonomie

Historie vědeckého jména objasňuje řadu dnešních zahradnických záměn. Linné rostlinu nejprve popsal jako Convallaria fruticosa. Později se dlouho používala jména Dracaena terminalis a Cordyline terminalis. Dnes uznávanou kombinaci ustavil Auguste Chevalier roku 1919. ^{1 6}

Při nákupu nebo určování se mohou hodit tato synonyma a starší jména:

• Dracaena terminalis L., starší synonymum druhu Cordyline fruticosa
• Cordyline terminalis Kunth
• Convallaria fruticosa L.
• Taetsia fruticosa (L.) Merr.
• Dracaena ferrea L.

Zahradnické katalogy dodnes často používají Cordyline terminalis ze zvyku. Uznávaným vědeckým jménem však zůstává Cordyline fruticosa. Právě toto jméno uvádějí základní taxonomické databáze a poskytuje spolehlivější orientaci než prodejní přezdívky. ¹

Stanoviště a rozšíření

Přesný původní areál Cordyline fruticosa se podle zdrojů liší a nadále se o něm diskutuje. Plants of the World Online jej klade do Papuy a západního Tichomoří. Jiné práce jej rozšiřují také na pevninskou jihovýchodní Asii a sever Austrálie. ^{1 4}

Rozšíření až na Havaj, Nový Zéland a Velikonoční ostrov nebylo náhodné. Austronéští mořeplavci převáželi Cordyline fruticosa záměrně ve svých kánoích, aby ji využívali jako potravinu i při obřadech. Dělo se tak dlouho před příchodem Evropanů do Tichomoří. ^{6 5}

V přírodním prostředí obývá dračinka světlý lesní podrost a okraje lesa, od pobřeží přibližně do 1 200 m nad mořem podle stanoviště. Po staletích pěstování kolem tichomořských vesnic zde dnes působí spíše jako téměř domácí než invazní druh. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Hlavní způsoby množení jsou dělení odnoží u báze a stonkové řízky s uzlinou. Úsek holého stonku, někdy prodávaný pod názvem ti log, vytváří v teplém a vlhkém substrátu nové kořeny za 3 až 6 týdnů. Pro úspěch je tedy důležitý vhodný díl stonku i podmínky zakořeňování. ⁴

Kvetení na konci stonku často vyvolá jeho další větvení. Pod květenstvím po odkvětu vzniká jeden nebo dva postranní výhony. Starší rostliny se proto mohou přirozeně větvit i bez řezu. Samotná rozvětvená koruna tak nemusí být výsledkem pěstitelského tvarování. ³

Oddenky Cordyline fruticosa mohou ukládat až 20 % cukrů, především fruktózy. Tato zásoba umožnila Polynésanům využívat rostlinu k výrobě kvašeného nápoje, například havajského okolehao, a také jako nouzovou potravinu při nedostatku jiného jídla. ^{6 5}

Využití a rizika

Tradiční využití sahá daleko za okrasné pěstování. Z listů se splétají sukně pro tanec hula a pláště do deště, někdy slouží i jako střešní krytina. Kvašené kořeny dávají tradiční nápoj a mladé výhonky se jedí jako listová zelenina. V několika tichomořských kulturách má rostlina posvátný význam a vysazuje se kolem domů jako ochrana před zlými duchy. ^{5 6}

Pro domácí zvířata však vyžaduje pozornost. ASPCA řadí Cordyline fruticosa mezi rostliny jedovaté pro psy a kočky kvůli steroidním saponinům přítomným v celé rostlině. U koček, psů a koní může požití způsobit zvracení, někdy krvavé, nadměrné slinění, skleslost a nechutenství. Při kontaktu může šťáva dráždit kůži. ^{2 4}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Stovky zahradnických kultivarů byly vybrány pro barvu a kresbu listů. Tricolor spojuje růžovou, krémovou a zelenou na jednom listu. Red Sister a Firebrand mají výraznou červenou, Black Magic téměř černé listy a Kiwi krémový a růžový lem. Před koupí je vhodné zkontrolovat stálost panašování, které může při nedostatku světla zeslábnout. ⁴

Nejčastější záměna se týká rodů Cordyline a Dracaena. Oba mohou mít svazek listů na holém stonku, ale kořeny je dobře rozlišují: u Cordyline jsou bílé a vláknité, u Dracaena žluté až jasně oranžové. Výrazný řapík prvního rodu oproti krátkému nebo chybějícímu řapíku většiny dračinců určení dále potvrzuje. ⁸

Další možnou záměnou je novozélandská Cordyline australis. Je podstatně odolnější vůči chladu a s věkem vytváří zesílený kmen. I ona byla dlouho řazena do rodu Dracaena, než byla převedena do stejného rodu Cordyline. Podobné staré názvy tedy nemusí znamenat stejné pěstitelské nároky. ⁶

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Cordyline fruticosa (L.) A.Chev.
• ASPCA, Ti Plant (Cordyline terminalis), záznam o toxicitě
• Missouri Botanical Garden, Plant Finder, Cordyline fruticosa
• NC State Extension, profil Cordyline fruticosa
• National Tropical Botanical Garden, Cordyline fruticosa (Ti)
• Etnobotanika, fytochemie a biologické aktivity rodu Cordyline (PMC)
• Au Jardin, Ti-plant, Cordyline fruticosa
• Succulentes, Dracaena a Cordyline, dva podobné, ale odlišné rody