Boat orchid (Cymbidium, Sw. 1799)

Identita

Cymbidium (Cymbidium Sw.) je přijatý rod vstavačovitých (Orchidaceae), který Olof Swartz popsal roku 1799. POWO uvádí původní rozšíření od tropické a subtropické Asie po Austrálii. RHS používá také anglické jméno boat orchid, tedy orchidej připomínající člun. ^{1 2}

Určení na úroveň rodu odpovídá tomu, co se běžně prodává v zahradnictvích. Mnohé rostliny jsou hybridy, grexy nebo hrnkové exempláře bez spolehlivého druhového jména. Označení cymbidium proto poskytuje užitečnou pěstitelskou orientaci, ale samo o sobě neurčuje botanický druh konkrétní rostliny. ^{3 5}

Pojmenování přirovnávající květ k malému člunu vychází z tvaru pysku. Vysvětluje obecné anglické jméno, zatímco při pěstování je důležitější souhra několika vlastností: pahlíz uchovávajících zásoby, vysoké potřeby světla, vzdušného substrátu a chladnějších nocí. Samotný vzhled květu tedy o nárocích mnoho neřekne. ^{5 2}

Rozpoznání

Stálezelené trsy cymbidií tvoří kulaté až vejčité pahlízy, dlouhé čárkovité listy a bílé dužnaté kořeny. Květní stvoly vyrůstají od báze pahlíz a nesou více trvanlivých květů. Trojlaločný pysk bývá výrazněji zbarvený než ostatní vnější a vnitřní okvětní lístky, takže tvoří nápadný střed jednotlivého květu. ^{2 5}

Rozměry se výrazně liší podle druhu a hybridu. RHS rozlišuje standardní rostliny dorůstající přibližně 1,2 m a miniaturní formy vysoké 30–60 cm. NC State uvádí obecné rozpětí asi 30 cm až 1,2 m na výšku a 30–90 cm na šířku. Označení rodu proto samo neurčuje potřebný prostor. ^{3 5}

Také doba kvetení závisí na původu rostliny. Velkokvěté hybridy často kvetou od pozdního podzimu do jara, některé miniaturní formy v létě. Barevná škála zahrnuje bílou, krémovou, žlutou, zelenou, růžovou, purpurovou, hnědou i červenou. Květy často doplňují kontrastní skvrny a proužky. ^{3 5}

Taxonomie a příbuznost

POWO uznává rod Cymbidium a uvádí u něj 92 přijatých druhů. Mezi rodová synonyma patří Cyperorchis, Cymbidiopsis a Jensoa. Na starší jména upozorňuje také NC State. Zastaralé označení na jmenovce nebo v pěstitelském textu proto nemusí znamenat jinou rostlinu. ^{1 5}

Široký rozsah rodu dokládají i údaje Trefle: obsahují přes sto záznamů rodu Cymbidium, včetně přijatých druhů a hybridů z různých oblastí. Mezi často zmiňované příklady patří Cymbidium aloifolium, C. ensifolium, C. goeringii a C. sinense. Tyto druhy ukazují rozmanitost, kterou jediné rodové jméno zahrnuje. ^{7 4}

Botanický rod Cymbidium, přijaté plané druhy a zahradní hybridy představují tři odlišné úrovně pojmenování. Jméno grexu nebo kultivaru je užitečné při nákupu konkrétní rostliny a při hledání jejích nároků. Nezastupuje však taxonomické zařazení planých druhů podle POWO a nemá se za ně zaměňovat. ^{1 3}

Stanoviště a rozšíření

Rozsáhlý původní areál zahrnuje podle POWO Himálaj, Indii, Čínu, Japonsko a jihovýchodní Asii až po Novou Guineu a Austrálii. Na Havaji je zaznamenáno zavlečení. NC State vymezuje původ obdobně jako tropickou a subtropickou Asii až Austrálii. Rozšíření rodu tedy přesahuje jedinou klimatickou oblast. ^{1 5}

Různé druhy obsazují odlišná stanoviště. RHS uvádí epifytické, litofytické i pozemní orchideje; podle NC State mohou růst na stromech, na skalách nebo v půdě. Proto potřebují hrnkové hybridy propustný orchidejový substrát, který ale nemusí vysychat tolik jako podklad orchideje upevněné přímo na kůře. ^{2 5}

V metropolitní Francii je cymbidium vedeno jako pěstovaná rostlina pro velmi světlý interiér, chladnou zimní zahradu, temperovaný skleník nebo chráněné letní stanoviště venku. Použité zdroje neumožňují doložit francouzský invazní status. Tento údaj se týká Francie a nepředstavuje hodnocení situace v jiné zemi. ^{1 8}

Roční cyklus, pěstování a kvetení

Založení květů bývá při pěstování rozhodující. American Orchid Society zdůrazňuje dostatek světla v kombinaci s chladnějšími teplotami: při příliš teplých nocích mnohé rostliny tvoří velký trs listů, ale nekvetou. Standardní cymbidia často potřebují pro indukci kvetení noční teploty kolem 10–14 °C a mírné denní teploty. ^{6 3}

RHS doporučuje přibližně od poloviny léta do poloviny září pobyt venku na chráněném místě v lehkém stínu. Rozdíl mezi dnem a nocí pomáhá tvorbě poupat. Přesun do tepla má počkat na otevření květů, protože teplo během vývoje květních stvolů může způsobit opad poupat. ^{3 6}

Miniaturní formy a některé teplomilnější hybridy jsou přizpůsobivější, rozhodující však zůstává jmenovka konkrétní rostliny. Exemplář bez podrobného určení je vhodné vést v mírně chladném režimu: hodně světla, proudící vzduch, chladnější noci koncem sezony a stabilní podmínky při vývoji poupat. Časté změny prostředí této fázi neprospívají. ^{5 3}

Substrát, zálivka a přesazování

Kořeny vyžadují velmi vzdušný substrát. RHS doporučuje orchidejovou směs založenou na kůře; u jednotlivých druhů zmiňuje také perlit, rašeliník nebo kokosové vlákno. AOS popisuje směs s větší schopností zadržet vodu než u některých jiných epifytických orchidejí: středně hrubou kůru, rašelinu či vláknitou náhradu a perlit. ^{3 4 6}

Během aktivního růstu se zalévá vydatně a pravidelně, poté musí voda z nádoby odtéct. Koncem léta a v zimě se zálivka omezuje, ale pahlízy nemají dlouhodobě ztrácet zásoby. Voda stojící v obalu představuje zvlášť závažnou chybu: v ulehlé nebo přesycené směsi dužnaté kořeny rychle černají. ^{6 3}

Přesazuje se po odkvětu, často každé dva roky, když se směs rozkládá nebo trs přerůstá květináč. Při dělení mají podle RHS v každém oddělku zůstat několik zdravých pahlíz. Také AOS zdůrazňuje zachování dostatečných zásob, ze kterých bude moci vyrůstat nový výhon. ^{3 6}

Využití, jedovatost a rizika

Okrasné využití zahrnuje kvetoucí nádoby, chladné zimní zahrady, temperované skleníky, chráněná letní patia i řezané květy. NC State připomíná využití trvanlivých stvolů ve floristice. RHS představuje cymbidia jako barevné orchideje do světlých prostor, často kvetoucí právě v době, kdy jiné pokojové rostliny nekvetou. ^{5 3}

Údaje o jedovatosti vyžadují opatrnost. Perenual skupinu označuje jako nejedovatou pro zvířata i lidi, ale konkrétní záznam ASPCA pro Cymbidium nebyl nalezen. Seznam ASPCA obsahuje jiné nejedovaté Orchidaceae, například Phalaenopsis sp., nikoli však tento rod. Veterinární podklady tedy zůstávají omezené a je vhodné bránit požití rostliny, substrátu i hnojiva. ^{8 9 10}

Praktické potíže představují především mšice, červci, svilušky, venku slimáci, hniloba kořenů, plíseň šedá na květech při stagnujícím vzduchu a viry, například virus mozaiky cymbidií (Cymbidium Mosaic Virus). Čisté nástroje, pohyb vzduchu a dobře odvodněná nádoba mají větší význam než intenzivní preventivní ošetřování. ^{4 3 5}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Cymbidium Sw.
• Royal Horticultural Society, Cymbidium
• Royal Horticultural Society, pěstování orchidejí Cymbidium
• RHS, rod Cymbidium a vybrané druhy
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Cymbidium
• American Orchid Society, Cymbidium, pěstitelský přehled
• Trefle, údaje o vybraných druzích rodu Cymbidium
• Perenual, pěstitelské vlastnosti skupiny Cymbidium
• ASPCA Animal Poison Control, seznam jedovatých a nejedovatých rostlin
• ASPCA, údaje o toxicitě pro zvířata, záznamy Orchidaceae