Spray orchid (Dendrobium, Sw. 1799)

Identita

Dendrobium Sw. je přijatý rod z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). První zveřejnění jeho jména uvádí POWO v díle Nova Acta Regiae Societatis Scientiarum Upsaliensis z roku 1799. Jméno má status konzervovaného názvu, tedy názvu chráněného nomenklatorickými pravidly. Také GBIF zachycuje Dendrobium na úrovni rodu. ^{1 2}

Rozsah rodu vysvětluje, proč nelze všechna dendrobia pěstovat stejně. POWO uvádí více než 1 600 přijatých druhů, zatímco zahradnické zdroje rozlišují sekce, skupiny a hybridy s velmi rozdílnými nároky. Název na štítku proto potřebuje další upřesnění, má-li sloužit jako vodítko k péči. ^{1 5}

Řecká slova dendron, strom, a bios, život, odkazují na epifytický růst mnoha druhů. Rostliny se zachycují na stromech. Anglická označení „cane orchid“ a „spray orchid“ i zahradnické „den-phal“ popisují vzhled nebo pěstitelské skupiny; nejde o názvy jediného společného druhu. ^{4 3}

Poznávací znaky

Článkovaný zásobní stonek patří k nejpraktičtějším poznávacím znakům. U mnoha dendrobií vytváří protáhlou pahlízu, někdy válcovitou, jindy zduřelou. Pahlízy ukládají vodu i živiny, nesou listy a později mohou vytvářet květy nebo dceřiné rostlinky, keiki. Starší stonek může rovněž zůstat zásobním orgánem celého trsu. ^{4 3}

Vzrůst jednotlivých druhů je mimořádně rozmanitý. American Orchid Society popisuje drobné i obrovské rostliny, vzpřímené i převislé, rostoucí na stromech, skalách nebo v zemi. Listy mohou opadávat či přetrvávat. Britannica potvrzuje podobnou tvarovou šíři: pahlízy dosahují podle druhu délky od několika centimetrů po několik metrů. ^{4 10}

Květy vyrůstají jednotlivě, ve skupinách na uzlinách bezlistých pahlíz nebo v koncových, obloukovitě převislých hroznech. Podle NC State se výrazně mění jejich barva, trvanlivost i poloha na rostlině. Chybí jim květní pochva typická pro některé katleje, takže samotná podobnost jednotlivých květů nepopisuje celou rostlinu. ^{3 10}

Užitečná taxonomie

Široké vymezení rodu Dendrobium zahrnuje složitou historii názvosloví. POWO u něj uvádí 78 rodových synonym a přes 1 600 přijatých druhů. AOS upozorňuje, že se některé dříve oddělované rody mohou nadále objevovat na jmenovkách a v katalozích, i když je současný zdroj zahrnuje do dendrobií. ^{1 5}

Při péči je nutné rozlišovat botanické jméno a pěstitelskou skupinu. Rostlina nabízená jako „Dendrobium hybrid“ může patřit ke skupinám Phalaenanthe, Spatulata, sekci Dendrobium, Latouria nebo pocházet ze složitějšího křížení. Samotný rodový název proto nestačí k rozhodnutí o zálivce, odpočinku a teplotě. ^{5 6}

Sekce Dendrobium v pojetí AOS zahrnuje mimo jiné D. moniliforme, typový druh rodu, a oblíbené D. nobile, D. anosmum, D. aphyllum nebo D. parishii. Jde především o opadavé typy označované jako soft-cane, u nichž bývá důležitý chladnější a sušší odpočinek. ⁷

Stanoviště a rozšíření

Od tropické a subtropické Asie sahá přirozený výskyt dendrobií přes Tichomoří až na Nový Zéland. POWO uvádí Himálaj, Indii, Čínu, Japonsko, Koreu, Indočínu, oblast Malesie, Filipíny, Novou Guineu, Austrálii, Novou Kaledonii, Nový Zéland i řadu tichomořských ostrovů. Jednotlivé druhy přitom nemají totožný areál. ¹

NC State shrnuje původní rozšíření od Indie, Číny a Japonska po Austrálii, Nový Zéland a Novou Kaledonii a vedle něj uvádí celosvětové pěstování. Britannica rovněž zdůrazňuje tropickou a subtropickou Asii, tichomořské ostrovy a Austrálii. Pěstovaný výskyt je tedy třeba odlišovat od přirozeného rozšíření. ^{3 10}

Na stromech a skalách mají mnohé druhy kořeny vystavené vzduchu. Tomu odpovídá pěstování v menším květináči, v hrubé kůře, s rychlým odtokem vody a prouděním vzduchu. V pevninské Francii jde o pěstovanou orchidej interiérů, zimních zahrad a skleníků; zde se jí nepřisuzuje invazní status. ^{3 4}

Životní cyklus, pahlízy a pěstitelské skupiny

Vývoj nové pahlízy ukazuje aktuální fázi růstu. Během aktivního období se prodlužuje, tvoří listy a kořeny a nakonec dozraje, často s koncovým listem. Poté řada dendrobií potřebuje méně vody. Některým stačí proschnout mezi zálivkami, jiná vyžadují skutečný chladný a suchý odpočinek. ^{3 7}

Typy hard-cane ze skupin den-phal a semi-antelope bývají stálezelené, teplomilné a vhodné do velmi světlého interiéru. AOS pro ně doporučuje vlhkost vzduchu přibližně 50–60 %, filtrované slunce, proschnutí substrátu mezi zálivkami a spíše menší květináče. Teplo, světlo a vzdušnost kořenů zde tvoří společný základ péče. ⁶

Skupiny soft-cane blízké D. nobile mají jiný rytmus. AOS popisuje často opadavé druhy, jejichž květy se během suché sezóny objevují na uzlinách bezlistých pahlíz. Pro dobré kvetení obvykle potřebují chladnější a suchý odpočinek. Stejný postup však může teplomilný den-phal naopak vyčerpat. ^{7 6}

Bez přesného označení nelze doporučit jednotný režim pro celý rod. Rozumným základem je dostatek rozptýleného světla, vzdušné kořeny a zálivka v době růstu. Po dozrání pahlíz lze vodu opatrně omezit, přičemž je třeba sledovat listy, pahlízy i kořeny a přihlížet ke konkrétní skupině. ^{3 4}

Kvetení, křížení a výběr rostliny

Rozmanitost kvetení odpovídá šíři celého rodu. U den-phal popisuje AOS obloukovitá květenství na válcovitých pahlízách dlouhých asi 60 cm až 1,2 m, někdy i více. Květy dlouho vydrží a dospělá rostlina jich může mít na jediném květenství přes dvacet, podle konkrétního hybridu a jeho vyspělosti. ⁶

U soft-cane se často objevuje jeden až tři květy na uzlině bezlisté pahlízy; mohou být velké a vonné. Dvě dendrobia vedle sebe v obchodě proto mohou potřebovat téměř opačný sezónní režim. Jedno zůstává olistěné a v teple, druhé kvete po sušší fázi. ⁷

Křížení je v rodu velmi rozšířené. AOS rozlišuje četné sekce a uvádí hybridy skupin Phalaenanthe, Spatulata, antelope a semi-antelope; NC State používá také rozlišení hard-cane a soft-cane. Při nákupu je proto vhodné vyžádat si úplnou jmenovku a vyhnout se rostlinám odebraným z přírody bez jasného původu. Samotná barva květů není dostatečné kritérium. ^{5 3}

Jedovatost, využití a rizika

Hodnocení bezpečnosti vyžaduje přesné vymezení druhu. ASPCA uvádí Leopard Orchid, Dendrobium gracilicaule, jako nejedovaté pro psy, kočky a koně. Toto hodnocení je použitelné v daném rozsahu, nelze z něj však bez výhrad odvodit bezpečnost všech druhů, všech hybridů ani použitých pěstitelských přípravků. ⁸

Seznam ASPCA není úplný a požití jakéhokoli rostlinného materiálu může u psů a koček vyvolat zvracení či jiné zažívací potíže. Pro lidi a děti se zde nedoporučuje žádné potravinové využití. Léčebné používání některých dendrobií v tradicích nepředstavuje doporučení k samoléčbě ani záruku bezpečnosti při požití. ^{9 4}

V domácích podmínkách vzniká většina praktických problémů při pěstování. Kořeny odumírají v hutném substrátu, při vlhku během odpočinku hrozí hniloba, v suchém vzduchu svilušky a objevovat se mohou i červci či venku slimáci. Kvetení může chybět, pokud světlo a odpočinek neodpovídají nárokům dané skupiny. ^{3 6}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Dendrobium Sw.
• GBIF Backbone Taxonomy, Dendrobium Sw.
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Dendrobium
• American Orchid Society, rod Dendrobium
• American Orchid Society, příbuzenská skupina Dendrobium
• American Orchid Society, pěstování Dendrobium: typy Phalaenopsis a semi-antelope
• American Orchid Society, sekce Dendrobium
• ASPCA Animal Poison Control, Leopard Orchid
• ASPCA Animal Poison Control, seznam jedovatých a nejedovatých rostlin
• Encyclopaedia Britannica, Dendrobium