Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus, L. 1753)

Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus) je vytrvalá bylina z čeledi šáchorovitých (Cyperaceae), původem z Afriky, jižní Evropy a jižní Asie, dnes rozšířená téměř po všech kontinentech. Pozná se podle trojhranného stébla a podzemních řetězců hlíz, kvůli nimž patří k nejobtížněji odstranitelným plevelům.

Číst dál
Vědecký názevCyperus rotundus
RodCyperus
ŘádPoales

Šáchor hlíznatý, Oumine, Zoumine, Purple nutsedge, Nutgrass a Coco-grass

Základní údaje
Toxicita
Netoxická : lidé včetně dětí · Je třeba ověřit : kočky, psi, koně a zvířata
Náročnost péče
Vysoká
Typ rostliny
Bylinná trvalka · Invazní plevel
Typ listů
Opadavé
Délka života
Vytrvalá
Země původu
IndieEgyptŠpanělsko
Stanoviště
Narušené půdy, zavlažované okopaniny, okraje polí a cest; pobřežní písky i těžké půdy
Sezónnost
Doba kvetení
Léto
Doba sklizně
LétoPodzim
Růst
Období klidu
Zimní klid
Rychlost růstu
9/10
Doba do dospělosti
Celá síť hlíz může vzniknout během jediné vegetační sezony
Množení
Dělení, Výsev
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Vítr šíří rostlinu málo; šíří se především půdou
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
pH půdy
Typy půdy
Písčitá půda, Živná půda, Narušená půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.

Plné slunce, snáší lehký stín
Exteriér
Okraj cesty, Okraj pole, Městský brownfield
Vzhled
Výška10–140 cmŠířka30–200 cm
Listy
Zelená
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — listy 1
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — listy 2
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — listy 3
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — listy 4
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — listy 5
Květy
FialováHnědá
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — květy 1
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — květy 2
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — květy 3
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — květy 4
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — květy 5
Plody
Hnědá
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — plody 1
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — plody 2
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — plody 3
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — plody 4
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — plody 5
Habitus
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — habitus 1
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — habitus 2
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — habitus 3
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — habitus 4
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — habitus 5
Kůra
Zelená
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — kůra 1
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — kůra 2
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — kůra 3
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — kůra 4
Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál zahrnuje Afriku, jižní a střední Evropu a jižní Asii v tropických a subtropických oblastech Starého světa. Druh byl následně zavlečen na všechny obydlené kontinenty. Dnes roste ve více než 90 zemích a je významným plevelem, nikoli běžnou okrasnou rostlinou.

  • Původní3
  • Zavlečená1
  • Invazní5
  • Indie
  • Egypt
  • Španělsko
  • Réunion
  • Spojené státy
  • Austrálie
  • Čína
  • Jihoafrická republika
  • Metropolitní Francie

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus L., 1753) je přijatým druhem rodu Cyperus z čeledi šáchorovitých (Cyperaceae). Na Réunionu se označuje také jako oumine či zoumine. Linné jej popsal roku 1753 pod stejným binomickým jménem, které zůstalo stálým vodítkem navzdory řadě místních názvů na různých kontinentech. 1 9

Anglická označení purple nutsedge, nutgrass a coco-grass přirovnávají podzemní hlízy k oříškům, ačkoli botanicky nejde o skořápkové plody. Latinské rotundus znamená „kulatý“ a odkazuje na průřez stébla a tvar hlízy, nikoli na celkový vzhled rostliny. 2 7

Okrasné využití u tohoto druhu není běžně uznáváno. Z jediné hlízy může za sezonu vyrůst propojená síť několika set hlíz. Jakmile vznikne, povrchové vytrhávání nestačí. Je proto důležité rozpoznat plevel včas, ještě před rozvojem podzemní sítě. 4

Poznávací znaky

Vytrvalá bylina má vzpřímené trojhranné stéblo typické pro šáchorovité. Dosahuje 10 až 90 cm, u nejvyvinutějších jedinců až 140 cm. Trojhranný průřez je zřetelným rozlišovacím znakem oproti okolním travám s oblými stébly. 4 7

Trávovité, lesklé a tmavě zelené listy vyrůstají ve třech řadách při bázi stébla. Koncové nepravidelné květenství nese zploštělé purpurové až červenohnědé klásky, dlouhé 1 až 2 cm. Jejich oboupohlavné květy mají tři tyčinky. 4 8

Podzemní řetězce oddenků nesou hnědé hlízy, které jsou zpočátku bílé a měkké, později vláknité a hořké. Právě tato síť odlišuje Cyperus rotundus od pouhého hustého a zanedbaného trávníku výrazněji než nadzemní části. 7

Taxonomie a názvy

Jméno Cyperus rotundus L. přijímá Plants of the World Online; v systému ITIS má druh Taxonomic Serial Number 39900. Patří do řádu Poales a podčeledi Cyperoideae, stejně jako příbuzný rod Carex. 1 2

Francouzský Inventaire national du patrimoine naturel používá pro metropolitní Francii a Réunion jméno souchet rond. Uvádí také réunionská kreolská jména oumine a zoumine. Jde o místní označení téhož druhu. 9

Kód CYRO označuje druh v USDA PLANTS, využívané mimo jiné pro sledování plevelů v Severní Americe. Světová databáze nálezů GBIF spojuje přijaté jméno s taxonomickým klíčem 2714818, pod nímž shromažďuje pozorování z celého světa. 3 6

Stanoviště a rozšíření

Původní výskyt Cyperus rotundus zahrnuje Afriku, jižní a střední Evropu a jižní Asii v tropických a subtropických oblastech Starého světa. 1 7

Následné zavlečení na všechny obydlené kontinenty vedlo k dnešní přítomnosti ve více než 90 zemích. Rozsah rozšíření řadí druh mezi celosvětově nejproblematičtější plevele. 4

Přednostně obsazuje narušené půdy na okrajích polí, staveništích a podél cest. Roste také v zavlažovaných okopávaných kulturách bavlníku, kukuřice, rýže či cukrové třtiny. Snáší písčité pobřežní půdy i těžkou zeminu, pokud zůstává obdělávaná nebo přechodně vlhká. 5

Na francouzském území roste jako zemědělský plevel v metropolitní Francii i na Réunionu. Odlišná kreolská jména na ostrově dokládají dlouhodobé usazení v obou územích. 9

Životní cyklus a rozmnožování

Rozmnožování šáchoru hlíznatého probíhá téměř výhradně vegetativně. Jediná hlíza může během jedné vegetační sezony vytvořit několik set dalších, propojených rozvětvenými oddenky. 4 7

Kvetení a tvorba drobných semen jsou možné, pro šíření však mají malý význam oproti zásobě hlíz. Ty zůstávají pod zemí životaschopné několik let, i když se zdá, že byl porost úplně vytrhán. 5

Kořeny Cyperus rotundus uvolňují sloučeniny potlačující klíčení a růst sousedních druhů. Tento jev, zvaný alelopatie, posiluje jeho převahu na obsazeném pozemku. 7

Rašení hlíz výrazně závisí na teplotě půdy. Pod 5 °C se růst silně zpomaluje a s návratem tepla rychle obnovuje. Proto v mírných oblastech rostlina začátkem léta znovu výrazně obrůstá. 8

Využití a toxicita

Toxicita Cyperus rotundus pro člověka ani domácí zvířata není doložena. Syrové hlízy jsou však hořké a svíravé; vaření, pražení nebo drcení jejich hořkost před konzumací podstatně zmírňuje. 5

Jako potrava v nouzi sloužily hlízy již od mezolitu. Stopy se našly také v zubním kameni súdánských populací z doby před 6700 př. n. l. Tyto populace měly překvapivě málo zubních kazů, snad v souvislosti s potlačením bakterií, které kaz způsobují. 7

V tradiční čínské medicíně byl druh považován za prostředek k regulaci trávicí čchi. Ájurvédská Čaraka samhita jej kolem roku 100 n. l. uváděla v souvislosti s horečkami a trávicími potížemi. Jde o historické léčebné představy. Starověcí autoři Theofrastos, Plinius a Dioskoridés jej používali také jako vonnou látku. 7

Látka rotundon, obsažená rovněž v černém pepři, dodává některým hlízám kořenitou vůni. Stejná sloučenina stojí za pepřovým aromatem některých australských vín Shiraz. 7

Celosvětový plevel a možné záměny

Napadení šáchorem hlíznatým postihuje přes 50 různých plodin po celém světě. Druh odolává většině herbicidů i běžné plastové mulčovací fólii, kterou jeho výhony dokážou prorazit. 7 4

U citlivých plodin, například cukrové třtiny, mohou doložené ztráty výnosu bez soustavné regulace dosahovat 75 %. To vysvětluje pozornost, kterou mu věnují rostlinolékařské služby. 8

Při určování se nejčastěji zaměňuje s druhem Cyperus esculentus, šáchorem jedlým. Ten má žluté klásky a chuťově jemnější hlízy. Další možné záměny představují Cyperus longus, jehož listy více objímají stéblo, a Cyperus serotinus s žebříčkovitě uspořádaným klasem. 7

V některých mokřadech hlízy poskytují potravu táhnoucím jeřábům. Tento dílčí ekologický význam zůstává omezený v porovnání s dopadem druhu na zemědělské plodiny. 7

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je šáchor hlíznatý jedovatý?

U Cyperus rotundus není doložena toxicita pro člověka ani domácí zvířata. Syrové hlízy jsou hořké a svíravé; pražením nebo drcením se hořkost zmírňuje.

Proč se tak obtížně odstraňuje?

Jediná hlíza může během sezony vytvořit síť několika set hlíz. Povrchové vytrhávání často oddenky rozláme a místo odstranění vede k dalšímu obrůstání.

Jak poznat Cyperus rotundus?

Druh má vzpřímené trojhranné stéblo, trávovité listy ve třech řadách a koncové květenství purpurově hnědých klásků. Tím se odlišuje od hustého zanedbaného trávníku.

Dají se hlízy jíst?

Hlízy jsou jedlé po opražení nebo rozdrcení, které zmírní hořkost. Sloužily jako potrava v nouzi a dosud se používají v některých tradičních pokrmech.

S jakou rostlinou se může zaměnit?

Nejčastější záměnou je Cyperus esculentus, šáchor jedlý, který má žluté klásky a chuťově jemnější hlízy.

Odkud šáchor hlíznatý pochází?

Původní areál zahrnuje Afriku, jižní a střední Evropu a jižní Asii. Následně byl zavlečen na všechny obydlené kontinenty a dnes je přítomen ve více než 90 zemích.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.