Billygoat weed (Ageratum conyzoides, L. 1753)

Identita

Ageratum conyzoides L., 1753 je přijatý druh rodu Ageratum z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Rozemnutí chlupatých listů uvolňuje štiplavý pach připomínající kozla. Právě tento znak vysvětluje některá cizojazyčná lidová jména rostliny. ^{4 1}

V angličtině se používá název billygoat weed, v Brazílii mentrasto; ve francouzštině například baume blanc nebo herbe à femme. Všechna tato jména označují stejnou rostlinu, sama však nestačí ke spolehlivému určení. Vůně a barva květů se mohou měnit podle klimatu, zatímco vědecké jméno zůstává napříč kontinenty stejné. ^{2 9}

Okrasné využití tohoto druhu není běžně uznáváno. Příbuzný nestařec americký, Ageratum houstonianum, je naproti tomu jediným zástupcem rodu běžně pěstovaným ve Francii. Záměna vede ke zbytečnému pletí: vytržení okrasného nestařce z obruby terasy nijak nezastaví plevelné Ageratum conyzoides na sousedním zeleninovém záhonu. ⁷

Poznávací znaky

Vzpřímená větvená jednoletá bylina Ageratum conyzoides je mírně aromatická a obvykle dosahuje výšky 30 cm až 1 m. Na živné slunné půdě může dorůst až 1,2 m. Stonky a listy pokrývají jemné bílé chlupy. Vstřícné vejčité listy jsou dlouhé až 7,5 cm. ^{7 4}

Koncové chocholíky sestávají z úborů o průměru 5 až 8 mm, každý s 30 až 50 drobnými nafialovělými, namodralými, růžovými nebo bílými květy. Z každého květu vzniká jediná hnědá nažka. Její chmýr má podobu šupin, nikoli výrazných háčkatých štětin. ^{7 3}

Rozhodujícím rozlišovacím znakem jsou zákrovní listeny. U Ageratum conyzoides nesou jen několik roztroušených chlupů, zatímco u Ageratum houstonianum jsou hustě žláznatě chlupaté a květy mají kratší čnělky. Zdroj uvádí tento rozdíl jako znak použitelný přímo v terénu. ⁷

Užitečná taxonomie

Přijatým vědeckým jménem je Ageratum conyzoides L. POWO k němu přiřazuje dlouhou řadu synonym shromážděných během více než dvou století. Patří mezi ně Ageratum album Steud., Ageratum hirsutum Poir., Ageratum ciliare L., Eupatorium conyzoides (L.) E.H.L.Krause a Carelia conyzoides (L.) Kuntze. ¹

Množství synonym odráží proměnlivost druhu, který botanici v různých částech světa opakovaně popsali pod odlišnými jmény. Pro čtenáře to má praktický důsledek: místní jméno na štítku asijské nebo latinskoamerické školky může označovat jinou rostlinu. Stabilním vodítkem je přijatý binomický název podle POWO. ¹

Stanoviště a rozšíření

Původ rodu leží ve Střední a Jižní Americe včetně Antil. POWO umísťuje střed původního areálu druhu do okolí Mexika. Zemědělství a obchod s osivem později napomohly jeho zdomácnění téměř ve všech tropických a subtropických oblastech. ^{1 8}

Narušená půda nabízí druhu Ageratum conyzoides vhodné podmínky kolem obydlí, podél cest i na přepásaných pastvinách. Osidluje také lesní okraje a pobřežní duny. Výškový rozsah sahá od hladiny moře po 2500 m. ^{8 7}

V Jihoafrické republice je veden jako škodlivý plevel, v Keni, Tanzanii a Ugandě jako invazní druh. V Indii ohrožuje himálajská rostlinná společenstva. Zapleveluje více než 40 plodin a typů pastvin a je náhradním hostitelem patogenů i háďátek zemědělských kultur. Škody tedy přesahují pouhé soupeření o světlo. V Indickém oceánu je usazen na Réunionu, Madagaskaru, Mauriciu, Komorách a Seychelách. ^{7 5 4}

K celosvětovému rozšíření přispělo rovněž zahradnictví. Do některých oblastí byl druh zavlečen jako zahradní rostlina nebo příměs osiva jiných okrasných rostlin. Ze záhonů pak unikl do okolních otevřených stanovišť. ⁷

Životní cyklus a rozmnožování

Od klíčení ke kvetení může celý cyklus proběhnout za méně než dva měsíce. Semena klíčí především na světle, tedy vykazují pozitivní fotoblastii. Po dvanácti měsících často ztrácejí životaschopnost. ⁷

Nažky se zachycují na srsti hospodářských i volně žijících zvířat, na oděvech a zemědělských strojích. Šupinovitý chmýr drží méně pevně než háčkaté štětiny jiných plevelných hvězdnicovitých, přesto umožňuje daleký transport. Tak vznikají izolovaná ohniska několik kilometrů od nejbližšího porostu bez úmyslného výsevu. ⁷

Využití a rizika

V tradičním léčitelství velké části Afriky se používá celá rostlina proti horečce, revmatismu, bolestem hlavy, kolikám, popáleninám, děložním obtížím či zápalu plic. V Keni se uplatňuje také proti astmatu a k zastavování krvácení. ⁷

Tradiční použití neodstraňuje doložené riziko: Ageratum conyzoides obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy poškozující játra, například lykopsamin. Byly zjištěny i v bylinných nálevech prodávaných v Brazílii bez jasného toxikologického dohledu. V Etiopii byla popsána hromadná otrava po konzumaci obilí kontaminovaného touto rostlinou. ^{10 9}

Databáze PFAF neuvádí žádné potravinové využití. Při běžné manipulaci na zahradě není hlášena kontaktní toxicita. Riziko se týká zejména opakovaného požití v nálevu nebo prostřednictvím kontaminovaného krmiva. ⁸

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U Ageratum conyzoides není znám uznávaný zahradní kultivar. Nejčastěji se zaměňuje s druhem Ageratum houstonianum, pěstovaným ve Francii pro modré či fialové úbory. Ten má hustě chlupaté žláznaté zákrovní listeny, zatímco A. conyzoides jen roztroušené chlupy. Čnělky pěstovaného druhu měří 1 až 2 mm oproti přibližně 5 mm u planého druhu. ⁷

Zubaté listy a drobné barevné úbory mohou připomínat také některé plevelné druhy rodů Bidens nebo Erigeron. V terénu zůstává nejspolehlivějším znakem ochlupení zákrovu a tvar plodu: nažka s šupinovitým chmýrem namísto háčkatých štětin. ³

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Ageratum conyzoides L.
• INPN, Ageratum conyzoides L., 1753
• Pl@ntUse Français, Ageratum conyzoides
• Wiktrop, Ageratum conyzoides L.
• Global Invasive Species Database / UICN, Ageratum conyzoides
• EPPO Global Database, Ageratum conyzoides (AGECO)
• EAfrinet / Lucidcentral, Ageratum conyzoides (Billygoat Weed), přehled druhu
• Plants For A Future, Ageratum conyzoides
• Wikipedia (EN), Ageratum conyzoides
• Revista Brasileira de Farmacognosia, pyrrolizidinové alkaloidy v léčivém nálevu z Ageratum conyzoides