Delonix královská (Delonix regia, (Bojer ex Hook.) Raf. 1837)

Identita

Delonix královská (Delonix regia (Bojer ex Hook.) Raf., 1837), známá také jako flamboján či hořící strom, je přijatý druh rodu Delonix z čeledi bobovitých (Fabaceae), podčeledi Caesalpinioideae. Rodové jméno pochází z řeckých slov delos (zjevný) a onyx (dráp) a připomíná drápovitý tvar korunních lístků. Latinské druhové jméno regia znamená královská a odkazuje na nápadné kvetení. ^{8 3}

Na fotografiích bývá zaměňována se žakarandou (Jacaranda mimosifolia), která má rovněž dvakrát zpeřené listy. Delonix však lze poznat i mimo dobu květu podle plochých lusků dlouhých 30–70 cm. Ty poskytují spolehlivější rozlišení než pouhý podobný vzhled jemně členěné koruny.

Jméno zveřejnil přírodovědec Constantine Samuel Rafinesque roku 1837 na základě bazionymu Poinciana regia. Ten popsal William Jackson Hooker ze sběrů Wenceslase Bojera z Madagaskaru. Francouzské pojmenování flamboyant vystihuje korunu rozzářenou šarlatovou červení, často ještě před vyrašením nového olistění. ^{2 8}

Poznávací znaky

Deštníkovitá koruna dospělé delonix bývá širší než vyšší. Strom běžně dorůstá 10–15 m, někdy až 18 m, zatímco šířka koruny často přesahuje 20 m. Kmen se u báze rozšiřuje a pokrývá jej hladká až našedlá kůra s lenticelami. Mělce rozložené kořeny zůstávají viditelné na povrchu půdy. ^{8 4}

Dvakrát zpeřené listy mají 8–25 párů primárních dílů a každý nese 30–60 drobných lístků dlouhých pouhé 4–12 mm. Jemná stavba listů působí z dálky téměř jako peří. Vytváří lehký, pohyblivý stín, přirovnávaný k mimóze, přestože tyto stromy nepatří do stejného rodu. ³

Nejnápadnější poznávací znak představují květy o průměru 8–11 cm. Čtyři rozložené korunní lístky jsou šarlatové či oranžové; pátý je větší a žilkovaný žlutě a bíle. Tento vzor pomáhá strom poznat i z dálky, lépe než samotné listy či lusky. Přírodní varieta flavida má místo šarlatových květů květy zcela žluté. ^{3 4}

Užitečná taxonomie

K přijatému jménu patří několik synonym, jejichž znalost pomáhá vyznat se ve starších katalozích:

• Poinciana regia Bojer ex Hook., bazionym;
• Caesalpinia regia (Bojer ex Hook.) D.Dietr., synonymní jméno;
• Delonix regia var. genuina Stehlé, starší varietní jméno;
• Delonix regia var. flavida Stehlé, žlutokvětá forma.

Rod Delonix býval dlouho zaměňován s rodem Poinciana. Proto v mnoha jazycích přetrvává pojmenování poinciana, přestože současná taxonomie řadí druh do rodu Delonix. Odlišné obecné jméno na jmenovce tak samo o sobě nemusí znamenat odlišný botanický druh. ^{1 2}

Stanoviště a rozšíření

Původní výskyt je omezen na suché opadavé lesy západního a severního Madagaskaru. Strom zde roste na krasových půdách, vápencových svazích a pobřežních píscích. Divoce rostoucí populace dlouho unikaly spolehlivému doložení; přírodní populace byla potvrzena až roku 1932 na západním pobřeží ostrova. ^{1 3}

Pro své kvetení byla delonix rozšířena téměř po celých tropech a subtropech. Pěstuje se v Indii, Vietnamu, na Floridě a Antilách, ve východní Africe, jihovýchodní Asii i jižní Číně. IUCN ji od roku 2014 celosvětově hodnotí jako málo dotčený druh. Původní divoké populace přesto ohrožuje výroba dřevěného uhlí. ^{6 7}

Na některých tropických ostrovech působí zdomácňování potíže. Například na Vánočním ostrově delonix místy omezuje obnovu původní vegetace. Široké pěstování okrasného stromu tedy nevylučuje lokální problém tam, kde se začne šířit mimo výsadby. ⁸

Životní cyklus a kvetení

Období květu se řídí místním podnebím, nikoli jediným pevným kalendářem. V Indii strom kvete v dubnu a květnu, často bez listů. Ve Vietnamu kvete od května do července, na konci školního roku, což vysvětluje místní přezdívku „květ školáka“. Na Madagaskaru připadá kvetení na závěr roku, od září do ledna. ^{3 8}

Ploché dřevnaté lusky dosahují délky 30–70 cm a šířky 4–6 cm. Za mlada jsou zelené a ohebné, při zrání hnědnou a tvrdnou. Každý obsahuje 40–50 semen dlouhých přibližně 2 cm, jejichž klíčení usnadňuje narušení tvrdého osemení. Lusky sklízené v prosinci a lednu často zůstávají viset až do další sezony. ^{3 8}

Tvrdé osemení vysvětluje velmi nepravidelné klíčení neošetřených semen. Po skarifikaci a 24hodinovém namočení do vlažné vody vyklíčí za 5–10 dní, je-li obal dostatečně narušen; bez ošetření mohou čekat několik měsíců. Možné je také řízkování polovyzrálých větévek, které však zakořeňují pomaleji než semena klíčí. Semenáče kvetou zřídka před 4–5 lety, v nádobě nebo chladném podnebí často ještě později. ^{7 4}

Využití a rizika

Ve městech tropických oblastí se delonix uplatňuje především jako okrasný a stínící strom v alejích a parcích. Je oficiálním stromem několika čínských a tchajwanských měst a národní květinou Svatého Kryštofa a Nevisu. Přestože patří k bobovitým, netvoří kořenové hlízky: na rozdíl od většiny příbuzných neváže vzdušný dusík. ^{3 8}

Povrchové, do šířky rostoucí kořeny a měkké křehké dřevo přinášejí riziko v těsných městských stromořadích. Zaznamenány byly i pády celých stromů, například v Jižní Africe. Vhodnější jsou velké prostory daleko od základů a podzemních sítí. Teploty pod 6 °C strom ohrožují a mráz ničí měkké dřevo; výsadba do půdy proto připadá v úvahu v tropech nebo velmi chráněném středomořském podnebí. ⁸

Dostupné přehledy uvádějí Delonix regia jako netoxickou pro kočky, psy a člověka, zatímco údaje pro koně nejsou doloženy. Semena obsahují třísloviny, saponiny a oxaláty, ale v nižších koncentracích než mnohé běžné potraviny. Opatrnost při požití velkého množství tvrdých semen vychází z mechanického rizika, nikoli z potvrzené celkové toxicity. ⁷

Odrůdy a záměny

Kromě žlutokvěté variety flavida se v zahradnickém obchodu nenabízejí odlišné ustálené kultivary. Prodávané stromy pocházejí téměř vždy z výsevu. Je proto přirozené, že se jednotlivé rostliny liší odstínem i tvarem květů, aniž by každá odchylka měla samostatné odrůdové jméno. ³

S delonix mohou být zaměněny další nápadně kvetoucí tropické dřeviny, každá však má vlastní rozlišovací znaky:

• Jacaranda mimosifolia má fialové zvonkovité květy a rovněž dvakrát zpeřené, ale širší listy;
• Peltophorum pterocarpum, označovaný jako „žlutá poinciana“, patří do stejné podčeledi Caesalpinioideae;
• Caesalpinia pulcherrima je mnohem menší keř s červenožlutými květy, někdy prodávaný jako „malý flamboyant“.

Pro bezpečné rozpoznání je nejcennější kombinace šarlatových korunních lístků s pátým lístkem žlutě a bíle značeným, velmi dlouhých plochých lusků a mimořádně jemných dvakrát zpeřených listů. Tato souhra znaků rozlišuje delonix spolehlivěji než pouhá barva květů. ⁴

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Delonix regia (Bojer ex Hook.) Raf.
• International Plant Names Index, Delonix regia (Bojer ex Hook.) Raf.
• Wikipedia v angličtině, Delonix regia
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Delonix regia
• Royal Horticultural Society, Delonix regia
• IUCN Red List, Delonix regia (hodnocení 2014)
• Useful Tropical Plants, Delonix regia
• Monaco Nature Encyclopedia, Delonix regia
• Wikidata, Delonix regia