Rosnatka kapská (Drosera capensis, )


+28© fotografie
- fotografie 1 — (c) Gerhard Malan, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by Gerhard Malan · cc-by-nc · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Zoltán Stekkelpak · cc0 · iNaturalist
- fotografie 3 — Calvin Cooper · cc0 · iNaturalist
Rosnatka kapská (Drosera capensis) je vytrvalá masožravá rostlina z čeledi rosnatkovitých (Droseraceae), původem z mokřadů Kapska v Jihoafrické republice. Její protáhlé vzpřímené listy nesou žláznaté chlupy, které se aktivně ohýbají kolem ulovené kořisti, což je mezi rosnatkami neobvyklý znak. Snadné pěstování a samovýsev z ní činí nejrozšířenější masožravou rostlinu u začínajících pěstitelů.
Číst dálRosnatka kapská a Cape sundew
Dopřejte jí hodně rozptýleného světla bez přímého slunce na listech.
Plné slunce až lehký polostín





© fotografie
(c) Gerhard Malan, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by Gerhard Malan · cc-by-nc
Zoltán Stekkelpak · cc0
Calvin Cooper · cc0
Taken Sep 30, 2022 by manuseitz (cc-by-sa)
Taken Jul 9, 2022 by Věra Sychrová (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Drosera capensis je endemitem Kapska v Jihoafrické republice, zejména jihozápadu provincie Západní Kapsko s mírným a vlhkým podnebím. Díky snadnému pěstování a bohaté tvorbě semen patří k zahradnicky nejrozšířenějším rosnatkám. Zplanělé populace byly zaznamenány i mimo původní areál, zejména na Novém Zélandu.
- Původní1
- Zavlečená1
- Jihoafrická republika
- Nový Zéland
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Rosnatka kapská (Drosera capensis L., 1753) je vytrvalá masožravá rostlina z čeledi rosnatkovitých (Droseraceae). Carl von Linné ji popsal již roku 1753, stejně jako některé další historicky známé rosnatky, její původní areál je však výhradně jihoafrický. U začínajících pěstitelů je dnes nejčastěji pěstovanou masožravou rostlinou na světě, před druhy Dionaea muscipula a Drosera rotundifolia. 1
Rodové jméno Drosera pochází ze starořeckého slova drosos, tedy rosa. Odkazuje na lesklé kapičky slizu pokrývající každý žláznatý chlup, které jsou vidět i za sucha na plném slunci. Druhové označení kapská připomíná Kapsko v Jihoafrické republice, jediný původní areál před rozsáhlým rozšířením v zahradnictví. Anglický název zní Cape sundew. 2
Poznávací znaky
Volná, často rozložená růžice sestává z protáhlých, téměř čárkovitých listů, které směřují šikmo vzhůru. Každý má zřetelný řapík oddělený od čepele. Rostlina obvykle měří 8 až 30 cm, květní stvol může dosáhnout 45 cm. Vzpřímený vzhled ji jasně odlišuje od plochých růžic s kulatými listy u Drosera rotundifolia. 2
Nejnápadnější vlastností je pohyb: červené žláznaté chlupy neboli tentakule se během několika minut aktivně ohýbají kolem chycené kořisti. Tento mezi rosnatkami neobvyklý projev je podrobně popisován již od Darwinových výzkumů masožravosti rostlin. List, který se nikdy neohýbá, může pouze postrádat světlo či kořist; nemusí to znamenat chorobu. 1
Nad lepkavými listy vyrůstá větvený květní stvol s několika drobnými růžovými květy o průměru 1,5 až 2 cm. Květy se zpravidla otevírají pozdě dopoledne a snadno se samoopylují. To vysvětluje průběžnou tvorbu semen a výskyt nových rostlinek kolem mateřského jedince. 3
Užitečná taxonomie
Přes 150 druhů rodu Drosera obývá téměř všechny kontinenty. Ve sbírkách se mezi snadno pěstovanými rosnatkami často zaměňují tři druhy. Drosera capensis má protáhlé vzpřímené listy, zatímco Drosera aliciae Hamet tvoří růžici krátkých lžícovitých listů. Druh Drosera spatulata Labill. zůstává kompaktnější, plošší a přitisknutý k zemi. 1
Zahradnické nabídky rozlišují ustálené formy i uvnitř samotného druhu. narrow-leaved má listy užší než běžný typ. Forma albino postrádá červené barvivo a její tentakule i květy zůstávají světle zelené až bílé. Nejde o samostatné taxony, ale o zahradnická označení uvnitř přijímaného druhu Drosera capensis. 2 3 7
Stanoviště a rozšíření
Kapsko, zejména jihozápad provincie Západní Kapsko, je jedinou původní oblastí rosnatky kapské. Tamní podnebí je po celý rok mírné a vlhké. Rostlina roste v trvale mokrých bažinách a příkopech, na pobřežních rašeliništích i u vodních toků. Vyhovuje jí plné slunce nebo lehký polostín, často osidluje narušená místa v blízkosti lidské činnosti. 1
Snadné pěstování a bohatá tvorba semen po samoopylení umožnily rozsáhlé zavádění mimo původní areál. Zplanělé populace jsou doloženy na Novém Zélandu. Druh je tam sledován jako potenciálně invazní rostlina mokřadů, přesto není uveden na národním seznamu regulovaných škodlivých organismů. Tento místní stav nelze automaticky vztahovat na jiné země. 4 5
Novější studie šíření potvrzuje význam nepatrných semen přenášených větrem a vodou. Po zavlečení do nové oblasti právě tato snadná přeprava semen vysvětluje rychlé osidlování dalších mokrých příkopů, nikoli pouze rozrůstání jediné mateřské rostliny. 6
Životní cyklus a rozmnožování
Hmyz nalákaný nasládlým slizem uvázne na tentakuli a okolní žláznaté chlupy se během několika minut aktivně ohnou ke kořisti. Pohyb je rychlejší a výraznější než u většiny ostatních rosnatek. Trávicí enzymy pak rozpouštějí měkké tkáně a dodávají rostlině dusík, jehož má na původních bažinatých stanovištích nedostatek. 1
Kvetení začíná již během prvního roku pěstování, na větveném stvolu. Snadno samoopylené květy průběžně tvoří drobná semena, která vítr rozsévá do okolí mateřské rostliny. Při pěstování tato bohatá produkce často stačí k osídlení celé nádoby, aniž by pěstitel musel semena zvlášť vysévat nebo nové rostlinky přesazovat. 3 6
Vegetativně lze druh množit řízkem z celého listu položeného naplocho na mokrou rašelinu. Během několika týdnů na něm často vznikne více mladých rostlinek. Vedle této metody přicházejí v úvahu kořenové řízky a dělení již rozrostlých trsů. 7
Využití a rizika
Okrasné a vzdělávací využití převažuje nad ostatními způsoby pěstování. Rosnatka kapská často slouží jako první masožravá rostlina v umělém rašeliništi, otevřeném teráriu nebo květináči stojícím v misce s vodou, společně s živým rašeliníkem. U druhu není evidována látka jedovatá pro kočky, psy či člověka. Bezpečnost pro koně zůstává kvůli chybějícím konkrétním údajům nedoložená. 2
Hlavní riziko souvisí s pěstováním a šířením, nikoli se zdravotními účinky. Mimo přirozený areál může zanedbaná venkovní kultura na vlhkém místě podpořit místní zplanění, jak ukazuje Nový Zéland. V interiéru nebo uzavřeném skleníku toto riziko není. 5
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Specializovaní pěstitelé nabízejí hlavně formu narrow-leaved, s užšími listy než divoký typ, a albino, které chybí červené barvivo tentakulí a květů. Ve sbírkách koluje také výběr Red form, při silném osvětlení intenzivně červený. Žádná z těchto podob nemění botanickou identitu druhu ani neznamená, že jde o jinou rosnatku. 2 3
Nejčastější záměny ve sbírkách se týkají Drosera aliciae s kratšími lžícovitými listy a Drosera spatulata s plochou kompaktní růžicí. Běžněji prodávaná Dionaea muscipula sevře kořist pohybem pasti během několika sekund, zatímco rosnatka kapská ohýbá tentakule postupně během minut. Ve stejných pěstebních nádobách bývá i Drosera rotundifolia, která hůře snáší trvalé teplo a na rozdíl od kapské rosnatky potřebuje výrazný zimní klid. 1
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Drosera capensis L.
- Royal Horticultural Society, Drosera capensis (narrow-leaved)
- Royal Horticultural Society, Drosera capensis (albino)
- New Zealand Journal of Botany, záznam o zplanění Drosera capensis
- New Zealand Pest Register, záznam Drosera capensis
- Global Ecology and Conservation (2020), studie šíření Drosera capensis
- Carnivorous Plant Newsletter, poznámka o úzkolisté formě Drosera capensis
Časté otázky
Zvládne pěstování rosnatky kapské i začátečník?
Ano. Drosera capensis snáší široké rozmezí teplot a nepotřebuje přísný zimní klid. Pro začátečníky je proto nejčastěji doporučovanou masožravou rostlinou před druhy Drosera rotundifolia nebo Dionaea muscipula.
Proč v květináči rosnatky kapské vyrůstají stále nové rostlinky?
Rostlina se snadno samoopyluje a rozhazuje semena kolem mateřské rostliny. Na mokré rašelině vyklíčí každé semeno během několika týdnů, takže rychle vzniká hustý trs bez zásahu pěstitele.
Je rosnatka kapská jedovatá pro kočky nebo psy?
U tohoto druhu není evidována žádná prokázaná látka jedovatá pro kočky, psy či člověka. O koních nejsou konkrétní údaje, a jejich bezpečnost proto zůstává nedoložená.
Jak se Drosera capensis liší od ostatních snadno pěstovaných rosnatek?
Drosera capensis má protáhlé vzpřímené listy a žláznaté chlupy aktivně se ohýbající kolem kořisti. Drosera aliciae má kratší lžícovité listy, zatímco Drosera spatulata vytváří plošší a kompaktnější růžici.
Musím rosnatku kapskou pěstovanou doma přikrmovat?
Není to nutné, pokud má dostatek světla a občasný přístup k drobnému hmyzu. Na žláznaté chlupy nikdy nepatří maso ani tekuté hnojivo; místo výživy vedou k zahnívání trávicího slizu.
Lze rosnatku kapskou množit listovými řízky?
Ano, jde o jednu z nejspolehlivějších metod u rodu Drosera. Celý list položený naplocho na mokrou rašelinu často vytvoří během několika týdnů více rostlinek. Dalšími možnostmi jsou samovýsev a dělení trsů.
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.