Brslen Fortuneův (Euonymus fortunei, (Turcz.) Hand.-Mazz. 1933)

Identita

Brslen Fortuneův (Euonymus fortunei (Turcz.) Hand.-Mazz., 1933) je stálezelená liána nebo keřík z rodu Euonymus v čeledi jesencovitých (Celastraceae). Nikolai Turczaninow jej roku 1863 popsal jako Elaeodendron fortunei. Handel-Mazzetti jej v roce 1933 přeřadil do rodu Euonymus, čímž vzniklo dnes přijímané jméno. ^{1 8}

Druhové jméno připomíná Roberta Fortunea, skotského botanika, který v 19. století přivezl do Evropy mnoho čínských rostlin. Francouzský název fusain má jiný původ: označuje zuhelnatělé dřevo tohoto rodu, dlouho používané jako kreslicí uhel. ⁶

Poznávací znaky

U druhu Euonymus fortunei se střídají dvě výrazně odlišné růstové fáze a květy tvoří jen druhá z nich. Nekvetoucí juvenilní fáze se plazí po zemi nebo šplhá po opoře pomocí drobných příčepivých kořínků. Jakmile výhon na dostatečné opoře získá dost světla, přechází do dospělé fáze: větve odstávají od opory, již nešplhají a každé léto kvetou. ⁴

Stálezelené listy jsou vstřícné, kožovité a lesklé, eliptické až vejčité, dlouhé 2–6 cm. Mají jemně pilovitý okraj a dobře patrnou světlejší žilnatinu. Drobné světle zelené až nažloutlé květy se čtyřmi korunními lístky měří asi 5 mm a vyrůstají v nenápadných úžlabních vrcholících. ^{3 4}

Po dostatečné opoře, například kmeni stromu, může rostlina vyšplhat do 12–21 m; bez opory půdopokryvná forma zřídka přesahuje 30 cm. Rozdíl přes dvacet metrů vysvětluje, proč tentýž druh může podle způsobu vedení působit jako tři odlišné rostliny. ⁴

Užitečná taxonomie

Databáze POWO/WCVP přijímá jméno Euonymus fortunei (Turcz.) Hand.-Mazz. Rozlišuje dvě variety: široce rozšířenou nominátní var. fortunei a japonskou var. villosus. K hlavním synonymům a historickým jménům patří:

• Elaeodendron fortunei Turcz. (basionym, 1863)
• Euonymus radicans (Miq.) Siebold ex Rehder (historické jméno)
• Euonymus hederaceus Champ. ex Benth. (synonymum)
• Euonymus fortunei f. carrierei (Vauvel) Rehder (historická forma)
• Cassine fortunei (Turcz.) Kuntze (synonymum)

Případ f. carrierei ukazuje význam růstových fází. Toto historické jméno označovalo kvetoucí keřovitou formu získanou řízkováním dospělých větví v době, kdy biologie obou fází ještě nebyla dobře pochopena. Nejde o samostatný druh, ale o vývojové stadium Euonymus fortunei. ^{1 8}

Stanoviště a rozšíření

Přirozeně se Euonymus fortunei vyskytuje v Číně, Koreji, Japonsku a na Filipínách. Od hladiny moře do středních horských poloh osidluje lesy, křoviny a lesní okraje. ^{1 3}

Od počátku 20. století se tato okrasná dřevina rozšiřovala do většiny oblastí mírného pásma, kde slouží jako půdopokryvná nebo popínavá rostlina. Ve Spojených státech hojně zplaněla a patří mezi nejproblematičtější liány na východě země. Obsazuje podrost a potlačuje původní rostliny. Zatěžuje také stromy, po kterých šplhá, a zvyšuje tak nebezpečí jejich zlomení při zatížení sněhem nebo větrem. Maryland zakázal její prodej. ^{5 4}

Na území Francie tento druh není evidován mezi invazními taxony a zůstává převážně pěstovanou zahradní rostlinou. Problematické zplaňování tam dosud není doloženo. ⁷

Životní cyklus a rozmnožování

Pouze dospělé nepopínavé větve kvetou v létě. Nenápadné květy lákají drobný opylující hmyz. Na podzim po nich dozrávají stopkaté růžové tobolky dlouhé 5–8 mm, které se otevírají do čtyř částí a odhalují semena s červenooranžovým míškem. ⁴

Míšky požírají ptáci, kteří zajišťují většinu šíření semen. Tím podporují rychlé zplaňování mimo původní areál. Rostlina se šíří i vegetativně: každá plazivá větev může zakořenit při dotyku s vlhkou půdou. ⁵

Letní řízky z polovyzrálých větví zakoření v teple během několika týdnů, u tohoto druhu rychleji a spolehlivěji než při výsevu. Zásadní je výběr větve. Řízek z juvenilního výhonu vytvoří opět plazivou či popínavou rostlinu, zatímco z dospělého kvetoucího výhonu vznikne rovnou keřík, který už nikdy nešplhá. ⁶

Využití a rizika

Brslen Fortuneův se uplatňuje především jako okrasná rostlina ve třech podobách podle vývojové fáze. Pod stromy pokrývá půdu a díky snášenlivosti hlubokého stínu patří mezi nemnohé stálezelené rostliny vhodné pro takové stanoviště. Na zdi nebo mříži se sám přichycuje příčepivými kořínky bez vyvazování. Z řízku již kvetoucí větve vyrůstá v nízký rozložitý keř, který nikdy nešplhá. ^{2 3}

Rostlina je při požití velkého množství jedovatá. RHS ji hodnotí jako zdraví škodlivou při požití. NC State Extension uvádí zvracení, průjem, slabost, třes a v těžkých případech kóma nebo křeče. Riziko se týká všech částí rostliny. ^{2 3}

Podle pěstitelské oblasti snáší druh silné mrazy přibližně do −30 °C. Na stanovišti příliš vystaveném zimnímu větru však mohou listy zasychat a hnědnout. Mulčování báze před silnými mrazy tyto škody zmírňuje. ³

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

V zahradnickém prodeji převažují panašované kultivary. 'Emerald Gaiety' má zelené listy s krémově bílým okrajem, v zimě často s purpurovým nádechem. 'Emerald 'n Gold' patří k nejprodávanějším panašovaným půdopokryvným kultivarům a má jasně zlatý okraj listů. 'Silver Queen' tvoří široký nepravidelný bílý lem a roste spíše keřovitě než plazivě. Další čtyři kultivary vynikají odlišnými znaky: 'Kewensis' drobnými listy vhodnými na skalky, 'Coloratus' zimním fialově purpurovým zbarvením, 'Wolong Ghost' výraznou bílou žilnatinou a 'Manhattan' údajně vyšší odolností vůči štítence brslenové než původní forma. ²

U panašovaných kultivarů mohou některé výhony obnovit čistě zelené listy původní, bujněji rostoucí formy. Tato reverze se omezuje odstraněním takových výhonů hned po objevení, dříve než převládnou nad zbytkem rostliny.

Nejčastější záměny se týkají těchto druhů:

• brslen japonský (Euonymus japonicus), velmi podobný druh, který však roste vzpřímeně jako keř a nikdy nešplhá;
• břečťan popínavý (Hedera helix), s na pohled podobným popínavým růstem, avšak bez blízké botanické příbuznosti;
• barvínek menší (Vinca minor), další stálezelená půdopokryvná rostlina se vstřícnými listy, která však nešplhá a netvoří barevné tobolky.

Způsob růstu a tvar plodu jsou nejspolehlivější znaky pro odlišení Euonymus fortunei od těchto na pohled podobných půdopokryvných či živoplotových druhů.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Euonymus fortunei (Turcz.) Hand.-Mazz.
• Royal Horticultural Society, Euonymus fortunei
• NC State Extension Plant Toolbox, Euonymus fortunei
• University of Maryland Extension, brslen Fortuneův
• Missouri Department of Conservation, regulace brslenu Fortuneova
• Plants For A Future, Euonymus fortunei
• INPN/MNHN, Euonymus fortunei (Turcz.) Hand.-Mazz. 1933
• GBIF, Euonymus fortunei (Turcz.) Hand.-Mazz.