Jean Robert (Euphorbia hirta, L. 1753)

Identita

Euphorbia hirta (Euphorbia hirta L.) byla popsána Carlem Linném roku 1753 jako druh čeledi pryšcovitých, Euphorbiaceae, z rozsáhlého rodu Euphorbia. Přijaté vědecké jméno se od původního popisu nezměnilo. V průběhu taxonomické historie se však často používalo také jméno Chamaesyce hirta, které dodnes přetrvává zejména v literatuře o léčivých rostlinách. ^{1 8}

Z tropické a subtropické Ameriky se lidským přičiněním rozšířila do celých tropů. Dnes má pantropické rozšíření a roste v Africe, jihovýchodní Asii, Tichomoří i Austrálii. Na Réunionu se jí říká Jean Robert, kreolským jménem spojeným s jejím tradičním lidovým využitím. V anglických pramenech se objevují názvy Asthma weed, Garden spurge a Pill-pod spurge. ^{2 5}

Poznávací znaky

Nízké poléhavé až vystoupavé lodyhy vytvářejí kobercovitý porost, který zřídka přesahuje průměr 50 cm. Načervenalé stonky pokrývají jemné žlutavé a bílé chlupy. Po zlomení nebo odříznutí okamžitě vytéká bílý mléčný latex. Právě spojení tohoto mléčení, nízkého vzrůstu a nápadného ochlupení pomáhá rostlinu poznat při pozorování v terénu. ²

Listy vyrůstají vstřícně, mají vejčitý až kopinatý tvar a délku 1 až 4 cm. Jejich okraj je jemně zubatý a na čepeli bývají nachové skvrny. Drobné květy jsou sdruženy do cyathií, zvláštních květenství typických pro pryšce. V úžlabí listů tvoří malé kulovité shluky světle hnědé, zelenavé nebo narůžovělé barvy, které samy o sobě snadno uniknou pozornosti. ^{2 3}

Plodem je chlupatá trojlaločná tobolka, z níž se po dozrání uvolňují drobná červenohnědá semena. Jediná rostlina jich může vytvořit až 3 000. Tak početné potomstvo umožňuje znovu osídlit holou půdu během jedné vegetační sezóny, i když se předchozí porost zdál být odstraněn. ²

Užitečná taxonomie

Botanicky přijímané jméno zní Euphorbia hirta L. Ve starší i současné botanické a medicínské literatuře se však objevují také následující označení. Rozdílné jméno v prameni proto samo o sobě nemusí znamenat jiný druh:

• Chamaesyce hirta (L.) Millsp. je homotypické synonymum, velmi používané v Severní Americe;
• Euphorbia pilulifera var. hirta (L.) Thell. je dnes opuštěné jméno někdejší variety;
• Euphorbia hirta var. glaberrima Koidz. označuje lysou formu pozorovanou ve východní Asii.

Úplné vědecké jméno Euphorbia hirta L. umožňuje tato synonyma správně spojit při porovnávání literatury. Řada publikací věnovaných tradičním léčebným postupům stále užívá Chamaesyce hirta. Bez znalosti tohoto vztahu by mohly informace o jediném druhu působit jako údaje o dvou odlišných rostlinách. ^{1 4}

Stanoviště a rozšíření

Přirozený areál zahrnuje tropické a subtropické oblasti Ameriky. Následné zavlékání člověkem rozšířilo druh téměř po celém mezitropickém pásu. Dnes patří mezi nejrozšířenější plevelné rostliny světa; toto široké druhotné rozšíření je třeba odlišovat od amerického území, kde je původní. ^{1 4}

Přednostně obsazuje narušenou půdu na úhorech, podél cest, v chodnících, na staveništích a na čerstvě obdělávaných pozemcích. Na Réunionu bývá velmi častá v mladých porostech cukrové třtiny. Na Mayotte se vyskytuje na více než třetině obdělávaných parcel, zejména mezi ananasy a v zeleninových kulturách. Její výskyt tak úzce souvisí s pravidelným narušováním povrchu půdy. ^{2 5}

Mráz nesnáší, a proto se mimo teplé oblasti chová jako jednoletá rostlina. V zimě zaniká a na jaře následujícího roku se obnovuje ze semen. Přetrvání druhu na stejném místě tedy neznamená, že jednotlivé rostliny přežily chladné období. ²

Životní cyklus a rozmnožování

Klíčení probíhá na povrchu holé, rozrušené půdy a podporuje je světlo. Semenáček se uchytí během několika dnů až dvou týdnů. Potom rychle rozvíjí nízké plazivé lodyhy a postupně vytváří souvislejší kobercovitý porost, typický pro dospělou rostlinu. ³

Květenství se zakládají časně a kvetení pokračuje bez přerušení. V mírném podnebí trvá od léta do podzimu, v tropech téměř po celý rok. Zralá tobolka vystřeluje semena na krátkou vzdálenost od mateřské rostliny. Další přenos zajišťuje povrchově odtékající voda, pracovní nářadí a podrážky obuvi. ²

Krátký životní cyklus uzavřený během několika týdnů a bohatá tvorba semen ztěžují dlouhodobé odstranění z napadené plochy. Vytržení rostlin před vytvořením tobolek omezuje zásobu semen v půdě účinněji než pouhé pokosení. Při sečení totiž mohou tobolky ponechané na zemi ještě dozrát a doplnit další generaci. ²

Využití a rizika

V tropickém lidovém léčitelství se listy a latex po generace používaly při astmatu, bronchitidě, průjmu a dalších trávicích obtížích. Na Filipínách se odvar z rostliny označovaný tawa-tawa tradičně podává při horečce provázející dengue. Toto lidové využití dnes zkoumají vědci; historická tradice sama nepředstavuje potvrzení účinné a bezpečné léčby. ^{3 7}

Léčitelskou pověst provází riziko při kontaktu. Bílý latex obsažený ve všech částech rostliny dráždí pokožku i sliznice. Může vyvolat kontaktní dermatitidu, při vniknutí do oka i dlouhodobé poškození rohovky a při požití puchýře na rtech nebo v ústech. ASPCA řadí rod Euphorbia mezi rostliny toxické pro kočky a psy právě kvůli těmto dráždivým účinkům. ^{2 6}

Použití rukavic podstatně omezuje přímou expozici latexu. Při práci holýma rukama se šťáva z každé zlomené lodyhy může dostat na kůži, zatímco gumové rukavice vytvářejí překážku přímému kontaktu. Ochrana je podstatná i při obyčejném vytrhávání plevele, při němž se stonky snadno lámou. ²

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Zahradnicky uznávané kultivary tohoto druhu nejsou známé. Euphorbia hirta se posuzuje jako plevelná rostlina, nikoli jako šlechtěná zahradní okrasa. Doložené odchylky zahrnují botanické formy, například lysou varietu glaberrima. Alternativní rodové zařazení Chamaesyce hirta rovněž nepředstavuje odrůdu ani znak zvláštní zahradnické hodnoty. ¹

Při určování je třeba rozlišovat především další nízké pryšce, které také uvolňují bílý latex. Nejčastější záměny se týkají těchto druhů:

• Euphorbia maculata má listy často lysé nebo jen málo chlupaté, se středovou tmavou skvrnou;
• Euphorbia prostrata vytváří tenčí a červenější lodyhy a méně hustě chlupaté tobolky;
• Euphorbia thymifolia je ještě drobnější a má velmi jemné listy.

Husté ochlupení lodyh, listů i tobolek odlišuje Euphorbia hirta od obou hlavních podobných druhů už při bližším pohledu. U Euphorbia maculata a Euphorbia prostrata, často zahrnovaných spolu s ní mezi kobercovitě rostoucí pryšce, jsou chlupy řídké nebo chybějí. Pro určení je proto důležitější prohlédnout více částí rostliny než spoléhat pouze na její poléhavý vzrůst. ^{2 3}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Euphorbia hirta L.
• North Carolina Extension Gardener Plant Toolbox, Euphorbia hirta (anglicky Garden Spurge)
• Plants For A Future, Euphorbia hirta (anglicky Asthma Weed)
• GBIF Backbone Taxonomy, taxonomický přehled Euphorbia hirta L.
• Wikipedia (EN), Euphorbia hirta
• ASPCA, seznam jedovatých a nejedovatých rostlin pro psy (rod Euphorbia)
• PMC, možné využití Euphorbia hirta při dengue, systematický přehled
• ITIS, taxonomické sériové číslo Euphorbia hirta L.