Pryšec skočcový (Euphorbia lathyris, L. 1753)

Identita

Pryšec skočcový (Euphorbia lathyris L., 1753) je dvouletá bylina z čeledi pryšcovitých, Euphorbiaceae, náležející do rodu Euphorbia. Plants of the World Online přijímá toto jméno publikované Linném roku 1753 jako platné označení druhu. V anglické literatuře se používají názvy Caper spurge, Moleplant a Gopher plant. ¹

Francouzské lidové označení „épurge“ připomíná někdejší užívání šťávy a semen jako prudkého projímadla. Od tohoto léčebného využití se ustoupilo pro příliš vysokou toxicitu. Anglické „caper spurge“ zase odkazuje na tobolky se třemi semeny. Kdysi se dlouze máčely ve slané vodě a potom v octu jako náhražka kapar, přestože takové použití představovalo riziko otravy. ²

Poznávací znaky

Pevná vzpřímená lodyha se pod květenstvím nevětví a podle půdy a podnebí dorůstá 60 cm až 1,50 m. Takto tuhá lodyha je u podobně vysokých pryšců méně obvyklá. Udrží rostlinu bez opory i na zahradě vystavené větru, takže základní silueta zůstává nápadně přímá. ^{3 4}

Křižmostojné uspořádání listů je nejspolehlivějším poznávacím znakem ve srovnání s mnoha původními evropskými pryšci, u nichž převládají listy střídavé. Přisedlé sivé kopinaté listy vyrůstají v protilehlých párech. Každý následující pár se vůči předchozímu otáčí o 90°, takže při pohledu shora vzniká pravidelný kříž. Od konce jara do léta se na vrcholu rozvíjí okolíkovité květenství žlutozelených cyathií, širokých 3 až 5 mm. ³

Z opyleného cyathia vzniká trojlaločná tobolka, která při dozrávání připomíná plod kapary. Poté praská a vymršťuje semena do okolí. Každé poranění listu nebo stonku okamžitě uvolňuje bílou mléčnou šťávu, varující před delším kontaktem. Šťáva chrání rostlinu před většinou býložravců; opylující mouchy přitom mohou navštěvovat cyathia bez tohoto rizika. ^{2 4}

Užitečná taxonomie

Linnéův původní popis z roku 1753 je základem jména Euphorbia lathyris L., které přijímá Plants of the World Online. Druh patří do čeledi Euphorbiaceae a do rozsáhlého rodu Euphorbia. Ten zahrnuje několik tisíc druhů, jejichž mléčná šťáva bývá často dráždivá. Stejný rodový název tedy zahrnuje rostliny velmi různého vzhledu. ¹

Ve starých květenách se někdy uvádí drobná varieta Euphorbia lathyris var. minor Hook. & Arn., dnes bez uznávaného zahradnického postavení. Stabilním označením zůstává jméno samotného druhu. Rod spojuje cyathium, silně zhuštěné květenství připomínající jediný květ. Ve skutečnosti je tvoří několik redukovaných květů uspořádaných kolem centrálního samičího květu. ¹

Stanoviště a rozšíření

Původní domovina zahrnuje střední Asii a Pákistán, od západní Číny po Kyrgyzstán. Pryšec skočcový zde roste ve světlých lesích na nekyselých půdách s pH 6 až 7,5. Přirozený asijský areál je nutné odlišovat od mnoha oblastí, do nichž byl později zaveden a kde se zdomácněním vytváří vlastní populace. ^{1 2}

Na území Francie je druh dlouhodobě zavlečený; regionální přehledy uvádějí dobu padesáti až sta let. Invazní chování zde není doloženo. INPN jej eviduje pod francouzským jménem „euphorbe épurge“ ve většině regionů. Jde o údaj vztahující se k Francii, nikoli o obecné hodnocení pro všechny země, kde rostlina roste. ⁶

Do Severní Ameriky se dostal jako zahradní rostlina a zdomácněl přibližně ve dvaceti státech od vnitrozemí po pobřeží. Rozšíření podporuje tolerance teplot od −15 °C v zimě do 35 °C v létě a rozmezí zón USDA 5 až 9. Kalifornský Cal-IPC jej řadí do sledované kategorie „Watch“, která je mírnější než zákaz. Semena dále přenáší voda, zemědělské stroje a zahradní odpad. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Dvouletý životní cyklus je monokarpický: rostlina po jediné plodnosti odumírá. Hnědá oválná semena měří 4 až 5 mm a při teplotě půdy 20 °C klíčí za 2 až 3 týdny. Prvním rokem vzniká nízká růžice. Ta přezimuje a následujícího jara vyžene pevnou květonosnou lodyhu. Po dozrání plodů život jednotlivé rostliny končí. ⁴

Květy se objevují od května do června ve žlutozelených cyathiích sdružených v koncovém okolíkovitém květenství se dvěma nebo čtyřmi paprsky. Pryšec je jednodomý: oddělené samčí a samičí květy se nacházejí na jedné rostlině. Jejich opylování zajišťují mouchy, které květenství navštěvují. ²

Dozrálá trojpouzdrá tobolka mechanicky puká a vystřeluje tři semena až několik metrů od mateřského jedince. Tento balistický způsob šíření je pro druh účinnější než vítr. Vysvětluje rychlý vznik hustších kolonií v zahradách, kde se květonosné lodyhy neodstraní dříve, než plody stačí dozrát. ⁴

Využití a rizika

Mléčná šťáva obsahuje dráždivé diterpenové estery. Při kontaktu způsobují zarudnutí, puchýře a někdy reakce podmíněné světlem. Riziko přetrvává i na materiálu sušeném několik dnů. Opakovaný styk s pokožkou je hodnocen jako znepokojivý, proto jsou rukavice důležité při každé manipulaci včetně řezu. Ve srovnání s tímto rizikem mají mšice a padlí jen menší význam a nevyžadují pravidelné preventivní ošetřování. ²

Při požití je celá rostlina jedovatá pro kočky, psy, koně a děti. Projevem může být podráždění úst a trávicího ústrojí, slinění či zvracení. Popsané příznaky bývají závažnější než u některých jiných běžných pryšců. Bílá šťáva tedy představuje riziko jak při přímém kontaktu, tak při pozření rostlinných částí. ⁷

Historické užívání jako projímadla a prostředku proti střevním parazitům bylo opuštěno: rozdíl mezi účinnou a toxickou dávkou je příliš malý. Semena s obsahem oleje až 48 % hmotnosti dnes zajímají spíše výzkum biopaliv. Chemik Melvin Calvin již roku 1977 zkoumal latex bohatý na triterpeny jako možný zdroj paliva. Výzkumný zájem však nemění toxicitu rostliny. ^{2 8}

Zahradníci jej někdy sázejí na okraje zeleninových záhonů s představou, že odpuzuje krtky a hraboše. Jde o starou víru, jejíž účinnost i zahradnické zdroje označují za neprokázanou. Osamocená rostlina kolonii krtků nevytlačí. Tradiční popisy hovoří spíše o hustém lemu několika rostlin; ani toto historicky uváděné uspořádání nelze vydávat za doloženou metodu ochrany zahrady. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Pro pryšec skočcový nejsou uznávány skutečné zahradnické kultivary. Jde o poloplanou rostlinu bez cíleného okrasného šlechtění, na rozdíl od zahradních pryšců, jako je Euphorbia characias. U různě pojmenovaných rostlin je proto podstatné rozlišit druhové jméno, starší botanickou varietu a skutečnou vyšlechtěnou odrůdu. ³

Při porovnávání s dalšími evropskými pryšci pomáhá zejména postavení listů. Euphorbia peplus je výrazně menší a má listy střídavé, nikoli křižmostojné. Euphorbia helioscopia nese jasně žluté okolíkovité květenství, ale jeho listy jsou zaoblené. Pravidelné kříže listových párů se u Euphorbia lathyris ověřují rychleji než výška lodyhy nebo odstín cyathií.

Anglické jméno odkazující na kapary neznamená botanickou příbuznost s kaparou trnitou (Capparis spinosa). Podobnost se omezuje na tvar tobolky. Nijak neprokazuje bezpečnou poživatelnost a historická záměna při kuchyňském využití proto nemůže sloužit jako doporučení k jídlu.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Euphorbia lathyris L.
• Plants For A Future, Euphorbia lathyris
• Royal Horticultural Society, Euphorbia lathyris (caper spurge)
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Euphorbia lathyris
• California Invasive Plant Council, profil Euphorbia lathyris
• INPN / MNHN, Euphorbia lathyris L., 1753, pryšec skočcový
• ASPCA, toxicita rodu Euphorbia
• ScienceDirect / časopis Fuel, bionafta ze surového oleje Euphorbia lathyris