fíkovník šplhavý (Ficus pumila, L. 1753)

Identita

fíkovník šplhavý (Ficus pumila L., 1753) je popínavá dřevina rodu Ficus z čeledi morušovníkovitých (Moraceae). Druhové jméno pumila pochází z latinského pumilus, „trpasličí“. Odkazuje na velmi malé listy mladých výhonů, nikoli na konečný rozsah celé dospělé rostliny. ^{1 5}

V Evropě se pěstuje především jako pokojová rostlina nebo k pokrytí zdí, kde může zarůst celou plochu. Anglicky se označuje Creeping fig a Climbing fig. Tenké stonky se přichycují krátkými příčepivými kořeny podobně jako břečťan a vytvářejí husté stálezelené olistění. ^{2 4}

Poznávací znaky

Výrazná různolistost patří k hlavním poznávacím znakům druhu Ficus pumila. Mladé popínavé výhony nesou drobné srdčité, kožovité listy, dlouhé přibližně 2,5 cm. Mají středně až tmavě zelenou barvu a vyrůstají střídavě podél stonků přitisknutých k opoře. Právě tuto podobu obvykle známe z pokojového pěstování. ^{4 3}

Starší rostlina vytváří plodné výhony, které od zdi nebo kmene odstávají. Jejich listy jsou podstatně větší, vejčité až eliptické a dorůstají délky až 10 cm. Po odříznutí listu či stonku vytéká stejně jako u ostatních fíkovníků bílý latex. Změna listů tedy sama o sobě nemusí znamenat záměnu druhu. ^{4 3}

Další spolehlivý znak představují krátké příčepivé kořeny vyrůstající podél mladých stonků. Přilnou k povrchu a dovolují rostlině pokrýt zeď bez další opory. V interiéru zůstává růst ohebný a běžně pokryje 1 až 2 m. Ve volné půdě v mírném klimatu bez silných mrazů může šplhat do výšky několika metrů. ^{2 3}

Užitečná taxonomie

Jméno Ficus pumila L. pochází z Linnéova popisu z roku 1753. V rozsáhlém rodu Ficus se stále objevují starší jména i vnitrodruhové kategorie. K základní orientaci slouží následující přehled:

• Ficus pumila var. pumila, nominátní varieta
• Ficus pumila var. awkeotsang (Makino) Corner, botanická varieta
• Ficus pumila Thunb. (nelegitimní jméno)
• Ficus stipulata Thunb., starší synonymum
• Plagiostigma pumila Zucc., starší synonymum

Přijaté vědecké jméno Ficus pumila L. zůstává nejspolehlivějším vodítkem. Označení Minima a Variegata patří zahradním výběrům, nikoli samostatným druhům. Naproti tomu awkeotsang, pěstovaná na Tchaj-wanu, je uznávaná botanická varieta. Zahradnické a botanické členění tedy nevyjadřuje totéž. ^{1 5}

Stanoviště a rozšíření

Vlhké subtropy střední a jižní Číny, Japonska, Tchaj-wanu a Indočíny jsou přirozeným domovem Ficus pumila. Roste na skalách, zastíněných útesech i kmenech stromů. Příčepivé kořeny mu umožňují vystupovat vzhůru a porůstat rozsáhlé plochy, aniž by se stonky musely samy podpírat. ^{1 3}

Oproti hemiepifytickým fíkovníkům není škrtičem. Jde o popínavou rostlinu, která oporu využívá k uchycení, aniž by na ní parazitovala. Vyšší odolnost proti chladu než u tropických fíkovníků dovoluje pěstování v zónách USDA 8 až 11, silný mráz však nadzemní části zničí až k zemi. ^{4 2}

Rozšířené pěstování k pokrytí zdí i v interiérech vedlo ke zdomácnění mimo původní areál. Doloženo je zejména na jihovýchodě Spojených států a v několika dalších teplých oblastech. Tyto výskyty jsou výsledkem zavlečení a je třeba je odlišovat od východoasijského původu rostliny. ^{4 3}

Životní cyklus a rozmnožování

Květenství fíkovníku ukrývá květy uvnitř dutého útvaru, z něhož vzniká fík. Opylení závisí na drobné specializované vosičce. Mimo původní areál tento opylovač často chybí, takže plodnost zůstává vzácná a rostlina se prakticky sama nevysévá. Viditelný růst olistění tak neznamená, že se rostlina na místě také rozmnožuje semeny. ^{5 3}

Fíky vznikají v mírném klimatu pouze na dospělých výhonech odstávajících od opory. Zelené plody se při zrání zbarvují do purpurova. Semena variety awkeotsang na Tchaj-wanu poskytují sliz, z něhož se připravuje tradiční potravinářské želé. Toto místní využití nelze přenášet na běžné okrasné formy. ^{4 3}

Pěstitelé využívají hlavně stonkové řízky s uzlem nebo hřížení. Stonky snadno zakořeňují v místech dotyku se substrátem. Před zasazením řízku je třeba nechat latex zaschnout, jinak řezná plocha dále roní a hůře se hojí. Řízek odebraný těsně pod uzlem v teple a na jasném nepřímém světle vytvoří první kořeny za tři až pět týdnů. Při hřížení se olistěný stonek připevní k vlhkému substrátu a od mateřské rostliny se oddělí teprve po zakořenění. ^{2 6}

Využití a rizika

Okrasná hodnota spočívá především v hustém pokrytí zdí v mírném klimatu a v popínavém nebo převislém růstu uvnitř budov. Samovolné přichycení kořeny se využívá na zdech, mřížkách i v teráriích. Stejná přilnavost však může zanechávat stopy na natřených nebo drolivých površích. Volba vhodné opory je proto součástí jeho pěstitelského využití. ^{2 4}

Bílý latex má mírně dráždivé účinky. U citlivé pokožky může po kontaktu vyvolat zarudnutí a svědění, po požití podráždění úst a lehké zažívací potíže. ASPCA řadí fíkovník šplhavý mezi rostliny jedovaté pro kočky a psy, obvykle s mírnými příznaky. Je vhodné udržovat jej mimo dosah domácích zvířat a malých dětí a při řezu používat rukavice. ^{7 8}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Prodávané formy představují zahradní výběry stejného druhu. Minima má velmi drobné listy, hustý a pomalý růst. Variegata a Sunny mají krémové panašování a k zachování barev potřebují více světla. Quercifolia označuje laločnaté olistění. Před koupí je vhodné ověřit jméno kultivaru, stav stonků a hustotu listů. ²

K nejčastějším záměnám patří:

• Hedera helix, břečťan popínavý, jiná popínavka s příčepivými kořeny a pokryvným růstem;
• Ficus elastica, fíkovník pryžodárný, pokojový fíkovník s mnohem většími listy;
• Ficus lyrata, fíkovník s listy ve tvaru houslí.

Velmi malé srdčité listy mladých výhonů, krátké příčepivé kořeny a bílý latex tvoří nejspolehlivější soubor znaků pro potvrzení, že rostlina prodávaná jako fíkovník šplhavý skutečně patří k druhu Ficus pumila. Jejich společné posouzení pomáhá odlišit podobně rostoucí popínavky i jiné pokojové fíkovníky. ^{4 1}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Ficus pumila L.
• Royal Horticultural Society, Ficus pumila, fíkovník šplhavý
• Missouri Botanical Garden, Ficus pumila
• North Carolina State Extension, Ficus pumila, fíkovník šplhavý
• Encyclopaedia Britannica, Ficus (rod rostlin)
• Plants For A Future, Ficus pumila
• ASPCA, fíkovník šplhavý (Ficus pumila), toxicita
• Merck Veterinary Manual, pokojové a okrasné rostliny jedovaté pro zvířata